Tvrdší zbraň proti nelegálním billboardům u silnic?

Zdroj: shutterstock.com

Regulace reklamy v bezprostřední blízkosti silnic a dálnic neustále utahuje šrouby nad provozovateli nelegálních reklamních zařízení a jiných reklamních ploch. Ti se však stále zdají být o krok napřed. Čerstvá novela zákona o pozemních komunikacích dává obcím a krajům do rukou nový nástroj proti těmto praktikám.

Úplný zákaz reklamních zařízení okolo dálnic a silnic mimo souvisle zastavěné území obcí platí již od roku 2012. Zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích definuje v § 30 tzv. silniční ochranné pásmo, které u silnic II. a III. třídy činí odstup 15 metrů od silnice, u silnic I. třídy 50 metrů a u dálnic až 250 metrů. Nejzazší datum, do kdy měli provozovatelé svá propagační zařízení odstranit, uplynulo 1. 9. 2017. I přes to obce nadále trápí zřizování nových reklamních ploch v bezprostřední blízkosti pozemních komunikací, kde představují nebezpečnou pevnou překážku a současně dle výzkumů rozptylují pozornost projíždějících řidičů.

Vlastníci reklamních zařízení totiž využívají mezery v současném znění zákona. Nynější praxe stojí na postupu, kdy majitelé nelegálně umístěných reklamních ploch poté, co obdrží výzvu k jejich odstranění, pouze čekají na poslední den lhůty k jejich odstranění a poté celé reklamní zařízení přesunou na jiný pozemek. Příslušný silniční správní úřad pak musí opakovat celý administrativně náročný a zdlouhavý proces zjišťování vlastníka, a výzev k odstranění reklamní plochy, včetně příslušných lhůt. Takovéto činnosti má zamezit nově přijatá úprava zákona o pozemních komunikacích.

Podle právě schválené novely č. 184/2023 Sb. se od 1. 1. 2024 přenáší povinnost zaobírat se nezákonně umístěnými reklamními plochami z tzv. silničních správních úřadů na vlastníky pozemní komunikace, tedy podle charakteru dané komunikace buď na stát, kraj nebo obec. Z nového znění § 31 vyplývá, že v případě výskytu nelegálního reklamního zařízení u pozemní komunikace je její vlastník této pozemní komunikace bez dalšího povinen konat a nezákonně umístěnou reklamní plochu odstranit a uskladnit, to vše na náklady vlastníka reklamní plochy. Teprve následně dojde k jeho vyrozumění o možnosti si své reklamní zařízení do tří měsíců vyzvednout. Odst. 11 zároveň nově stanoví, že vyzvednutí uskladněné reklamní plochy či jejího nosiče je možné až po uhrazení veškerých nákladů na jeho odstranění a uskladnění vlastníkem pozemní komunikace. Nedojde-li k vyzvednutí do tří měsíců od zveřejnění takovéto výzvy k vyzvednutí, je vlastník pozemní komunikace oprávněn, opět na náklady vlastníka, reklamní zařízení zlikvidovat.

Závěrem je nutné dodat, že stejná práva a povinnosti, jako pro vlastníky pozemních komunikací, platí i pro jejich případné provozovatele, jsou-li odlišní od osoby vlastníka. To může být zásadní nejen pro servisní organizace zřízené vlastníky pozemních komunikací, ale i např. v rámci projektů PPP (Public Private Partnership). Tímto způsobem budou již od příštího roku dočasně provozovat některé části české dálniční sítě zcela soukromé subjekty, kdy tak právě ony budou vystupovat jako správci, kteří budou mít nové povinnosti dle zákona.

Reklama