epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    31. 12. 2021
    ID: 114021upozornění pro uživatele

    Význam mezinárodní arbitráže v době globalizace

    Tématem příspěvku je „význam mezinárodní arbitráže v době globalizace.“ Globalizace je fenomén, který je v posledních desetiletích prakticky všudypřítomný, je tedy pochopitelné, že se určitým způsobem promítá i do oblasti mezinárodní arbitráže jako mimosoudní metody řešení sporů na mezinárodní úrovni.

    Globalizace

    Globalizace je pojem, se kterým se lze jak v laické, tak i v odborné řeči setkat poměrně často. Je ovšem potřeba zmínit, že neexistuje jednotná definice globalizace, která by jasně stanovila, co se po tímto termínem rozumí, byť řada definic uvádí některé společné charakteristiky globalizace. Lze se setkat například s tvrzením, že globalizace je procesem, který vede ke zvýšené propojenosti světa. Stejně tak se lze setkat s tvrzením, že se jedná o „mnohaúrovňový proces dynamických změn, při kterých klesá význam geografických vzdáleností, a naopak se zvyšuje propojenost a závislost světa.“[1]

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Jiná definice pak chápe globalizaci jako rostoucí integraci ekonomik a rovněž společenství. Dále je možné se setkat rovněž s definicí, která tvrdí, že globalizace je vlastně rostoucí tok zboží, služeb a kapitálu směřující pes národní hranice jednotlivých států, na základě čehož pak dochází ke vzniku systémových organizačních struktur, jejichž úkolem je řízení expandující sítě mezinárodních ekonomických aktivit a transakcí. Uvádí se rovněž, že se jedná o akcelerující růst ekonomických aktivit, které probíhají jak přes národní, tak i přes regionální hranice. Vedle pohledu, který myslí primárně na volný pohyb hmotných faktorů (zboží, kapitálu), je možné zmínit rovněž skutečnost, že někteří autoři globalizaci vnímají i jako proces, který vede k růstu volného pohybu myšlenek. Tento volný pohyb a transfer různých komodit přitom vede ve svém důsledku jak k integraci lidí, tak i ekonomik.[2]

    Ačkoliv jsou definice globalizace, které poskytuje odborná literatura skutečně různorodé, lze souhlasit s tím, že se jedná o celospolečenský proces, který vede ke stále vyšší míře propojenosti a vzájemné závislosti různých oblastí na světě. Propojenost tak nemusí spočívat jen v propojenosti ekonomik, ale také třeba právních řádů či myšlenkových idejí.[3] Někdy je na globalizaci nahlíženo rovněž jako na soubor nejrůznějších procesů (především ekonomických) a aktivit, jejichž důsledky mají celospolečenský dopad. Globalizace je sice fenoménem, o kterém se hovoří v posledních desetiletích, ale rozhodně se nejedná o fenomén zcela nový. Jeho počátky je možné najít již ve druhé polovině 19. století v souvislosti s procesem industrializace, do popředí zájmu odborníků se však dostala až v 80. a 90. letech 20. století, kdy se také charakteristické rysy globalizace začaly projevovat více než dříve.[4]

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Definice mezinárodní arbitráže

    Mezinárodní arbitráž nebo také mezinárodní rozhodčí řízení je rovněž pojmem, jehož vymezení není zcela jednoznačné, což je dáno primárně rozdílnými národními právními úpravami arbitráže.[5] Arbitráž je možné označit za metodu alternativního řešení sporů, tedy mimosoudní cestu, jak řešit spor, který by jinak byl řešen před soudem. Jedná se o „dobrovolné postoupení sporu neutrální třetí straně, rozhodcům či rozhodčímu soudu (tj. soukromým osobám či nestátní instituci), která vydá po provedeném řízení závazné a vykonatelné rozhodnutí.[6]

