Spor o katedrálu sv. Víta začne soud projednávat v říjnu

Žalobu na určení vlastnictví katedrály sv. Víta s přilehlými nemovitostmi (domy ve Vikářské uličce) a dalších starobylých sakrálií v areálu Pražského hradu (kapli sv. Anny a baziliku sv. Jiří s pozemky) podala v prosinci 1992 Náboženská matice spolu s dalšími církevními subjekty.
   

Již v roce 1994 soudkyně Fritzová rozhodla, že všechny zmíněné objekty patří církvi. Rozsudek vyvolal ve veřejnosti značnou odezvu. Přes sto poslanců se připojilo k petici, která žádala, aby se Hrad proti rozsudku odvolal. V listopadu 1995 Městský soud v Praze rozsudek zrušil. Odvolací senát vítězství církve nepotvrdil a vrátil případ soudkyni Fritzové.
   

Počátkem roku 1996 byl spor o určení vlastníka katedrály a dalších objektů na Pražském hradě rozdělen na dva. Jeden se týkal pouze katedrály a přilehlých nemovitostí, druhý kaple sv. Anny a baziliky sv. Jiří. V témže roce soudkyně Fritzová znovu přiřkla vlastnictví kaple i baziliky Náboženské matici.
   

Rozhodnutí, že bazilika a kaple jsou majetkem církve, odvolací senát v roce 1998 opět zrušil a kauzu v květnu 1998
zastavil. Matice se pokusila nepříznivý verdikt zvrátit dovoláním podaným k Nejvyššímu soudu. Ten v roce 2000 definitivně potvrdil, že církvi nepatří ani kaple, ani bazilika.
   

Nyní soud bude řešit spor o katedrálu a přilehlé nemovitosti. Až k Nejvyššímu soudu se dostal problém, kdo může za církev stát na straně žalobce. Soudy definitivně stanovily, že žalobci jsou dva - Metropolitní kapitula u sv. Víta, která se soudí přímo o katedrálu s pozemkem a o věž u chrámu sv. Víta s pozemkem, a Kolegiátní kapitula Všech svatých na Hradě Pražském.
   

Podle některých odborníků brzdí vyřízení sporu neexistence smlouvy mezi Českou republikou a Vatikánem, která má dořešit vztahy státu a církve. Předloni smlouvu neschválila sněmovna, loni v únoru se k jejímu návrhu kriticky vyjádřil prezident Václav Klaus. Mimo jiné se mu nelíbí část o zřizování církevních  právnických osob. Někteří právníci namítají, že další zdržování podpisu smlouvy zkomplikuje nejen spor o katedrálu, ale i řadu dalších církevních restitučních sporů. Mělo by podle nich již být vyjasněno, kdo zřizuje a ruší církevní instituce, zda stát, či církev.

Zdroj. ČTK