Dne 24. 2. 2019 probíhalo v GENERALI Areně fotbalové utkání Fortuna Ligy mezi fotbalovými kluby AC Sparta Praha a FC Baník Ostrava.

Žalobkyně podala dne 18. 12. 2019 u Obvodního soudu pro Prahu 6 žalobu proti fanouškovi o zaplacení částky 50 000 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním.

Žalobkyně je provozovatelkou fotbalového stadionu AC Sparta Praha. Tato aréna slouží veřejnosti ke sledování fotbalových utkání, přičemž základní, závazná pravidla chování návštěvníků, jsou upravena Návštěvním řádem GENERALI Areny. Návštěvní řád je umístěn u každého vstupu do GENERALI Areny na viditelném místě, rovněž odkaz na něj je uveden na každé vstupence, která obsahuje výňatek podstatných skutečností z obecných obchodních podmínek pořadatele pro nákup vstupenek, včetně upozornění na smluvní pokuty za porušení návštěvního řádu. Návštěvní řád je taktéž umístěn na internetových stránkách žalobkyně v sekci Vstupenky.

Každý návštěvník GENERALI Areny nákupem vstupenky, respektive svým vstupem na jakoukoliv akci pořádanou v GENERALI Areně, stvrzuje, že se seznámil s návštěvním řádem, porozuměl mu, souhlasí s ním a zavazuje se, že jej bude respektovat a dodržovat.

Reklama

Aktuální judikatura k rodinnému právu, zejména k otázkám péče o děti a jejich výživy (online - živé vysílání) - 3.6.2022

3.6.2022 09:003 025 Kč s DPH
2 500 Kč bez DPH

Koupit

Žalovaná v žalobě dále uvedla, že výše popsaným jednáním žalovaný porušil závazná pravidla chování stanovená pro návštěvníky stadionu ve smyslu § 5 odst. 1 návštěvního řádu (chovat se tak, aby nedocházelo k poškozování majetku GENERALI Areny, jejího vybavení či k poškození majetku či zdraví jiných osob a svým chováním neomezovat či neobtěžovat jiné osoby při sledování akce, která v GENERALI Areně právě probíhá) a dopustil se jednání, které je zakázáno podle § 6 odst. 2 písm. o) návštěvního řádu, tedy v rozporu s povinnostmi, které je povinen zachovávat při návštěvě GENERALI Areny, slovně i fyzicky napadl jiného návštěvníka.

Žalovaný byl v trestním řízení za toto jednání uznán vinným trestným činem výtržnictví a byl mu uložen trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, spočívající v zákazu vstupu na všechna fotbalová utkání A – týmu AC Sparta Praha organizovaná Ligovou fotbalovou asociací a UEFA na dobu jednoho roku. Tímto jednáním žalovaný porušil návštěvní řád a podle § 6 odst. 3 a odst. 4 návštěvního řádu mu vznikla povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 50 000 Kč.

Soud prvního stupně žalobě žalobkyně vyhověl s tím, že žalovaný měl možnost se s obsahem návštěvního řádu včas seznámit, a pokud tak neučinil, pak tato jeho liknavost ho nezbavuje odpovědnosti za chování v rozporu s návštěvním řádem žalobkyně.

Žalovanému tedy vznikla povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 50 000 Kč podle ustanovení § 6 odst. 4 poslední bod návštěvního řádu, ve kterém je výslovně stanoveno, že každý, kdo poruší zákaz či omezení vyplývající z ustanovení § 6 odst. 2 písm c), m), o) návštěvního řádu je povinen za každé takovéto jednotlivé porušení povinnosti uhradit smluvní pokutu ve výši 50 000 Kč.

Námitku žalovaného, že byl za napadení fanouška již jednou potrestán v trestním řízení, považoval soud za irelevantní. Nejedná se totiž o dvojí potrestání, neboť je nezbytné rozlišovat rovinu trestní postihu a smluvního postihu ve formě smluvní pokuty, zakotvené v návštěvním řádu žalobkyně, který žalovaný akceptoval zakoupením vstupenky a vstupem do GENERALI Areny na fotbalové utkání, a jehož ustanovení fyzickým napadením jiného návštěvníka fotbalového utkání, porušil.

Je nepochybné, že v projednávané věci smluvní pokutou zajišťované hodnoty (ochrana zdraví a majetku návštěvníků GENERALI Areny) mají prioritní význam, a proto soud považoval v návštěvním řádu stanovenou smluvní pokutu ve výši 50 000 Kč za přiměřenou významu chráněných hodnot.
Z obsahu návštěvního řádu je zjevné, že smluvní pokuta v této výši není stanovena obecně za každé porušení návštěvního řádu, ale právě jen za jeho nejzávažnější porušení. A tím fyzický útok na jiného návštěvníka nepochybně je. Soud proto dospěl k závěru, že pro moderaci výše smluvní pokuty není dán důvod. Žalovaný se proti uvedenému rozhodnutí neodvolal, a proto nabylo právní moci.

