Souhrn významných událostí ze světa práva
Vláda schválila novelu zpřísňující boj proti obchodování s lidmi | Ústavní soud zamítl návrh na zrušení trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc | Představenstvo ČAK schválilo strategii pro oblast umělé inteligence | Ústavní soud zrušil předběžnou vykonatelnost rozsudku o styku dítěte se sociální matkou | Návrh na změnu veřejného opatrovnictví má ulevit malým obcím | Česko připravuje transpozici směrnice o transparentnosti odměňování | Vláda rozhodla o zrušení Národní ekonomické rady vlády | Národní rozpočtová rada označila rozpočet za rozporný se zákonem
Sněmovna schválila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun
Poslanecká sněmovna v noci z 11. na 12. února hlasy 90 koaličních poslanců (ANO, SPD, Motoristé) proti 68 opozičním schválila základní údaje návrhu státního rozpočtu na rok 2026 – příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Ministryně financí Alena Schillerová označila návrh za „úplný, reálný a pravdivý", zatímco opozice kritizovala rozpočet jako protiprávní s odkazem na stanovisko Národní rozpočtové rady. Schválením základních parametrů mohou poslanci v dalším projednávání navrhovat pouze přesuny uvnitř jednotlivých kapitol, nikoli měnit celkový schodek. Debata v prvním čtení trvala více než čtrnáct hodin a provázely ji ostré výměny názorů mezi koalicí a opozicí.
Národní rozpočtová rada označila rozpočet za rozporný se zákonem
Národní rozpočtová rada ve svém stanovisku konstatovala, že návrh státního rozpočtu se schodkem 310 miliard korun je v přímém rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, podle něhož maximální přípustný deficit činí přibližně 247 miliard korun. Strukturální schodek ve výši 2,2–2,5 % HDP podle NRR překračuje zákonný limit 1,75 % HDP. Prezident Petr Pavel se k hodnocení připojil a veřejně uvedl, že se rozpočet „jeví v rozporu se zákonem". Ministerstvo financí oponovalo, že zákonná omezení se na přepracovaný návrh rozpočtu, který byl Sněmovnou vrácen vládě v předchozím období, nevztahují.
Sněmovna podpořila protiobstrukční novelu jednacího řádu v prvním čtení
Poslanecká sněmovna 13. února podpořila v úvodním kole novelu jednacího řádu, jejímž cílem je omezení parlamentních obstrukcí. Návrh předložený koaličními stranami ANO, SPD a Motoristy s podporou opoziční ODS omezuje řečnickou dobu při navrhování změn programu schůze a dává plénu širší pravomoc zkrátit vystoupení poslanců. Novelu posoudí tři výbory – ústavně-právní, mediální a petiční. Hnutí STAN a Piráti vznesli výhrady a strany KDU-ČSL a TOP 09 požadovaly odklad účinnosti novely až k dalšímu volebnímu období.
Mimořádná schůze Sněmovny odložila superdávku a změny životního minima
V pátek 13. února byla zahájena mimořádná 9. schůze Poslanecké sněmovny, na níž poslanci zrychleně v prvním čtení schválili dvojici sociálních předloh ministra práce Aleše Juchelky. První novelou se odkládá výplata tzv. superdávky dosavadním příjemcům z května na srpen 2026, aby úřady práce zvládly přepočítat více než 333 tisíc žádostí. Druhá předloha posouvá plánované zvýšení částek životního a existenčního minima z května na červenec. Pro oba návrhy hlasovali jak koaliční, tak opoziční poslanci a novely postupují do Senátu.
Vláda schválila novelu zpřísňující boj proti obchodování s lidmi
Kabinet Andreje Babiše na svém zasedání 9. února schválil novelu trestního zákoníku, která rozšiřuje skutkovou podstatu trestného činu obchodování s lidmi. Nově bude postihováno i zneužívání náhradního mateřství, nucené sňatky, nezákonné osvojení a nátlak na oběti k páchání trestné činnosti. Novela zavádí také nový trestný čin postihující vědomé využívání služeb obětí moderního otroctví. Základní trestní sazba zůstává dva až deset let vězení, v případech násilí vůči dítěti se zpřísňuje na pět až dvanáct let. Předloha transponuje změny v unijní směrnici o prevenci obchodování s lidmi.
Vláda rozhodla o zrušení Národní ekonomické rady vlády
Na témže zasedání kabinet rozhodl o zrušení NERV, poradního ekonomického orgánu zřízeného za vlády Petra Fialy. Ministryně financí Alena Schillerová zdůraznila, že se nejedná o zrušení Národní rozpočtové rady, která je nezávislým orgánem zřízeným zákonem. Bývalý premiér Fiala rozhodnutí kritizoval a varoval, že vláda chce odstranit odbornou oponenturu svým hospodářským plánům. Vláda současně odvolala stávající členy Rady pro využití výnosů z dražeb emisních povolenek a jmenovala nové zástupce z řad koaličních stran.
Ústavní soud zamítl návrh na zrušení trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc
Plénum Ústavního soudu 11. února vyhlásilo nález sp. zn. Pl. ÚS 5/25, kterým zamítlo návrh skupiny 24 senátorů na zrušení § 318a trestního zákoníku. Soudkyně zpravodajka Lucie Dolanská Bányaiová zdůraznila, že skutková podstata nesmí být zneužita jako „žolík" proti nepohodlným politickým názorům, avšak její ústavně souladný výklad je možný. Ústavní soud připustil, že legislativní proces přijetí paragrafu „nebyl bezvadný", přesto z mezí ústavnosti nevybočil. Rozhodnutí má bezprostřední praktický dopad – v lednu 2026 byl na základě tohoto ustanovení zadržen čínský novinář Jang I-ming podezřelý ze špionáže pro čínskou civilní rozvědku a vyšetřování tak může pokračovat.
Ústavní soud odmítl rozšířit odškodnění za následky očkování proti covidu-19
Ústavní soud 13. února odmítl návrh Nejvyššího soudu, který směřoval k rozšíření prostoru pro odškodnění osob s poškozeným zdravím po očkování proti covidu-19. V zákoně tak zůstává podmínka „zvlášť závažného" ublížení na zdraví jako předpoklad pro přiznání odškodnění. Návrh souvisel s případem muže, u kterého se po třetí dávce vakcíny rozvinula myokarditida. Ústavní soud rozhodoval bez veřejného jednání a důvodem odmítnutí byla částečně neoprávněnost navrhovatele a částečně zjevná neopodstatněnost návrhu.
Ústavní soud zrušil předběžnou vykonatelnost rozsudku o styku dítěte se sociální matkou
Třetí senát Ústavního soudu 11. února nálezem sp. zn. III. ÚS 3700/25 zrušil předběžnou vykonatelnost rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10, kterým byl rozšířen styk čtyřletého chlapce s bývalou partnerkou jeho biologické matky. Obecné soudy podle ÚS nedostatečně vysvětlily, proč je takový zásah do rodinného života nutný ještě před pravomocným rozhodnutím. Případ se dotýká stále častěji řešené problematiky práv tzv. sociálních rodičů v českém právním řádu.
Představenstvo ČAK schválilo strategii pro oblast umělé inteligence
Představenstvo České advokátní komory na svém zasedání 9.–10. února schválilo komplexní strategii ČAK pro oblast umělé inteligence, včetně minimálních standardů využívání AI v advokacii a řešení otázky kárné odpovědnosti za chybné výstupy generativní AI. Komora dále schválila projekt „Advokáti do obcí" reagující na koncentraci advokátů ve velkých městech, zapojení ČAK do pracovní skupiny k rekodifikaci trestního řádu vedené prof. Gřivnou a postup při zavádění nové Elektronické knihy úschov od 1. dubna 2026. Představenstvo rovněž odsouhlasilo návrh změny zákona o regulaci lobbování, který by vyloučil profesní komory z definice lobbistů.
Poslanecký návrh na novelu Registru smluv v reakci na bitcoinovou kauzu
Místopředseda opozičního hnutí STAN Karel Dvořák předložil 7. února novelu zákona o registru smluv, podle níž by se do registru nově povinně zapisovaly i smlouvy státu s fyzickými osobami v hodnotě nad 500 tisíc korun. Návrh reaguje na tzv. bitcoinovou kauzu, v jejímž rámci ministerstvo spravedlnosti přijalo miliardový kryptoměnový dar od Tomáše Jiřikovského, odsouzeného za zpronevěru a obchod s drogami. Audit následně prokázal, že ministerstvo neprovedlo povinnou kontrolu původu kryptoměny, což vedlo k rezignaci ministra Pavla Blažka.
Návrh na změnu veřejného opatrovnictví má ulevit malým obcím
Hnutí STAN předložilo 8. února poslanecký návrh, podle kterého by veřejným opatrovníkem lidí s omezenou schopností právně jednat mohla být i obec mimo bydliště opatrovance. Dosud soudy musely jmenovat opatrovníkem obec, kde má opatrovaný trvalé bydliště, což nepřiměřeně zatěžovalo malé obce v blízkosti ústavů sociální péče. Novela počítá s přenesením této agendy na obce s rozšířenou působností, které disponují odpovídajícím odborným zázemím.
Česko připravuje transpozici směrnice o transparentnosti odměňování
Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje návrh transpozičního předpisu ke směrnici EU 2023/970 o transparentnosti odměňování s termínem do června 2026. Směrnice přinese povinnost informovat uchazeče o zaměstnání o nástupní mzdě, právo zaměstnanců požadovat informace o průměrné odměně na srovnatelných pozicích a pravidelný reporting o genderovém mzdovém rozdílu u firem s více než 250 zaměstnanci. Část opatření – konkrétně zákaz doložek mlčenlivosti o mzdě – již byla převzata prostřednictvím flexinovely zákoníku práce. Návrh má v nejbližších týdnech zamířit do meziresortního připomínkového řízení.
Kauza FN Motol – rozhovor s Miloslavem Ludvíkem po propuštění z vazby
Deník Blesk 12. února publikoval rozsáhlý rozhovor s Miloslavem Ludvíkem, bývalým ředitelem Fakultní nemocnice Motol a exministrem zdravotnictví, krátce po jeho propuštění z vazby na Pankráci. Ludvík čelí obvinění z přijímání úplatků při veřejných zakázkách v nemocnici a z praní špinavých peněz. Policie podle dostupných informací nově obvinila v motolské kauze i dvě další firmy. Případ patří k nejvýznamnějším korupčním kauzám v českém zdravotnictví posledních let.
Senát jednal o pozicích ČR pro summit EU a volil místopředsedu ÚOOU
Senát na své 20. schůzi 11. února vyslechl informace vlády o pozicích České republiky pro neformální summit EU v Alden Biesenu. Na programu byla rovněž volba místopředsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů a projednání senátního návrhu zákona senátora Jiřího Oberfalzera o Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek. Předseda Senátu Miloš Vystrčil současně vyhlásil výzvu k předkládání návrhů na nového člena Rady Českého rozhlasu s uzávěrkou 16. února 2026.
Evropská komise schválila pátou platbu pro Česko z Národního plánu obnovy
Evropská komise kladně posoudila pátou žádost České republiky o platbu ve výši 614 milionů eur z Nástroje pro oživení a odolnost v rámci programu NextGenerationEU. Česko uspokojivě splnilo 29 stanovených milníků a cílů, mezi nimiž figuruje nová legislativa pro dostupné bydlení, nákup bezemisních vozidel, energeticky účinné renovace budov, rozvoj železniční infrastruktury a digitalizace podniků. Celkově může ČR prostřednictvím Národního plánu obnovy získat až 216,5 miliardy korun. Platba musí být ještě formálně potvrzena Radou EU.
Premiér Babiš na neformálním summitu EU prosazoval zásadní reformu emisních povolenek
Na neformálním summitu hlav států a předsedů vlád EU 12. února v belgickém Alden Biesenu premiér Andrej Babiš čtyřikrát vystoupil s požadavkem na zásadní reformu systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1 jako klíčový krok ke snížení cen energií a záchraně evropského průmyslu. Před summitem se Babiš setkal s francouzským prezidentem Macronem v Elysejském paláci a podpořil francouzský koncept „buy European" pro veřejné zakázky. Jednání se zúčastnili i Mario Draghi a Enrico Letta, autoři klíčových zpráv o konkurenceschopnosti EU. Babiš avizoval, že rozešle další dopis evropským lídrům s konkrétním plánem na změnu ETS 1 před summitem 10. března ve Francii.
Evropský parlament schválil klimatický cíl snížení emisí o 90 % do roku 2040
Europoslanci 10. února na plenárním zasedání ve Štrasburku hlasovali o novele evropského klimatického zákona, která stanoví cíl snížení emisí skleníkových plynů o 90 % do roku 2040 oproti roku 1990. V rámci téhož hlasování byl odložen start systému ETS-2 (emisní povolenky pro silniční dopravu a vytápění budov) na rok 2028. Návrh musí ještě formálně potvrdit členské státy v Radě EU. Pro Česko jde o zásadní vývoj v kontextu Babišovy kampaně za reformu celého systému obchodování s emisními povolenkami.
Evropský parlament schválil první unijní seznam bezpečných zemí původu pro azylová řízení
Europoslanci 10. února přijali vůbec první celoevropský seznam bezpečných zemí původu a nová pravidla pro určení, kdy může být třetí země považována za bezpečnou pro navracení žadatelů o azyl. Jde o součást postupné implementace migračního paktu EU schváleného v roce 2024. Česko má pro rok 2026 výjimku z povinné solidarity v rámci migračního paktu díky přijetí velkého počtu ukrajinských válečných uprchlíků. Schválená pravidla mají urychlit zpracování žádostí osob, které zjevně nemají nárok na mezinárodní ochranu.
Coreper II jednal o dvacátém sankčním balíčku proti Rusku
Výbor stálých zástupců při Radě EU na svých zasedáních 9., 10. a 13. února projednával 20. sankční balíček namířený proti Rusku v souvislosti s pokračující agresí vůči Ukrajině. Balíček cílí zejména na ruský ropný sektor a bankovní instituce. Na programu jednání Coreperu byl rovněž výběr sídla nové unijní Celní agentury a příprava nadcházejících zasedání Rady ECOFIN. Česká republika patří mezi země aktivně podporující rozšiřování protiruských sankcí.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
