Video budoucnost: Nová pravidla pro audiovizuální služby, možnost vynucení podpory národní kinematografie videoknihovnami a efektivní prevence nezákonného pořizování foto a videozáznamů

Bezprostřední potenciál zasáhnout intelektuálně a především emočně široké spektrum uživatelů s sebou nese mnoho morálních a politických otázek. Předmětem diskuze je mimo jiné nastavení systému a obecného posouzení cenzury, úprava product placenemtu, ochrana nezletilých nebo, aktuálně, jakým způsobem lze manipulovat zpravodajství na sociálních sítích a jak nakládat s „editorskou“ činností platformy, která nemá redakční odpovědnost a v jejímž zájmu je podporovat obsah, který získá co nejvíce diváků.

Platformy, umožňující uživatelské sdílení videa a audiovizuální mediální služby na vyžádání se staly významným způsobem realizace a konzumace AVD obsahu, a to především mezi mladými lidmi. Z tohoto důvodu by mělo v budoucnu dojít ke změně pravidel, regulujících tyto služby v dílčích oblastech, kde k ohrožení této skupiny uživatelů může dojít. Koncem května Evropská komise v rámci své strategie pro jednotný digitální trh představila aktualizovanou směrnici o audiovizuálních mediálních službách. Podle tiskové zprávy je účelem návrhu vytvořit spravedlivější podmínky pro všechny účastníky trhu, podpořit evropské filmy, lépe chránit děti a účinněji bojovat proti verbálním projevům nenávisti. Ke změnám v oblasti audiovizuálních služeb bude dále docházet zejména na základě revize příslušných evropských právních aktů, která do příslušných odvětví zasáhne již v blízké budoucnosti (balíček evropské autorskoprávní reformy, ochrana osobních údajů uživatelů internetu, legislativa upravující činnost telekomunikačních operátoru atp.). V rámci aktuální úpravy pravidel EU pro audiovizuální služby je pak na místě zdůraznit, že se nejedná o změnu plošnou a jednostranně omezující, ale o doplnění a přizpůsobení dosavadních pravidel vzhledem k povaze nových způsobů práce s audiovizuálními službami. S ohledem na hospodářské a technické důvodu změny naopak představují i jistou deregulaci vysilatelů, např. v oblasti reklamy, sponzoringu a product placementu. Jedním z cílů úpravy bude zlepšení ochrany nezletilých před obsahem, který by mohl narušit jejich fyzický, mentální nebo emoční vývoj a dále zajistit lepší postih šíření video obsahu, podněcujícího k nenávisti. V tomto směru bude zajímavé sledovat praktický vývoj sbližování právní úpravy na základě nuancí ve vnímání svobody projevu u některých členských států, jako je např. Francie.

Dalším zvlášť vymezeným cílem úpravy je ochrana nezletilých před reklamou na nezdravé potraviny. Za ideálních okolností by bylo možné představit si rozšíření regulace tohoto typu na obsah, představující cílenou propagaci jiných škodlivých vlivů, za předpokladu, že budeme takové omezení považovat vůbec za nutné a vhodné. Naopak video s obsahem pornografickým nebo zobrazujícím násilí, by měl do budoucna podléhat druhotné autorizaci vstupu, např. zadáním odeslaného PIN kódu. To sice představuje uvědomělý krok ve vztahu k ochraně nezletilých, přináší ale další rozšíření práce s osobními údaji, které by mělo podléhat svolení uživatele. Na národní regulátory je dále apelováno, aby došlo ke sjednocení kategorizace audiovizuálních děl ohledně jejich potenciálně škodlivého obsahu v rámci všech členských států. Zajímavou změnou, která může napomoci mezinárodní spolupráci v oblasti podpory evropského filmu je pak požadavek na zřízení nezávislých národních úřadů pro kontrolu audiovizuálních mediálních služeb. Podmínky, které takový úřad musí splňovat, budou jednotné a Komise by nadto měla nad činností úřadů a plněním jejich funkce dohlížet.

K zásadní změně dojde pro poskytovatele audiovizuální mediální služby na vyžádání z jiných členských či třetích států. Jednotlivé země mohou těmto uložit povinnost přispívat z čistého zisku v této konkrétní zemi na rozvoj místní národní kinematografie. Tato regulace již existuje např. ve Francii a jiných zemích. Nyní však lze předpokládat její zásadní rozšíření. To, spolu s již nastavenými kvótami podílu nabídky evropské tvorby pro tradiční vysilatele a rozšířením povinnosti na poskytovatele audiovizuálních služeb na vyžádání, představuje rozšíření možnosti podpory evropské filmové tvorby.

V boji s nelegálním šířením autorskoprávně chráněného obsahu bude i nadále vycházeno ze Směrnice o elektronickém obchodu a systém notice and take down nebude ukládat poskytovatelům prostoru povinnost preventivní kontroly obsahu a jeho základem bude především samoregulace a povinnost následných kroků poskytovatele služby, vedoucích k odstranění protiprávního obsahu.  Otázkou je, jak naznačený legislativní vývoj přistoupí k hraničním službám, jako je hybridní vysílání nebo kombinace videa, mobilních zařízení a off-line služeb. Zajímavou novinkou, která může mít reálný právní dopad je patent na zablokování kamery, který podala společnost Apple. Hardwarové zařízení, propojené se softwarem v mobilním zařízení umožní technicky znemožnit pořizování fotografických a videozáznamů ve vymezeném prostoru zařízením, jako je mobilní telefon nebo digitální fotoaparát. Lze předpokládat, že toto technologické zařízení bude představovat podstatný posun v prevenci porušování autorských práv, ale i zásahů do osobnostních práv nebo v prevenci nekalosoutěžního jednání. Ačkoliv je tak nutné vidět v návrzích, vycházejících ze strategie pro jednotný digitální trh pozitivní body, jako je utřídění pozice poskytovatelů jednotlivých mediálních služeb na internetu, které se liší a v té souvislosti je třeba zakotvit příslušný právní rámec jejich činnosti, posílení role regulačních orgánů, podpora evropské tvorby nebo zajištění podmínek pro vytvoření příznivého podnikatelského prostředí pro inovace nelze opomíjet ani vůli, vybavenost a vývoj činnosti zainteresovaných subjektů.

               


JUDr. Veronika Křížová, LL.M.,
advokátka

Advokátní kancelář Kříž a partneři s.r.o.

Rybná 9
110 00  Praha 1

Tel.:    +420 224 819 334
Fax:    +420 224 819 343
e-mail:    info@ak-kp.cz



© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz