Seznamte se, registr smluv – část I.
Zákon o registru smluv (celým názvem „o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv“) (dále jako „ZRS“) je účinný od 1. 7. 2016 s tím, že od 1. 7. 2017 přináší svou nejtvrdší sankci – zrušení smlouvy od počátku. Ze své lektorské praxe vím, že ZRS ve většině případů zajímá spíše subjekty nakládající s veřejnými prostředky, ale z praxe advokáta vím, že by se jím měly zabývat i ostatní. A někdy také zabývají, ale až bývá bohužel pozdě. Sérií několika článků bych tedy rád tuto problematiku rozšířil a přispěl k dodržování zákonných podmínek.
Důvodem pro přijetí právní úpravy byly snahy o větší kontrolu a ostražitost při nakládání s veřejnými prostředky. Registr smluv je ale mj. také veřejně a zdarma dostupnou databází nejrůznějších smluvních typů. I přes svůj relativně malý rozsah (pouze deset paragrafů) přináší celou řadu výkladových nejasností a problémů při aplikaci. V minulosti již byl také přezkoumáván Ústavním soudem (Nález Ústavního soudu ze dne 22. 1. 2019, sp.zn. Pl. ÚS 32/17), nicméně zrušen nebyl.
Povinnost uveřejnit dokument v registru smluv se týká soukromoprávních smluv, smluv o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jestliže je alespoň jednou ze smluvní stran tzv. povinný subjekt (§ 2 odst. 1 ZRS) a současně se neuplatní žádná ze zákonem taxativně vymezených výjimek (§ 3 odst. 1, 2 ZRS).
Mezi povinně zveřejňované dokumenty řadíme vše vč. ústně uzavřených smluv, smluv uzavřených na základě objednávky, přes e-shop atd. a podstatný je obsah, nikoliv označení.
Kdo patří mezi tzv. povinné subjekty?
a) Česká republika,
b) územní samosprávný celek, včetně městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy,
c) státní příspěvková organizace,
d) státní fond,
e) veřejná výzkumná instituce nebo veřejná vysoká škola,
f) dobrovolný svazek obcí,
g) příspěvková organizace územního samosprávného celku,
h) ústav založený státem nebo územním samosprávným celkem,
i) obecně prospěšná společnost založená státem nebo územním samosprávným celkem,
j) státní podnik nebo národní podnik,
k) zdravotní pojišťovna,
l) Český rozhlas nebo Česká televize, nebo
m) právnická osoba, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby.
K písm. m) doplňuji, že je obecně doporučován tzv. rozšiřující výklad při hodnocení majetkové účasti státu nebo územního samosprávného celku, tedy nepracuje se s matematickým výpočtem v procentech, ale pracuje se s většinou (např. A má většinu v B, B má většinu v C, pak i A má většinu v C).
Výjimky z povinnosti uveřejnit dokument, který by obecně bylo nutné zveřejnit, rozeberu v další části článku.
Jestliže dojdeme k závěru, že daný dokument do registru smluv patří, pak je nezbytné dodržet podmínky pro správné uveřejnění. Mezi tyto podmínky patří především:
1) Včasnost zveřejnění
2) Akceptovatelný formát
3) Správné vyplnění metadat formuláře (kdo, co, kdy, za kolik).
k bodu 1)
Zákon o registru smluv rozlišuje svým způsobem tři lhůty. První z nich není lhůtou v pravém slova smyslu, ale jde o skutečnost, že smlouva nabude účinnosti nejdříve s okamžikem uveřejnění v registru smluv. Ačkoliv tedy s touto lhůtou není spojena žádná číslice, není radno na ni nezapomenout, protože ze smlouvy lze plnit až ve chvíli, kdy je řádně uveřejněna. V praxi se to ale bohužel často děje a osoby zajišťující agendu registru smluv žijí v mylné představě, že postačí dodržovat pouze druhou a třetí lhůtu. Následky však nese nejenom povinný subjekt, ale také všechny další smluvní strany.
Druhá ze lhůt (§ 5 odst. 2 ZRS) zní na 30 dnů od uzavření smlouvy. S nedodržením této lhůty ZRS nespojuje žádnou sankci, nicméně může jít o porušení rozpočtové kázně či provinění dle jiného zákona.
A konečně třetí lhůta, ta možná nejdůležitější, zní 3 měsíce od uzavření smlouvy (§ 7 odst. 1 ZRS). Jestliže není smlouva uveřejněna ani do tří měsíců od uzavření, platí, že je smlouva zrušena od počátku. Nejblíže se hovoří o následku absolutní neplatnosti. Po uplynutí lhůty nezbude než smlouvu případně uzavřít znovu, případně řešit i bezdůvodné obohacení, které do té doby mohlo vzniknout. K tomu ale zase příště.
I zde následky nese nejenom povinný subjekt, ale také všechny další smluvní strany.
k bodu 2)
Co se týče nároků na formát, dokumenty musí být zveřejněny v otevřeném a strojově čitelném formátu. Lze použít formáty textových editorů (doc, docx, odt apod.), nebo pdf. Vždy ale musí existovat strojově čitelná vrstva textu a nepostačí např. prostý scan.
k bodu 3)
ZRS vyžaduje čtyři povinně vyplňovaná metadata, z nich dvě lze na základě výjimek vynechat.
Jde o identifikaci smluvní stran (kdo); předmět smlouvy (co); datum uzavření smlouvy (kdy); ceny (za kolik. Ne vždy musí být uvedeny smluvní strany a cena, jestliže jde o zákonem vybrané subjekty a jde o obchodní tajemství. Cenu netřeba uvádět také v případech, kdy ji nelze určit, nebo jen s nepoměrnými potížemi.
Nic samozřejmě nebrání vyplnit i další informace a údaje, ale z pohledu zákona to není třeba.
V dalších částech článku se budu věnovat např. výjimkám z povinnosti uveřejnit dokument v registru smluv a také, jak postupovat při nesprávném či absentujícím zveřejnění smlouvy.
Mgr. Miroslav Papoušek,
advokát / externí lektor zákona o registru smluv pro TSM vzdělávací agenturu
Valíček & Valíčková, advokátní kancelář
Kanceláře Brno: Nám. Svobody 18, Brno
Kancelář Praha: The Flow Building, Václavské nám. 47, Praha
Kancelář Vyškov: Dukelská 12, Vyškov
Kancelář Ivančice: Petra Bezruče 2, Ivančice
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
