epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    23. 12. 2014
    ID: 96517upozornění pro uživatele

    Přece jen jsou některé rozhodčí doložky k „soukromým“ rozhodcům platné

    V posledních několika letech jsme byli svědky četných rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu ČR dovozujících neplatnost většiny rozhodčích doložek svěřujících řešení sporů soukromým rozhodcům, resp. soukromým rozhodčím soudům či centrům. Z řady těchto rozhodnutí přitom vyčnívá nedávný rozsudek Nejvyššího soudu ČR, který možná až překvapivě připouští, že by rozhodčí doložka povolávající k řešení sporů jiného rozhodce, než toho zapsaného v seznamu vedeném stálým rozhodčím soudem, mohla být platná.

     
     Mališ Nevrkla Legal, advokátní kancelář
     
    Judikatura zneplatňující rozhodčí doložky

    Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu ČR v posledních letech vyznívala prakticky výlučně v neprospěch všech rozhodčích doložek, podle kterých měli spory mezi smluvními stranami řešit rozhodci nejrůznějších soukromých rozhodčích soudů či rozhodčích center. Podstata argumentace obsažené v této judikatuře (např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. května 2009 ve věci spis. zn. 12 Cmo 496/2008, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 45/2010, či usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ve věci spis. zn. 31 Cdo 1945/2010 ze dne 11. května 2011, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 121/2011) spočívala v tom, že pokud rozhodčí smlouva neobsahuje přímé určení rozhodce (rozhodců) ad hoc, anebo konkrétní způsob jeho (jejich) určení, ale jen odkazuje ohledně výběru rozhodce a stanovení pravidel rozhodčího řízení na právnickou osobu, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, a odkazuje na touto právnickou osobou stanovené statuty a řády ke jmenování a výběru rozhodců, jakož i způsobu vedení rozhodčího řízení a stanovení pravidel o nákladech řízení, pak je taková rozhodčí smlouva neplatná podle § 39 (starého) občanského zákoníku pro rozpor se zákonem.

    Na jedné straně lze tento vývoj judikatury hodnotit kladně, neboť rozhodčí řízení bylo mnohdy zneužíváno v rámci poněkud pochybných podnikatelských aktivit. Na straně druhé je ovšem třeba zdůraznit, že institut rozhodčího řízení je funkčním a žádoucím prvkem právního systému, který umožňuje rychlé a efektivní řešení sporů, a může být tedy velice užitečnou variantou pro klasické (a často velice zdlouhavé) soudní řízení. Popsaný „hon na čarodějnice“ ovšem vyvolal značnou nejistotu a všechny subjekty (včetně těch, jejichž cílem nebylo rozhodčí řízení zneužívat, ale pouze standardně využívat) postavil před těžké rozhodnutí. Mohly totiž užívané rozhodčí doložky upravit v reakci na aktuální rozhodovací praxi, ovšem stále s určitým rizikem, neboť nebylo jasné, kde až se judikatura zastaví. Jistější volbou ovšem pro mnohé bylo buď řešení sporů cestou rozhodčího řízení zcela vyloučit, a rezignovat tak na rychlé získání závazného rozhodnutí, nebo sjednat rozhodčí doložku Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, tedy prakticky jediného stálého rozhodčího soudu zřízeného na základě zákona.

    To ovšem pro mnohé nebyla stoprocentní náhrada, neboť tento rozhodčí soud je sice při vyřizování sporů rychlejší než obecné soudy, rychlostí a pružností ovšem nemůže vždy konkurovat „soukromým“ rozhodcům.

    Platné ujednání o určení rozhodce

    Přes poměrně jednoznačný judikatorní vývoj, který mnohé odradil od toho se vůbec snažit sjednat rozhodčí doložku jinou než tu k Rozhodčímu soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, ovšem nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci spis. zn. 33 Cdo 1616/2014 dalo dalším alternativám určitou naději.

    Většina rozhodčích doložek totiž narážela na to, že v nich nebyl rozhodce jmenovitě určen a jeho volba náležela jedné ze stran sporu nebo třetí osobě, která ho měla vybrat ze seznamu vedeného právnickou či fyzickou osobou, která nebyla stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona. Takový seznam rozhodců přitom nebyl součástí smlouvy.

    V nedávno posuzovaném případě ovšem rozhodčí smlouva obsahovala seznam konkrétních (osmi) rozhodců, z nichž každý byl oprávněn spor samostatně rozhodnout. Právo zvolit jednoho z těchto vyjmenovaných rozhodců přitom náleželo straně, která podá žalobu. K tomuto mechanismu Nejvyšší soud ČR uvedl, že je v souladu s ustanovením § 7 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení a nepředstavuje ujednání, které by mělo povahu nepřiměřené a zneužívající klausule.

    V tomto ohledu tedy dává nedávné rozhodnutí určitý návod, jak může být formulována rozhodčí doložka (smlouva), pro případ, že strany nechtějí z praktických důvodů dopředu jmenovat jednoho konkrétního rozhodce či konkrétní rozhodčí senát a současně ani nemají zájem, aby spor rozhodoval Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky.

    Navíc Nejvyšší soud ČR v citovaném rozhodnutí též široce odůvodnil na první pohled možná zřejmý závěr, že jednoinstančnost (nesjednání možnosti přezkumu dle § 27 zákona o rozhodčím řízení) a písemnost rozhodčího řízení (vyloučení ústního jednání ve smyslu § 19 odst. 3 zákona o rozhodčím řízení) nemusí být bez dalšího v rozporu s požadavky na spravedlivý proces. Ve spotřebitelských věcech bude ovšem třeba zkoumat, zda takto formulovaná rozhodčí smlouva (která musí být sjednána samostatně a nikoli jako součást podmínek, jimiž se řídí smlouva hlavní) se zřetelem ke konkrétním skutkovým okolnostem v rozporu s požadavkem přiměřenosti nenastoluje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, které vyplývají z dané smlouvy, v neprospěch spotřebitele.

    Oživení „soukromých“ rozhodčích doložek?

    Popsané rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR pochopitelně vyvolává otázku, zda nemůže vést k určité renesanci rozhodčích doložek svěřujících řešení sporů rozhodcům, kteří nejsou organizováni u stálého rozhodčího soudu zřízeného na základě zákona. Při jejím posouzení je pochopitelně nutné zohlednit skutečnost, že Nejvyšší soud ČR vycházel v rámci svého rozhodnutí ze znění zákona o rozhodčím řízení účinného do 31. března 2012, které následně ještě doznalo určitých změn (např. v podobě výslovného umožnění určit postup vedení řízení také v pravidlech pro rozhodčí řízení, pokud jsou k rozhodčí smlouvě tato pravidla přiložena).

    Navíc praxe již nalezla určitá řešení, jak rozhodčí doložky, resp. smlouvy upravit takovým způsobem, aby nebyly se zveřejněnými judikáty v rozporu.

    Příznivě však může zapůsobit to, že oproti dřívějším rozhodnutím, v nichž Nejvyšší soud ČR především konstatoval, co je neplatné a co nelze sjednat, nyní naopak kladně vymezil, jakou cestou se vydat lze. Dramatické zvýšení užívání „soukromých“ rozhodčích doložek ovšem nejspíš nelze očekávat z toho důvodu, že velký počet podnikatelských subjektů získal v důsledku vývoje posledních let k tomuto typu ujednání značnou nedůvěru, a proto pravděpodobně, pokud vůbec bude akceptováno řešení sporů v rozhodčím řízení, bude dále upřednostňován Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky.


    JUDr. Jakub Celerýn

    JUDr. Jakub Celerýn,
    advokát


    Mališ Nevrkla Legal, advokátní kancelář, s. r. o. 

    Longin Business Center
    Na Rybníčku 1329/5
    120 00 Praha 2

    Tel.: +420 296 368 350
    Fax: +420 296 368 351
    e-mail: law.office@mn-legal.eu


