Proč vznikají nové evropské standardy pro reporting udržitelnosti firem (ESG) a co bude jejich obsahem?
Zavádění nových evropských standardů pro reporting udržitelnosti firem se blíží. Jaké bude mít důsledky a jak jej využít pro získání lepšího přístupu k financím? Frank Bold shrnuje 10 klíčových bodů ESG reportingu.
Udržitelné financování a 1000 miliard euro ročně
Evropská komise přijímá strategii k udržitelným financím, jež má ročně nasměrovat 500 miliard euro investic ze strany bank a investorů do transformačních aktivit na dekarbonizaci evropské ekonomiky a naplnění cílů evropského Green Dealu. Stejná částka do transformace ekonomiky půjde z veřejných zdrojů. Pro rozhodování investorů, kam nasměrovat své investice, jsou nezbytná jasná a porovnatelná data od firem o jejich udržitelnosti (ESG data). Rozhodně nestačí CSR zprávy o společenské odpovědnosti, je nezbytný reporting rizik a příležitostí spojených s klimatickou změnou, dopady na obchodní model firmy a konkrétní strategie včetně cílů a financí k jejich dosažení.
Investoři potřebují ESG data od firem pro analýzu rizik
Investoři a banky na celosvětové úrovni začínají vážně řešit existenční finanční rizika a příležitosti, které vyplývají z udržitelnosti a zejména z klimatické změny. ESG data po firmách požaduje nejen Larry Fink, CEO největšího světového správce aktivit Black Rock, ale od letošního roku tak činí při žádosti o úvěr u korporátních klientů i největší české banky jako Česká spořitelna nebo ČSOB. Už 16 českých bank také podepsalo memorandum České bankovní asociace pro udržitelné finance.
Současný stav ESG reportingu je tristní
Podle evropské směrnice o nefinančním reportingu (NFRD) platné od roku 2018 musí nyní o svých dopadech reportovat velké korporace, které obchodují cenné papíry na burze. V Evropě jde o 5 až 10 tisíc firem, v Česku jen asi o dvacítku korporací. Analýzy nefinančních reportů evropských firem Alliance for Corporate Transparency pod vedením Frank Bold dokládájí nedostatečnou kvalitu reportingu napříč Evropou, ale zejména ve střední a východní části EU. Z posledního výzkumu například výplývá, že i přes mírný meziroční posun, stále jen 28 % firem z rizikových sektorů jako jsou energetika a doprava popisuje, zda jsou jejich strategie kompatibilní s cíli Pařížské dohody omezit globální oteplování na 1.5°C, a potažmo plánem EU za tímto účelem plně dekarbonizovat ekonomiku do roku 2050.
Chaotické tržní prostředí
V současné době existuje plejáda dobrovolných soukromých standardů reportingu. Situaci dále komplikují různorodé požadavky jednotlivých investorů, a protichůdné metodiky ratingových agentur a doporučení konzultantů. To vše vytváří pro firmy nadměrnou administrativní zátěž. Počet indikátorů navrhovaný stávajícími iniciativami v oblasti reportingu přesahuje 5000. Firmy si stěžují, že jsou bombardovány nikdy nekončící řadou žádostí a formulářů a že jejich udržitelnost vychází z hodnocení podle různých měřítek současně mezi nejlepšími a nejhoršími.
Evropské standardy firmám sníží náklady a administrativní zátěž
Návrh evropské směrnice Corporate Sustainability Reporting Directive (CSRD) z dubna 2021 reformuje stávající legislativu o nefinačním reportingu (NFRD) a zavádí jednotné povinné standardy pro klíčové informace, podobně jako je tomu u finančního reportingu. Z výsledků veřejné konzultace Evropské komise k CSRD vyplývá, že 80 procent firem, které dnes připravují reporty, podporuje zavedení jednotných standardů. Podle hodnocení dopadů směrnice CSRD povede zavedení nové směrnice k průměrným úsporám ve výši 24 200 - 41 700 EUR na podnik ročně, a to díky zjednodušení a harmonizaci požadavků ze strany bank a investorů (*údaje jsou odvozené od nákladů na reporting velkých korporací obchodovaných na burze převážně ze západní Evropy)
Otázky strategie
Standardy určí strategické informace o udržitelnosti, které budou firmy povinné reportovat, ve třech kategoriích:
-
Obchodní model a strategie firmy ve vztahu k udržitelnosti, včetně vymezení, které z dopadů a rizik vyžadují změnu obchodního modelu, jaké jsou hlavní cíle firmy, včetně finančních plánů.
-
Vymezení hlavních dopadů na udržitelnost a také rizik, kterým firma čelí, a vysvětlení, jak firma posoudila jejich významnost.
-
Řízení udržitelnosti v rámci firmy. Jde například o dohled představenstva nebo integraci ESG cílů v systému pobídek managementu.
Klimatická změna
S ohledem na klimatickou změnu standardy vymezí následující kritéria pro reporting:
-
udržitelnost obchodního modelu firmy a krátkodobá (1-5 let), střednědobá (5-15 let) a dlouhodobá rizika souvisejících s transformací ekonomiky (např. technologické změny, ceny emisních povolenek) a také dopady klimatických změn ( v českém kontextu např. nedostatek vody)
-
cíle snižování emisí a tzv. net-zero plánů k dosažení uhlíkové neutrality
-
povinné indikátory včetně přímých a nepřímých emisí skleníkových plynů, spotřeby energie a podílu obnovitelných zdrojů
-
soulad s EU Taxonomií udržitelných aktivit
V září publikovala pracovní skupina EFRAG první prototyp standardu pro reporting klimatických údajů. Prototyp objasňuje, jaké informace jsou podstatné v oblasti klimatických a net-zero cílů a v jaké formě je mají firmy reportovat. Zároveň poskytuje ucelenou strukturu pro prezentaci informací týkajících se klimatu. Vyžaduje také soubor povinných údajů, které se týkají spotřeby energie, energetického mixu a produkce emisí.
Další environmentální témata
Standardy stanoví indikátory pro vybrané sektory a aktivity v dalších environmentálních oblastech, konkrétně využívání vodních a mořských zdrojů, oběhové hospodářství, prevence a omezování znečištění, ochrana a obnova biodiverzity a ekosystémů. Konkrétní indikátory by se měly týkat spotřeby vody, rizik s ohledem na oblasti ohrožené suchem, recyklace odpadů, nebezpečných odpadů, využití materiálů v kontextu oběhové ekonomiky, komodit spojených s negativními dopady jako např. deforestací (palmový olej, sója, bavlna) a emisí znečišťujících látek.
Sociální oblast:
Standardy vymezí povinné informace ohledně zaměstnanců firmy, včetně složení pracovní síly, rovných příležitosti, pracovních a mzdových standardů, a dále, co by firmy měly zveřejnit ohledně rizik porušování lidských práv. Pokud jsou jejich produkty a služby s těmito riziky spojeny, typicky prostřednictvím dodavatelského řetězce, pak půjde také o opatření a cíle k jejich řešení (např. porušování základních pracovních práv včetně nucené a dětské práce v jižní a východní Asii a Africe v textilním průmyslu a zemědělství).
Etika a transparentnost (tzv. Governance)
Z etických otázek standardy nastaví pravidla pro reporting analýzy rizik korupce, přijatých protikorupční opatření, ale také informace o politickém zapojení a vlastnické struktuře.
Vysvětlivky
ESG (Environmental, social and corporate governance)
Jedná se o souhrn environmentálních, sociálních a “governance” (řízení a správa) informací, které mají společnostem a investorům pomáhat porozumět rizikům spojeným s udržitelností. A to tak, aby je mohli zohlednit ve svých investicích a strategiích. Finanční strategie investorů i bank, které zahrnují ESG aspekty, označujeme jako “udržitelné financování”.
Taxonomie udržitelných aktivit EU
Jde o klasifikační system a nástroj pro transparentnost, který pomáhá investorům a společnostem určit, do jaké míry je daná ekonomická činnost environmentálně udržitelná. Prozatím byl v dubnu 2021 přijat akt v přenesené pravomoci týkající se taxonomie EU v oblasti klimatu. Zahrnuje 98 aktivit v 9 oblastech, jde například o obnovitelné zdroje energie, elektromobilitu nebo energeticky efektivní budovy.
Filip Gregor
e-mail: info@fbadvokati.cz
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
