Přihláška pohledávky do konkursního řízení a její obsahové náležitosti

Konkursní věřitel se stává účastníkem konkursního řízení za podmínky, že svou přihlášku přihlásí v soudem stanovené lhůtě určené v usnesení o prohlášení konkursu, nejpozději však do dvou měsíců po konání prvního přezkumného jednání. Věřitel, který pohledávku do konkursu nepřihlásil, ač tak učinit měl, nemůže být při rozvrhu uspokojen. To znamená, že nepřihlášená pohledávka sice nezanikne, ale věřitel se musí jejího uspokojení domáhat jinak než v konkursu.

Přihláška věřitelovy pohledávky do konkursu je procesním úkonem (podáním), které má charakter žaloby. To znamená, že přihláška musí mít kromě zvláštních náležitostí uvedených v zákoně 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, i obecné náležitosti podání požadované ustanovením § 42 odst. 4 zákona 99/1963 Sb., občanském soudním řádu (o.s.ř.), a - v rozsahu, ve kterém nestanovil jinak zákon o konkursu a vyrovnání - náležitosti žaloby předjímané ustanovením § 79 odst. 1 o. s. ř.  Z přihlášky tak musí být vždy mimo jiné patrno, kterému soudu  je určena, kdo ji podává, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsána a datována.

Přihláška pohledávky musí být adresována soudu, u kterého je vedeno konkursní řízení. Věřitel, je-li fyzickou osobou, musí být v záhlaví přihlášky označen jménem, příjmením a bydlištěm. Věřitel – právnická osoba musí být v přihlášce označen obchodní firmou  nebo  názvem a sídlem. Jde-li o pohledávku vzniklou z obchodních vztahů, musí být věřitel označen i svým identifikačním číslem, popř. dalšími údaji potřebnými k jeho identifikaci.

Je-li věřitel, ať již osoba fyzická nebo právnická, v konkursním řízení zastoupen, musí přihláška dále obsahovat identifikační údaje o tomto zástupci. V případě zastoupení věřitele je samozřejmě třeba zároveň i doložit oprávnění zástupce za věřitele v konkursním řízení jednat, což je obyčejně  plná moc. Pokud k přihlášce nebude oprávnění zástupce k jednání za věřitele přiloženo a věřitel jej nepředloží ani na výzvu správce konkursní podstaty, musí soud řízení o přihlášené pohledávce ze zákona zastavit.

V přihlášce je  třeba zvlášť uvést výši  každé přihlašované pohledávky a důvod jejího vzniku, tedy specifikovat skutečnosti, na nichž se zakládá. Je tak třeba určitě a srozumitelně popsat skutek, tj.  vylíčit skutkové okolnosti, z nichž lze usuzovat na existenci přihlašované pohledávky. Takto je vymezen předmět přihlášky po skutkové stránce. Skutečnosti uvedené v přihlášce hrají důležitou roli i v případě popření přihlášené pohledávky za předpokladu, že se věřitel pokusí takové popření zvrátit formou soudní žaloby (jde o tzv. incidenční žalobu). V takové žalobě se totiž smí věřitel dovolávat jen právního důvodu uvedeného v přihlášce nebo při přezkumném jednání a pohledávku může uplatnit jen do výše v nich uvedené. 

Jde-li  o pohledávku v cizí měně, je třeba  ji přepočítat podle  kursu vyhlašovaného Českou  národní bankou ke  dni prohlášení konkursu. Jde-li  o peněžitou pohledávku neurčité výše nebo o pohledávku nepeněžitou, musí být její hodnota věřitelem odhadnuta  a  vyjádřena v penězích.

Přihlásit do konkursu lze i takovou pohledávku, která byla věřiteli přiznána např. pravomocným rozsudkem či platebním rozkazem (jde o tzv. vykonatelnou pohledávku). Její vykonatelnost je ale nutno prokázat  nejpozději při  přezkumném jednání pomocí listiny opatřené potvrzením o její vykonatelnosti. Pokud věřitel vykonatelnost pohledávky neprokáže, pak se na ni pro účely konkursního řízení hledí, jako by věřiteli nikdy pravomocně přiznána nebyla. 

Přihlásit lze i pohledávku, o které se vede soudní řízení nebo se provádí výkon rozhodnutí. Tyto skutečnosti je vhodné do přihlášky uvést zejména tehdy, byla by již jinak pohledávka bez zahájeného soudního řízení promlčena. Přihlásit lze  i pohledávku vázanou  na podmínku.

Současně musí věřitelé v přihlášce uvést, zda a ke kterým pohledávkám uplatňují tzv. oddělené uspokojení (viz § 28 zákona o konkursu a vyrovnání), jakož i jiné důvody pro přednostní pořadí při rozvrhu konkursní podstaty.

Přihláška pohledávky se podává u příslušného soudu ve dvou vyhotoveních. K  přihlášce je třeba  přiložit kopie listin, z nichž jednotlivé pohledávky vyplývají.

Jestliže přihlášenou pohledávku  nelze pro neúplnost nebo jiné  vady přezkoumat,  vyzve správce konkursní podstaty  věřitele, aby  přihlášku do 15 dnů od doručení výzvy doplnil nebo opravil. Současně je správce povinen věřitele poučit, jak je třeba opravu nebo  doplnění provést. Pokud věřitel ve stanovené lhůtě požadavkům správce konkursní podstaty nevyhoví, nedojde sice k popření přihlášené pohledávky, ale správce k ní nebude nadále přihlížet. 

Přihláška pohledávky do konkursu není zpoplatněna, což znamená, že se soudu neplatí za její podání bez ohledu na výši přihlašované pohledávky žádný soudní poplatek

Přihláška pohledávky má pro běh lhůty pro promlčení a zánik práv stejné účinky jako uplatnění práva u soudu. Z toho plyne, že dochází ke stavení promlčecí doby v přihlášce uplatněných pohledávek, tedy promlčecí doba po dobu konkursního řízení neběží.