Právní předpisy související se zákonem o elektronických komunikacích - praktická právnická příručka (recenze)

Recenzovaná publikace autora Zdeňka Vaníčka z Fakulty elektrotechnické ČVUT je koncipována jako komentář ke dvěma předpisům souvisejícím se zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), a to konkrétně k zákonu č. 408/2004 Sb. (o některých službách informační společnosti) a zákonu č. 206/2005 Sb. (o ochraně některých služeb v oblasti rozhlasového a televizního vysílání), přičemž obsahuje rovněž doplňující komentář k vybraným ustanovením zákona 127/2005 Sb. (zákon o elektronických komunikacích) ve vztahu k provozování rozhlasového a televizního vysílání a ke stavebnímu zákonu a k vybraným ustanovením zákona 40/2009 Sb. (trestní zákoník).

Je třeba ji chápat jako doplněk či doplnění publikace téhož autora Zákon o elektronických komunikacích – Komentář (LINDE Praha 2008), což je komentář standardního rozsahu a koncepce. Komentované související právní předpisy problematiku řeší jen v určitých aspektech a jistě ne úplně, nicméně fakt, že související zákony komentuje týž autor jako komentář základní, je v tomto případě nespornou výhodou.

Stejně jako v případě první publikace bylo nutné komentář zasadit do souvislosti s evropským zákonodárstvím, především s relevantními Směrnicemi Evropského Parlamentu a Rady a doplnit v rámci komentáře stručný popis legislativního vývoje a v potřebné míře definice či souvislosti z ostatních neuvedených zákonů. Míra citace či detailu z hlediska rozsahu publikace jednoznačně odpovídá jejímu primárnímu účelu – autor nepodlehl pokušení rozsáhlé citace bez přísně kritického výběru a podařilo se mu přitom zachovat i potřebnou míru komplexnosti. To nebylo zdaleka jednoduché, protože recenzovaná publikace musí obstát z hlediska srozumitelnosti i bez souběžného použití zmíněného Komentáře k zákonu o elektronických komunikacích, přičemž by neměla tento komentář dublovat. Autor se tohoto nelehkého úkolu zhostil elegantně a s šarmem beletristy, aniž by odborná úroveň textu (zejména přímo text komentáře) jakkoliv utrpěla. Dokonce i stručné historické exkursy jsou použity jen tehdy, kde je jejich velmi stručné uvedení nutné k pochopení legislativního vývoje a logické struktury právní úpravy.

Text je členěn tak, že uvádí po jednotlivých paragrafech nejdříve plný text právního předpisu, na druhém místě související ustanovení téhož právního předpisu, související právní předpisy řazené podle jejich právní síly (tedy počínaje Směrnicemi Evropského parlamentu a Rady); dále řadí relevantní literaturu a to jak knižní tak časopiseckou (a to v míře skutečně více než dostatečné) – následuje obecný komentář, který je sice velmi prakticky zaměřen, ale neopomíná důležité definice a souvislosti, a jako poslední jsou konkrétní komentáře k jednotlivým odstavcům či písmenům příslušného paragrafu. Toto členění odpovídá zcela povaze publikace – tedy praktické příručce – a podle názoru recenzenta je co do rozsahu struktury velmi uživatelsky příjemné. Umožňuje uživateli přiměřeně rozšířit zdroje v případě konkrétního ustanovení a autor uživatele v tomto směru velmi dobře vede.

Recenzent hodnotí fakt, že publikace nepracuje rozsáhle s důvodovou zprávou (zejména ji neuvádí v plném znění), že nerozpracovává komentář do úrovně vysloveně teoretické a že nepracuje vůbec s judikaturou domácí či zahraniční, což je logický důsledek toho, že se nejedná o tzv. „velký akademický komentář“, ale o příručku, jejímiž uživateli nebudou vždy jen právní specialisté z oboru práva ICT, ale i právníci specializovaní v jiných oborech, eventuelně specialisté, kteří nebudou mít primárně právní vzdělání. To neznamená, že by se jednalo o příručku pro laiky nebo o dílko popularizační, ale pragmatické zaměření publikace na praktickou aplikaci je v tomto případě zřejmé a určitá úspornost je v tomto případě vysloveně ku prospěchu díla.

Příručka je dle názoru recenzenta mimořádně zdařilá a nepochybně usnadní orientaci uživatelů v dané problematice, zejména ve vzájemných souvislostech a přesazích práva ES a českého právního řádu, jakož i v systému, kde jsou právní předpisy k danému problému povinně komplementární a bez znalosti či souvislosti jednoho nelze aplikovat úspěšně druhý.

JUDr. Martin Maisner