epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    26. 3. 2015
    ID: 97338upozornění pro uživatele

    Reakce na článek „Kompenzace v případě zadržování nadměrného odpočtu v návaznosti na novelu daňového řádu“

    Dne 11.2.2015 bylo na tomto webu uveřejněn článek s názvem „Kompenzace v případě zadržování nadměrného odpočtu v návaznosti na novelu daňového řádu“[1], v němž se autor zabýval novým ust. § 254a zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“). Ve zmíněném příspěvku padlo několik závěrů, s nimiž se nemůžeme ztotožnit, popř. se kterými lze dle našeho názoru polemizovat, a proto bychom tímto rádi nabídli čtenářům i odlišný pohled na tuto problematiku.

    Dle ust. § 89 odst. 1 daňového řádu „má-li správce daně konkrétní pochybnosti o správnosti, průkaznosti nebo úplnosti podaného řádného daňového tvrzení nebo dodatečného daňového tvrzení a dalších písemností předložených daňovým subjektem nebo o pravdivosti v nich uvedených, vyzve daňový subjekt k odstranění těchto pochybností.“[2] Postup k odstranění pochybností je jedním z tradičních institutů směřujícím k naplnění základního cíle správy daní, tj. správnému zjištění a stanovení daní a zabezpečení jejich úhrady.[3] Lze souhlasit s autorem předchozího příspěvku, že postup k odstranění pochybností bývá nezřídka zahajován v souvislosti s vykázáním nadměrného odpočtu plátcem daně z přidané hodnoty.

    Na úvod si dovolujeme upozornit, že postup k odstranění pochybností není řízením, jak je zmíněno v článku, ale postupem při správě daní. Rozdíl je patrný, neboť řízení je vždy ukončeno vydáním rozhodnutí (ať už ve věci samé nebo jeho zastavením), kdežto postup, jakožto do jisté míry formalizovaný a ucelený soubor jednotlivých úkonů, je ukončen jiným aktem správce daně, v případě postupu k odstranění pochybností je jím projednání výsledků postupu k odstranění pochybností nebo sepsání úředního záznamu o tomto[4]. Tento postup pak musí být obligatorně realizován právě v rámci nalézacího řízení, neboť pouze v rámci řízení lze provádět dokazování, které je alfou a omegou postupu k odstranění pochybností.

    Přestože je postup k odstranění pochybností koncipován jako rychlý a maximálně pružný institut, jehož cílem je v co nejkratší době odstranit právní nejistotu ohledně správné výše daňové povinnosti, může se v určitých případech doba jeho trvání až neúměrně protáhnout. Příčiny lze však hledat nejen na straně správců daně, ale také nezřídka na straně samotných daňových subjektů.

    Novelou daňového řádu provedenou zákonem č. 267/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, účinnou od 1.1.2015, bylo do daňového řádu vloženo ust. § 254a, jež přiznává daňovému subjektu nárok na úrok ze zadržovaného daňového odpočtu v případě, že postup k odstranění pochybností trvá déle než 5 měsíců. Výše předmětného úroku je odvozena od aktuální výše repo sazby stanovené ČNB zvýšené o 1 procentní bod, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Ke dni 6.3.2015 by například činila výše tohoto úroku 1,05 %.

    Autor předchozího příspěvku uvedl, že subjektivně vnímá takto nastavenou výši kompenzace jako velmi nízkou. Byť jsme si vědomi významu slova „subjektivně“, dovolíme si s autorovým názorem polemizovat. Pokud nahlédneme do důvodové zprávy, zjistíme, že výše úroku byla v daném případě navržena tak, aby odpovídala standardnímu zhodnocení peněz, jakého by daňový subjekt, o jehož nadměrný odpočet se jedná, dosáhl uložením těchto peněžních prostředků do banky či jiného peněžního ústavu za běžných podmínek.[5] Uvedené má své opodstatnění. Pokud by totiž zákonodárce přistoupil na vyšší náhradu, vystavil by stát riziku ekonomické motivace daňových subjektů, jež by mohly záměrně kalkulovat s obstrukcemi v rámci probíhajícího postupu k odstranění pochybností. O tom, že by k takovým případům jistě docházelo, není třeba vůbec diskutovat. Na druhé straně, pokud autor vnímá kompenzaci jako nedostatečnou, nelze opomenout možnost plátce obrátit s případným nárokem na náhradu škody v souladu se zákonem č.  82/1998 Sb., o odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů. Zde je ovšem na plátci, aby prokázal škodu jemu vzniklou nesprávným úředním postupem spočívajícím v zadržování nadměrného odpočtu.

    V závěru autor vyjádřil očekávání, jak se správce daně, popř. soudy vypořádají se vztahem mezi ust. § 254a daňového řádu a nedávným rozhodnutím Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) č.j.   Aps 3/2013 – 34 ze dne 25.9.2014 (obecně známém pod označením „Kordárna“), v němž soud přiznal stěžovatelce úrok ze zadržovaného nadměrného odpočtu již po 3 měsících trvání postupu k odstranění pochybností, a to ve výši odpovídající úroku z vratitelného přeplatku dle ust. § 155 odst. 5 daňového řádu.

    Dle našeho názoru je tato otázka zcela bezpředmětná. Zmíněný rozsudek primárně zavazuje krajský soud a tudíž závěr o úroku ze zadržovaného daňového odpočtu zde vyjádřený je aplikovatelný pouze v tomto konkrétním případě. Rozhodně zde nejde o odraz ustálené judikatury NSS a správce daně bude nepochybně povinen postupovat s odkazem na ust. § 5 odst. 1 daňového řádu v souladu s obecně závaznými právními předpisy - v této věci tedy v souladu s daňovým řádem. Podle našeho názoru se v případě zmíněného rozsudku NSS jedná o rozhodnutí neadekvátní. NSS zcela pominul tehdy platnou právní úpravu a dovozuje analogie legis nárok na náhradu za zadržovaný nadměrný odpočet plátci ve výši úroku z vratitelného přeplatku dle § 155 daňového řádu, ačkoliv jestliže správce daně vůči plátci postupoval při provádění postupu k odstranění pochybností excesivně (např. i nepřiměřenou délkou tohoto postupu), má plátce vzniklou škodu, jak bylo uvedeno výše, uplatňovat prostřednictvím příslušného zákona.


    Mgr. Ondřej Opršal

    Mgr. Silvie Kovářová
    e-mail: Kovarova.Silvie@seznam.cz


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] Kompenzace v případě zadržování nadměrného odpočtu v návaznosti na novelu daňového řádu, Ing. Mgr. Radek Matuštík, dostupné na www, k dispozici >>> zde.
    [2] Ust. § 89 odst. 1 daňového řádu
    [3] Ust. § 1 odst. 2 daňového řádu
    [4] Ust. § 90 odst. 1 daňového řádu
    [5] Viz důvodová zpráva k zákonu č. 267/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Ondřej Opršal, Mgr. Silvie Kovářová
    26. 3. 2015
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Místní koeficient daně z nemovitých věcí stanovený v části obce
    • Co říká Finanční správa k dopadu energetické krize na převodní ceny
    • SFDR v kostce: Které povinnosti musíme plnit?
    • Boj s inflací v evropském kontextu
    • Novinky z oblasti české a evropské regulace finančních institucí za měsíc listopad 2022
    • Regulace kapitálového trhu: Základní principy
    • K příslušnosti finančního arbitra rozhodovat spory z životního pojištění
    • Výjimka z vyloučení účasti povinného v dražbě v rámci exekučního řízení
    • Novinky z oblasti české a evropské regulace finančních institucí za měsíc říjen 2022
    • Bude po současné energetické krizi následovat v České republice rovněž krize dluhová?
    • Samosprávný investiční fond: pojem a licence

    Související produkty

    Online kurzy

    • Kryptoaktiva z pohledu veřejnoprávní regulace
    • Odpovědnost advokáta za (ne)vlastní daňové delikty
    • Účinná lítost – preferované řešení z pohledu Finančnej správy SR
    • Účinná ľútosť: História slovenského unikátu a porovnanie s európskym štandardom
    • Daňové trestné činy
    Lektoři kurzů
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    Ing. Martina Šotníková
    Ing. Martina Šotníková
    Kurzy lektora
    Ing. Roman Burnus
    Ing. Roman Burnus
    Kurzy lektora
    Ing. Alexander Novák, LL.M.
    Ing. Alexander Novák, LL.M.
    Kurzy lektora
    Ing.  Klára Sauerová
    Ing. Klára Sauerová
    Kurzy lektora
    Ing. Miroslav Skopec
    Ing. Miroslav Skopec
    Kurzy lektora
    JUDr. Mgr. Barbora Vlachová, Ph.D.
    JUDr. Mgr. Barbora Vlachová, Ph.D.
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • Přehled vybraných legislativních novinek platných pro rok 2023
    • Do třetice všeho dobrého? Aneb další pokus České republiky přijmout zákon o hromadných řízeních
    • Náhrada škody
    • Místní koeficient daně z nemovitých věcí stanovený v části obce
    • Moderační právo soudu
    • Již nejen dávka otcovské poporodní péče dle zákona o nemocenském pojištění, ale od 1. 12. 2022 v zákoníku práce výslovně i otcovská dovolená
    • Dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • Nová sbírka právních předpisů jako nechtěný dar
    • Přikázání věci do vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků při vypořádání spoluvlastnictví
    • Odmítnutí poskytnutí informace ve světle Nálezu ÚS sp. zn. IV. ÚS 3208/16
    • Jak správně napsat pracovní řád
    • Přehled vybraných legislativních novinek platných pro rok 2023
    • Dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli
    • Změna žaloby – důsledky stanoviska Ústavního soudu Pl. ÚS-st. 43/16
    • Posuzování podřízenosti pohledávky v insolvenčním řízení ve vztahu k ust. § 1938 odst. 1 občanského zákoníku.
    • Kupní cena jako (ne)podstatná náležitost kupní smlouvy o převodu nemovitosti
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • Střídavá péče a posuzování některých parametrů ve světle aktuální judikatury Ústavního soudu
    • Platné sjednání smluvní pokuty pohledem judikatury Nejvyššího soudu
    • K článku Manželství pro všechny z katolického pohledu
    • Přímá odpovědnost jednatele (společníka) SRO za škodu způsobenou třetí osobě
    • Přikázání věci do vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků při vypořádání spoluvlastnictví

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Náhrada škody

    Ustanovení § 45 zákona o silničním provozu upravuje odstranění vozidel, které představují překážku provozu na pozemních komunikacích, zatímco § 27 odst. 5 zákona o silničním...

    Náhrada škody (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle § 24 odst. 6 zákona o pozemních komunikacích vlastník dálnice, silnice, místní komunikace nebo veřejně přístupné účelové komunikace, po níž má být vedena objížďka, je...

    Odpovědnost státu za újmu (exkluzivně pro předplatitele)

    Uspokojování restitučních nároků nelze podřadit pod dispozici státu se svým vlastnictvím v rámci soukromoprávního vztahu. Stát v takovém případě nevystupuje jako vlastník, který...

    Oprava rozhodnutí (exkluzivně pro předplatitele)

    Dojde-li v důsledku opravy rozhodnutí ke změně obsahu opravovaného rozhodnutí, a tím i k možnosti prolomení jeho právní moci, bude nezbytné započíst do celkové doby řízení i ten...

    Společný nájem bytu manžely (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhoduje-li soud k návrhu rozvedeného manžela podle § 768 o. z., v první řadě rozhodne o tom, kterému z rozvedených manželů se zrušuje právo nájmu – bude to ten z bývalých...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.