epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    5. 8. 2014
    ID: 94973upozornění pro uživatele

    Vzdání se budoucího práva na náhradu škody podle nového občanského zákoníku

    V nové úpravě závazků z právních jednání se výrazněji promítá zásada autonomie vůle vytvářející širší prostor pro vlastní ujednání smluvních stran. Typickým příkladem je odstranění paušálního zákazu vzdání se budoucího práva (nejen) na náhradu škody a jeho nahrazení vyváženější úpravou.

     
     Mališ Nevrkla Legal, advokátní kancelář
     
    Předchozí právní úprava

    Starý občanský zákoník zvláštní úpravu vzdání se budoucího práva na náhradu škody neobsahoval. Upravoval však vzdání se budoucího práva obecně. Podle § 574 odst. 2 OZ byla neplatná dohoda, jíž by se někdo vzdal práva, které má vzniknout teprve v budoucnu. Jednalo se o kogentní ustanovení, a nebylo tudíž možné se od něj odchýlit. Typicky se toto ustanovení vztahovalo právě na právo na náhradu škody. Poté, co již právo vzniklo, samozřejmě jeho vzdání se nic nebránilo. Právě ve vztahu k náhradě škody však nebylo vyloučení vzdání se práva zcela důsledné, jelikož starý občanský zákoník umožňoval alespoň jeho omezení sjednáním smluvní pokuty plnící funkci paušalizované náhrady škody.

    Pro úplnost je vhodné doplnit, že v souladu s judikaturou se zákaz vztahoval pouze na práva, která vzniknou na základě zákona nebo smlouvy, popřípadě jiných právních skutečností a jejich vznik je založen obligatorně. Tam, kde právo mělo vzniknout například na základě dispozitivního ustanovení starého občanského zákoníku, nebylo možné neplatnost odchylné dohody dovozovat. V tomto ohledu lze zmínit rozsudek Nejvyššího soudu ČR ve věci spis. zn. 28 Cdo 1222/2007 ze dne 30. května 2007, v němž byla tato zásada dovozena ve vztahu k dohodě o vzdání se práva nájemce na protihodnotu toho, o co se zvýšila hodnota pronajaté věci, které mu zakládal dispozitivní § 667 odst. 1 in fine OZ.

    Obchodní zákoník byl k možnosti vzdát se budoucího práva na náhradu škody výrazně vstřícnější. Podle § 386 ObchZ bylo možné se ve vztazích upravených obchodním zákoníkem vzdát práva na náhradu škody či toto právo omezit i před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Výjimkou však bylo právo na náhradu škody způsobené úmyslně. Takového práva nebylo možné se před porušením povinnosti vzdát ani jej omezit.

    Stávající právní úprava

    Nový občanský zákoník s ohledem na rozšiřování autonomie vůle obecnou úpravu vzdání se budoucího práva (nejen) na náhradu škody nepřevzal. Toto právo proto lze v obecné rovině smluvně omezit i se ho vzdát. Ani podle nového občanského zákoníku však tato smluvní autonomie není absolutní, jelikož nový občanský zákoník neumožňuje vzdání se práva na náhradu újmy, resp. škody v některých konkrétních případech.

    Jedním z těchto případů je právo na náhradu škody způsobené vadou výrobku. Jedná se o úpravu obsaženou dříve ve zvláštním zákoně 59/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku, který byl novým občanským zákoníkem zrušen. Podle § 2942 odst. 4 NOZ se nepřihlíží k jednání, jímž se druhá strana předem zcela nebo zčásti vzdá práva na náhradu této škody.

    Podle § 2898 NOZ se nepřihlíží k ujednání, které předem vylučuje nebo omezuje povinnost k náhradě újmy způsobené člověku na jeho přirozených právech. Jde o právo na náhradu újmy na zdraví nebo na životě, anebo způsobené úmyslně nebo z hrubé nedbalosti. Nepřihlíží se ani k ujednání, které předem vylučuje nebo omezuje právo slabší strany na náhradu jakékoli újmy. V těchto případech se práva na náhradu nelze ani platně jednostranně vzdát.

    Vzdání se práva na náhradu škody omezuje též § 1814 písm. a) NOZ, který zvláště zakazuje ujednání vylučující nebo omezující spotřebitelova práva na náhradu újmy.

    Další omezení upravuje zákon o obchodních korporacích, podle jehož § 53 odst. 2 se nepřihlíží k právním jednáním korporace omezujícím odpovědnost člena jejích orgánů. V zákazu omezení odpovědnosti je totiž nepochybně a maiore ad minus zahrnut i zákaz jejího vyloučení, a potažmo vzdání se budoucího práva na náhradu škody. Již vzniklou škodu lze vypořádat smlouvou dle odstavce 3 tohoto ustanovení.

    K povaze těchto ustanovení je vhodné doplnit, že podle § 1 odst. 2 NOZ si mohou osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, nedojde-li tím k porušení mj. výslovného zákonného zákazu. Ten je podle důvodové zprávy vyjádřen slovy „zakazuje se“, výslovným stanovením neplatnosti odchylného ujednání nebo stanovením, že se k odchylnému ujednání nepřihlíží. Citovaná ustanovení jsou tedy kogentní, a nelze se od nich odchýlit.

    Naopak v případě práva na náhradu škody způsobené na pozemku nový občanský zákoník důsledky jeho vzdání se rozšiřuje. Vzdání se tohoto práva lze totiž ve smyslu § 2897 NOZ sjednat jako věcné právo a nechat jej zapsat do veřejného seznamu (katastru nemovitostí) s důsledkem, že bude působit i proti pozdějším vlastníkům pozemku.

    Se vzdáním se práva na náhradu újmy souvisí též § 2899 NOZ, podle nějž se ten, kdo pro sebe přijal nebezpečí oběti, byť tak učinil za takových okolností, že to lze považovat za neprozřetelné, nevzdal se práva na náhradu proti tomu, kdo újmu způsobil. Za vzdání se práva na náhradu újmy tak nelze považovat jednání osoby, která sama sebe svým chováním vystavuje nebezpečí a riskuje vlastní život, zdraví nebo majetek, byť by jednala ukvapeně apod. Typicky půjde o sportovní aktivity.

    Závěr

    Opuštění paušálního zákazu vzdání se budoucího práva (nejen) na náhradu újmy lze jistě přivítat. Nelze omezovat autonomii vůle potenciálního poškozeného jenom proto, že v okamžiku vzdání se práva na náhradu újmy nelze její vznik a případnou výši předvídat. Určitá nejistota ohledně důsledků, jež mají nastat v budoucnosti, je ostatně spojena s velkou částí právních jednání. Vzdání se budoucího práva nemusí být projevem nerozvážnosti, ale naopak snahy stanovit následky budoucích nejistých událostí, a tím posílit právní jistotu smluvní stran. Případy, kdy je vhodné potenciální poškozené před vzdáním se práva na náhradu újmy „chránit“ i proti jejich vůli, dostatečně pokrývají výše uvedená a případně i další ustanovení.


    Mgr. Jan Pořízek

    Mgr. Jan Pořízek,
    advokát


    Mališ Nevrkla Legal, advokátní kancelář, s. r. o. 

    Longin Business Center
    Na Rybníčku 1329/5
    120 00 Praha 2

    Tel.: +420 296 368 350
    Fax: +420 296 368 351
    e-mail: law.office@mn-legal.eu


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Jan Pořízek ( Mališ Nevrkla Legal )
    5. 8. 2014
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Maximální délka dočasného přidělení a omezení při jeho prodlužování
    • Nová pravidla pro posuzování přiměřenosti smluvní pokuty soudem podle § 2051 NOZ
    • Nepřípustné nepřímé zastoupení v civilním řízení aneb na co dojela kauza Dieselgate
    • Je publikovaná judikatura k elektronickým podpisům skutečně relevantní?
    • Aktivní legitimace SVJ k uplatnění nároků – podstatná změna pro praxi?
    • Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti nemocensky nepojištěné OSVČ
    • Nejvyšší soud: vyloučit jednatele či člena představenstva z výkonu funkce lze, i když nezpůsobí společnosti újmu
    • Právo “dohodářů” na dovolenou ve světle vládního návrhu novely zákoníku práce
    • Rozdělení nezajištěných věřitelů do různých skupin v reorganizačním plánu
    • Vlastník pozemku a změna územního plánu
    • Právní aspekty vícestranné směny nemovitostí

    Související produkty

    Online kurzy

    • Spolky pohledem daňového práva
    • Darování pro případ smrti alternativou vydědění?
    • Určitost předmětu podnikání ve společenské smlouvě
    • Aktuální judikatura vysokých soudů
    • Aktuální judikatura ve věcech náhrady škody
    Lektoři kurzů
    Mgr. Stanislav Servus,  LL.M.
    Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
    JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Daniela Kovářová
    JUDr. Daniela Kovářová
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Advokátní kancelář Pokorný, Wagner & partneři, s.r.o.
    • Je publikovaná judikatura k elektronickým podpisům skutečně relevantní?
    • Vlastník pozemku a změna územního plánu
    • Aktivní legitimace SVJ k uplatnění nároků – podstatná změna pro praxi?
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Nová pravidla pro posuzování přiměřenosti smluvní pokuty soudem podle § 2051 NOZ
    • Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti nemocensky nepojištěné OSVČ
    • Nepřípustné nepřímé zastoupení v civilním řízení aneb na co dojela kauza Dieselgate
    • Je publikovaná judikatura k elektronickým podpisům skutečně relevantní?
    • Vlastník pozemku a změna územního plánu
    • Ochrana osobnosti zaměstnance
    • Právo “dohodářů” na dovolenou ve světle vládního návrhu novely zákoníku práce
    • Excesivní vyplnění blankosměnky (vyplnění blankosměnky v rozporu s vyplňovacím oprávněním)
    • Aktivní legitimace SVJ k uplatnění nároků – podstatná změna pro praxi?
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 6.
    • Nové podmínky výkonu funkce člena voleného orgánu a zřízení evidence vyloučených osob
    • Nové podmínky výkonu funkce člena voleného orgánu a zřízení evidence vyloučených osob
    • Dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti zaměstnance z pohledu zaměstnavatele
    • Novela zákoníku práce a (zdánlivá) předvídatelnost vztahů z dohod (DPP a DPČ)
    • Lze ujednáním stran zcela vyloučit možnost odstoupení od smlouvy?
    • Nepřetržité odpočinky – podle SDEU je počítáme všichni špatně!
    • Je publikovaná judikatura k elektronickým podpisům skutečně relevantní?
    • Změny v právní úpravě způsobilosti členů volených orgánů obchodních korporací k výkonu funkce a jejím dokládání v rámci rejstříkového řízení
    • Doručování v pracovním právu e-mailem?

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Nahlížení do spisové dokumentace (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o odmítnutí nahlížení do spisové dokumentace orgánu sociálně-právní ochrany dětí dle § 55 odst. 6 písm. b) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí,...

    Pobyt cizinců

    Tvrzení cizince prokazujícího během řízení o správním vyhoštění, že může být osobou dle § 42e odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky,...

    Právo na informace (exkluzivně pro předplatitele)

    Pro posouzení, zda žadatel o informaci o platech (§ 3 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím) plní úkoly či poslání dozoru veřejnosti či roli tzv....

    Rada České televize (exkluzivně pro předplatitele)

    Rada České televize není oprávněna odvolat členy dozorčí komise za přiměřeného použití § 6 odst. 2 ve spojení s § 8a odst. 3 větou třetí zákona č. 483/1991 Sb., o České...

    Územní plánování (exkluzivně pro předplatitele)

    Regulativ v podobě maximálního počtu bytových jednotek v rodinném domě překračuje svojí podrobností rámec pro obsah územního plánu stanovený v § 43 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb.,...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.