Rozdělit či nerozdělit, to je oč tu běží…

Pokusíme se zde velmi stručně naznačit odpovědi na některé z výše uvedených otázek s tím, že na epičtější rozvedení se budete moci těšit někdy v budoucnu.

Co tedy lze rozdělit?

Poměrně leccos, dalo by se říci velmi zjednodušeně a velmi banálně. Mnohými milovaný a mnohými zatracovaný zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, mezi lidem právnickým přezdívaný též jako ZOK, nám říká, že se vyplácet může zisk nebo prostředky z jiných vlastních zdrojů (a dokonce i zálohy na ně).

Ale co nám tím vlastně říká? Odpověď musíme hledat v dokumentech, které společnosti každoročně schvalují (v našem ideálním světě) a pak je (v našem ideálním světě) v souladu s předpisy řádně a včas publikují ve sbírce listin obchodního rejstříku, případně i na svých webových stránkách. Ano, narážíme na účetní závěrku, a to konkrétně její části označené rozvaha nebo výkaz zisku a ztráty. Hlavně tam, v rozvaze, v části pasiva pod písmenem A nalezneme vlastní kapitál, obsahující řádky, na nichž lze hledat (a nalézt) odpověď. Nejčastěji se budeme dívat na výsledek hospodaření minulých let, výsledek hospodaření běžného účetního období nebo kapitálové fondy.

Součtem těchto částek tedy dostaneme teoretický horní limit rozděleníschopné částky. Proč teoretický? Inu, ZOK stanoví limity toho, co lze rozdělit. Nelze tak například vyplatit částku odpovídající základnímu kapitálu, pokud by základní kapitál klesl pod zákonné minimum. Nelze vyplatit takovou sumu, která by způsobila úpadek společnosti. Nelze také vyplatit více, než je součet zisku současného a minulého, od kterého odečteme ztráty a příděly do povinných fondů, které nemohou být dle zákona či stanov (společenské smlouvy) rozděleny mezi společníky (opět se záporným znaménkem).

Kdy se to můžeme vyplatit? A jak postupovat?

Podíl na zisku může společnost vyplatit samozřejmě až poté, co zjistí, kolik takový podíl činí (viz výše v návodu, co lze rozdělit), tedy poté, co je sestavena účetní závěrka. Aby bylo možné něco vyplácet, je třeba řádně svolat nejvyšší orgán společnosti (valnou hromadu) nebo přimět jediného akcionáře, aby si udělal čas v plném diáři a nechat jej účetní závěrku schválit. To vše včetně rozhodnutí o výplatě podílů na zisku je radno stihnout do šesti měsíců od skončení účetního období. Nesmíme ani zapomenout rozhodnutí řádně zdokumentovat zápisem s náležitostmi, které ZOK vyžaduje. A konečně statutární orgán by měl podepsat příslušné příkazy k úhradě tak, aby byla dodržena splatnost, která je 3 měsíce od rozhodnutí nejvyššího orgánu (ano ano, víme, jsou i výjimky…).

U podílu na jiných vlastních zdrojích ZOK o splatnosti mlčí, bude tedy na schvalujícím orgánu, aby splatnost určil.

Pozor, zálohu na podíl na zisku můžeme vyplácet jen na základě mezitímní účetní závěrky. Zálohu lze vyplatit jen tehdy, má-li společnost na její výplatu dostatek prostředků. O dostatku prostředků ZOK u výplaty jiných vlastních zdrojů paradoxně na rozdíl od výplaty záloh, diskrétně mlčí, nicméně to jistě lze dovodit mj. ze zákazu přivodit společnosti úpadek.

Komu?

Nabízela by se jednoduchá odpověď, že společníkovi (akcionáři). A jako skoro vždy, je jednoduchá odpověď pěkná, ale ne zcela přesná. ZOK totiž dává společnostem možnost určit společenskou smlouvou, že se podíl na zisku vyplácí i jiným osobám (třeba členům statutárního orgánu).

Kolik nás to bude stát?

Pakatel ...nebo jen trochu víc. Například na dani ...ale nejen na ní.

Tolik na úvod. A dál? Někdy v budoucnu se můžeme zamyslet třeba nad tím, jak je to možné, že mezi společníky rozdělujeme pasiva společnosti, jaká jsou detailní pravidla a výjimky z nich nebo jak je to třeba s výplatou různých příplatků poskytnutých společníky do společnosti.


Mgr. Jitka Kadlčíková,
advokátka


PRK Partners s.r.o. advokátní kancelář

Jáchymova 2
110 00 Praha 1

Tel.:   +420 221 430 111
Fax:    +420 224 235 450
e-mail: prague@prkpartners.com



© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz