epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    22. 5. 2020
    ID: 111109upozornění pro uživatele

    Pravidla střetu zájmů po velké novele zákona o obchodních korporacích

    Velká novela zákona o obchodních korporacích se dotkne mimo jiné i pravidel střetu zájmů členů orgánů obchodních korporací, jejichž aktuální podoba činí v praxi řadu výkladových problémů. Tento článek si klade za cíl poskytnout základní přehled o nastávajících změnách právní úpravy v této oblasti.

     

    Dne 1. ledna 2021 nabude účinnosti zákon 33/2020 Sb., kterým se mění zákon 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb. (dále jen „ZOK“), a další související zákony (dále jen „Novela“). Novela se dotkne mimo jiné i ustanovení týkajících se střetu zájmů mezi členy obchodní korporace a členy jejích orgánů, obsažených v § 54 a násl. ZOK.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Shrnutí platné právní úpravy

    ZOK aktuálně upravuje obecnou povinnost notifikovat o potenciálním střetu zájmů (§ 54 ZOK) a povinnost notifikovat o zamýšleném uzavření smlouvy s obchodní korporací (§ 55 ZOK), jejichž podstatu lze shrnout následovně.

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    V případě obecné notifikační povinnosti je příslušný člen orgánu obchodní korporace povinen informovat o svém potenciálním střetu zájmů bez zbytečného odkladu ostatní členy orgánu, jehož je členem, a kontrolní orgán, popř. nejvyšší orgán (pokud nebyl zřízen kontrolní orgán). Notifikační povinnost má člen orgánu obchodní korporace i v případě potenciálního střetu zájmů osob členovi orgánu obchodní korporace blízkých nebo osob jím ovlivněných nebo ovládaných. Kontrolní nebo nejvyšší orgán může ve výše uvedených případech notifikujícímu členu orgánu obchodní korporace pozastavit výkon funkce.

    V případě zamýšleného uzavření smlouvy s obchodní korporací je právní úprava obdobná. Notifikační povinnost je však omezená na smlouvy uzavírané mimo rámec běžného obchodního styku (§ 57 ZOK). V praxi bývá vymezení toho, co ještě spadá pod běžný obchodní styk, obtížné a zejména ve významnějších transakcích je tedy na místě zvolit opatrnější přístup a notifikace podle příslušných ustanovení učinit. Člen orgánu obchodní korporace je povinen notifikovat zamýšlené uzavření takové smlouvy (včetně jejích podmínek) orgán, jehož je členem a kontrolní orgán, popř. nejvyšší orgán (pokud nebyl zřízen kontrolní orgán). Notifikační povinnost má člen orgánu obchodní korporace i v případě zamýšleného uzavření smlouvy mezi obchodní korporací a osobami členovi orgánu obchodní korporace blízkými nebo osobami jím ovlivněnými nebo ovládanými. Uvedená pravidla se uplatní rovněž v případě, kdy má obchodní korporace zajistit nebo utvrdit dluhy výše uvedených osob (tj. člena orgánu obchodní korporace, osoby jemu blízké či osoby jím ovlivněné nebo ovládané) nebo se stát jejich spoludlužníkem (§ 56 odst. 1 ZOK).

    Zrušení problematického § 70 ZOK

    Základním východiskem Novely v oblasti regulace střetu zájmů je snaha vyřešit nejednoznačnost v tom, zda se aktuálně platná právní úprava vztahuje pouze na členy volených orgánů nebo rovněž na členy nevolených orgánů (typicky nejvyšší orgán). Tato nejednoznačnost je daná právě tím, že ustanovení o střetu zájmů neukládají povinnosti členům volených orgánů, ale členům orgánů obecně. Výkladové problémy umocňuje ustanovení § 70 ZOK, z něhož vyplývá, že ustanovení dílu 7 (týkajícího se orgánů obchodních korporací) a dílu 8 (týkajícího se vyloučení člena statutárního orgánu obchodní korporace z výkonu funkce) ZOK se nepoužijí na nejvyšší orgán kapitálové společnosti a družstva, avšak s výslovnou výjimkou (mimo jiné) ustanovení o střetu zájmů. Jinými slovy, ZOK stanovuje, že ustanovení o střetu zájmů se použije na nejvyšší orgány obchodních korporací. Při doslovném výkladu by tedy bylo možné dospět k poněkud absurdnímu výkladu, že by potenciální střet zájmů byl povinen notifikovat např. i společník uzavírající s obchodní korporací smlouvu, přičemž ke každé takové notifikaci by bylo třeba svolat valnou hromadu. Obchodní korporace jsou navíc proti jednáním ze strany nejvyššího orgánu k újmě obchodní korporace již chráněny např. koncernovými ustanoveními či povinností loajality společníků vůči obchodní korporaci. V případě ustanovení § 70 ZOK tedy patrně šlo o nešťastnou formulaci zákonodárce, jejíž doslovný výklad odborná literatura odmítla jako nesmyslnou.[1] Vzhledem k tomu, že si Novela klade za cíl postavit najisto, že se pravidla střetu zájmů vztahují pouze na členy volených orgánů, ustanovení § 70 ZOK bude zrušeno bez náhrady.

    „Nová“ definice člena voleného orgánu

    Pokud jde o vymezení pojmu člen voleného orgánu, Novela stanoví, že jde o osobu, která je členem orgánu a je do funkce volena, jmenována či jinak povolávána.[2] Tato definice je převzata z § 152 odst. 2 zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „OZ“), čímž je dosažena jednotnost občanského a korporačního práva. Novela přitom nedefinuje pojem člen voleného orgánu pouze pro účely úpravy střetu zájmů. Jelikož se tato legislativní zkratka vyskytuje na mnoha dalších místech ZOK, je vždy třeba mít na paměti, že jde o definovaný pojem. V této souvislosti by tedy pro přehlednost možná bývalo vhodnější tuto definici přesunout do dílu 1 (společná ustanovení ZOK).

    Rozšíření notifikační povinnosti na kontraktaci s propojenými osobami

    Za zásadní změnu lze považovat rozšíření notifikační povinnosti o případy, kdy má obchodní korporace (tj. nikoliv člen jejího (voleného) orgánu jako v ostatních případech dosud upravených ZOK) uzavřít smlouvu s:

    • osobou vlivnou nebo ovládající; nebo
    • osobou, jež je ovládána stejnou ovládající osobou (§ 55 odst. 2 ZOK ve znění Novely).

    Zjednodušeně řešeno, nově bude třeba na povinnost notifikovat příslušné orgány myslet rovněž v případě zamýšleného uzavření smlouvy s mateřskou společností nebo se sesterskými společnostmi (popř. při zamýšleném spoludlužnictví s těmito osobami nebo zajištění nebo utvrzení jejich dluhů – srov. § 56 odst. 1 ZOK). Notifikační povinnost připadá na člena statutárního orgánu příslušné obchodní korporace, přičemž tento bude povinen notifikovat kontrolní orgán (popř. nejvyšší orgán, pokud kontrolní orgán nebyl zřízen). Notifikační povinnost se neuplatní, pokud má být smlouva uzavřena s řídící osobou nebo s jinou osobou tvořící koncern. Zřejmě proto, že v případě koncernu ZOK přímo počítá s tím, že ne vždy se zájmy obchodní korporace shodují se zájmy koncernu jako celku, a obsahuje mechanismus vyrovnání případně způsobené újmy (§ 72 a násl. ZOK). Proto by notifikační povinnost v těchto případech byla nadbytečná. Stejně jako v případě obecných pravidel pro zamýšlené uzavření smlouvy s obchodní korporací (viz výše) notifikační povinnosti budou podléhat pouze smlouvy uzavírané mimo běžný obchodní styk.

    Obdobně jako v aktuálně platném režimu notifikace při uzavření smlouvy s členem orgánu bude mít nejvyšší nebo kontrolní orgán možnost uzavření smlouvy s výše uvedenými osobami za splněných podmínek zakázat.

    Rozšíření notifikační povinnosti na faktické členy volených orgánů

    Novela do § 62 ZOK vnáší nová pravidla týkající se osob, které sice formálně nejsou členy volených orgánů obchodní korporace, ale fakticky vykonávají činnosti spojené s členstvím v těchto orgánech. Může jít například o členy orgánů, kteří svou funkci fakticky vykonávají (vědomě či nevědomě) i po jejím skočení, či o tzv. stínové vedoucí (z anglického shadow directors). Těmto osobám vznikne účinností Novely povinnost dodržovat pravidla o střetu zájmů, jako by byly formálně členy volených orgánů (tj. uplatní se jak obecná notifikační povinnost o potenciálním střetu zájmů, tak notifikační povinnost z důvodu zamýšleného uzavření smlouvy s obchodní korporací). Notifikační povinnost pak mají vůči statutárnímu orgánu a kontrolnímu orgánu, popř. nejvyššímu orgánu, pokud nebyl kontrolní orgán zřízen. Faktickým členům volených orgánů z logiky věci nelze pozastavit členství či zakázat uzavření smlouvy (§ 55 odst. 4 a § 56 odst. 2 ZOK), tuto pravomoc však lze použít ve vztahu k formálním členům volených orgánů obchodní korporace ve vztahu k nimž faktický člen voleného orgánů působí. Je otázkou, na kolik toto pravidlo bude uplatňováno v praxi, když stínový vedoucí ze své podstaty bude chtít svůj vliv spíše skrýt. Na druhou stranu by porušení této povinnosti ze strany stínového vedoucího za určitých okolností mohlo být způsobilé založit jeho odpovědnost za případnou újmu způsobenou obchodní korporaci.

    Zrušení použitelnosti pravidel o střetu zájmů na prokuristu

    Dle aktuálně platného § 58 ZOK se ustanovení o střetu zájmů řadí mezi ustanovení, která se použijí také na prokuristu, přičemž své notifikační povinnosti prokurista splní oznámením požadovaných skutečností orgánu, který jej jmenoval (zásadně statutární orgán, popř. valná hromada). Novela aplikaci pravidel o střetu zájmů na prokuristy ruší. Důvodová zpráva k Novele tuto změnu odůvodňuje tím, že prokura je pouhou formou smluvního zastoupení obchodní korporace, přičemž na jiné formy smluvního (ani zákonného) zastoupení se pravidla střetu zájmů nevztahují.

