Uložení trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel v zahraničí
Trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel je jedním z možných trestů, které můžou české správní orgány, případně i soudy, uložit řidiči motorového vozidla za přestupek nebo trestný čin spáchaný na území České republiky. V praxi se však můžeme setkat také ze situací, kdy držitel řidičského oprávnění vydaného v České republice spáchá přestupek či trestný čin v zahraničí. V takovém případě mu může být uložen obdobný trest v rámci správního či trestního řízení vedeného před příslušnými orgány v zahraničí.
Zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel je trest, který může být dle českého právního řádu uložen řidiči motorového vozidla příslušným správním úřadem za spáchání přestupku,[1] resp. také příslušným soudem za spáchání trestného činu.[2] V případě, že se řidič motorového vozidla dopustil daného protiprávního jednání na území České republiky a je mu takovýto trest ze strany příslušného orgánu uložen, obecně platí, že v době zákazu nesmí řídit motorová vozidla, jinak mu může hrozit uložení dalšího trestu. V praxi se však můžeme setkat také se situací, kdy držitel řidičského oprávnění vydaného v České republice spáchá daný přestupek či trestný čin v zahraničí, s čím budou spojeny zásadně odlišné právní důsledky.
Zákaz řízení motorových vozidel v zahraničí
Ve chvíli, kdy řidič motorového vozidla překročí hranice České republiky, je povinen řídit se pravidly silničního provozu, které jsou platné na území daného státu. To ovšem také znamená, že v případě porušení těchto předpisů bude tomuto řidiči uložen některý z trestů dle vnitrostátních právních předpisů daného státu. Uvedené přitom vyplývá ze zásady teritoriality, dle které se přestupky a trestné činy spáchané na území konkrétního státu budou zpravidla posuzovat dle vnitrostátních právních předpisů a v řízeních vedených před příslušnými orgány daného státu.[3]
Zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel je přitom druh trestu, se kterým se můžeme setkat ve většině zahraničních právních řádů, i když výše tohoto trestu může být s ohledem na rozdílnost právních úprav odlišná.[4] Přestupky a trestné činy, za které pak může být tento trest v zahraničí uložen, jsou pak více méně totožné s těmi v České republice (tj. např. za řízení pod vlivem alkoholu nebo omamných a psychotropních látek, vysoké překročení maximální povolené rychlosti, neposkytnutí prvé pomoci apod.).
Zásada teritoriality
V případě spáchání přestupku či trestného činu v souvislost se silničním provozem v zahraničí bude tedy s daným pachatelem zahájeno správní nebo trestní řízení před příslušnými zahraničními orgány, které mu uloží trest v souladu s jejich vnitrostátními právními předpisy, přičemž jedním z trestů, který lze uložit bude nepochybně také zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel. Kde všude však bude tento zákaz platit? Odpověď na tuto otázku poskytuje opět zásada teritoriality.
Kromě již výše zmíněného ze zásady teritoriality totižto dále vyplývá, že žádný stát nemůže rozšířit působnost svých vnitrostátních právních předpisů mimo území, nad nímž vykonává svou svrchovanou moc. Uvedené znamená, že zahraniční orgány můžou uplatňovat veškeré své vnitrostátní předpisy týkající se omezení nebo případně i zrušení řidičského oprávnění jen v rámci svého území (tj. německé orgány jen v rámci území Německa, slovenské orgány jen v rámci Slovenska apod.).
S uvedeným dále souvisí i skutečnost, že samotné řidičské oprávnění je veřejnou listinou vydanou orgány České republiky. V případě, že zahraniční orgány odeberou pachateli přestupku či trestného činu jeho řidičské oprávnění, nemají pravomoc toto dále zadržovat po celou dobu výkonu uloženého trestu zákazu činnosti, a standardně toto řidičské oprávnění buďto vrátí danému řidiči nebo ho zašlou příslušným tuzemským úřadům, u kterých pak daný řidič může požádat o jeho vrácení a následně pokračovat v řízení motorových vozidel na území České republiky (případně i v jiných státech, s výjimkou státu, ve kterém mu byl zákaz řízení motorových vozidel uložen). Příslušné české orgány pak můžou s daným řidičem případně zahájit řízení o odebrání řidičského oprávnění.
Závěr
Jak vyplývá z výše uvedeného, v případě udělení zákazu činnosti spočívajícímu v zákazu řízení motorových vozidel ze strany zahraničních orgánů, bude s ohledem na zásadu teritoriality tento zákaz platit vždy pouze na území daného státu. Zahraniční orgány rovněž nejsou oprávněny zadržovat předmětné řidičské oprávnění po celou dobu trvání trestu, kdy toto jsou povinni vrátit danému řidiči, resp. zaslat příslušným tuzemským úřadům. O odebrání řidičského oprávnění vydaného v České republice pak budou příslušné rozhodovat vždy pouze české orgány, které předmětné řidičské oprávnění vydali.
Mgr. Michal Hašan,
advokátní koncipient
Doležal & Partners s.r.o., advokátní kancelář
Koliště 1912/13
602 00 Brno
Růžová 1416/17
110 00 Praha
tel.: +420 543 217 520
e-mail: office@dolezalpartners.com
Zdroje:
[1] § 47 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů;
[2] § 73 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů;
[3] zásada teritoriality vyplývá mimo jiné také z § 4 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a také z § 3 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů;
[4] například dle § 61 odst. 5 slovenského trestního zákona je možné pachateli uložit trest zákazu činnosti za určitých podmínek i na doživotí.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
