Rozhodnutí ESD ve věci Akzo Nobel/Akcros Chemicals (důvěrnost komunikace mezi advokátem a klientem – „legal professional privilege“)
Evropský soudní dvůr (ESD) vydal dne 14. září 2010 dlouho očekávané rozhodnutí ve věci kasačního opravného prostředku podaném společnostmi Akzo Nobel/Akcros Chemicals, ve kterém tyto společnosti rozporovaly závěry Soudu prvního stupně, který odmítl přiznat ochranu poskytovanou z důvodu důvěrnosti komunikace mezi interním právníkem a jeho zaměstnavatelem dokumentům zabaveným v rámci šetření prováděném v roce 2003 v prostorách těchto společností Evropskou komisí (tzv. dawn raid), a to na rozdíl od ochrany, která se vztahuje na komunikaci mezi advokátem a klientem. Evropská komise tehdy zajistila v rámci šetření jednak interní memorandum připravené ředitelem společnosti Akcros Chemicals určeném jeho nadřízeným, které obsahovalo výsledky jednání se zaměstnanci společnosti připravené pro účely získání externí právní rady v oblasti soutěžního práva a dále pak ručně psané poznámky připravené výše uvedeným ředitelem, které si poznamenal v rámci jednání se zaměstnanci a 2 emaily mezi ředitelem společnosti Akcros Chemicals a interním právníkem společnosti Akzo Nobel, odborníkem na hospodářskou soutěž, který byl holandským advokátem a zaměstnancem společnosti Akzo Nobel.
Výše uvedené společnosti v průběhu řízení a v rámci podaných opravných prostředků tvrdily, že se na výše uvedené emaily od interního právníka má vztahovat důvěrnost komunikace mezi advokátem a klientem a tedy, že tyto dokumenty byly neprávem zajištěné v průběhu dawn raidu (ostatní dokumenty by požívaly ochrany dle níže uvedených pravidel).
V případě akceptace této argumentace ze strany ESD by došlo k rozšíření pravidel pro přiznání ochrany poskytované z důvodu důvěrnosti komunikace mezi advokátem a jeho klientem stanovených v předchozích rozhodnutích ESD, zejm. rozsudcích AM&S[1], Hilti[2], Akzo Nobel[3]. Podle těchto rozhodnutí se na komunikaci mezi advokátem a klientem vztahuje ochrana z důvodu důvěrnosti za splnění těchto 2 základních podmínek:
a) komunikace mezi klientem a advokátem, který je oprávněn poskytovat právní rady v rámci Evropského hospodářského prostoru (EEA), se týká ochrany zájmů klienta a zároveň
b) komunikace pochází od nezávislého právníka, tedy advokáta, který není v pracovněprávním vztahu s danou společností – klientem. Nicméně ochrana se také přizná v případě:
- i) komunikace interního právníka určené společnosti, ve které se zopakují závěry externího právníka – advokáta, které za normálních okolností požívají důvěrnosti;
- ii) interní komunikace, která byla výlučně připravena pro účely získání externí právní rady od advokáta za účelem ochrany zájmů společnosti.
Aplikace výše uvedených pravidel na případy šetření prováděném Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže byla potvrzena i soudními rozhodnutími českých soudů[4], když český zákon o advokacii a zákon na ochranu hospodářské soutěže výslovně důvěrnost komunikace mezi advokátem a klientem neupravují.
ESD se nicméně ve svém rozhodnutí k argumentaci společností Akcros a Akzo nepřiklonil a v zásadě uznal argumentaci popsanou ve stanovisku generální advokátky z 29. dubna 2010, ve kterém bylo uvedeno, že z důvodu nedostatečné nezávislosti zaměstnaného advokáta na společnosti, která ho zaměstnává, nelze přiznat takové komunikaci od takového advokáta ochranu důvěrnosti, kterou požívá komunikace od externích advokátů klientovi[5].
Jaké důsledky plynou z výše uvedených pravidel? V zásadě lze doporučit následující opatření, jejichž dodržení zjednoduší proces vydávání dokumentů při případném šetření ze strany regulátorů hospodářské soutěže a posílí pozici vyšetřované společnosti:
- komunikace od externího advokáta by měla být zřetelně označena jako komunikace advokáta klientovi (hlavičkový papír advokáta; označení, že komunikace obsahuje advokátní tajemství a byla připravena za účelem ochrany zájmů klienta atd.);
- pokud interní právník připravuje pro společnost memorandum shrnující výsledky externí právní rady advokáta, měla by být tato skutečnost zdůrazněna v memorandu, nicméně pokud interní právník v memorandu rozšiřuje/mění výstupy advokáta, existuje riziko, že taková komunikace nebude požívat ochrany důvěrnosti. S ohledem na tuto skutečnost lze doporučit, aby právní rady, které jsou svou povahou „závažnější“, byly přímo adresovány externími advokáty vedení společnosti a aby z nich plynuly jasné závěry pro management společnosti;
- pokud právní radu poskytuje advokát, který není oprávněn poskytovat právní poradenství v oblasti Evropského hospodářského prostoru (typicky advokáti z USA), nepodléhá taková rada ochraně z důvodu mlčenlivosti – klienti by tedy měli zkoumat, kdo jim právní poradenství poskytuje.
Vyvstanou-li v průběhu dawn raidu pochybnosti, zda některý dokument požívá ochrany, měl by být takový dokument uložen do zvláštní uzavřené obálky, která by byla uložena u třetí strany (typicky advokátů vyšetřované společnosti), a to až do doby vyřešení této otázky.
Výše uvedená pravidla tedy kladou zvýšené nároky na interní právníky a pracovníky compliance oddělení společností, kteří by měli sledovat dodržování těchto pravidel a připravit tak základ pro úspěšně vznesenou námitku důvěrnosti v případě dawn raidu.
David Emr
Charles Square Center
Karlovo náměstí 10
120 00 Praha 2
Tel.: +420 225 385 333
Fax: +420 225 385 444
email: wl@weinholdlegal.com
--------------------------------------------------------------------------------
[1] Case 155/79 Am 7 S v Commission
[2] Case T-30/89, Hilti v Commission
[3] Case T-253/03, Akzo Nobel Chemicals Ltd and Akcros Chemicals Ltd. V Commission
[4] Např. rozhodnutí NSS 5 Afs 95/2007 - 353
[5] Podrobnosti viz http://curia.europa.eu/jurisp/cgi-bin/form.pl?lang=CS&Submit=Submit&numaff=C-550/07%20P
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