    Dílčí změny a upřesnění stávajícího textu

    Kromě výše uvedených koncepčních změn Novela zavádí řadu změn dílčích.

    Jednou z nich je upřesnění pravidla tak, že člen voleného orgánu má povinnost informovat samotný orgán, jehož je členem, nikoli jeho členy (jak tomu je dle platného znění § 54 odst. 1 ZOK). Dle důvodové zprávy k Novele se uvedenou změnou zdůrazňuje, že je to právě orgán obchodní korporace, který tvoří její organizační jednotku, nikoli jeho jednotliví členové. Postačí tedy podat relevantní informace na zasedání kolektivního orgánu, který je usnášeníschopný, a mělo by již být zřejmé, že pro splnění informační povinnosti není nutné informovat každého člena daného orgánu (tedy i případné nepřítomné členy).

    Další změnou je upřesnění pravidel notifikace střetu zájmů pro členy kontrolního orgánu. Pokud se člen kontrolního orgánu dozví o potenciálním střetu zájmů, i nadále bude notifikovat kontrolní orgán. Pokud má však kontrolní orgán pouze jediného člena, bude tento jediný člen povinen notifikovat nejvyšší orgán. Tím má být vyřešena situace, kdy má jediný člen kontrolního orgánu zákonnou povinnost informovat o potenciálním střetu zájmů sám sebe.

    Novela dále pozměňuje § 54 odst. 4 ZOK tak, aby i striktně jazykovým výkladem bylo zřejmé, že kontrolní nebo nejvyšší orgán možné pozastavit výkon funkce i členu, který nesplnil svou informační povinnost, a doplňuje nový odst. 5, podle něhož je kontrolní orgán povinen podat nejvyššímu orgánu zprávu o notifikacích členů volených orgánů o (potenciálním) střetu zájmů a o případném pozastavení výkonu funkce těchto členů volených orgánů (obdobně jako v případech, kdy člen voleného orgánu uzavírá smlouvu s obchodní korporací – srov. § 55 odst. 3 ZOK v platném znění).

    Upřesnění se dočká rovněž § 76 odst. 1 ZOK, z něhož plyne obdobné použití pravidel o střetu zájmů na případy, kde je jednání člena orgánu obchodní korporace ovlivněno chováním vlivné nebo ovládající osoby. Nově bude pro tento specifický případ stanoveno pouze obdobné použití obecné povinnosti notifikovat o potenciálním střetu zájmů (§ 54 ZOK), a to s výjimkou, kdy je jednání člena orgánu obchodní korporace ovlivněno chováním řídící osoby (tj. v rámci koncernu).

    Závěr

    Přestože velká novela ZOK zásadně nemění úpravu střetu zájmů, přináší řadu koncepčních i dílčích změn, které by měly vyjasnit některé výkladové nejasnosti a snad i přispět k lepší uchopitelnosti těchto poměrně komplexních pravidel.

    Jan Čermák
    Mgr. Jan Čermák

     

     
     

    Weinhold Legal, v.o.s. advokátní kancelář
     
    Florentinum
    Na Florenci 15
    110 00 Praha 1
     
    Tel.:       +420 225 385 333
    Fax:       +420 225 385 444
    e-mail:    wl@weinholdlegal.com
     

    [1] Viz např. ŠUK, Petr. § 70 [Použitelnost dílů 7 a 8 na valnou hromadu a členskou schůzi]. In: ŠTENGLOVÁ, Ivana, HAVEL, Bohumil, CILEČEK, Filip, KUHN, Petr, ŠUK, Petr. Zákon o obchodních korporacích. 2. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 198, nebo ALEXANDER, Juraj, LASÁK Jan. § 70 (Použití ustanovení dílu 7 a 8). In ALEXANDER, Juraj; ARABASZ, Jindřich; ČÁP, Zdeněk; DOLEŽIL, Tomáš; FILIP, Václav; HRABÁNEK, Dušan; KUBÍK, Martin; LASÁK, Jan; MAREK, Radan; MAULEOVÁ, Jana; NĚMEC, Libor; POKORNÁ, Jarmila; ŠILHÁN, Josef. Zákon o obchodních korporacích: Komentář. Praha: Nakladatelství Wolters Kluwer, 2014.

    [2] § 46 odst. 1 ZOK ve znění Novely.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Jan Čermák (Weinhold Legal)
    22. 5. 2020

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Compliance z pohledu obchodní korporace a přínos compliance programu pro obchodní korporaci
    • Obchodní vedení společnosti
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Investiční dotazník u právnických osob a test vhodnosti
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Přístupnost k vybraným výrobkům a službám po implementaci Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb – na koho dopadne nová právní úprava?
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • K jednomu z výkladových úskalí na úseku regulace slev

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.