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. Jakub Celerýn ( Mališ Nevrkla Legal )
    23. 12. 2014
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Nová sleva na pojistném na sociální zabezpečení
    • Nový, bezcitný a nejchytřejší konkurent na trhu. Měli by mít advokáti strach?
    • Žaloba na neplatnost převodu věci podaná potenciálním dědicem zcizitele
    • Ke spornosti výkladu ustanovení § 62 zákona o obchodních korporacích a dopadu povinností členů volených orgánů obchodní korporace na prokuristu
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu energetického zákona
    • Co můžeme očekávat od nařízení o zelených dluhopisech?
    • Vládní pomoc velkým podnikům na zvýšené náklady cen energií (zastropování cen energií a dotační program)
    • Nenechte se obalit obalovou novelou
    • Odepření plnění (zlatého padáku) ze smlouvy o výkonu funkce
    • Přichází směrnice NIS 2 a s ní revoluce v oblasti kybernetické bezpečnosti
    • Do třetice všeho dobrého? Aneb další pokus České republiky přijmout zákon o hromadných řízeních

    Související produkty

    Online kurzy

    • Spolky pohledem daňového práva
    • Darování pro případ smrti alternativou vydědění?
    • Určitost předmětu podnikání ve společenské smlouvě
    • Aktuální judikatura vysokých soudů
    • Aktuální judikatura ve věcech náhrady škody
    Lektoři kurzů
    Mgr. Stanislav Servus,  LL.M.
    Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
    JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Daniela Kovářová
    JUDr. Daniela Kovářová
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Nové sazby cestovních náhrad pro rok 2023
    • Nový, bezcitný a nejchytřejší konkurent na trhu. Měli by mít advokáti strach?
    • Kdy a komu nelze dát výpověď z pracovního poměru
    • Možné důvody vyloučení člena statutárního orgánu ve světle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2022, sp. zn. 27 Cdo 1831/2021
    • Kreativní byrokracie a dělba moci ve státě
    • Likvidace obchodní společnosti
    • Nová sleva na pojistném na sociální zabezpečení
    • Žaloba na neplatnost převodu věci podaná potenciálním dědicem zcizitele
    • Nový, bezcitný a nejchytřejší konkurent na trhu. Měli by mít advokáti strach?
    • Kdy a komu nelze dát výpověď z pracovního poměru
    • Žaloba na neplatnost převodu věci podaná potenciálním dědicem zcizitele
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu energetického zákona
    • Příplatek mimo základní kapitál – váže se k podílu, nebo osobě? A jak je to s převodem?
    • Nová sleva na pojistném na sociální zabezpečení
    • Ke spornosti výkladu ustanovení § 62 zákona o obchodních korporacích a dopadu povinností členů volených orgánů obchodní korporace na prokuristu
    • Nové sazby cestovních náhrad pro rok 2023
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • Platné sjednání smluvní pokuty pohledem judikatury Nejvyššího soudu
    • Přikázání věci do vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků při vypořádání spoluvlastnictví
    • Přímá odpovědnost jednatele (společníka) SRO za škodu způsobenou třetí osobě
    • K článku Manželství pro všechny z katolického pohledu
    • Nová sbírka právních předpisů jako nechtěný dar
    • Přehled vybraných legislativních novinek platných pro rok 2023
    • Nový, bezcitný a nejchytřejší konkurent na trhu. Měli by mít advokáti strach?

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Likvidace obchodní společnosti

    Úprava § 198 odst. 1 a 3 z. o. k. je v případech zrušení společnosti s ručením omezeným pro absenci statutárního orgánu úpravou zvláštní jak ve vztahu k úpravě § 172 odst. 1...

    Jednání za právnickou osobu

    Za právnickou osobu v občanském soudním řízení jedná především – jak vyplývá z ustanovení § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř. – člen statutárního orgánu. Tvoří-li statutární...

    Insolvence a plná moc (exkluzivně pro předplatitele)

    Opravňuje-li procesní plná moc udělená přihlášeným věřitelem advokáta k zastupování věřitele v rámci všech úkonů, k nimž je věřitel oprávněn a povinen v rámci...

    Předsmluvní odpovědnost

    Úprava tzv. předsmluvní odpovědnosti stojí na obecné povinnosti jednat poctivě (§ 6 o. z.), a to i při jednání o uzavření smlouvy. Možnost vzniku povinnosti k náhradě škody mezi...

    Ukládání trestů (exkluzivně pro předplatitele)

    Uložení trestu pod dolní hranicí trestní sazby nelze odůvodnit odkazem na § 39 odst. 4 tr. zákoníku a v něm zakotvenou povinnost soudu přihlédnout při stanovení druhu trestu a jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.