Přemítání nad judikaturou NSS aneb O zlobivých dětech a diskriminaci
Jak ironicky říkala, již Halina Pawlowská: všechny děti jsou „nevychování spratci “ s výjimkou těch našich. Dlouhodobě platí, že zlobení našich dětí (nebo vnoučat) vnímáme většinou jako roztomilé, ale u jiných dvounohých mazlíčků ho vidíme zpravidla jako otravné a nepříjemné. A mělo by se zakázat.
Jako právního pedagoga mne zaujal červnový rozsudek Nejvyššího správní soud (NSS) jenž autoritativně potvrdil, že provozovatel hotelu může zakázat vstup dětem do patnácti let. Dodejme, ne vždy, pouze v případech jestliže pro to má legitimní důvody, jedná transparentně a odpovídá to jeho obchodnímu modelu.
Mnoho lidí, tento „protirodinný“ judikát rozčílil a spílají soudcům za „nepochopení dětských duší“. Vytýká se, že rodiny s potomky jsou takovým postupem prý diskriminovány.
Autor této glosy aktuální brněnský rozsudek naopak vítá. Nutno zde spatřit v jeho prospěch minimálně dva zásadní důvody.
Za prvé – Svoboda podnikání je výrazná ústavní hodnota. V posledních letech ovšem dostává na frak v podobě stovek různých nařízení a omezení. Někdy rozumných, jinde méně. Z tohoto důvodu nutno uvítat, že alespoň zde dal NSS podnikání pomyslnou zelenou.
Pokud provozujete restauraci či hotel zaměřený například na vyšší klientelu (různé obchodní schůzky, zámožné zahraniční bezdětné páry apod.) tak asi opravdu poslední po čem toužíte je, aby po provozovně létaly neukázněná děcka rušící Vaše hosty, kteří Vám přinášejí peníze. A bez kterých to prostě nejde, obzvláště nyní po covidu.
Někdo možná namítne, i rodina s dětmi jim přece přináší peníze. Ano, ale v rámci specifického podniku (resp. jeho obchodního modelu), o kterém ostatně správně hovoří i výše zmíněný judikát z Brna, dva tři malý halamové mohou odehnat svým nepřístojným chováním desítky hostů. I byznysmen je jen člověk a rád se terapeuticky podělí zejména o negativní zkušenost. Dnes nejen osobně s kamarády, ale i na sociálních sítích. – jinak výtečné fois gras nám kazilo řvání neukázněných dětí, se kterými personál nic neudělal…A je vymalováno, smetánka si pak dá ztučnělá játra vodních ptáků někde jinde, ve větším klidu.
Proč kvůli jedné nedisciplinované rodince máme přijít o desítky movitých klientů, táží se legitimně gastro-podnikatelé.
Za druhé – personál, jestliže postupuje legálně, nemá dnes více méně žádné účinné nástroje jak umravnit zlobivé dítě. Rady internetových mudrců– já bych jim dal po čuni, a oni by se zlobením a řvaním přestali… jsou dnes k ničemu. Vrchní sice může opakovaně apelovat na rodiče, aby své potomky zkrotili, aby přestaly obtěžovat jiné hosty. Nicméně to je tak vše, co mohou dělat. Jak známo „jaká matka, taková Katka“ – proto často platí, že i rodiče zlobivých dětí, bývají mnohdy sami pěkní, s prominutím, dacani.
Sečteno – Zmíněný judikát NSS rozhodně nevnímám jako diskriminační. Navíc v jiných státech (např. v sousedním Rakousku) jsou hotely a restaurace pouze pro dospělé povoleny, tak proč ne u nás?
Nic se nemá přehánět, ani tolerance ke zlobivým dětem bez rozdílu rasy, barvy pleti a národnosti.
JUDr. Petr Kolman, Ph.D.,
VŠ pedagog, člen rozkladové komise ÚOOÚ
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
