V jakých případech nemusí stavební úřad poskytnout účastníkovi řízení kopie projektové dokumentace?

Podle obecné úpravy nahlížení do spisu obsažené v ustanovení § 38 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „SŘ“), má účastník řízení a osoba, která prokáže právní zájem nebo jiný vážný důvod, právo na nahlížení do spisu a na kopie spisu nebo jeho části. Ustanovení § 168 odst. 2 věty druhé zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „StZ“), však obsahuje speciální úpravu, podle níž platí: „Kopii dokumentace stavby stavební úřad poskytne, pokud žadatel předloží souhlas toho, kdo dokumentaci pořídil, případně souhlas vlastníka stavby, které se dokumentace týká.“

Podle rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 5 A 241/2011-69 ze dne 4.12.2013 nedopadá ustanovení § 168 odst. 2 StZ na účastníka běžícího stavebního (případně územního) řízení. Tomuto účastníku je stavební úřad povinen pořídit kopii dokumentace v souladu s ustanovením § 38 odst. 4 SŘ. Důvod pro tento závěr spatřuje Městský soud v Praze zejména v systematice právní úpravy, neboť citované ustanovení se nachází v části páté hlavě druhé StZ, nazvané „Evidence územně plánovací činnosti, ukládání písemností a nahlížení do nich“. V této části tedy StZ upravuje pravidla pro nakládání s písemnostmi vzešlými z územního plánování a z územního a stavebního řízení poté, co tato řízení nebo územně plánovací postupy již skončily – nikoli v okamžiku, kdy probíhají. Tento závěr se jeví být logický a správný.

Pochybnosti již lze mít o úvaze, že účastník řízení (případně osoba, která prokáže právní zájem nebo jiný vážný důvod) má právo sám si vlastními prostředky opatřit fotokopie projektové dokumentace, a to kdykoli, tedy i po skončení řízení[1].

Povinnost žadatele doložit souhlas vlastníka stavby nebo autora projektové dokumentace má dle komentářové literatury (Potěšil, L., Roztočil, A., Hrůšová, K., Lachmann, M.: Stavební zákon - online komentář. 4. aktualizace. Praha: C. H. Beck, 4/2015) reflektovat oprávněné zájmy vlastníka stavby, resp. ochranu autorských práv projektanta. Má-li být zaručena ochrana autorských práv projektanta, pak by ovšem nemělo být účastníkům řízení umožněno ani pořízení fotokopií vlastními prostředky, např. digitálním fotoaparátem nebo mobilním telefonem. Kvalita takto získaných fotokopií je totiž velmi blízká kopii, kterou by žadatel obdržel od stavebního úřadu. Autorská práva jsou navíc vystavena riziku porušení v průběhu územního či stavebního řízení, kdy právo na kopie projektové dokumentace není omezeno ustanovením § 168 odst. 2 StZ. Nehledě na to, že kdyby někdo chtěl autorská práva zneužít, stejně by nemohl bez dalšího předložit stavebnímu úřadu získanou kopii, ale musel by projektovou dokumentaci upravit podle místních podmínek stavby a závazná stanoviska a souhlasy dotčených osob by musel opatřit zcela nově. Nástroje obrany proti takovému postupu jsou obsaženy v zákoně č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, proto není nezbytné se za každou cenu snažit předcházet porušování autorských práv i ustanovením § 168 odst. 2 věta druhá StZ.

Kdyby bylo ustanovení § 168 odst. 2 věta druhá StZ vykládáno extenzivně (tedy tak, že do projektové dokumentace lze i v průběhu řízení pouze nahlížet, ale nelze si vlastními technickými prostředky opatřit fotokopie ani o kopie požádat stavební úřad), znamenalo by to vážný zásah do práv účastníků územních i stavebních řízení. Účastníci řízení by tak měli velmi znesnadněno vznášení námitek proti stavebnímu záměru, protože bez možnosti prostudovat projektovou dokumentaci v klidu, případně i ve spolupráci s dalšími osobami, se námitky vznášejí o poznání hůře.

Povinnost stavebního úřadu odmítnout poskytnutí kopií projektové dokumentace účastníkovi řízení, který nepředložil souhlas vlastníka stavby nebo autora projektové dokumentace, se tedy nejeví být důvodná. V rámci dalších novelizací StZ by dle názoru autora tohoto textu mohlo dojít k vypuštění ustanovení § 168 odst. 2 věta druhá StZ.

Pro úplnost je nutno uvést, že i v územním a stavebním řízení se užije ustanovení § 38 odst. 6 SŘ, dle nějž jsou z nahlížení do spisu zcela vyloučeny části spisu, které obsahují utajované informace nebo skutečnosti, na něž se vztahuje zákonem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti. I do těchto částí spisu však může účastník nahlížet, pokud jimi byl nebo bude prováděn důkaz.

Účastník řízení tedy má v průběhu územního či stavebního řízení právo bez omezení nahlížet do spisu, činit si opisy, vlastními prostředky si pořizovat fotokopie spisu a také si nechat opatřit kopie stavebním úřadem. Pouze pokud se jedná o části spisu obsahující utajované informace nebo skutečnosti, na něž se vztahuje zákonem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti, nemůže účastník řízení obdržet kopie ani si je sám opatřit vlastními prostředky. Po skončení řízení již účastník řízení nemá na kopie od stavebního úřadu podle § 168 odst. 2 věta druhá StZ právo, pokud nepředloží souhlas vlastníka stavby nebo autora projektové dokumentace, i tak si ale může vlastními technickými prostředky fotokopie pořídit sám, čímž dosáhne v podstatě stejného výsledku. Ustanovení § 168 odst. 2 věty druhé StZ tak díky rozmachu digitálních fotoaparátů a chytrých mobilních telefonů ztratilo na významu, a proto by mohlo dojít k jeho vypuštění z textu StZ.

Mgr. Ludvík Novotný,

advokát

[1] K tomuto závěru dospěl Vedral, J. in Správní řád. Komentář. 2. vyd. Praha: Bova Polygon, 2012, s. 435, v návaznosti na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 3. 2008, č.j. 7 Azs 3/2008-64, který se však týkal azylu.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz