epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    15. 10. 2019
    ID: 110067upozornění pro uživatele

    Vodní díla v katastru nemovitostí

    Cílem tohoto článku je pouze základní vymezení vodních děl, stanovení základního legislativního rámce, který je vymezuje a určuje povinnost evidovat vodního díla v katastru nemovitostí, a konečně pak i praktický pohled na samotný zápis vodního díla do katastru nemovitostí.

    Co všechno je předmětem evidence katastru nemovitostí určuje zákon 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „katastrální zákon“), a to konkrétně v § 3. Dle citovaného ustanovení jsou předmětem evidence mimo jiné i nemovitosti, o nichž to stanoví jiný právní předpis (§ 3 odst. 1 písm. g) katastrálního zákona).

    Advokátní kancelář JELÍNEK & Partneři s.r.o.

    Takovým jiným právním předpisem je např. zákon 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vodní zákon“), který v § 20 určuje povinnost zápisu některých vodních děl do katastru nemovitostí, resp. údajů zapisovaných do katastru nemovitostí s tím, že v katastru nemovitostí se evidují přehrady, hráze, jezy, stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejích březích, stavby k využití vodní energie a stavby odkališť, pokud jsou spojené se zemí pevným základem. Podrobnosti vymezení těchto vodních děl stanoví Ministerstvo zemědělství v dohodě s Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním vyhláškou. Vodní zákon obsahuje toto ustanovení již od svého vydání, nicméně katastrální předpisy tuto problematiku neřešily. Změna přišla až v souvislosti s novelizací katastrálního zákona účinné k 1. 1. 2007, kdy vodní díla byla vyňata z režimu drobných staveb, a následně vydaná katastrální vyhláška č. 26/2007 Sb. (účinná od 1. 3. 2007) pak upravovala postup v rámci evidování vodních děl v katastru nemovitostí. Do té doby nejen že nebyla povinnost, ale ani možnost, vodní díla v katastru nemovitostí jako stavby evidovat. 

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Jak vyplývá ze shora uvedeného výčtu, ne všechna vodní díla se evidují v katastru nemovitostí. Společným jmenovatelem a nezbytným kritériem pro začlenění vodních děl do shora uvedeného výčtu, je spojení vodního díla se zemí pevným základem.

    U vodních děl postavených po účinnosti shora uvedené vyhlášky by měla být jejich evidence v katastru nemovitostí samozřejmá. Co se ale děje s vodními díly, které vznikly již před tímto datem, tedy v době, kdy neexistovala povinnost je v katastru nemovitostí evidovat? Samozřejmě i u nich je dán zájem na souladu mezi skutečným a zapsaným stavem, nicméně dosud zcela jistě nejsou všechna tato vodní díla v katastru nemovitostí zapsána. Prvním krokem k nastolení souladu byla povinnost vlastníků vodních děl podle § 20 odst. 1 vodního zákona, ve znění tohoto zákona, nejpozději do 1. ledna 2011 předložit příslušnému katastrálnímu úřadu podklady potřebné pro zapsání těchto staveb a vyznačení ochranných pásem podle § 20 odst. 2 vodního zákona, ve znění tohoto zákona, do katastru nemovitostí. Praxe však ukázala, že takto stanovená lhůta, i s ohledem na množství vodních děl, která měla evidenci podléhat, je příliš krátká. Proto došlo k rozfázování této povinnosti dle zařazení vodních děl do kategorií technickobezpečnostního dohledu, kdy u vodních děl spadajících do kategorie I až III lhůta uplynula k 1. 1. 2011, ale u vodních děl spadajících do kategorie IV nebo vodních děl, která tomuto dohledu nepodléhají, běží lhůta až do 1. 1. 2021 (čl. II odst. 1 zákona 181/2008 Sb., kterým se mění zákon 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů).

    Reklama
    Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025
    Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025
    2.9.2025 09:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Pro úplnost dodávám, že problematika určení kategorie vodního díla je v současném právním řádu upravena jak vodním zákonem, tak vyhláškou 471/2001 Sb., o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly, ve znění vyhlášky č. 255/2010 Sb.

    Pokud tedy patříte mezi ty vlastníky vodních děl, kteří stále ještě nezapsali vlastněné vodní dílo do katastru nemovitostí, doporučuji to již nadále neodkládat, neboť shora uvedená lhůta se blíží ke svému uplynutí.

    Jak tedy zapsat vodní dílo do katastru nemovitostí a co všechno budete potřebovat?

    Základem je klasický návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Do formuláře je u zapisované stavby-vodního díla třeba vyplnit i způsob využití (např. jez, hráz, přehrada, vodní elektrárna, odkaliště apod.) a určit, na kterých pozemcích vodní dílo leží. K doložení těchto skutečností se pak k návrhu přikládá i geometrický plán, který předmětné pozemky jasně specifikuje. Kromě geometrického plánu se pak k návrhu musí doložit i další přílohy, kdy stěžejním je samozřejmě nabývací titul (kupní nebo darovací smlouva, či jakýkoliv jiný titul prokazující nabytí vlastnického práva k vodnímu dílu). Pokud takový titul nemáte, můžete využít institutu Prohlášení vlastníka o vzniku práva, kde bude dostatečně jasně vymezeno, kdy a za jakých okolností, případně na základě čeho, došlo k nabytí vlastnického práva k vodnímu dílu. Dále je nutné doložit Potvrzení vodoprávního úřadu o existenci vodního díla a o tom, že vodní dílo může sloužit svému účelu. Zde pozor - katastrálnímu úřadu nebude stačit, když v potvrzení bude jen uvedeno, v jakém říčním kilometru se vodní dílo (např. jez) nachází, ale je třeba též specifikovat pozemky, na kterých leží. Proto mohu doporučit, aby již s žádostí o vydání tohoto Potvrzení žadatel dodal vodoprávnímu úřadu i geometrický plán, aby vodoprávní úřad mohl specifikovat vodní dílo nejen podle říčního kilometru, ale zejména podle předmětných pozemků, na kterých leží. A konečně, v případě, že navrhovatelem je právnická osoba, je k návrhu zapotřebí přiložit i výpis z obchodního rejstříku.

    Na závěr dodávám, že dle ustanovení § 59a vodního zákona je vlastník pozemku povinen strpět za náhradu na svém pozemku vodní dílo vybudované před 1. lednem 2002 a jeho užívání. Povinnost dohodnout se o náhradě za užívání pozemku byla stanovena do 31. 12. 2015. Po uplynutí této lhůty může o výši náhrady rozhodnout soud, a to na návrh vlastníka pozemku nebo vlastníka vodního díla. U vodních děl vybudovaných po 1. 1. 2002 již tato povinnost strpět vodní dílo bez právního titulu však není.

    Mgr. Lenka Knapová
     
    Advokátní kancelář JELÍNEK & Partneři s.r.o.
     
    Pardubice - Dražkovice 181
    533 33  Pardubice - Dražkovice
     
    Velké náměstí 1
    500 03  Hradec Králové
     
    Truhlářská 1108/3
    110 00  Praha 1
     
    Tel.:    +420 466 310 691
    Fax:    +420 466 310 691
    e-mail:    advokati@advokatijelinek.cz
     

     

     


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Lenka Knapová (AK JELÍNEK & Partneři )
    15. 10. 2019

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Nový zákon o lobbyingu: Konec tajných jednání za zavřenými dveřmi
    • Dálnice D49: Když (ne)zákonné stavební řízení zastaví skoro hotovou dálnici. Dálnice, která (ne)jede
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákaz změny k horšímu (reformace in peius) se neuplatní u nákladových výroků
    • Outsourcing ICT služeb dle nařízení DORA
    • Zápis zániku vozidla bez doložení ekologické likvidace prostřednictvím řízení o přestupku
    • Kombinovaná stavba opěrné zdi a oplocení bez povolení stavebního úřadu
    • Bezdlužnost poskytovatele sociálních služeb po 1. 3. 2025
    • Veřejné právo a obecní zřízení: Výbory zastupitelstva obce a jejich „funkční období“
    • Správní právo: Vznik a zánik mandátu člena zastupitelstva kraje

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025
    • 03.09.2025Korporace – rozdělování zisku a jiných vlastních zdrojů v kapitálových společnostech (online - živé vysílání) - 3.9.2025
    • 03.09.2025NIS2 a nový zákon o kybernetické bezpečnosti: praktický průvodce povinnostmi a implementací (online - živé vysílání) - 3.9.2025
    • 04.09.2025Jak na řízení o kasační stížnosti (online - živé vysílání) - 4.9.2025
    • 09.09.2025Implementace a servis softwaru (online - živé vysílání) - 9.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Specifika výpovědi podnájemní smlouvy bytu optikou judikatury Nejvyššího soudu
    • Oceňování automobilů jako součást ocenění společnosti
    • Vyhoření. Z jiné perspektivy
    • Jak vytrénovat umělou inteligenci na veřejně dostupných datech? 1. díl: GDPR, anonymita a odpovědnost uživatele
    • Eutanazie pohledem Ústavního soudu
    • GDPR 2.0: Jednodušší regulace pro odvážnou a konkurenceschopnou Evropu?
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • Podnikatel podle formy v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
    • Praktické dopady tzv. flexi novely zákoníku práce na běh a délku výpovědní doby
    • Eutanazie pohledem Ústavního soudu
    • Mobilizace ozbrojených sil v ČR a postavení odmítačů boje: právní analýza a návrhy legislativních úprav
    • GDPR 2.0: Jednodušší regulace pro odvážnou a konkurenceschopnou Evropu?
    • Právní aspekty přechodu z OSVČ na obchodní společnost: Strategický krok pro vaše podnikání
    • Jak vytrénovat umělou inteligenci na veřejně dostupných datech? 1. díl: GDPR, anonymita a odpovědnost uživatele
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • Objektivní odpovědnost provozovatele vozidla
    • Novela trestního zákoníku
    • Jak číst znalecký posudek: Právní orientace pro advokáty
    • V čem Nejvyšší soud selhává a proč by mu to advokáti měli říct
    • Nejvyšší soud o pohyblivé mzdě a pracovní kázni: Krácení nároku, nebo legitimní podmínka?
    • Neplatnost vydědění a její důsledky
    • Koncentrace řízení a kdy je čas na poučení

    Soudní rozhodnutí

    Konsolidace veřejných rozpočtů; legislativní přílepky (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud se opakovaně vyslovil pro ústavněprávní pravidlo (příkaz), podle kterého nemůže pozměňovací návrh směřovat k samostatné zákonodárné iniciativě, a tedy musí mít...

    Správní soud a procesní pravidla

    Procesní pravidla řízení před správními soudy nemají být labyrintem plným nejasných odboček do slepých uliček, v němž se vlastní smysl soudní ochrany ztratí, nýbrž cestou, která...

    Vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod musí být při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod šetřeno jejich podstaty a smyslu, což nalézá svůj...

    Vzdělávání, náležitosti podání (exkluzivně pro předplatitele)

    Povinností obecných soudů při posuzování zákonných náležitostí podání je vycházet z jejich (celého) obsahu, jak jim to v případě civilního řízení výslovně ukládá § 41 odst. 2 o. s. ř.

    Zákonný soudce (exkluzivně pro předplatitele)

    Mezi dílčí složky práva na zákonného soudce patří i povinnost senátu vrcholného soudu předložit věc jinému, zákonem předvídanému rozhodovacímu tělesu v případě, že dospěje k...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.