    Pokud se hovoří o mezinárodním rozhodčím řízení či mezinárodní arbitráži, je nad rámec výše uvedené definice nutné, aby byl zahrnut mezinárodní prvek. Mezinárodní prvek může být vnímán různě široce, nicméně obvyklé je, že se za mezinárodní prvek označuje situace, kdy je bydliště, obvyklý pobyt či sídlo stran sporu (resp. stran smlouvy či právního vztahu, ze kterého plyne spor) nejméně ve dvou různých státech. Za mezinárodní arbitráž lze ovšem označit i případ arbitráže, kdy se místo, kde je spor rozhodován nachází v jiném státě než strany sporu. Stejně tak se připouští, že mezinárodním rozhodčím řízením je i rozhodčí řízení v případech, kdy se místo plnění smluvního závazku nachází v jiné zemi než místo, kde mají smluvní strany svá bydliště či sídla.[7]

    Význam mezinárodní arbitráže v době globalizace

    V kontextu globalizace, která silně podporuje mezinárodní obchodování, je pochopitelné, že do určité míry vzrůstá i využití mezinárodní obchodní arbitráže jako formy řešení sporů z mezinárodních obchodních smluv. Obvykle je totiž v zájmu obou stran, aby nebyly při řešení mezinárodních sporů využívány národní soudy jedné ze stran, která by byla v mnoha ohledech zvýhodněna (např. znalostí legislativy a soudního systému, znalostí jazyka apod.). Obchodní partneři působící na mezinárodním trhu tak mnohdy hledají jiné alternativy řešení sporů, kde ani jedna ze stran nebude zvýhodněna. Takovou možností je právě třeba mezinárodní arbitráž. Národní legislativy se totiž v různých zemích častokrát zásadním způsobem liší, což pro mezinárodní obchod a řešení sporů z něj plynoucích není nejvhodnější, protože každá ze stran obvykle zná svoji legislativu a má tendenci na celý obchodní vztah nahlížet prostřednictvím jejích kritérií. Mezinárodní arbitráž je tak cestou, jak oprostit řešení sporů z mezinárodního obchodu od národní legislativy. Tím, že se legislativy jednotlivých států liší, navíc mnohdy dochází k různorodému výkladu ustanovení jednoho zákona i v rámci jednoho státu, je využití mezinárodní arbitráže k řešení sporů z mezinárodního obchodu často způsobem, jak zajistit větší právní jistotu oběma stranám sporu. Vzhledem k tomu, že obchodní transakce realizované na mezinárodní úrovni se obecně vyznačují větší mírou nejistoty a rizika, je pochopitelně žádoucí, že je různými cestami tato nejistota s riziky snižována. Mezinárodní arbitráž je tak významným nástrojem snižování rizika obchodních transakcí na mezinárodní úrovni.[8]

    V této souvislosti je ovšem třeba upozornit rovněž na skutečnost, že uvedené platí, pokud je mezinárodní arbitráž vhodným způsobem využita a je vhodně formulována rozhodčí smlouva, popř. rozhodčí doložka. Pokud si strany vhodným způsobem nastaví parametry řešení sporu tak, aby to oběma stranám vyhovovalo, může jim arbitráž významným způsobem snížit rizika, ale také ušetřit čas a finance. Nicméně pokud tomuto nastavení, jemuž je v praxi vhodné věnovat pozornost již v době, kdy dochází k uzavírání smlouvy, ze které může teoreticky v budoucnu vzniknout spor, není upraveno vhodně, může být mezinárodní arbitráž nástrojem málo účinným a nákladným, popř. s sebou může nést stejná negativa jako soudní cesty řešení sporů plynoucích z mezinárodních obchodních vztahů.

    Při řešení sporu prostřednictvím arbitráže mají strany totiž možnost vybrat si právní řád, podle kterého bude spor řešen (vhodné je zvolit si právní řád, který není právním řádem ani jedné ze stran), mají možnost si zvolit místo, kde bude spor řešen, jazyk, ve kterém bude řízení vedeno (aby byl pro obě strany srozumitelný, zároveň lze však doporučit, aby byl zvolen takový jazyk, který není rodným jazykem ani jedné ze stran, protože taková strana by byla ve sporu určitým způsobem zvýhodněna). Strany si volí i rozhodce, ale mohou si stanovit i určitá pravidla, jak má být řízení vedeno (např. pouze online bez nařízení jednání) apod.[9] Tímto způsobem je možné zajistit, aby řešení sporu bylo realizováno skutečně co nejvíce dle potřeb obou obchodních partnerů, nebylo nutné studovat cizí právní řády, cestovat na místo řešení sporu do velké dálky (popř. aby nebylo nutné se osobně řízení účastnit vůbec, ale řízení bylo vedeno např. online či bez nařízení jednání a ve srozumitelném jazyce pro obě strany. S tím se pak v řadě případů v praxi pojí i větší ochota obchodníků pronikat na nové trhy, navazovat obchodní kontakty i v zemích, kde je doposud nemají, popř. v zemích, které pro ně nejsou tak významným trhem, nicméně je v nich o nabízený produkt určitý zájem.

    Z hlediska významu mezinárodní arbitráže v dnešní globalizované době je pak nutné poukázat rovněž na skutečnost, že globalizace je spojena i s čím dál tím složitějšími výrobními procesy, pro které je navíc typické, že jejich jednotlivé fáze jsou často realizovány na více různých místech. S tím pak souvisí i skutečnost, že snáze dojde k nedorozumění, popř. k pochybení, které může vyústit až ve spor mezi obchodními partnery. Navíc je za těchto podmínek poměrně málo pravděpodobné, že by smluvní ujednání zcela reflektovala realitu spojenou s výrobou mnohých produktů. Uvedené pak rovněž zvyšuje význam mezinárodní arbitráže při řešení sporů. V současné době jsou tak rozhodčí doložky, na jejichž základě se pro řeší prostřednictvím mezinárodní arbitráže, namísto soudně, zcela běžným jevem v prostředí mezinárodního obchodu. Odhaduje se, že zhruba 80 % smluv, které jsou uzavírány mezi obchodními partnery z různých států, obsahuje nějakou formu rozhodčí doložky.[10]

    Závěr

    Lze tedy uzavřít, že v souvislosti s globalizací význam mezinárodní arbitráže narůstá. Roste rovněž četnost jejího využití. Navíc spolu s globalizací a rozvojem globální ekonomiky je možné říci, že se mezinárodní arbitráži dostává většího uznání než v dřívějších dobách. Větší význam má mezinárodní arbitráž jak pro osoby působící v oblasti mezinárodního obchodu, tak i pro státy, které v návaznosti na její rostoucí význam usilují o určitou míru harmonizace právních předpisů, které upravují právě otázku arbitráže.[11] Globalizace tedy podporuje význam mezinárodní arbitráže, který má na mezinárodní úrovni vzestupnou tendenci, což je dáno větším počtem sporu, ale často i větším významem sporů (jedná se o spory o větší částky, spory mezi významnými subjekty působícími na mezinárodní úrovni atd.).


    JUDr. PhDr. Melinda Vrajíková, LL.M 

     

    [1] CIHELKOVÁ, Eva. Nový regionalismus: teorie a případová studie (Evropská unie). Praha: C.H. Beck, 2007. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7179-808-8, s. 60.

    [2] JENÍČEK, Vladimír. Vyvážený rozvoj: na globální a regionální úrovni. V Praze: C.H. Beck, 2010. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-195-6, s. 43-44.

    [3] SMOLÍK, Josef. Úvod do studia mezinárodních vztahů. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-80-247-5131-3, s. 176.

    [4] CIHELKOVÁ, Eva. Světová ekonomika: obecné trendy rozvoje. Praha: C.H. Beck, 2009. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-155-0, s. 47.

    [5] HRNČIŘÍKOVÁ, Miluše, VALENTOVÁ, Lucia. Judiciální trendy v mimosoudním řešení přeshraničních sporů. Praha: Leges, 2016. Teoretik. ISBN 978-80-7502-142-7, s. 23.

    [6] ROZEHNALOVÁ, Naděžda. Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku. 3., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013. ISBN 978-80-7478-004-2, s. 57.

    [7] HRNČIŘÍKOVÁ, Miluše, VALENTOVÁ, Lucia. Judiciální trendy v mimosoudním řešení přeshraničních sporů. Praha: Leges, 2016. Teoretik. ISBN 978-80-7502-142-7, s. 23-24.

    [8] LYNCH, Katherine. The Forces of Economic Globalization: Challenges to the Regime of International Commercial Arbitration. Alphen aan den Rijn: Kluwer Law International B.V., 2003. ISBN 9789041119940, s. 3-4.

    [9] HOLÁ, Lenka a Miluše HRNČIŘÍKOVÁ. Mimosoudní metody řešení sporů: vysokoškolská učebnice. Praha: Leges, 2017. Student (Leges). ISBN 978-80-7502-246-2, s. 132-134.

    [10] PANIAGUA, Jordi. Arbitraje internacional y globalización: un debate desenfocado. Agenda publica [online]. 2017 [cit. 2021-11-3]. Dostupné z: https://agendapublica.es/arbitraje-internacional-globalizacion-debate-desenfocado/

    [11] BONILLA, Kristhy Marian Herrera. Aspectos actuales del arbitraje comercial internacional.Cuadernos en la maestría de derecho,2017, 6, s. 300-301.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. PhDr. Melinda Vrajíková, LL.M
    31. 12. 2021

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Compliance z pohledu obchodní korporace a přínos compliance programu pro obchodní korporaci
    • Obchodní vedení společnosti
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Investiční dotazník u právnických osob a test vhodnosti
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Přístupnost k vybraným výrobkům a službám po implementaci Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb – na koho dopadne nová právní úprava?
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • K jednomu z výkladových úskalí na úseku regulace slev
    • Fungování Rady pro rozhodování sporů podle Červené knihy FIDIC
    • Ohrožení pobídek v modelu bez investičního poradenství?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Prodloužení lhůt pro dání výpovědi a okamžitého zrušení zaměstnavatelem
    • Compliance z pohledu obchodní korporace a přínos compliance programu pro obchodní korporaci
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Společná domácnost
    • Obchodní vedení společnosti
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc květen 2025
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?
    • V Mělníce by se chtěl soudit každý aneb úspěšnost návrhů na vydání předběžného opatření u okresních soudů

    Soudní rozhodnutí

    Poškozený

    Postupem soudu, v jehož důsledku je podle § 206 odst. 3 trestního řádu nezákonně vyloučeno účastenství konkrétní osoby v trestním řízení, se porušuje právo dané osoby na soudní...

    Opatrovník

    Z hlediska kolize zájmů není přípustné, pokud je opatrovníkem účastníka řízení ustanovena osoba podřízená orgánu veřejné moci (např. jeho zaměstnanec), který vede řízení, a...

    Společná domácnost

    Za přiměřené poměry manžela ve smyslu § 767 odst. 2 o. z. lze považovat takové okolnosti, které prokazují jeho potřebu bydlet v daném bytě či domě, jež musí být natolik...

    Mzda (exkluzivně pro předplatitele)

    Posuzuje-li se otázka rovného odměňování složkou mzdy, pro niž jsou podmínky (předpoklady) stanovené zaměstnavatelem ve vnitřním předpisu, je nutné v prvé řadě rozlišovat, zda...

    Náhrada za ztrátu na výdělku (exkluzivně pro předplatitele)

    Ošetřující lékař podle § 57 zákona o nemocenském pojištění vydává rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a podle § 59 téhož zákona vydává rozhodnutí o ukončení...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.