Úprava veřejných zakázek na služby dle zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění (dále jen „ZVZ“)

I v takovém případě však zadavatel musí takovou zakázku zadat transparentním a nediskriminačním postupem.

Co se rozumí veřejnou zakázkou na služby je stanoveno v ustanovení § 8 ZVZ. Veřejná zakázka na služby je obecně vymezena tak, že se jedná o veřejnou zakázku, jejímž předmětem není předmět veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na stavební práce. Výčet jednotlivých služeb je pak obsažen v přílohách č. 1 a 2 k ZVZ.

Reklama

Velká novela stavebního zákona (online - živé vysílání) - 24.4.2026

24.4.2026 09:003 975 Kč s DPH
3 285 Kč bez DPH

Koupit

Pro stanovení, zda se u konkrétní veřejné zakázky jedná o veřejnou zakázku ve smyslu § 6 odst. 1 ZVZ (viz výše) je třeba určit předpokládanou cenu veřejné zakázky. Při určení předpokládané ceny předmětu veřejné zakázky postupuje zadavatel podle ustanovení §§ 18 až 23 ZVZ. Podle ustanovení § 18 ZVZ je pro postup zadavatele při zadávání veřejných zakázek rozhodující předpokládaná cena předmětu veřejné zakázky neobsahující daň z přidané hodnoty. V případě, že je předmět veřejné zakázky rozdělen na části, je pro určení předpokládané ceny předmětu veřejné zakázky rozhodující součet předpokládaných cen všech jeho částí. Podobně to platí i v případě, kdy si zadavatel vyhradí opční právo na poskytnutí dalších služeb. Dle ustanovení § 18 odst. 4 ZVZ je pak povinen započítat do předpokládané ceny i předpokládanou cenu služeb, které jsou kryty tímto opčním právem.

ZVZ však obsahuje určitá omezení, která zabraňují možnosti zadavatele účelově se vyhýbat aplikaci ZVZ. Jedná se zejména o ustanovení § 18 odst. 3. Zde se stanoví, že zadavatel nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky, jestliže by tím došlo ke snížení jeho předpokládané ceny pod finanční limity stanovené pro jednotlivé druhy veřejných zakázek (§ 14) nebo pod finanční limit stanovený v § 6 odst. 1 ZVZ.

Výše uvedené ustanovení vyjadřuje zákaz dělení předmětu veřejné zakázky zadavatelem, jestliže by tím došlo ke snížení předpokládané ceny předmětu veřejné zakázky pod finanční limity stanovené v příslušných ustanoveních ZVZ. Tento zákaz směřuje na situace, kdy plnění požadované zadavatelem spolu věcně souvisí, avšak zadavatel účelově rozdělí předmět takové (jediné) veřejné zakázky tak, aby se vyhnul povinnosti aplikovat ZVZ, neboť v případě rozdělení by předpokládané ceny jednotlivých takto rozdělených částí nepřesáhly zákonnou výše 2 mil. Kč bez DPH. Z tohoto důvodu je vždy třeba posoudit, zda se jedná o více zakázek či o zakázku jedinou. V případě, že by zadavatel účelově rozdělil předmět veřejné zakázky tak, aby se vyhnul aplikaci ZVZ, jsou smlouvy uzavřené na realizaci takovýchto zakázek ze zákona neplatné (§ 90 odst. 1 ZVZ) a zadavatel se vystavuje riziku pokuty ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Dělení předmětu veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení jeho předpokládané ceny pod finanční limity stanovené ZVZ se považuje za obcházení ZVZ. Dle ustanovení § 90 ZVZ je ze zákona neplatný takový právní úkon (tedy např. uzavření smlouvy), který svým obsahem nebo účelem odporuje ZVZ, obchází jej nebo se příčí dobrým mravům. Za takový právní úkon lze považovat například opakované uzavírání smlouvy na dobu určitou (například na dobu 1 roku), aniž by pro takový postup zadavatele existovaly ekonomické či jiné objektivní důvody. V situaci uvedené v příkladu je vždy třeba zvážit všechny okolnosti případu. Zda zadavatele vedly k uzavírání takových krátkodobých smluv objektivní důvody, které mohou pramenit z neustálé změny cen na příslušném segmentu trhu, popřípadě potřeby otestovat určité plnění v prvním roce plnění atd. Nicméně je pravděpodobné, že by jako obcházení ZVZ mohlo být posouzeno opakované uzavírání smluv s jedním dodavatelem na dobu určitou s tím, že předpokládaná cena předmětu takové veřejné zakázky by se vždy blížila částce 2 mil. Kč bez DPH, tedy hranici, kdy se zakázka považuje za veřejnou zakázku dle ZVZ. Ve výše naznačeném případě hrozí zadavateli i pokuta, a to až do výše 5 % z ceny zakázky. Je však vždy třeba posoudit všechny okolnosti konkrétního případu a nelze v tomto ohledu stanovit generální pravidlo.

Výše uvedené vyplývá i z ustálené rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a rovněž ze stanovisek, které Úřad k výkladu ZVZ poskytuje.(1)

JUDr. Petr Novotný
právník
ROWAN LEGAL