Reklamace vad zboží

Prodávající je povinen dodat zboží v takovém množství, kvalitě a provedení, které určuje kupní smlouva. O tom, jak je důležité vlastnosti zboží blíže v kupní smlouvě popsat svědčí i ta skutečnost, že prodávající nebude kupujícímu odpovídat za ty vady zboží, na které jej upozornil při uzavírání kupní smlouvy (ledaže by se vady týkaly takové vlastnosti zboží, kterou mělo zboží podle smlouvy mít). V případě, že v kupní smlouvě nebudou vlastnosti předmětu koupě blíže specifikovány, je prodávající povinen dodat kupujícímu zboží v takové kvalitě a provedení, které se hodí pro účel stanovený v kupní smlouvě, jinak pro účel, k němuž se zpravidla užívá. Tomuto pravidlu se také jinak říká pravidlo střední jakosti. 

Mnohdy se také při uzavírání kupní smlouvy zapomíná na to, jakým způsobem má být zboží zabaleno či připraveno pro přepravu kupujícímu. Náležitá ochrana zboží je záležitostí prodávajícího a pokud bližší dohoda v tomto směru v kupní smlouvě skutečně chybí, je prodávající povinen zboží zabalit nebo zabezpečit pro přepravu způsobem obvyklým pro takové zboží v obchodním styku,  jinak způsobem potřebným k uchování a ochraně zboží.

Pokud prodávající výše uvedené povinnosti poruší, má zboží vady. Za vady zboží se považuje i dodání jiného zboží, než určuje smlouva a vady v dokladech nutných k užívání zboží. Jedná se přitom o vady faktické. Vedle nich existují i tzv. právní vady zboží, jimiž se rozumí práva třetích osob (tj. osob odlišných od prodávajícího a kupujícího) ke zboží. Jako příklad je možno uvést práva z průmyslového vlastnictví (práva k ochranné známce, k vynálezu apod.).

Má-li dodané zboží vady, vznikají kupujícímu vůči prodávajícímu práva z odpovědnosti z vad zboží. Mezi tato práva náleží kupř. právo na odstranění vad zboží, právo na výměnu zboží, v některých případech i právo na zrušení kupní smlouvy. Jaká konkrétní práva kupujícímu skutečně vzniknou závisí na tom, jakým způsobem (podstatným nebo nepodstatným) byla kupní smlouva dodáním vadného zboží porušena.

S ohledem na skutečnost, že předmětem koupě může být i zboží, při jehož výrobě byly použity věci předané kupujícím, stanoví obchodní zákoník, že prodávající neodpovídá za ty vady, které byly způsobeny použitím takovýchto věcí. Uvedené však platí pouze za předpokladu, že prodávající ani při vynaložení odborné péče nemohl nevhodnost věcí mu předaných kupujícím odhalit, popř. tuto nevhodnost odhalil a kupujícího na ni upozornil, ten však trval na jejich použití.

Kupující je povinen si zakoupené zboží prohlédnout. Jde přitom o důležitou povinnost, jejíž porušení může vést i k tomu, že se ani u soudu kupující nedomůže svých práv z odpovědnosti z vad zboží. Tuto povinnost má kupující bez ohledu na to, zda je na zboží poskytnuta záruka či nikoliv. Prohlédnout si jej kupující musí podle možnosti co nejdříve potom, co na něj přejde nebezpečí škody na zboží. Nebezpečí škody na zboží přechází na kupujícího většinou v okamžiku, kdy zboží převezme.

Sama skutečnost, že prodávající při této prohlídce vady zboží zjistil, však bez dalšího nestačí. Kupující je zároveň povinen podat prodávajícímu zprávu o takto zjištěných vadách  (tedy jinými slovy vady reklamovat), a to bez zbytečného odkladu poté, co je zjistil, popř. je měl zjistit při vynaložení odborné péče. Vady skryté je povinen reklamovat bez zbytečného odkladu poté, kdy je mohl zjistit při vynaložení odborné péče, nejpozději však do dvou let  od doby dodání zboží (popřípadě od dojití zboží do místa určení stanoveného ve smlouvě). U vad, na něž se  vztahuje  záruka za  jakost, platí  místo této lhůty záruční doba.

I zde lze jenom doporučit reklamovat zjištěné vady písemně, protože v takovém případě bude kupující disponovat důležitým důkazem v případě, že bude vymáhat splnění svého nároku z vad zboží v soudním řízení.  Zpravidla společně s tímto oznámením o vadách zboží by měl kupující uplatnit i konkrétní právo z vad zboží (tj. kupř. požadovat opravu zboží nebo jeho výměnu za zboží nové, bezvadné).