Souhrn významných událostí ze světa práva
Uplynulému týdnu dominovala bitcoinová kauza – po podání obžaloby s návrhem 6,5 roku vězení pro exministra Blažka Ústavní soud zrušil vazební rozhodnutí nad Tomášem Jiřikovským kvůli porušení procesních práv. Vyostřil se také kompetenční spor prezidenta s vládou o zahraniční politiku, který rozhodne Ústavní soud, jenž zároveň potvrdil ústavnost snížené valorizace důchodů. Nejvyšší soud vydal přelomové rozhodnutí o důkazním břemenu v medicínských sporech, které nově tíží zdravotnická zařízení. Korupční kauzy Správy železnic a nemocnice Motol se rozrostly o nové obviněné. Česká advokátní komora navíc ostře kritizovala kvalitu zrychleného legislativního procesu.
Bitcoinová kauza: obžaloba pro exministra Blažka a opakované zásahy Ústavního soudu do vazby
Státní zástupkyně navrhla v kauze darovaných bitcoinů 6,5 roku vězení pro bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka, obžalobě čelí i programátor Tomáš Jiřikovský a další osoby. Ústavní soud následně zrušil rozhodnutí Krajského soudu v Brně o prodloužení Jiřikovského vazby, protože obviněný nedostal možnost reagovat na vyjádření státního zástupce. Ve vazbě přesto zůstává na základě staršího usnesení městského soudu. Případ se stává klíčovým precedentem pro trestní postih operací s kryptoměnami i pro standardy vazebního řízení.
Kompetenční spor prezidenta s vládou rozhodne Ústavní soud, napětí kolem justice roste
Prezident Petr Pavel podal k Ústavnímu soudu kompetenční žalobu kvůli sporu s vládou o to, kdo rozhoduje o účasti prezidenta na summitech NATO. Vláda trvá na své odpovědnosti za zahraniční politiku a varuje před vznikem druhého mocenského centra. Spor se odehrává v atmosféře sílící kritiky Ústavního soudu z politické scény – exprezident Zeman zpochybnil nutnost respektovat jeho verdikty a kandidát ANO Aleš Gerloch jej označil za bezpečnostní riziko. Výsledek řízení bude precedentem pro dělbu moci v zahraniční politice.
Ústavní soud potvrdil sníženou valorizaci důchodů
Ústavní soud potvrdil platnost novely, která snížila mimořádnou valorizaci důchodů, přestože uznal, že šlo o zásah do legitimních očekávání důchodců. Odpovědnost za nastavení důchodové politiky tím vrátil zákonodárci. Rozhodnutí vymezuje hranice, v nichž může stát zasahovat do důchodových práv, a bude důležitým vodítkem pro další sociální legislativu. Odborníci zároveň upozorňují, že v kontextu stárnutí populace tlak na strukturální reformu důchodového systému dále poroste.
Nejvyšší soud obrátil důkazní břemeno v medicínských sporech na nemocnice
Nejvyšší soud rozhodl ve sporu o náhradu újmy po amputaci končetiny, že je to zdravotnické zařízení, kdo musí prokázat, že by k újmě došlo i při správném postupu. Zrušil tím předchozí zamítavý rozsudek ve věci pacienta Ústřední vojenské nemocnice. Rozhodnutí zásadně mění pravidla dokazování v lékařských sporech a posiluje procesní postavení pacientů. Precedent ovlivní praxi soudů v obdobných případech a zvýší nároky na dokumentaci poskytované péče.
Nejvyšší správní soud otevřel cestu k odškodnění obětí protiprávních sterilizací
Nejvyšší správní soud zrušil zamítnutí odškodnění za protiprávní sterilizaci a vrátil věc ministerstvu zdravotnictví k novému projednání. Zdůraznil právo žadatelek na opětovné věcné přezkoumání žádostí podle odškodňovacího zákona z roku 2021 včetně posouzení nových právních argumentů. Rozhodnutí má zásadní precedenční dopad, protože může otevřít přezkum i dalším odmítnutým obětem. Posiluje tak ochranu obětí protiprávních lékařských zásahů v České republice.
Nejvyšší soud: SVJ odpovídá vlastníkovi za ztrátu nájmu kvůli neřešené plísni
Nejvyšší soud rozhodl, že společenství vlastníků jednotek, které ignorovalo opakované stížnosti na vlhkost a plíseň v bytě, musí majitelce nahradit ušlý nájem. Porušení povinnosti pečovat o společné části domu podle soudu zakládá odpovědnost za vzniklou újmu. Rozsudek posiluje postavení jednotlivých vlastníků vůči výborům SVJ. Pro praxi bytových domů jde o významný judikát, který zvýší tlak na řádnou správu společných částí.
Právo na odstranění vad prohlášení vlastníka se nepromlčuje
Nejvyšší soud judikoval, že právo domáhat se odstranění vad v prohlášení vlastníka bytového domu nepodléhá promlčení. Chyby v základních dokumentech domu tak lze opravovat bez časového omezení. Soud zrušil dřívější zamítnutí žaloby pro promlčení a vrátil věc k dalšímu řízení. Rozhodnutí má přímý dopad na bytové spoluvlastnictví, protože vady prohlášení mohou dlouhodobě ovlivňovat vlastnická práva k jednotkám i společným částem.
Ústavní soud posílil princip nejlepšího zájmu dítěte v opatrovnických sporech
Ústavní soud zrušil rozhodnutí Krajského soudu v Praze, který svěřil tři nezletilé děti výlučně otci s minimálním stykem s matkou, a vytkl mu neodůvodněné znevýhodnění matky. Nález akcentuje změny právní úpravy péče o dítě účinné od roku 2026. V dalším rozhodnutí soud zdůraznil, že výběr opatrovníků v řízeních o svéprávnosti nesmí být formalistický a musí respektovat přání dotčené osoby. Obě rozhodnutí posilují individuální posouzení v rodinněprávní agendě.
Advokátní komora varuje před kvalitou zrychlené legislativy
Česká advokátní komora na tiskové konferenci upozornila na rizika zrychlených legislativních procesů bez standardního připomínkového řízení, které vedou k právním mezerám a rozporům mezi zákony. Kritizovala zejména zpřísňování trestního práva bez dostatečné odborné diskuse. Ministerstvo spravedlnosti výtky odmítlo s tím, že kritika tvrdší trestní politiky ze strany advokátů je logická. Téma kvality legislativního procesu tak zůstává jedním z hlavních sporů mezi profesní samosprávou a exekutivou.
Ministerstvo navrhuje snížení hranice trestní odpovědnosti na 13 let
Ministerstvo spravedlnosti pod vedením Jeronýma Tejce navrhuje snížit věkovou hranici trestní odpovědnosti za vybrané trestné činy na 13 let. Odborná veřejnost i část Poslanecké sněmovny k návrhu přistupují rezervovaně. Návrh zapadá do širšího trendu zpřísňování trestní politiky, který v témže týdnu kritizovala advokátní komora. Debata o stíhání mladistvých pachatelů závažných činů tím dostává konkrétní legislativní obrysy a bude pokračovat v dalších měsících.
Nová procedura umožňuje rychlé vyklizení neplatičů
Novela občanského soudního řádu účinná od ledna 2026 umožňuje rychlé vyklizení neplatičů prostřednictvím zvláštní soudní procedury. Výrazně se tím zkracuje obvyklá doba vymáhání práva k bytu, která dosud kvůli obstrukcím dosahovala i mnoha měsíců. Úprava reaguje na dlouhodobou kritiku slabé ochrany pronajímatelů. Pro realitní praxi i advokacii jde o významnou změnu, která ovlivní nastavení nájemních vztahů a strategii vymáhání.
Korupční kauza Správy železnic: obviněn bývalý ředitel a další čtyři osoby
Policie a Vrchní státní zastupitelství v Praze zahájily trestní stíhání pěti osob včetně bývalého generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody za zjednání výhody při zadávání veřejné zakázky. Při domovní prohlídce bylo nalezeno přes 80 milionů korun v hotovosti. Jde o jeden z největších letošních případů korupce ve státním sektoru. Kauza poukazuje na systémová rizika při zadávání veřejných zakázek a může vést k personálním i procesním změnám ve státních institucích.
Motolská kauza se rozšířila na 27 stíhaných subjektů
V korupční kauze kolem Nemocnice Motol policie obvinila další dvě firmy, počet stíhaných osob a právnických subjektů tak vzrostl na 27. Mezi hlavními obviněnými zůstávají bývalý ředitel Miloslav Ludvík a advokát Miroslav Jansta, kteří čelí podezření z korupce a praní špinavých peněz. Orgány zajistily majetek za více než půl miliardy korun. Případ vedený ve spolupráci s Úřadem evropského veřejného žalobce ukazuje důslednější stíhání korupce ve zdravotnictví.
Proces s exsoudcem Sovákem vázne na chybějících policejních materiálech
Ve významné pražské korupční kauze bývalého soudce Vrchního soudu Zdeňka Sováka komplikují dokončení dokazování chybějící policejní materiály. Obhajoba navrhla předvolání dalších svědků včetně ministra spravedlnosti, což soud zatím odmítl. Průtahy ukazují na komplikace trestního stíhání soudních představitelů. Případ zároveň otevírá otázky efektivity spolupráce mezi policií, státním zastupitelstvím a justicí v citlivých kauzách korupce v soudnictví.
Bradáčová žaluje dodatečné povolení stavby na Klínovci
Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová podala správní žalobu proti rozhodnutí Karlovarského kraje, který zpětně legalizoval rozsáhlé rozšíření skiareálu na Klínovci jeho zařazením mezi drobné stavby. Podle žaloby šlo o nezákonný postup obcházející stavební zákon a oslabující ochranu přírody. Obdobné postupy už v minulosti soudy zrušily a odpovědní úředníci byli odsouzeni. Kauza může nastavit precedens pro kontrolu povolovacích procesů stavebních úřadů.
NSS potvrdil střet zájmů premiéra, prošetřují se dotace Agrofertu
Nejvyšší správní soud potvrdil, že členství premiéra ve vládě bylo v rozporu se zákonem o střetu zájmů. V návaznosti na verdikt byla zahájena šetření okolností vyplácení dotací holdingu Agrofert. Rozhodnutí má zásadní význam pro výklad zákona o střetu zájmů u vrcholných politiků s podnikatelskými aktivitami. Očekávat lze další správní i soudní spory o vracení dotací a o rozsah povinností veřejných funkcionářů.
Advokátce hrozí vyškrtnutí za zpronevěru z úschovy
Česká advokátní komora zahájila kárné řízení s advokátkou Petrou Kujínek Polodnovou, pravomocně odsouzenou za zpronevěru téměř devíti milionů korun z advokátní úschovy. Přestože škodu nahradila a vinu přiznala, hrozí jí vyškrtnutí ze seznamu advokátů; zákaz přijímat úschovy jí už byl uložen. Případ znovu otevírá téma odpovědnosti advokátů za správu klientských prostředků. Pro důvěru veřejnosti v institut advokátní úschovy jde o zásadní kauzu.
Stát zaplatí 35 milionů za nezákonné stíhání v jízdenkové kauze
Pražský městský soud pravomocně uložil státu povinnost odškodnit Vladimíra Sittu staršího částkou 35 milionů korun za nezákonné zajištění akcií během trestního řízení v jízdenkové kauze dopravního podniku. Zásahy státu podle soudu výrazně snížily hodnotu jeho podílu a vedly ke ztrátě obchodní společnosti. Rozhodnutí znovu otevírá otázky odpovědnosti státu za průběh trestních řízení. Posiluje také nápravné mechanismy pro oběti justičních pochybení.
Ministerstvo znovu odložilo standardy velikosti vězeňských cel
Ministerstvo spravedlnosti odsunulo účinnost pravidel o minimálním prostoru na vězně až na rok 2030, původně měla platit od roku 2027. Důvodem je nedostatek kapacit i personálu vězeňské služby. Opakované odklady dlouhodobě kritizuje ombudsmanka i odborné organizace. Problém přeplněnosti českých věznic a harmonizace s evropskými standardy tak zůstává nevyřešen a bude se vracet jako téma vězeňské legislativy i případných sporů před evropskými soudy.
Firmy čeká povinná transparentnost odměňování
Od ledna 2027 budou muset firmy podle evropské směrnice vysvětlovat a reportovat mzdové rozdíly mezi muži a ženami. Směrnice zároveň zakazuje zjišťovat předchozí platy uchazečů o zaměstnání a klade důraz na rovnost odměňování. Pro zaměstnavatele to znamená nové compliance povinnosti a revizi mzdových systémů. Právní praxe očekává nárůst poradenství i sporů v oblasti pracovního práva a rovného odměňování.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
