Vstup investora do s.r.o. formou „investičního podílu“

Při poskytování poradenství v oblasti akvizic se nezřídka setkáváme se situací, kdy investor zamýšlí vstup do společnosti s.r.o. s tím, že zamýšlená investice několikanásobně převyšuje hodnotu základního kapitálu společnosti. Zaměřme se na modelovou situaci, kdy je investice podmíněna zachováním majority dosavadních podílů. Příkladem pro tuto modelovou situaci budiž investice do vývoje a propagace výrobku patentovaného společností.

Pokud bychom uvažovali o zvýšení základního kapitálu s tím, že ho upíše investor, nejednalo by se o schůdný postup, jelikož by nevedl k zachování majority původních podílů – upsaný kapitál by zde několikanásobně překračoval  původní hodnotu.

Řešení formou poskytnutí peněžitého plnění prostřednictvím emisního ážia nabývaného podílu, je dle mého názoru řešení, které nemá oporu v zákoně. Zákon o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) upravuje emisní ážio jako takové  pouze u akcií. U s.r.o. hovoří pouze o emisním kurzu a vkladovém ážiu, a to v souvislosti s nepeněžitým vkladem. Také s odkazem na odlišné povahy podílů v s.r.o. a v a.s. se domnívám, že emisní ážio ve smyslu § 249 ZOK není u s.r.o. přípustné.

V úvahu přichází řešení formou povinného příplatku ve smyslu § 162 ZOK, vázaného na podíl investora. Příplatkem dochází k posílení vlastního kapitálu společnosti, aniž by jeho důsledkem bylo posílení postavení společníka. Příplatek nemá vliv na výši vkladu ani podíl. Společenská smlouva může stanovit oprávnění valné hromady uložit společníkům příplatkovou povinnost - tato se může týkat pouze některého z nich resp. jen některého z podílů.

Na rozdíl od předchozí právní úpravy může společenská smlouva připustit vznik různých druhů podílů (§ 135 ZOK). Pro účely investice formou povinného příplatku by musela připouštět zvláštní druh podílu, který by byl s příplatkem spojený - valná hromada by měla možnost uložit dotčenému společníkovi příplatek co do částky odpovídající zamýšlené investici. Komplikací tohoto řešení může být za určitých okolností právě podmíněnost vzniku příplatkové povinnosti rozhodnutím valné hromady.

S ohledem na možnost různých druhů podílů preferuji řešení v podobě podílu, se kterým by společenská smlouva přímo spojila povinnost poskytnutí peněžitého plnění. Název podílu spojeného se zvláštními právy a povinnostmi zákon ponechává na vůli společníků. V daném případě se přímo nabízí „investiční podíl“. Tento může představovat elegantní řešení uvedené modelové situace: povinnost poskytnout společnosti peněžité plnění bude bez dalšího spojena přímo s podílem – jeho nabytím se investor jako nový společník zaváže poskytnout společnosti do určité doby peněžité plnění odpovídající investici. Stejně jako v případě výše uvedené příplatkové povinnosti přitom nedojde k faktickému posílení postavení společníka-investora ve společnosti. V souladu se záměrem zúčastněných stran zde tedy společnost získá finanční injekci a investor jako protihodnotu minoritní majetkovou účast.

Vhodnost nastíněných řešení je třeba posuzovat vždy s ohledem na konkrétní okolnosti dané transakce, považuji je však za dobrou ukázku větší „pružnosti“ stávající zákonné úpravy s.r.o. ve srovnání s tou předchozí.




Mgr. Petr Psotka,
advokát


JAKOVIDIS | KLEGA | PARTNERS  advokátní kancelář                                       
                                                                                                                   
U Staré elektrárny 291/11, 710 00 Ostrava
Slívenecká 1121/72, 155 00 Praha 5
Bohumínská 1553, 73532 Rychvald

Tel.:    +420 775 209 289
e-mail:    psotka@advokatova.cz


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz