epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    29. 3. 2012
    ID: 81285upozornění pro uživatele

    Úvaha nad domicilováním vlastní směnky u výstavce

    V rámci předkládané stati bych se rád zabýval otázkou možnosti domicilování směnky vlastní u výstavce. Hned z kraje nutno předeslat, že v praxi k obdobnému bude dle mého docházet spíše pro jakousi směnečnou negramotnost účastníků směnečného vztahu, tj. v zásadě omylem.

    Vymezme si tedy následující modelovou situaci. Při emisi vlastní směnky se mimo jiné uvede (zásadně v levém dolním rohu) doložka „Splatno u:“ a k tomuto se připojí údaje o výstavci (tedy jeho jméno, příjmení, bydliště či sídlo). Vedle toho dále presumujme uvedení v pravém horním rohu místa placení, které je odlišné od bydliště či sídla výstavce.

    Podané stran dvou odlišných „míst placení“ (tj. místa u domiciliáta a místa placení jako takového) vede nutně k otázkám: (a) zda se skutečně jedná o dvě místa placení, a pokud ano, zda daná kolize způsobuje neplatnost předmětné směnky, (b) kde a kým má být placeno.

    K platnosti směnky se dvěma platebními místy

    Hned zkraje je nutné posoudit možnou neplatnost směnky právě pro kolizi platebních míst. Jak se podává např. z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2006 sp. zn. (Rc) 29 Odo 1645/2005: „Platební místo je tak místem, kde má být směnka při splatnosti k placení předložena a případně také pro neplacení protestována. Přitom údaje o místu, kde má být placeno, nesmí být rozporné, a nelze akceptovat ani uvedení místa placení způsobem alternativním. V takových případech by totiž nebylo možno jednoznačně a bez jakýchkoli pochybností určit, kde (v jakém místě) má výstavce směnky vlastní povinnost plnit a majitel takové směnky právo plnění vyžadovat.“

    Pokud pak jde o rozpor mezi platebním místem a domicilem k tomuto se vyjádři Vrchní soud v Praze v rozhodnutí ze dne 30. 6. 1999, sp. zn. (Rc) 9 Cmo 160/99, tak, že je-li ve směnce rozpor mezi platebním místem a domicilem, jedná se o neplatnou směnku. V daném případě soud řešil kolizi právě, jak byla uvedena v modelu výše, tj. kolizi výslovně uvedeného místa placení s doložkou „splatno u“. Závěr Vrchního soudu v Praze pak byl převzat i do ustálené judikatury Nejvyššího soudu.

    Co více, v rámci uvedeného případu byla rozebrána otázka možné argumentace, že lokační údaje u domiciliáta plní toliko identifikační funkci, a jako takové nejsou v kolizním napětí mezi platebním místem. Vrchní soud v Praze podal, že „je zcela nepodstatné, zda byla uvedená adresa zaznamenána jako „[…]“ nebo způsobem „v […]“„ Dále pokračoval, že „[n]elze předpokládat, že případným indosatářům, na které může být směnka indosována, by mohlo být známo, že adresa uvedená pod jménem umístěnce není platebním místem, ve kterém má být směnka předložena umístěnci k placení, nýbrž že se jedná o další údaj identifikující umístěnce (v této souvislosti je nutno poznamenat, že umístěnec byl dostatečně identifikován již svým obchodním jménem)“. Tím tedy byla odmítnuta jakákoliv možnost interpretační nápravy rozporu mezi domicilem a platebním místem.[1]

    Na základě podaného by se tedy dalo říci, že předmětná směnka je neplatná právě pro dvě místa placení, resp. pro kolizi domicilu a místa placení. Podívejme se však na danou problematiku ještě jednou a poněkud z jiného úhlu pohledu.

    K domicilování směnky a povaze domiciliáta

    Ve smyslu ustanovení § 4 zákona 191/1950 Sb., směnečný a šekový, v platném znění (dále jen „SŠZ“), lze směnku učinit splatnou u třetí osoby, a to buď v místě směnečníkova bydliště, nebo v místě jiném. Přitom podle ustanovení § 77 odst. 2 SŠZ pro vlastní směnku platí ustanovení o cizích směnkách splatných u osoby třetí nebo v jiném místě, než je bydliště směnečníka [§ 4 a § 27 SŠZ].

    Zákonné ustanovení o domiciliátu [§ 4 SŠZ] klade požadavek, že musí jít o třetí osobu. Čistě gramatickou interpretací je tak třeba vyloučit z okruhu osob, které mohou být domiciliáty, právě osoby výstavce a remitenta (prvního majitele směnky). Na druhou stranu je třeba pamatovat na zásadní převoditelnost směnek, tj. že konečný oprávněný majitel směnky bude (může být) odlišný od remitenta. Tak judikoval i Vrchní soud v Olomouci v rozsudku ze dne 7. 2. 2006 sp. zn. (Rc) 7 Cmo 505/2004, když podal, že směnku lze dle čl. I. § 4 zákona 191/1950 Sb. ve znění zákona 29/2000 Sb. domicilovat i u remitenta. Dále zde soud poznamenal, že „třetí osobou“ ve smyslu ustanovení § 4 ZSŠ může být - vyjma směnečníka - jakákoliv osoba. Tím vlastně řekl, že směnečník nemůže být domiciliátem. Obdobně judikoval již Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 27. 1. 1933 sp. zn. Rv II. 944/32: „Jako domiciliát může býti udán kdokoliv, vyjímajíc směnečníka u cizí směnky a výstavce u vlastní směnky, může jím býti zejména i výstavce cizí směnky, remitent, indosant; jen, je-li udán směnečník cizí směnky nebo výstavce vlastní směnky jako domiciliát, jest sice směnka domicilována, ale s nevyplněným domicilem.“

    K osobě domiciliáta se J. Kotásek[2] vyjadřuje v komentáři k SŠZ tak, že domiciliátem může být jakákoliv osoba odlišná od směnečníka; dále autor připouští i možnost, aby domiciliátem byl právě výstavce směnky. S tím však lze souhlasit jen zčásti. Ustanovení § 4 SŠZ je systematicky umístěno do části prvé SŠZ – tedy do ustanovení o směnce cizí. Jak již bylo řečeno, dle ustanovení § 77 odst. 2 SŠZ pro vlastní směnku platí ustanovení o cizích směnkách splatných u osoby třetí nebo v jiném místě, než je bydliště směnečníka [ust. § 4 a § 27 SŠZ]. Je přitom zřejmé, že postavení výstavce u vlastní směnky a u směnky cizí není totožné. To ostatně konstatuje i sám autor komentáře ve své jiné publikaci[3]: „Výstavce vlastní směnky je přímým směnečným dlužníkem… Na rozdíl od výstavce vlastní směnky je u cizí směnky výstavce v postavení dlužníka nepřímého.“ Názor autora dle uvedeného komentáře k SŠZ je tedy dle mého třeba vykládat tak, že domiciliátem nemůže být osoba přímého dlužníka – směnečníka u cizí směnky a výstavce u vlastní směnky. Tento závěr koresponduje právě s názorem Nejvyššího soudu dle uvedeného rozhodnutí. Je ale samozřejmě otázkou, zde lze názor Nejvyššího soudu přejímat bez dalšího. Tento byl totiž judikován v r. 1933, tedy v době účinnosti zákona 1/1928 Sb., směnečný, v rozhodném znění.

    K zachování platnosti směnky

    Ve smyslu výše uvedeného lze v tuto chvíli uvažovat nad dvěma závěry. V prvé řadě, rozpor mezi domicilem (ve smyslu umístění) a samostatným platebním místem na směnce je v zásadě nepřekonatelný. Tento rozpor vede k neplatnosti směnky. Dále, přímý dlužník nemůže být domiciliátem, tj. zejména jim nemůže být výstavce vlastní směnky. Oba uvedené závěry vedou nutně k úvaze nad řešením při jejich konjunkci. Tedy, lze mít za to, že domicilování směnky u přímého dlužníka pohltí případný rozpor mezi domicilem a samostatným platebním místem?

    Mám za to, že ač se v ustanovení § 1 odst. 2 zákona 591/1992 Sb., o cenných papírech, v platném znění, hovoří, že „[n]a cenné papíry [tj. i na směnky] se vztahují ustanovení o věcech movitých“ (není-li stanoveno jinak), je třeba toto vztáhnout právě k otázkám dispozice se směnkami. Nelze však tímto nikterak vyloučit úvahu, že i na směnky se vztahují ustanovení o právních úkonech. Potvrzením uvedeného jest i výklad soudů, kdy např. v již citovaném rozhodnutí Vrchního soudu v Praze se vede argumentace právě via ustanovení § 37 odst. 1 a § 40a zákona 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění (tj. ustanovení o právních úkonech).

    K otázce interpretace právních úkonů v souvislosti s jejich platností se mimo jiné vyjádřil Ústavní soud v nálezu ze dne 14. 4. 2005, sp. zn.: I. ÚS 625/03. V rámci daného podal, že „základním principem výkladu smluv je priorita výkladu, který nezakládá neplatnost smlouvy, před takovým výkladem, který neplatnost smlouvy zakládá, jsou-li možné oba výklady. Je tak vyjádřen a podporován princip autonomie smluvních stran, povaha soukromého práva a s ním spojená společenská a hospodářská funkce smlouvy. Neplatnost smlouvy má být tedy výjimkou, nikoliv zásadou.“ Ač se uvedené věnuje a priori smlouvám, mám za to, že dané lze vztáhnout i na směnky. Funkčně je totiž třeba dle mého v daném ohledu smlouvy a směnky vnímat velice podobně, kdy jde právě o způsob vyjádření vůle jednajících stran. Jinými slovy, mám za to, že interpretaci zachovávající platnost úkonu je možné vztáhnout i na směnky.

    Abychom se dostali k podstatě položené otázky, připomeňme si pár pravd ohledně domicilitáta. Z. Kovařík k povaze domiciliáta uvádí[4]: „Umístění směnky znamená, že umístěnec bude do samotného procesu placení směnky vtažen. Nikoliv ovšem jako dlužník, ale spíše jako prostředník placení, jako ten, kdo placení směnky obstará.“ Z uvedeného lze mít za to, že podstatou domicilování směnky je především určit osobu, jež zprostředkuje placení směnky. Až jako druhotné je dle mého třeba domicilování vnímat jako umisťování ve smyslu lokačním. Tj. předně bychom se měli ptát „skrze koho bude placeno“, a teprve v návaznosti na toto i pokládat otázku stran místa placení. Opačný výklad by přeci znamenal bezdůvodné zdvojení institutu místa placení směnky – tedy určení místa pomocí explicitního uvedení místa placení [§ 27] a pomocí domicilu. Tím nechci nijak a priori rozporovat závěry Vrchního soudu v Praze ohledně neplatnosti směnky pro kolizi platebních míst. Chci však umožnit maximálního zachování platnosti směnky.

    Z podaného bych se tedy pokusil učinit následující myšlenku. Domicilování jest realizováno právě pro určení zprostředkovatele placení směnky. Domicilování u přímého dlužníka (tedy výstavce vlastní směnky) lze považovat za nemožné, a jako takové spojit s neplatností či neúčinnosti (jednoduše nevyvolává účinky). Pokud pak doložka o domicilu obsahuje kromě určení domiciliáta (tedy jméno či firmu výstavce vlastní směnky) i údaje o lokaci (bydliště či sídlo), nechť tyto údaje sdílí osud doložky jako celku. Tedy nechť jest na doložku domicilu pohlíženo tak, že zde není určena ani osoba, ani místo. Platit pak bude výstavce sám, a to v místě uvedeném jako platební.

    Mám za to, že opačné závěry – tedy zachování platnosti doložky domicilu stran umístění a zneplatnění stran osoby domiciliáta – by byly bezdůvodné a zřejmě neefektivní. Ohledně výkladu, jenž vede k absurdním důsledkům se vyjádřil Ústavní soud takto[5]: „Při výkladu právních úkonů je nepsaným pravidlem právním též předpoklad, podle něhož žádný normotvůrce nezamýšlí dát jím tvořenému aktu absurdní nebo nerozumné důsledky (srov. nález sp. zn. I. ÚS 331/98, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 18, str. 233, kde Ústavní soud používá argumenty obdobné). Soud by se měl proto, při výkladu smlouvy, vyhnout zejména takovému výkladu, který je pochybný, zejména s ohledem na absurdní či problematické důsledky, k nimž vede. V daném případě ovšem obecné soudy zvolily takový výklad smlouvy ze dne 17. 7. 1992, který vytrhl z kontextu celé smlouvy pouze článek IV., který považovaly za neplatný s tím, že zbytek smlouvy zůstal platným. Výsledek je poněkud absurdní v tom, že tu část smlouvy, která byla ve prospěch stěžovatele (čl. IV.), považovaly za neplatnou, zatímco tu její část, kterou se stěžovatel zbavoval svého majetku, považovaly za platnou.“ Opět se tedy obracím k interpretaci právních úkonů a toto si dovoluji vztahovat i na směnky.

    Závěrem

    V předložené stati jsem vedl úvahu nad možností domicilování vlastní směnky u výstavce. Činil jsem tak nikoliv proto, že jde o vhodnou techniku umisťování směnky, ale proto, že k takovému stavu může v praxi dojít. Jak jsem přitom naznačil v úvodu, půjde spíše o případy omylu, než o záměr účastníku směnečného vztahu.

    Na základě podaného si tedy dovoluji učinit následující úvahové závěry. Domicilování směnky u přímého dlužníka není možné. Tj. výstavce vlastní směnky není s to býti domiciliátem. Via dané pak lze vést argumentaci, že případné uvedení bydliště či sídla domiciliáta, jež jsou v rozporu s platebním místem, nezpůsobuje neplatnost směnky. Je totiž možné se dopustit myšlenky, že tyto lokační údaje budou sdílet osud domiciliáta, a tedy doložka jako celek nevyvolá účinky umístění.

    Jinými slovy, je lhostejné, co jest v doložce umístění uvedeno nad rámec jména či firmy osoby, pokud je tato osoba zároveň výstavcem vlastní směnky.

    Je mi zřejmé, že podaný závěr jest poněkud kontroverzní a není jednoznačně obhájitelný. Mým záměrem je tak spíše via nabídnuté řešení vyvolat diskusi stran limitů formálnosti ve směnečném právu.[6] Neb formálnost nemá být samoúčelná, a to ani v právu směnečném.


    Mgr. Konstantin V. Lavrushin

    Mgr. Konstantin V. Lavrushin,
    doktorand Právnické fakulty Masarykovy univerzity, advokátní koncipient v Brně


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] Nutno poznamenat, že např. R Chalupa k uvedené problematice ve svém komentáři z roku 1996 (tedy před uvedeným rozhodnutím Vrchního soudu v Praze) podává, že „místní údaj u domiciliátova jména nelze považovat za údaj platebního místa“. Tím překonává případný rozpor ve prospěch zachování platnosti směnky [srov. in Chalupa, R. Zákon směnečný a šekový. Komentář. Praha : Linde Praha a.s., 1996, s. 65.]
    [2] Blíže srov. komentář k danému ustanovení In Kotásek, J. Směnečné právo : komentář k čl. I zákona směnečného a šekového. Praha : Prospektrum, 2006, 319 s.
    [3] Kotásek, J., Pihera, V., Pokorná, J. Raban, P., Vítek, J. Kurs obchodního práva. Právo cenných papírů. 5. vydání, Praha: C. H. Beck, 2009, s. 180.
    [4] Kovařík, Z. Zákon směnečný a šekový. Komentář. Praha : C.H.Beck, 2002, s. 32.
    [5] Nález Ústavního soudu ze dne 10. 7. 2008, sp. zn.: I. ÚS 436/05.
    [6] K otázkám samoúčelné formálnosti lze podřadit např. třídenní lhůtu k podání směnečných námitek, přenesení důkazního břemene stran podpisu na žalobce nebo ohraničování podpisu či jiných údajů na směnce.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Konstantin V. Lavrushin
    29. 3. 2012

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc květen 2025
    • Neoprávněné přijímání vkladů – II. část
    • Investiční dotazník u právnických osob a test vhodnosti
    • Evropské zelené dluhopisy: Budoucnost evropských dluhopisů nebo řadí EU zpátečku?
    • Ohrožení pobídek v modelu bez investičního poradenství?
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc duben 2025
    • Neoprávněné přijímání vkladů – I. část
    • Máte dostatečně zdokumentované plnění s dodavatelem?
    • Bankovní tajemství ve světle nových výzev bezhotovostní digitální éry
    • FDI v akci: První zákaz zahraniční investice v České republice

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • Ztížení společenského uplatnění
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.