Rizika předběžného hodnocení nabídek v zadávacím řízení

Tím, že má zadavatel k dispozici možnost vyhnout se posuzování kvalifikace všech účastníků, kteří podali nabídku, výrazně redukuje náročnost celého procesu posuzování nabídek. Předchozí právní úprava (zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách) takovou alternativu postupu zadavatele nepřipouštěla.

Tato možnost však není neomezená a je třeba zvažovat, za jakých podmínek k ní zadavatel přistoupí.

Dosavadní odborná literatura dle našeho názoru zatím jednoznačně neupozornila na jedno z rizik, které je s aplikací „předběžného hodnocení“ spojeno[1].

V situacích, kdy zadavatel stanovil pouze jediné hodnotící kritérium nejnižší nabídkové ceny, je aplikace tzn. předběžného hodnocení možná vždy. V takovém případě provede zadavatel posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele. Pokud dospěje k závěru, že vybraný dodavatel umístěný na prvním místě nesplňuje podmínky účasti, může přejít k posouzení splnění podmínek účasti v pořadí dalšího dodavatele.

Posuzované ustanovení však v sobě nepřímo obsahuje povinnost zadavatele provést posouzení splnění podmínek účasti před hodnocením nabídek, a to v případě, kdy se pro hodnocení nabídek stanoví více dílčích hodnotících kritérií (tj. vedle nejnižší nabídkové ceny i některé z kritérií kvality), neboť opačný postup může vést k chybnému vyhodnocení veřejné zakázky a stanovení nesprávného pořadí nabídek.

Problém s použitím předběžného hodnocení tedy nastává v případech, kdy zadavatel stanovil více dílčích hodnotících kritérií, tj. při hodnocení dochází ke vzájemnému porovnávání nabídek jednotlivých účastníků. Ačkoli bude nabídka vítězného účastníka i v tomto případě vždy přezkoumána z hlediska splnění všech podmínek zadávacího řízení, zadavatel nemůže mít jistotu, zda na základě hodnocení všech podaných nabídek prostřednictvím systému hodnocení nabídek je “vítězná nabídka” skutečně tou nabídkou, která nejlépe splnila kritéria systému hodnocení. Může totiž dojít k situaci, kdy nabídka účastníka, který nesplnil zadávací podmínky, v rámci určitého dílčího hodnotícího kritéria ovlivní pořadí účastníků v tomto dílčím hodnotícím kritériu, resp. potenciálně dokonce v rámci více dílčích hodnotících kritériích a tím dojde k nesprávnému výsledku celkového hodnocení. Nabídka takového účastníka není v takovém případě zadavatelem přezkoumávána z hlediska splnění zadávacích podmínek, neboť se umístí v rámci celkového výsledku hodnocení na dalších místech celkového hodnocení. Tím, že jsou však hodnoty z nabídky takového účastníka akceptovány do systému hodnocení, může dojít ke zkreslení celkového výsledku hodnocení. “Vítězná nabídka” konkrétního účastníka by se tedy za určitých okolností vítěznou nabídkou nestala a došlo k tomu jen díky tomu, že v rámci hodnocení byly hodnoceny i údaje z nabídky účastníka, který měl být vyloučen. Skutečný vítězný dodavatel, který by měl zakázku získat, pokud by byly v hodnocení zohledněny výlučně nabídky účastníků, kteří splnili zadávací podmínky, se tak může fakticky umístit na druhém nebo ještě horším místě celkového hodnocení a zadavatel přezkum souladu jeho nabídky z hlediska zadávacích podmínek ani neprovede, když “nepravý” vítězný účastník zadávací podmínky splní.

I. Představme si situaci na vzorové veřejné zakázce na dodávky s třemi hodnotícími kritérii: cena, rychlost plnění v měsících a délka záruky v měsících. Zadavatel postupuje tak, že aplikuje „předběžné hodnocení“. Pro ilustraci platí, že účastník Alfa nesplňuje zadávací podmínky, ostatní nabídky je splňují. Jednotlivým kritériím jsou přiřazeny následující % ohodnocení (tabulka 1):

a. cena: 55 %

b. rychlost plnění: 30 %

c. délka záruky: 15 %

                           cena v Kč      rychlost plnění   délka záruky   body     pořadí nabídek

účastník Alfa       2.100.000,-        24                       72                   92,14         3

účastník Beta      1.800.000,-        29                       60                   92,33         1

účastník Gama    1.950.000,-        26                       66                   92,24         2

Dle výše uvedených kritérii by výsledné pořadí nabídek bylo následující:

1. Účastník Beta s celkem 92,33 body

2. Účastník Gama s celkem 92,24 body

3. Účastník Alfa s celkem 92,14 body

II. Zadavatel by v případě tohoto postupu vyzval k uzavření smlouvy účastníka Beta a pouze u tohoto účastníka by prověřoval splnění podmínek účasti v zadávacím řízení. Tento postup je správný v případě, že všichni tři účastníci splňují zadávací podmínky. Za hypotetické situace, kdy účastník Alfa zadávací podmínky nesplňuje, je však pořadí nabídek následující (tabulka 2):

                          cena v Kč    rychlost plnění    délka záruky   body       pořadí nabídek  

účastník Beta           1.800.000,-           29                 60                 95,54           2

účastník Gama         1.950.000,-           26                 66                 95,78           1

Konečné „správné“ pořadí:

1. Účastník Gama s celkem 95,78 body

2. Účastník Beta s celkem 95,54 body

III. Zadavatel by tak v důsledku „předběžného hodnocení“ dospěl k nesprávnému výsledku (tabulka 1), neboť za situace, kdy není přípustné hodnotit nabídku Alfa, nejvhodnější nabídku předložil účastník Gama, nikoli účastník Beta. Nabídka účastníka Alfa je ve dvou dílčích kritériích nejvýhodnější, dochází k bodovému ohodnocení nabídek v poměru s hodnotami z této nabídky. Nabídka účastníka Alfa, která v tomto případě nesplňuje zadávací podmínky, tak zkresluje celkový výsledek hodnocení. Pokud by zadavatel v tomto případě aplikoval „předběžné hodnocení“ bez dalšího, nezískal by informaci, že nabídka Alfa měla být vyřazena z hodnocení a došlo by k výběru nabídky účastníka Beta, který však nepředložil nejvýhodnější z nabídek, které měly být hodnoceny. Nelze hodnotit v rámci určitého dílčího hodnotícího kritéria nabídku předloženou účastníkem, který nesplňuje zadávací podmínky, jako nejvýhodnější.

Správným postupem v případě existence více hodnotících kritérií je tedy nejdříve posouzení splnění podmínek účasti a až následné hodnocení nabídek.

[Závěrem]

Postup prostřednictvím „předběžného hodnocení“ lze doporučit jen tehdy, pokud zadávací podmínky obsahují jediné hodnotící kritérium. Za podmínky, že zadavatel při vícekriteriálním systému hodnocení obdrží několik nabídek, měl by nejdříve z důvodu zachování zásady transparentnosti posoudit splnění podmínek účasti v zadávacím řízení u všech těchto účastníků. Pokud by takto zadavatel nepostupoval, může dojít k situaci, že dojde k hodnocení nabídek účastníků, kteří měli být ze zadávacího řízení vyloučeni. V důsledku toho hrozí, že systém hodnocení sestaví pořadí nabídek, které neodpovídá skutečně nejvýhodnějšímu pořadí nabídek dle nastaveného systému hodnocení.

„Předběžné hodnocení“ je efektivním nástrojem zjednodušení administrace zadávacích řízení a v případě jeho správné aplikace může podstatně zkrátit délku mezi otevřením nabídek a okamžikem výběru nejvhodnější nabídky.

 

Mgr. David Pham, 

advokátní koncipient

Mgr. Martin Krahulík, 

advokát

[1] Viz např. Dvořák, D. a kol.: Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 243. nebo Měkota, J., Fišer, M.: Limity využití posouzení podmínek účasti po provedení hodnocení nabídek v zadávacím řízení, epravo.cz; k dispozici >>> zde. Navštíveno 26. 10. 2018.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz