epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
  • ZÁKONY
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
  • AKTUÁLNĚ
  • UKRAJINA
  • E-shop
  • Advokátní rejstřík
  • občanské právo
  • obchodní právo
  • insolvenční právo
  • finanční právo
  • správní právo
  • pracovní právo
  • trestní právo
  • evropské právo
  • veřejné zakázky
  • ostatní právní obory
4. 12. 2012
ID: 86968upozornění pro uživatele

Vybrané aspekty zajištění anonymity soutěžních návrhů

Anonymita, neboli utajení identity původců soutěžních návrhů, je jedním z klíčových pojmů právní úpravy soutěže o návrh. Její základní funkce spočívá v zajištění transparentního a nestranného hodnocení a eliminaci možnosti výběru nejvhodnějšího návrhu na základě jiných, než ryze odborných hledisek. Na druhou stranu tomu plně odpovídají potíže, s nimiž se lze setkat při její praktické aplikaci.

 
 NOCAROVÁ JAŠEK & PARTNERS, v.o.s.
 
Tyto potíže mají několik příčin, přičemž lze konstatovat, že ze značné části jsou způsobeny rámcovitostí příslušných ustanovení § 102 až 109 části čtvrté hlavy I. zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), která zadavateli poskytují, pro tento předpis zcela nevídaný prostor pro volné uvážení při vymezení podmínek soutěže.

§ 105 odst. 3 v souvislosti s touto otázkou stanovuje, že „zadavatel zajistí po celou dobu soutěže o návrh až do okamžiku uveřejnění výsledků hodnocení návrhů anonymitu podaných soutěžních návrhů alespoň tak, aby porota při hodnocení návrhů nebyla schopna k návrhu přiřadit účastníka soutěže o návrh, který jej podal“. Přes tento jednoznačný příkaz se však zákon konkrétním možným způsobům zajištění anonymity již na žádném místě nevěnuje, a v druhé větě citovaného odstavce toliko obecně konstatuje, že podrobnosti stanoví zadavatel v soutěžních podmínkách. Ty tak, vzhledem k tomu, že příslušná prováděcí vyhláška doposud vydána nebyla, představují jediný dokument, jímž zadavatel jednak ve vztahu k účastníkům vymezuje konkrétní požadavky na označení soutěžních návrhů, a současně stanovuje interní pravidla komunikace s porotou, jakožto odborným hodnotícím orgánem.

Nejistotu ohledně optimálního rozsahu, jakož i obsahu soutěžních podmínek jen umocňuje skutečnost, že při jejich tvorbě se nelze řídit ani dalšími potenciálně inspirativními prameny, jako je Soutěžní řád České komory architektů či Revidované doporučení pro mezinárodní architektonické a urbanistické soutěže UNESCO, schválené na plenárním zasedání na 20. schůzi UNESCO v Paříži 27. listopadu 1978. Ustanovení § 7 odst. 4 písm. g) prvně jmenovaného tudíž obdobně jako zákon jenom stručně uvádí, že „způsob označení soutěžních návrhů a jejich příloh pro zaručení anonymity“ jsou obsaženy v soutěžních podmínkách, druhý pak v čl. 7 Všeobecných ustanovení konstatuje, že všechny návrhy je nutno podat, jakož i vyhodnotit anonymně.

Je však nutno poznamenat, že nejenom zajištění anonymity, ale i samotný tento pojem je doposud nevyjasněný. Přestože z citovaného § 105 odst. 3 ZVZ lze gramatickým výkladem dovodit, že se vztahuje jen a jedině na nemožnost přiřazení konkrétního návrhu ke konkrétnímu účastníkovi soutěže hodnotící porotou, existují početné názory, které její rozsah vnímají značně odlišně, a kupř. požadavkem na utajení i samotného abecedního seznamu účastníků, do určité míry jdou nad rámec její základní funkce zmíněné v úvodě tohoto příspěvku. Ať je však anonymita pojímána šířeji či úžeji, s jejím zajištěním v počátečních fázích soutěží je praxe schopna si poradit, a obtížně řešitelné otázky vyvstávají až ve stadiích pozdějších.

S ohledem na funkci, kterou plní, je zcela pochopitelné, že porušení anonymity jak soutěžní podmínky, tak ZVZ či další výše zmíněné prameny sankcionují vyřazením soutěžního návrhu a následným vyloučením účastníka soutěže. V ZVZ je to výslovně zakotveno v ustanovení § 106 odst. 1, v Soutěžním řádu ČKA pak v § 10 odst. 6 písm. b). Co ovšem ani jeden z nich neobsahuje, je konkrétní postup, jak se tak má stát, aby anonymita návrhu, prokáže-li se nedůvodnost podezření poroty v rámci námitkového řízení, a vyloučený účastník se vrátí do „hry“, byla zachována. Možných postupů se nabízí několik.

Ze znění zmíněného § 106 odst. 1 ZVZ zcela jednoznačně vyplývá, že v soutěži o návrh, stejně jako v zadávacím řízení, se uplatňuje dvoufázovost vylučování účastníků. To znamená, že v první fázi se vyřadí soutěžní návrh, načež se rozhodne o vyloučení samotného účastníka, který jej podal. Není-li osoba za zadavatele oprávněna podepsat se pod vyloučení účastníka soutěže o návrh, a následně rozhodnutí o námitkách, členem poroty, hodnotící porota ji může nepochybně sdělit pořadové číslo vyřazeného návrhu, přičemž zajištění navazujících úkonů již problém nepředstavuje. Prozrazení identity účastníka ve vztahu k porotě za tohoto předpokladu nejspíše nehrozí.  Je-li však tato oprávněna osoba současně členem hodnotící poroty, je zapotřebí postupovat mnohem obezřetněji.

V tomto případě lze patrně využít sekretáře soutěže, o jehož funkci se sice ZVZ nezmiňuje, který však v těchto řízeních často vystupuje. Soutěžní řád ČKA v § 9 odst. 2 v souvislosti s tímto tradičním institutem architektonických soutěží uvádí, že sekretář přijímá soutěžní návrhy a potvrzuje jejich převzetí, označuje soutěžní návrhy pořadovými čísly, datem a hodinou převzetí, vypracovává seznam doručených soutěžních návrhů, uschovává je a zajišťuje jejich ochranu a bezpečnost, organizuje jejich vystavení, zapisuje do protokolu, a konečně provádí další práce podle pokynů předsedy poroty. Pravděpodobně by nebylo možné shledat nezákonným postup, kdy by účastník soutěže při vyloučení byl identifikován pouze pořadovým číslem návrhu, a sekretář následně pověřen oznámením této skutečnosti na základě protokolu o spárování obálek, který je až do vyhodnocení výsledků soutěže právě v jeho výhradním držení.

Problematičnost výše popsaného postupu však spočívá v ne zcela dostatečném zajištění anonymity pro případ, že se vyloučený účastník rozhodne podat námitky. Ačkoliv by zřejmě bylo možné poučit ho, že své podání má adresovat sekretáři soutěže, který námitky před jejich předáním zadavateli anonymizuje, sankcionovat ho za jeho nerespektování však již nikoli. Navíc, není zcela jednoznačné ani to, zda taková modifikace námitkového řízení je dle současného znění zákona vůbec přípustná.

Ustanovení části čtvrté hlavy I. ZVZ komplexní úpravu námitkového řízení neobsahují, § 107 odst. 1 toliko odkazuje na obdobné použití § 110 a 111. Podle názoru autora tohoto příspěvku to ale znamená, že pokud se zadavatel od obecných ustanovení upravujících podávání a vyřizování námitek v tomto bodě odchýlí, přičemž cílem jeho postupu bude zachování anonymity, jakožto alfy a omegy soutěže o návrh, vytknout mu nezákonnost, ryze z tohoto důvodu, zřejmě možné nebude. S ohledem na nemožnost vynucení podávání námitek k rukám sekretáře soutěže však lze považovat, ne-li za zákonnější, alespoň tedy za vhodnější, postup níže uvedený.

Jak bylo již uvedeno, vylučování účastníků je dvoufázový proces, přičemž příslušná ustanovení ZVZ upravující soutěž o návrh, vzhledem k absenci výslovného zákazu, umožňují určitý časový odstup mezi vyřazením návrhu a samotným vyloučením. Rozhodnout o vyloučení je tak možné též v nejpozdější fázi soutěže. Tomuto závěru nasvědčuje i skutečnost, že ačkoli ZVZ na rozdíl od Soutěžního řádu ČKA počítá se zvláštním oznámením rozhodnutí o vyloučení, a stanovuje, že vyloučeným účastníkům se rozhodnutí o výběru nejvhodnějšího návrhu nedoručuje, nijak nebrání tomu, a to ani za předpokladu absence explicitní úpravy v soutěžních podmínkách, aby zadavatel tyto dokumenty rozeslal v jednom časovém okamžiku.

Tento postup, přes jistou formální odlišnost, by fakticky kopíroval alespoň v této části mnohem propracovanější a důslednější Soutěžní řád ČKA, který zvláštní oznámení o vyloučení nezná, a v jehož smyslu se všem účastníkům soutěže zasílá „toliko“ jednotný protokol o práci poroty. Problém anonymity však i v tomto případě odpadá jen zčásti, přičemž tento jediný nedostatek navrhovaného postupu je vlastní i všem výše popsaným alternativám.

Ačkoliv uveřejněním vyhodnocení soutěžních návrhů po předání protokolu o práci poroty zadavateli povinnost zajistit anonymitu návrhů končí, nelze vyloučit, že zrušením některého úkonu v důsledku vyhovění podaným námitkám, popř. uložení nápravného opatření ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), se soutěž vrátí o několik stadií zpět. Za této situace by se mohlo stát, že porota bude nucena hodnotit návrhy již neanonymní.

Ustanovení poroty nové, pokud bychom vyřazení návrhu, který pravidla anonymity porušoval toliko zdánlivě, za nezákonný postup ve smyslu § 106 odst. 9 ZVZ vůbec označili, mělo význam jenom za předpokladu neuveřejnění návrhu a možnosti sestavit porotu z nepodjatých a nezávislých, s návrhy neseznámených odborníků. Tato možnost se však jeví jako málo pravděpodobná, a případ výhradně za použití samotného zákona jako prakticky neřešitelný. Analogicky s rozhodnutím předsedy ÚOHS prezentovanými v rozhodnutí o rozkladu ze dne 30. března 2012 č.j. ÚOHS-R187/2011/VZ-3069/2012/310/HBa v případě skutkově obdobném jako je tato modelová situace, ale lze dospět k závěru, že v případě důvodnosti námitek se má přistoupit ke zrušení celé soutěže.

Předseda ÚOHS v souvislosti se zrušením prvostupňového rozhodnutí o zrušení rozhodnutí o výběru nejvhodnějšího návrhu konkrétně uvedl, že za situace, kdy návrhy již byly uveřejněny, není možné obměnit složení poroty tak, aby návrhy posuzovaly osoby s nimi neseznámené. „Po zadavateli tak není možné požadovat, aby provedl znovu hodnocení návrhů a výběr nejvhodnějšího, neboť by musel nutně postupovat v rozporu s § 105 odst. 3 zákona. (…) Z uvedeného je zřejmé, že pochybení zadavatele, resp. soutěžní poroty, nelze zhojit způsobem, který byl zvolen v napadeném rozhodnutí. (…) Z toho důvodu je účelným nápravným opatřením zrušení celé soutěže o návrh“.

Z uvedeného jednoznačně vyplývá, že anonymita je pojmem značně problematickým, jak co do svého základního významu, tak co do praktické aplikace. Jako demonstrace toho nejlépe poslouží výše popsané možné postupy sledující utajení původce vyřazeného soutěžního návrhu po celou dobu hodnocení, z nichž oba mají své klady i zápory, a volba kteréhokoliv z nich je proto do jisté míry napadnutelná. Z důvodu faktického schválení alternativy druhé spočívající v oznámení rozhodnutí o vyloučení současně s oznámením výsledků hodnocení návrhů ze strany orgánu dohledu, však s jistou opatrností lze doporučit právě ji. Systematický výklad ZVZ podaný předsedou ÚOHS odstranil jediný potenciální nedostatek této alternativy, a přes možné výtky směřující na jeho kreativitu z hlediska právně pozitivistického, nastolil stav alespoň částečné právní jistoty. Přestože autor tohoto příspěvku nemíní bagatelizovat důsledky hrozícího zrušení soutěže o návrh, nepochybuje, že v případě závažné nezákonnosti je tato alternativa přijatelnější a ekonomicky snesitelnější, než následný postih ve formě vrácení dotací. Navíc, vzhledem k intenzitě tohoto nápravného opatření, nelze pochybovat ani o tom, že i samotný orgán dohledu bude velice pečlivě zvažovat jeho proporcionalitu a odůvodněnost.


Mgr. Csaba Csorba

Mgr. Csaba Csorba,
advokátní koncipient


NOCAROVÁ JAŠEK & PARTNERS, v.o.s.

V Jirchářích 148/4
110 00  Praha 1

Tel.: +420 224 232 578, +420 224 233 706
Fax:  +420 224 232 578, +420 224 233 706
e-mail: office@njp.cz


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


Mgr. Csaba Csorba ( NOCAROVÁ JAŠEK & PARTNERS )
4. 12. 2012
pošli emailem
vytiskni článek
  • Tweet

Další články:

  • Jak značný musí být hrubý nepoměr vzájemných plnění, aby mohlo jít o neúměrné zkrácení, zakládající nárok zkrácené strany na dorovnání plnění nebo zrušení smlouvy?
  • Jak probíhá získání licence od ČNB? Poznatky z praxe
  • Distanční smlouvy a smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory s operátory – 1. díl
  • Přislíbené jednání ve smlouvě o smlouvě budoucí není vymahatelné, pokud nebylo převzato do hlavní realizační smlouvy
  • Novinky v právní úpravě krytých dluhopisů
  • Rozhodnutí o nerozdělení zisku pohledem judikatury Nejvyššího soudu ČR
  • Novela zákona o evidenci skutečných majitelů
  • Zadání zakázek na dodávku elektřiny pro rok 2023 sektorovými zadavateli
  • Klamavá označení místa původu potravin
  • K uplatnění nároku na náhradu škody způsobené orgánem veřejné správy narušením hospodářské soutěže
  • Duševní vlastnictví je základ startupu

Související produkty

Online kurzy

  • Spolky pohledem daňového práva
  • Aktuality z práva veřejných zakázek (duben 2022)
  • Aktuality z práva veřejných zakázek (březen 2022)
  • Určitost předmětu podnikání ve společenské smlouvě
  • Obrana proti postupu zadavatele směřujícímu k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení
Lektoři kurzů
JUDr. Jiří Votrubec
JUDr. Jiří Votrubec
Kurzy lektora
Mgr. Jiří Harnach
Mgr. Jiří Harnach
Kurzy lektora
JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
Kurzy lektora
Mgr. Jan Hlavsa
Mgr. Jan Hlavsa
Kurzy lektora
Mgr. Jan Měkota
Mgr. Jan Měkota
Kurzy lektora
Mgr. Michal Kožár
Mgr. Michal Kožár
Kurzy lektora
Mgr. David Říčný
Mgr. David Říčný
Kurzy lektora
JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Jiří Ctibor, LL.M., Ph.D.
JUDr. Jiří Ctibor, LL.M., Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
Kurzy lektora
všichni lektoři

Nejčtenější na epravo.cz

  • 24 hod
  • 7 dní
  • 30 dní
  • Změna v odměňování zaměstnance: přechod na hodinovou sazbu
  • Jak značný musí být hrubý nepoměr vzájemných plnění, aby mohlo jít o neúměrné zkrácení, zakládající nárok zkrácené strany na dorovnání plnění nebo zrušení smlouvy?
  • Požadavek na počet členů realizačního týmu v zadávacím řízení – některé aspekty přiměřenosti pohledem rozhodovací praxe
  • Advokátní kancelář je potřeba řídit predikovatelně a automatizovaně
  • Právo na soudní ochranu
  • Bezdůvodné obohacení (exkluzivně pro předplatitele)
  • Distanční smlouvy a smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory s operátory – 1. díl
  • Pohledávky z trestných činů – recenze
  • Zisk z výlučného majetku a jeho vliv na rozsah SJM
  • Přislíbené jednání ve smlouvě o smlouvě budoucí není vymahatelné, pokud nebylo převzato do hlavní realizační smlouvy
  • Obtěžování zápachem a pronikání karcinogenních látek z tabákových výrobků do bytu
  • Advokátní kancelář je potřeba řídit predikovatelně a automatizovaně
  • Novela zákona o evidenci skutečných majitelů
  • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2021 - část 11.
  • Elektronická (r)evoluce v pracovním právu?
  • Zákon o elektronizaci zdravotnictví
  • Nejvyšší soud: započtení není splněním dluhu
  • Elektronická (r)evoluce v pracovním právu?
  • Je zaměstnanec povinen nahradit zákazníkovi zaměstnavatele škodu, kterou mu způsobil při výkonu práce pro zaměstnavatele?
  • Obtěžování zápachem a pronikání karcinogenních látek z tabákových výrobků do bytu
  • Dva časté omyly ohledně minimální mzdy
  • Kauza Sberbank a započtení pohledávek
  • Novela zákona o evidenci skutečných majitelů
  • Kdy musí být půlhodina poskytnutá zaměstnanci na jídlo a oddech zaměstnavatelem proplacena?

Pracovní pozice

Soudní rozhodnutí

Bezdůvodné obohacení (exkluzivně pro předplatitele)

Obecným předpokladem bezdůvodného obohacení je získání majetkového prospěchu jedním subjektem (obohaceným), které může spočívat buď v rozmnožení majetku obohaceného (např....

Legitimní očekávání účastníků řízení (exkluzivně pro předplatitele)

Rozhodne-li civilní soud o předběžné otázce jinak (opačně), než jak to dříve ve výroku pravomocného rozsudku učinil soud správní, porušuje svým rozhodnutím závisejícím na...

Osvobození od placení zbytku dluhů (exkluzivně pro předplatitele)

Osvobození podle § 414 a § 415 ins. zák. se ve smyslu § 416 odst. 1 ins. zák. nevztahuje na jednání dlužníka, jehož následkem došlo ke smrti poškozeného, jestliže toto jednání bylo...

Právo na soudní ochranu

Porušením práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod není, rozhoduje-li obecný soud jako v řízení o vypuzení z držby podle § 1007 občanského...

Procesní opatrovník právnické osoby (exkluzivně pro předplatitele)

Stanovení procesního opatrovníka právnické osoby přichází podle výslovné dikce zákona (§ 29 odst. 2 o. s. ř.) v úvahu ve dvou typových případech, ve kterých je právnická osoba...

Hledání v rejstřících

  • mapa serveru
  • o nás
  • reklama
  • podmínky provozu
  • kontakty
  • publikační podmínky
  • FAQ
  • obchodní a reklamační podmínky
  • Ochrana osobních údajů - GDPR
  • Nastavení cookies
AIVD 100 nej
© EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

Jste zde poprvé?

Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



Nezapomněli jste něco v košíku?

Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


Přejít do košíku


Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.