Závěr:

V komentářové literatuře se lze dočíst, že: BŘÍZA, Petr, HORÁK, Pavel. § 2048 [Výše smluvní pokuty]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 2215, marg. č. 11 a 12: „Smluvní pokutu lze nově sjednat i jinak než v písemné formě. Každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve formě omezen ujednáním nebo zákonem (§ 559). Nelze však s ohledem na judikaturu ÚS vyloučit, že vůči spotřebiteli bude třeba písemnou formu zachovat (srov. 2048 37 an.). Smluvní pokutu lze sjednat i konkludentně. V literatuře je zmiňován případ zavázání se povinností zaplatit smluvní pokutu faktickým jednáním dlužníka, který projde kolem cedule, na níž bude uvedeno, že porušil-li nějakou povinnost, která pro něj vyplývá z určitého závazku, bude povinen zaplatit smluvní pokutu (Tintěra 2012 s. 27). Z pohledu soudních řízení lze předpokládat možná složitější dokazování, např. výslechem svědků, k tvrzení jedné ze stran, že došlo k ujednání o smluvní pokutě ústní formou. A to bude-li smluvní pokuta předmětem žaloby, případně, jak se to často děje, uplatněna žalovaným ve formě procesní obrany.“

Dále viz LASÁK, Jan. § 2048 [Výše smluvní pokuty]. In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1286, marg. č. 23: „Na rozdíl od dosavadních právních předpisů nemusí být dohoda o smluvní pokutě uzavřena písemně. Dosavadní judikatura přitom dovozovala, že pokud je závazek dlužníka zaplatit v případě nesplnění dluhu smluvní pokutu obsažen v jeho jednostranném písemném uznání dluhu, není smluvní pokuta platně sjednána, přijal-li věřitel tento závazek dlužníka jen ústním nebo konkludentním projevem vůle (viz např. NS 33 Odo 457/2004). Tato judikatura je novou úpravou smluvní pokuty překonána. Dohoda o uzavření smluvní pokuty tudíž může být zásadně uzavřena i ústně, nebo být obsažena v nejrůznějších sazebnících apod. Limitem mohou být nicméně ustanovení o spotřebitelských či adhezních smlouvách (srov. např. ÚS I. ÚS 3512/11 – ke kritice tohoto rozhodnutí viz komentář k § 1813).“

Z odůvodnění rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 6 (implicitně) vyplývá, že se jednalo o spotřebitelský vztah (fanoušek vs. provozovatelka fotbalového stadionu). Nelze z něj však již vyčíst, zdali byl (a případně jakým způsobem) spotřebitel (fanoušek) upozorněn na smluvní pokutu obsaženou v návštěvním řádu před nákupem samotné vstupenky (typicky v případech koupě vstupenky na pokladně, z rozhodnutí soudu není přitom ani patrné, jakým způsobem byla vstupenka zakoupena), viz shora zmíněná problematika spotřebitelských či adhezních smluv a dotčená judikatura (např. I. ÚS 3512/11, 33 Cdo 3126/2020, 33 ICdo 45/2017, 33 Cdo 961/2017).

Je tedy možné, že pokud by se uvedenou žalobou zabývaly soudy vyšší instance, že by mohly do hry vnést ustanovení na ochranu spotřebitele (slabší smluvní strany) a věc posoudit i jinak. Zajímavé by bylo kupř. posouzení otázky konkludentního sjednání smluvní pokuty v případě, že by spotřebitel sice nebyl před koupí vstupenky seznámen s obsahem obchodních podmínek a návštěvního řádu, nicméně na vstupence by již příslušné informace byly (popř. s odkazem, kde se lze s nimi seznámit) s tím, že vstupem na stadion (tedy konkludentním jednáním) se spotřebitel zavazuje návštěvní řád (včetně ujednání o smluvní pokutě) dodržovat.  

Pokud jde o nákup vstupenky přes internet, tak v současnosti je situace taková (lze se domnívat, že tak tomu bylo i v roce 2019), že před nákupem musí spotřebitel zakliknout políčko v nákupním košíku „Souhlasím s obchodními podmínkami, návštěvním řádem a beru na vědomí informace o zpracování osobních údajů.“, kdy v obchodních podmínkách (dostupných na internetových stránkách) je v bodě 15 uvedeno: „Majitel, resp. držitel vstupenky je povinen dodržovat Návštěvní řád Stadionu, zejména pak pokyny pořadatelské a bezpečnostní služby. Při porušení Návštěvního řádu Stadionu je splatná smluvní pokuta v příslušné výši; ostatní práva provozovatele zůstávají nedotčena (zejm. právo na náhradu újmy). Návštěvní řád Stadionu je k dispozici na internetových stránkách provozovatele a před vstupem do Stadionu.“

JUDr. Vladimír Janošek,
advokát

trvale spolupracující s

Plzeňská 3350/18
150 00  Praha 5 – Smíchov

Tel.:    +420 731 773 563
e-mail:    janosek@arws.cz