27. 7. 2018
ID: 107936upozornění pro uživatele
Účtování kryptoměn? Výzva pro účetní
Impuls pro účetní zabývat se účtováním kryptoměn daly firmy, které s nimi začaly obchodovat. V ČR je v současné době odhadem okolo 5 % společností, které kryptoměny zahrnují do svého účetnictví. V porovnání se zahraničím můžeme říci, že ve využívání kryptoměn patříme mezi nejpokrokovější země ve střední Evropě (mapa pokrytí), a to i přesto, že se rozdíly pomalu stírají.
Základním předpokladem, jak dobře účtovat kryptoměny, je především osobní zájem samotných účetních. Účetní úprava totiž není jednoznačná a je potřeba stále hledat vhodné účetní postupy, ty jsou však časově náročné. Kromě osobního zájmu musí mít účetní všeobecný účetní přehled a dokázat se orientovat v nových technologiích. Vrhnout se do účtování kryptoměn tak není dobrým startem pro začínající účetní. Jednoduše řečeno, je to podobné jako např. při účtování nemovitosti. Když člověk neví, co je nemovitost a co k ní automaticky patří, nedokáže ji správně zaúčtovat. Účtování kryptoměn přináší účetním také více práce se samotným klientem. Je důležité ho pořádně vyzpovídat a zjistit všechny relevantní informace, které jsou pro účtování důležité. Kryptoměny jsou totiž z účetního pohledu součástí peněžních prostředků, tzn. zásobou a nelze je považovat za platidlo. V kontextu účetních závěrek pak jde o kryptoaktiva. Digitální měna tak není obecně finančním nástrojem, protože nevyhovuje definicím obsaženým v Mezinárodních standardech účetního výkaznictví (IFRS). Zjednodušeně řečeno to znamená, že jejím používáním nevzniká smluvní vztah. Pokud tedy účetní dělá závěrku kryptoměn, musí najít vhodné účetní řešení, které musí být uvedeno v příloze účetní závěrky.
Významným omezením při rozšiřování kryptoměn jsou státní restrikce
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
“Zachycení kryptoměn a dalších objevujících se kryptoaktiv v účetnictví není jednoznačné. Účetní pravidla je celosvětově nereflektují a neposkytují specifickou úpravu, nařízení či doporučení. Při volbě vhodného účetního pravidla je třeba vážit postavení subjektu, který pořizuje, a účel, proč pořizuje, a provést důkladnou analýzu existujících pravidel s cílem najít nejvhodnější řešení. V současnosti je nejvhodnějším účetní řešením zachycení kryptoměn jakožto zásob,” říká Libor Vašek, předseda Komory certifikovaných účetních (KCÚ).
Zásadní překážkou pro rozšiřování kryptoměn je jejich virtuální podoba a u některých typů i jejich “nedohledatelnost” (Monero, Dash apod.). Tento fakt samozřejmě nahrává myšlence, která má blízko k podezření z trestné činnosti. Argument “nedohledatelnosti” však neplatí u všech kryptoměn. U některých existuje tzv. blockchain, což je zjednodušeně řečeno “účetní kniha kryptoměn”. Bohužel i přesto nadále přetrvává názor, že ti co platí v bitcoinech chtějí okrádat stát. Opak je však pravdou. Většina firem, které obchodují v kryptoměně, o problémy nestojí a je jim jasné, že díky nim na ně kontrola z finančního úřadu vyjde dřív, než by musela. Jejich snaha o dobře vedené účetnictví je tak tlakem i na samotné účetní. Pokud se firma rozhodne platit v kryptoměně, stačí v rámci účetnictví nastavit způsob účtování dle druhu kryptomajetku, určit si druh kurzu a jeho přepočet, jinak vše probíhá v Kč (dle zákona o účetnictví). Podobné to je i v případě, že dojde k obchodování mezi firmami, kdy jedna platí kryptoměnou a druhá v českých korunách. Stačí nastavit shodu určením kurzu a začít klasicky účtovat.
I když v současné době máme cca okolo 1400 kryptoměn, k velkým změnám v účetnictví nedochází. Mimo oddělené evidence altcoinů není potřeba vést „jiné“ účetnictví. Na co se však musí účetní zaměřit, jsou podkladové materiály k samotnému účtování. U klasických kryptoměn stačí výpisy z peněženky nebo blockchainu. U kryptoměn, které nemají zápisy v blockchainu a jsou tak zcela anonymní, musí stačit např. čestné prohlášení. Zároveň je možné získat výpis z burzy. Ten je však často ve volně editovatelné excelové tabulce, což v případě dokazování její pravosti představuje náročnou situaci. Z určitého pohledu může nastat problém také v setkání různých účetních systémů. Celá myšlenka kryptoměn je totiž nezávislá na státu a v okolních zemích se účtuje odlišně. Tento fakt tak může přinést určité nepříjemnosti. Také účetní programy mají z pohledu účtování kryptoměn své slabé místo - pouze dvě desetinná místa. To např. u bitcoinů, které se dají dělit až na osm desetinných míst, a vzhledem k jejich hodnotě (1 btc cca 7 tis. USD), nejsou zanedbatelná místa. Celý problém se dá řešit zástupnou evidencí, přestože nejde o úplně ideální řešení. Ve stádiu vývoje jsou sice aplikace na stahování pohybů na burze do účetních programů, ale jejich plošné využití je ještě v daleké budoucnosti.
Účtování kryptoměn je pro účetní sice časově náročnější, ale o to zajímavější. Spojuje se v něm nejen „klasická“ účetní odbornost, ale i znalost burzovních a investičních trhů. Kryptoměny jsou tak pro některé účetní zajímavou výzvou.
