Senát nechce definici sexuálního obtěžování v zákoníku práce

( Senát vrátil sněmovně novelu
zákoníku práce, která má skoncovat s takzvaným řetězením
pracovních smluv na dobu určitou. Senátoři více než hodinu
diskutovali hlavně o definici sexuálního obtěžování, kterou
úprava zákoníku práce nově zaváděla. Navrhli vypustit definici
toho, co může být hodnoceno jako obtěžování, sexuální obtěžování
a nepřímá diskriminace.
Pro vrácení s pozměňovacími návrhy sněmovně hlasovalo 45 z 66
přítomných senátorů, proti byl jeden.
Poslanec ČSSD Jozef Kubinyi z výboru pro sociální politiku
ČTK řekl, že podle jeho názoru je vhodné, aby v zákoně definice
obtěžování byla. Do určité míry přitom chápe obavy senátorů ze
zneužitelnosti obdobných paragrafů. Zneužitelné je ale podle něj
třeba i obvinění ze znásilnění. "(Sexuální obtěžování) je nový
fenomén a myslím si, že v nějaké formě by to tam mělo být,"
dodal.
Definice sexuálního obtěžování se stala předmětem sporů už
při říjnové debatě ve sněmovně. Poslankyně ODS Alena Páralová
tehdy uvedla, že tento pojem zatím nikde jinde v české
legislativě vysvětlen není. Nepřipadá jí proto vhodné začínat s
tím v zákoníku práce. Pokud by chtěla sněmovna senátní znění
odmítnout a přijmout opět svou verzi zákona, muselo by pro ni
hlasovat nejméně 101 poslanců.
"Nemohu podpořit touhy nikdy neukojených feministek, kterým
žádné sexuální harašení nehrozí," poznamenal senátor ODS Jaroslav
Kubera. Senátoři se většinou báli toho, že by v případě schválení
definice toho, co je sexuální obtěžování, mohla následovat lavina
žalob a obvinění. Podle senátora Daniela Kroupy za ODA by zákon
neměl upravovat to, co má být běžnou morální normou. Senátorům se
také nelíbilo, že by důkazy o sexuální obtěžování nepředkládal
ten, kdo si stěžuje, ale takzvané důkazní břemeno by leželo na
obviněném, který by musel dokázat, že nikoho neobtěžoval.
Další pozměňovací návrh, se kterým se novela zákoníku práce
vrací poslancům, se týká lidí zaměstnaných na vysokých školách.
Vysokoškolští pracovníci by podle senátorů mohli i nadále
sjednávat pracovní smlouvy na dobu určitou, zpravidla na pět let,
a to i opakovaně.
Hlavním smyslem úpravy zákoníku práce bylo totiž zamezit
tomu, aby firmy, ale například i školy, uzavíraly se svými
zaměstnanci opakovaně pracovní smlouvy na dobu určitou. Stávalo
se, že školy se s pedagogy dohodly na ukončení pracovního poměru
v době letních prázdnin a v září je opět zaměstnaly. Podle
školských odborů se o letošních letních prázdninách na úřadech
práce zaevidovalo na 8300 učitelů, loni to bylo přes 10.000.
Po schválení novely zákoníku práce by firmy mohly opakovaně
uzavírat krátkodobé, například tříměsíční pracovní smlouvy jen po
dobu dvou let. Pak by se z takového úvazku měl až na výjimky stát
pracovní poměr na dobu neurčitou. Výjimkou jsou podle
ministerstva práce a sociálních věcí například sezónní práce či
mimořádné zakázky firem. Pokud by přesto firma chtěla se
zaměstnancem i po dvou letech uzavírat krátkodobé smlouvy na dobu
určitou, musí tak učinit až po šestiměsíční přestávce.
Odboráři tuto změnu v zákoníku práce vítají. "Pro nás je
důležité, že není zákon vrácen kvůli řetězení pracovních poměrů.
Paragraf zůstal tak, jak nám byl ze sněmovny postoupen," řekl ČTK
šéf odborové centrály Milan Štěch. Proti jsou naopak podnikatelé,
kteří právě toto omezení kritizují a chtějí proti němu dokonce
protestovat. Zejména malé firmy totiž uzavírají smlouvy na dobu
určitou především kvůli tomu, že si nemohou dovolit platit
zaměstnancům odchodné. Pokud jim nemohou platit mzdu, čekají na
vypršení pracovní smlouvy a novou již neuzavírají.
Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach dnes také
senátorům slíbil, že vláda brzy předloží zcela novou normu, která
by zastaralý a stále znovu novelizovaný zákoník nahradila. Platit
by však měl až přibližně v roce 2006 nebo 2007.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz