epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • NÁZORY
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Partnerský program
    • Předplatné
    15. 10. 2019
    ID: 110067upozornění pro uživatele

    Vodní díla v katastru nemovitostí

    Cílem tohoto článku je pouze základní vymezení vodních děl, stanovení základního legislativního rámce, který je vymezuje a určuje povinnost evidovat vodního díla v katastru nemovitostí, a konečně pak i praktický pohled na samotný zápis vodního díla do katastru nemovitostí.

    Co všechno je předmětem evidence katastru nemovitostí určuje zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „katastrální zákon“), a to konkrétně v § 3. Dle citovaného ustanovení jsou předmětem evidence mimo jiné i nemovitosti, o nichž to stanoví jiný právní předpis (§ 3 odst. 1 písm. g) katastrálního zákona).

    Advokátní kancelář JELÍNEK & Partneři s.r.o.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Takovým jiným právním předpisem je např. zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vodní zákon“), který v § 20 určuje povinnost zápisu některých vodních děl do katastru nemovitostí, resp. údajů zapisovaných do katastru nemovitostí s tím, že v katastru nemovitostí se evidují přehrady, hráze, jezy, stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejích březích, stavby k využití vodní energie a stavby odkališť, pokud jsou spojené se zemí pevným základem. Podrobnosti vymezení těchto vodních děl stanoví Ministerstvo zemědělství v dohodě s Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním vyhláškou. Vodní zákon obsahuje toto ustanovení již od svého vydání, nicméně katastrální předpisy tuto problematiku neřešily. Změna přišla až v souvislosti s novelizací katastrálního zákona účinné k 1. 1. 2007, kdy vodní díla byla vyňata z režimu drobných staveb, a následně vydaná katastrální vyhláška č. 26/2007 Sb. (účinná od 1. 3. 2007) pak upravovala postup v rámci evidování vodních děl v katastru nemovitostí. Do té doby nejen že nebyla povinnost, ale ani možnost, vodní díla v katastru nemovitostí jako stavby evidovat. 

    Jak vyplývá ze shora uvedeného výčtu, ne všechna vodní díla se evidují v katastru nemovitostí. Společným jmenovatelem a nezbytným kritériem pro začlenění vodních děl do shora uvedeného výčtu, je spojení vodního díla se zemí pevným základem.

    U vodních děl postavených po účinnosti shora uvedené vyhlášky by měla být jejich evidence v katastru nemovitostí samozřejmá. Co se ale děje s vodními díly, které vznikly již před tímto datem, tedy v době, kdy neexistovala povinnost je v katastru nemovitostí evidovat? Samozřejmě i u nich je dán zájem na souladu mezi skutečným a zapsaným stavem, nicméně dosud zcela jistě nejsou všechna tato vodní díla v katastru nemovitostí zapsána. Prvním krokem k nastolení souladu byla povinnost vlastníků vodních děl podle § 20 odst. 1 vodního zákona, ve znění tohoto zákona, nejpozději do 1. ledna 2011 předložit příslušnému katastrálnímu úřadu podklady potřebné pro zapsání těchto staveb a vyznačení ochranných pásem podle § 20 odst. 2 vodního zákona, ve znění tohoto zákona, do katastru nemovitostí. Praxe však ukázala, že takto stanovená lhůta, i s ohledem na množství vodních děl, která měla evidenci podléhat, je příliš krátká. Proto došlo k rozfázování této povinnosti dle zařazení vodních děl do kategorií technickobezpečnostního dohledu, kdy u vodních děl spadajících do kategorie I až III lhůta uplynula k 1. 1. 2011, ale u vodních děl spadajících do kategorie IV nebo vodních děl, která tomuto dohledu nepodléhají, běží lhůta až do 1. 1. 2021 (čl. II odst. 1 zákona č. 181/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů).

    Reklama
    AI-bezpečné právní psaní 2.0 (online - živé vysílání) - 16.7.2026
    AI-bezpečné právní psaní 2.0 (online - živé vysílání) - 16.7.2026
    16.7.2026 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Pro úplnost dodávám, že problematika určení kategorie vodního díla je v současném právním řádu upravena jak vodním zákonem, tak vyhláškou č. 471/2001 Sb., o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly, ve znění vyhlášky č. 255/2010 Sb.

    Pokud tedy patříte mezi ty vlastníky vodních děl, kteří stále ještě nezapsali vlastněné vodní dílo do katastru nemovitostí, doporučuji to již nadále neodkládat, neboť shora uvedená lhůta se blíží ke svému uplynutí.

    Jak tedy zapsat vodní dílo do katastru nemovitostí a co všechno budete potřebovat?

    Základem je klasický návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Do formuláře je u zapisované stavby-vodního díla třeba vyplnit i způsob využití (např. jez, hráz, přehrada, vodní elektrárna, odkaliště apod.) a určit, na kterých pozemcích vodní dílo leží. K doložení těchto skutečností se pak k návrhu přikládá i geometrický plán, který předmětné pozemky jasně specifikuje. Kromě geometrického plánu se pak k návrhu musí doložit i další přílohy, kdy stěžejním je samozřejmě nabývací titul (kupní nebo darovací smlouva, či jakýkoliv jiný titul prokazující nabytí vlastnického práva k vodnímu dílu). Pokud takový titul nemáte, můžete využít institutu Prohlášení vlastníka o vzniku práva, kde bude dostatečně jasně vymezeno, kdy a za jakých okolností, případně na základě čeho, došlo k nabytí vlastnického práva k vodnímu dílu. Dále je nutné doložit Potvrzení vodoprávního úřadu o existenci vodního díla a o tom, že vodní dílo může sloužit svému účelu. Zde pozor - katastrálnímu úřadu nebude stačit, když v potvrzení bude jen uvedeno, v jakém říčním kilometru se vodní dílo (např. jez) nachází, ale je třeba též specifikovat pozemky, na kterých leží. Proto mohu doporučit, aby již s žádostí o vydání tohoto Potvrzení žadatel dodal vodoprávnímu úřadu i geometrický plán, aby vodoprávní úřad mohl specifikovat vodní dílo nejen podle říčního kilometru, ale zejména podle předmětných pozemků, na kterých leží. A konečně, v případě, že navrhovatelem je právnická osoba, je k návrhu zapotřebí přiložit i výpis z obchodního rejstříku.

    Na závěr dodávám, že dle ustanovení § 59a vodního zákona je vlastník pozemku povinen strpět za náhradu na svém pozemku vodní dílo vybudované před 1. lednem 2002 a jeho užívání. Povinnost dohodnout se o náhradě za užívání pozemku byla stanovena do 31. 12. 2015. Po uplynutí této lhůty může o výši náhrady rozhodnout soud, a to na návrh vlastníka pozemku nebo vlastníka vodního díla. U vodních děl vybudovaných po 1. 1. 2002 již tato povinnost strpět vodní dílo bez právního titulu však není.

    Mgr. Lenka Knapová
     
    Advokátní kancelář JELÍNEK & Partneři s.r.o.
     
    Pardubice - Dražkovice 181
    533 33  Pardubice - Dražkovice
     
    Velké náměstí 1
    500 03  Hradec Králové
     
    Truhlářská 1108/3
    110 00  Praha 1
     
    Tel.:    +420 466 310 691
    Fax:    +420 466 310 691
    e-mail:    advokati@advokatijelinek.cz
     

     

     


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Lenka Knapová (AK JELÍNEK & Partneři )
    15. 10. 2019

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Právní průvodce českou krajinou
    • Sdílení elektřiny v obecních projektech, změny po 1.8.2026 a zapojení bateriových úložišť
    • Jak naložit s „oznámením“ přestupku soukromých osob? A je to vlastně oznámením ve smyslu zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich?
    • Systémová podjatost ve správním řízení aneb požadavek na překročení nadkritické míry rizika systémové podjatosti
    • Bezpilotní systémy vlastní konstrukce v kategorii Specific: regulatorní požadavky a praktické aspekty
    • Pacht závodu a zákaz přenechání věci třetí osobě
    • Digitální důkazy z webu v soudním řízení: jak doložit, co bylo online zveřejněno?
    • Nepravomocné povolení stavby a změna územního plánu
    • Letiště a letecké stavby
    • Nejvyšší správní soud vymezuje nové hranice zneužití práva u běžných nákladů na reklamu
    • Limity dohledu nad výkonem znalecké činnosti

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 16.07.2026AI-bezpečné právní psaní 2.0 (online - živé vysílání) - 16.7.2026
    • 22.07.2026Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 22.7.2026
    • 29.07.2026Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 29.7.2026
    • 11.08.2026Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 11.8.2026
    • 12.08.2026ChatGPT od A do Z v právní praxi 2026 (online - živé vysílání) - 12.8.2026

    Online kurzy

    • Vnosy ze SJM a vnosy do SJM a jejich valorizace v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu a Ústavního soudu
    • Výpověď z pracovního poměru z důvodu neomluveného zameškání jedné směny
    • Nová „tlačítková povinnost“ pro e-shopy
    • Změna cenových ujednání ve smlouvách v energetice
    • Černé stavby
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 01.10.2026Trestní právo daňové - 1.10.2026
    • 02.10.2026Daňové právo 2026 - 2.10.2026
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Promlčení před splatností? Kritická analýza judikatury Nejvyššího soudu k tzv. actio nata
    • Dělení, převod a přechod podílu v s.r.o.
    • Nařízení PPWR: cesta do pekla dlážděná dobrými úmysly
    • Souhrn významných událostí ze světa práva
    • Výpověď z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. f) a g) zákoníku práce a jejich aplikační rozdíly – 1. díl
    • 10 otázek pro … Michaela Granáta
    • Presumpce neviny
    • Advokátní tarif
    • Proměna definice závislé práce a konec postihování pracovníků: Analýza dopadů připravovaného zákona o platformové práci
    • AML - od zákona č. 253/2008 Sb. k AMLR: co konkrétně musí česká povinná osoba změnit do roku 2027
    • Směrnice o transparentnosti odměňování a GDPR: Nové regulatorní paradigma ochrany osobních údajů v pracovněprávních vztazích
    • Výpověď z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. f) a g) zákoníku práce a jejich aplikační rozdíly – 1. díl
    • Právní průvodce českou krajinou
    • Byznys a paragrafy, díl 37.: Povinná forma jednání ve smlouvách
    • Souhrn významných událostí ze světa práva
    • Poučení z krizového vývoje v kauze bitcoiny
    • Odpovědnost zaměstnavatele a zaměstnance v souvislosti s využitím umělé inteligence
    • Dokazování negativních skutečností ve sporném řízení
    • Vyčlenění rodinných nemovitostí (i v podobě podílu v bytovém družstvu) do svěřenského fondu
    • Druhá „tlačítková novela": povinné tlačítko pro odstoupení od smlouvy
    • Pokuta za švarcsystém kurýrů Rohlíku potvrzena Ústavním soudem
    • Proměna definice závislé práce a konec postihování pracovníků: Analýza dopadů připravovaného zákona o platformové práci
    • Souhlas s veřejným užíváním pozemku jako překážka nároku na bezdůvodné obohacení – nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2541/25
    • Jak naložit s „oznámením“ přestupku soukromých osob? A je to vlastně oznámením ve smyslu zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich?

    Soudní rozhodnutí

    Advokátní tarif

    Maximální zvýšení odměny za úkon právní služby podle § 12 odst. 1 advokátního tarifu (na trojnásobek základní sazby) je podmíněno jeho mimořádnou obtížností. Tak tomu bude...

    Presumpce neviny

    Presumpce neviny (čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod) i další ústavní garance obviněného platí bezvýjimečně a v plném rozsahu pro veškeré trestné činy včetně...

    Domácí násilí (exkluzivně pro předplatitele)

    Neaplikuje-li obecný soud v řízení o návrhu na vydání předběžného opatření ve věci ochrany proti domácímu násilí účinnou právní úpravu § 400 a násl. zákona o zvláštních...

    Křivé obvinění (exkluzivně pro předplatitele)

    Cílem účinného vyšetřování podezření ze spáchání násilných trestných činů není vyvracení hájitelných tvrzení potenciální oběti. Hájitelnost jejích tvrzení a respekt k...

    Nahlížení do spisu (exkluzivně pro předplatitele)

    Řízení ve věcech činů jinak trestných páchaných dětmi mladšími patnácti let zpravidla není řízením o trestním obvinění podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2026, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu "Taktika jednání o smlouvách".

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.