epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    13. 11. 2023
    ID: 117188upozornění pro uživatele

    Připravuje se nařízení EU pro procesní pravidla k GDPR – povede k účinnější ochraně osobních údajů v přeshraničních případech?

    Není žádným překvapením, že v dnešní době řada podniků zpracovává osobní údaje fyzických osob z mnoha členských států Evropské unie prostřednictvím své sítě dceřiných společností či různých poboček. Pokud poruší svoje povinnosti v oblasti ochrany osobních údajů, pak vzniká otázka, jak takový případ přeshraničního zpracování mají dozorové úřady v členských státech EU řešit a jak mají spolupracovat.

    Nařízení GDPR[1] je v tomto směru velmi obecné[2], přičemž celý proces může v praxi narážet na různorodé názory dozorových úřadů i rozmanitost vnitrostátní úpravy v oblasti správního řízení a kontroly. Evropská komise proto představila v létě tohoto roku návrh nového nařízení[3], které si klade za cíl stanovit řadu procesních pravidel, které by napomohly účinnějšímu prosazování nařízení GDPR v těchto přeshraničních případech.

    Nařízení GDPR je účinné již více jak 5 let. Za tuto dobu se v mnoha případech ukázalo, že přišlo v pravou chvíli a významně pozvedlo dosavadní úroveň ochrany osobních údajů. V praxi přitom nejvyšší pokuty bývají udělovány právě při porušení pravidel GDPR v rámci přeshraničního zpracování, které se dotýká vysokého počtu subjektů údajů napříč členskými státy EU.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Aby každý dozorový úřad v EU neposuzoval totéž porušení zvlášť ve své zemi (a aby i vyšetřovaný subjekt neobdržel v každé zemi samostatnou pokutu), GDPR zavedlo pravidlo tzv. One Stop Shop. Zjednodušeně řečeno toto pravidlo znamená, že při přeshraničním zpracování osobních údajů se podle hlavní provozovny či jediné provozovny[4] vyšetřovaného subjektu určí tzv. vedoucí dozorový úřad jako jediné kontaktní místo a ten potom koordinuje celou činnost a spolupracuje s dalšími národními (tzv. dotčenými) dozorovými úřady. Tyto dotčené dozorové úřady mají možnost se ke způsobu řešení záležitosti vyjádřit, např. jsou-li vyšetřovanou činností zpracování dotčeny fyzické osoby s bydlištěm v zemi, kde má dotčený dozorový úřad svoji pravomoc. Je to logické, neboť právě tyto dozorové úřady jsou těmto subjektům údajů nejblíž.

    Dozorové úřady by se primárně měly snažit najít vzájemně přijatelné řešení. To se ale ne vždy v praxi daří. GDPR obecně zakotvuje roli tzv. Evropského sboru pro ochranu osobních údajů (EDPB, dále také jako „sbor“) při řešení takových sporů. Tento sbor má přitom mimo jiné i pravomoc projednávat námitky dozorových úřadů proti návrhu rozhodnutí vedoucího dozorového úřadu a vydat v tomto sporu rozhodnutí, které pak slouží vedoucímu dozorového úřadu jako závazný podklad pro konečné rozhodnutí.

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

     V praxi však často právě rozdíly v procesních pravidlech i v názorech mohou bránit účinnému a rychlému řešení celé věci a mohou mít i významné důsledky pro práva vyšetřovaných stran i stěžovatelů.

    Návrh nového nařízení, kterým se stanoví další procesní pravidla týkající se prosazování nařízení GDPR, si proto klade za cíl zejména:

    • sjednotit požadavky na formu stížnosti tak, aby úřady nemohly zamítat stížnosti pro např. nedostatek některé náležitosti. Nové nařízení proto bude v příloze obsahovat závazný formulář stížnosti a zároveň bude zakotvovat i procesní pravidla pro posuzování přípustnosti a zamítání stížností. Stížnosti jsou základním zdrojem informací pro odhalování porušování GDPR a je nutné ujasnit postupy pro jejich vyřízení, neboť o stížnosti bude v závěru rozhodovat jiný dozorový úřad, než u kterého byla podána. Dozorový úřad by měl zároveň potvrdit stěžovateli ve lhůtě 1 týdne, že stížnost přijal, a zajišťovat překlad dokumentů pro vedoucí dozorový úřad i stěžovatele.
    • stanovit možnost smírného řešení mezi stěžovatelem a vyšetřovanými stranami. To by mělo fungovat tak, že dozorový úřad , pokud se domnívá, že lze stížnost vyřešit smírně, sdělí stěžovateli řešení a pokud ten nevznese námitky, považuje se stížnost za staženou. Toto by bylo z hlediska českého práva revoluční novinkou, neboť to uzavření smíru ve správním řízení u dozorového úřadu v tomto smyslu neumožňuje.
    • posílit právo na obhajobu vyšetřovaných stran, zejména stanovením podrobností pro výkon práva být vyslechnut a práva na přístup ke spisu (včetně podrobností ohledně označování a ochrany důvěrných informací), neboť členské státy k těmto právům přistupují rozdílně.
    • stanovit podrobnější pravidla pro řešení sporů mezi dozorovými úřady a rozhodování sboru o jejich námitkách včetně určení procesních lhůt. Před přijetím rozhodnutí o námitkách má přitom sbor poskytnout stěžovateli i vyšetřovaným stranám opět možnost vyjádřit se k odůvodnění rozhodnutí, které sbor zamýšlí přijmout.
    • stanovit podrobnější pravidla pro postup v naléhavých případech dle čl. 66 odst. 2 GDPR, zejména pro případy vydání naléhavého stanoviska či naléhavého rozhodnutí sboru.
    • stanovit podrobnosti pro postup spolupráce dozorových úřadů při řešení sporů včetně stanovení formy a struktury námitek a procesních lhůt, aby se zabránilo zbytečným průtahům. Jedná se o celou řadu pravidel pro vzájemnou komunikaci a vypracování různých procesních dokumentů, přičemž z hlediska českého práva jde opět o novinky, neboť povinnost úřadu informovat předem o tak podrobných aspektech rozhodnutí vyšetřovanou stranu či stěžovatele v něm v takové podobě není zakotvena. Konkrétněji půjde například o:

    a) shrnutí klíčových otázek, což je dokument připravený v příslušném řízení vedoucím dozorovým úřadem pro ostatní dozorové úřady, které k němu následně mohou dávat připomínky.

    b) předběžné zjištění, což je v podstatě jakýsi předběžný návrh rozhodnutí zpracovaný vedoucím dozorovým úřadem, ve kterém jsou již označeny veškeré skutečnosti a provedeno i právní posouzení věci včetně označení zamýšlených nápravných opatření (např. pokuty včetně jejího výpočtu). Toto předběžné zjištění bude nutné předložit vyšetřovaným stranám i stěžovateli k vyjádření a umožnit vyšetřovaným i nahlédnout do spisu.

    c) předběžné stanovisko, které vedoucí dozorový úřad připraví pro případ, kdy bude chtít stížnost zcela nebo částečně zamítnout. Stěžovatel pak bude mít i možnost se k důvodům pro zamítnutí stížnosti vyjádřit.

    Jak je z uvedeného zřejmé, tak řada nových povinností dozorových úřadů i práv vyšetřovaných a stěžovatelů by mohla být z pohledu českého práva do budoucna legislativním oříškem. České procesní právní předpisy aplikovatelné na výkon státní kontroly a správní řízení u Úřadu pro ochranu osobních údajů (zejména zákon 500/2004 Sb., správní řád, a zákon 255/2012 Sb., kontrolní řád) totiž úpravu takových práv a povinností neobsahují a část z nich (např. smírné řešení) jsou jim již z povahy věci naprosto neznámé. Lze také předpokládat, že celý proces při vyšetřování porušení GDPR v rámci přeshraničního zpracování osobních údajů může být mnohem náročnější co do zpracování a výměny dokumentace mezi zapojenými úřady, sledování lhůt i opakovanému předkládání dokumentů k vyjádření vyšetřovaným či stěžovateli, což v závěru může vést spíše k zatížení dozorových úřadů a prodloužení celého procesu.

    Aktuálně je návrh nového nařízení v legislativním procesu u Evropského parlamentu a má tedy před sebou ještě dlouhou cestu.[5]


    Mgr. Lenka Hanková,
    advokátka / Senior Associate

     

    Rödl & Partner_logo

    Rödl & Partner

    Platnéřská 2
    110 00  Praha 1

    Tel.: +420 236 163 111
    e-mail: lenka.hankova@roedl.com
     

     


    [1] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), dostupné ZDE

    [2] Viz zejména kapitoly VI a VII nařízení GDPR

    [3] návrh Nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví další procesní pravidla týkající se prosazování nařízení (EU) 2016/679, dostupný ZDE

    [4] Pro podrobnosti viz Pokyny pro určení vedoucího dozorového úřadu správce nebo zpracovatele Pracovní skupiny WP 29, ze dne 5.4.2017 dostupné například ZDE

    [5] Aktuálně vydal sbor EDPB společné stanovisko k návrhu nařízení č. 01/2023, dostupné on-line ZDE


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Lenka Hanková (Rödl & Partner)
    13. 11. 2023

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Ztížení společenského uplatnění
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.