Společné řízení o přestupku – důsledky nesprávné aplikace v praxi

V zákoně 200/1990 Sb. o přestupcích byla problematika společného řízení o přestupcích upravena ustanovením § 57, v kterém bylo uvedeno, že jestliže se pachatel dopustil více přestupků, jejichž skutková podstata se týká porušení právních povinností vyskytujících se ve stejné oblasti veřejné správy a které je příslušný projednávat týž orgán, projednávají se tyto přestupky ve společném řízení. Společné řízení se koná též proti všem pachatelům, jejichž přestupky spolu souvisejí a jsou projednávány týmž orgánem. K urychlení řízení nebo z jiného důležitého důvodu lze věc některého pachatele přestupku vyloučit ze společného řízení. Ve společném řízení se neprojedná přestupek, který byl spáchán po zahájení řízení o jiném přestupku.

Od 1. července 2017 vešel v účinnost zákon 250/2016 Sb. „O odpovědnosti za přestupky a řízení o nich“, dále jen ZOP, kterým byl institut tzv. společného řízení uveden v § 88 doplněn o ustanovení odst. 4) a 5), kde zákonodárce uvádí, že pokud se přestupků dopustilo více mladistvých podezřelých, koná se společné řízení, zvláště když to je vhodné z hlediska zjištění stavu věci, hospodárnosti a rychlosti řízení a s přihlédnutím k osobám mladistvých podezřelých. Společné řízení se koná, když se podezřelý mladistvý a jiný podezřelý dopustili více přestupků, je to nezbytné z hlediska zjištění stavu věci a není to na újmu mladistvého podezřelého.

V měsíci únoru 2017 obdržel řidič, jehož jméno nebudeme z důvodu ochrany osobních dat a osobnosti uvádět, oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče. Poslední dva body byly řidiči připsány za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. f bod. 1 zákona 361/2000 Sb., neboť porušil ustanovení § 7 odst. 1 písm. c) tohoto zákona, neboť držel za jízdy mobilní telefon. Řidiči byla na místě uložena bloková pokuta a bylo mu sděleno, že lustrací v evidenci motorových vozidel bylo zjištěno, že má tzv. propadlou technickou prohlídku o jeden den. Policista tedy vyřešil druhý přestupek neortodoxně upozorněním na řidičovo pochybení. Po doručení oznámení o dosažení 12 bodů řidič požádal o přezkum řízení o uložení blokové pokuty s tím, že namítal nesprávný postup policisty, který zjistil lustrací v evidenci motorových vozidel, že vozidlo nesplňuje podmínky pro provoz na pozemních komunikacích, stanovené zvláštním zákonem dle ust. § 5 odst. 1 písm. a) z. č. 361/2000 Sb, neboť vozidlo mělo tzv. propadlou technickou kontrolu, čímž se řidič dopustil přestupku dle ust. § 125c odst. 1 písm. a) 3 z. č. 361/2000 Sb nebo § 125c odst. 1 písm. k)  a mělo se tak konat společné řízení o přestupcích dle ust. § 57 přestupkového zákona.

Z důvodu procesní vady byl povolen přezkum řízení o uložení blokové pokuty a v přezkumném řízení bylo zjištěno, že stěžovatel oprávněně napadl řízení o uložení blokové pokuty a uložení blokové pokuty bylo rozhodnutím příslušného správního orgánu, jako rozhodnutí vedené v rozporu se zákonem, zrušeno a věc byla vrácena policejnímu útvaru. Souběžně byly odepsány z bodového hodnocení řidiče 2 body.

Vzhledem k tomu, že od pravomocného uložení předchozí pokuty řidiči uplynula doba 12 měsíců, došlo k odepsání dalších 4 bodů. Řidič následně absolvoval školení bezpečné jízdy a došlo k odečtu 3 bodů. Řidiči byla ve společném správním řízení o výše uvedených přestupcích uložená pokuta a byly mu připsány 2 body za nejpřísněji postižitelný přestupek, což bylo v našem případě držení mobilního telefonu za jízdy. Po ukončení všech úkonů ve věci dosažení 12 bodů nejen, že řidič nepřišel o řidičské oprávnění na jeden rok, ale snížil si počet bodů na 5.

Na uvedeném případu je zřejmé, že bagatelizování jednoho protiprávního jednání vedlo k tomu, že řidič měl v konečném účtování ještě méně bodů, než kolik jich měl v době řešení přestupků policií. Je třeba se této otázce při každém případu důsledně věnovat, neboť z pohledu správních orgánů bude pachatel přestupků spravedlivě potrestán a z pohledu pachatele přestupku je zde prostor pro účinnou obhajobu.

Na závěr je nutné uvést, že správní orgán, který rozhodoval o zrušení pokuty, mohl využít tzv. absorpční zásadu, tedy mohl následně zahájit samostatné řízení o přestupku propadlé STK, a to i přes neprojednání v povinném společném řízení, pokud by v druhém samostatném řízení o propadlé STK při ukládání sankce dostatečně zohlednil uložení trestu v prvním řízení. Vzhledem k tomu, že se jednalo o větší zásah do práv řidiče, bylo na místě rozhodnout o zrušení pokuty a nařízení společného jednání o obou přestupcích.


Mgr. Vilém Meduna


Advokátní kancelář JELÍNEK & Partneři s.r.o.

Pardubice - Dražkovice 181
533 33  Pardubice - Dražkovice

Velké náměstí 1
500 03  Hradec Králové

Truhlářská 1108/3
110 00  Praha 1

Tel.:    +420 466 310 691
Fax:    +420 466 310 691
gsm:    +420 724 794 986
e-mail:    advokati@advokatijelinek.cz
 

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz