Vyhláška zejména specifikuje Pravidla správné pěstitelské praxe dle vědeckého podkladu vydaného Evropskou lékovou agenturou[4] a dále stanovuje požadavky na jednotlivé oblasti související s pěstováním od nakládání se semeny až po sklizeň a balení výsledného produktu a také požadavky na zaměstnance a jejich kvalifikaci, prostory pěstírny a dokumentaci jednotlivých postupů.

Regulací procesu pěstování, sklizně a zpracování rostliny dochází k zaručení potřebné kvality, aby mohly být látky pocházející z rostliny dále využity pro léčebné účely. Za tímto účelem musí pěstitel zavést systém řízení jakosti. Jedná se o vnitřní předpisy, jejichž dodržování je nutné sledovat, vyhodnocovat, a v případě potřeby updatovat.

Součástí vnitřních předpisů jsou také hygienické normy, jejichž účelem je zabránění kontaktu rostlinného materiálu s osobami s infekčním onemocněním nebo různými ranami či záněty, pokud tyto osoby nejsou vybaveny vhodným ochranným oděvem. Pěstitel musí zajistit, aby byli zaměstnanci dostatečně odborně vzdělaní a za tímto účelem je nutné zajistit praktická i teoretická školení.

Pěstírnou mohou být pouze prostory, které v minulosti nebyly využívány k chovu zvířat, jsou čisté a s vhodnou cirkulací vzduchu. Zároveň musí poskytovat rostlinám účinnou ochranu před živočichy a škůdci. Zavlečení škůdců má bránit právě i výše zmíněný ochranný oděv. Osoby vstupující do pěstírny musí používat oděv odlišný od toho, ve kterém se pohybují v ostatních prostorách objektu. Prostory pěstírny musí být snadno čistitelné, proto zde nesmí být místa, která lze vyčistit obtížně nebo dokonce vůbec. Dále je nutné v pěstírně dodržovat zákaz kouření a konzumace jídla i pití.

Reklama

Novinky v pracovním právu 2023 (online - živé vysílání) - 31.1.2023

31.1.2023 10:003 025 Kč s DPH
2 500 Kč bez DPH

Koupit

K množení je možné používat pouze materiál, u kterého je pěstitel schopen prokázat jeho původ. Musí se jednat výlučně o klony samičích rostlin. Substrát a voda používaná k zavlažování nesmí být kontaminovány a obsahovat např. těžké kovy nebo zbytky pesticidů. Sklizený materiál pak nesmí přijít do kontaktu se substrátem vůbec. Sklízet je možné rostlinu až ve chvíli, kdy dosáhne požadované kvality. Poškozené rostliny se likvidují jako rostlinný odpad.

Se sklizeným materiálem musí být dále nakládáno obezřetně, aby nedošlo k jeho mechanickému poškození. Sběrné pytle nesmí být přeplněny. Vždy musí být použit nový obal, který je čistý a suchý. Obal musí být označen štítkem, který obsahuje informaci o datu sklizně, číslo šarže, jméno pěstitele, druh konopí a množství.

Naplněné sběrné pytle pak musí být uchovávány v čistých, dobře ventilovaných prostorech se stálou teplotou, které musí být nepřetržitě monitorovány. Kamerou je nutno zaznamenávat především vstup do komplexu i samotné pěstírny, pěstební prostory, zpracovatelské prostory a sklad produktu. Vyhláška dále stanovuje požadavky na zajištění bezpečnosti pěstírny s využitím zámků, magnetických karet a vyhotovením předpisů upravujících určení osob s přístupem do pěstíren a evidencí každého jednotlivého vstupu.

Veškeré činnosti související s pěstováním musí být důsledně protokolovány a záznamy je nutno uchovávat minimálně po dobu pěti let. Dokumentaci podléhá nejen standardní průběh pěstování, ale i mimořádné události, které mohou mít vliv na kvalitu výsledného produktu. Jako příklad lze uvést výpadek proudu nebo změnu teploty v pěstírně. Eviduje se také odpad, neboť je nutno stanovit množství vzniklého rostlinného odpadu, zaprotokolovat jeho zneškodnění a dále provést bilanci sklizně, tedy jaké množství materiálu bylo vyprodukováno a jakou část bylo nutné zlikvidovat. Za dodržování veškerých pravidel stanovených vyhláškou je zodpovědný pěstitel, tedy osoba pěstující rostliny konopí pro léčebné použití.