Za údržbu chodníků nemusí vždy odpovídat obec
Podle nové právní úpravy účinné od 16. 4. 2009 odpovídá za škody, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti, vlastník místní komunikace nebo chodníku. Platí to ovšem pouze potud, pokud vlastník neprokáže, že nebylo v jeho možnostech závadu odstranit nebo v případě závady způsobené povětrnostními situacemi (typicky odstraňování sněhu) závadu zmírnit nebo na ni předepsaným způsobem upozornit. Ne vždy odpovědnost za škodu nutně musí nést obec.
Nová právní úprava sice odstranila ustanovení, podle něhož nesl odpovědnost za škody způsobené závadou ve schůdnosti chodníku vlastník přilehlé nemovitosti, ale podle názoru ochránce nepřinesla jednoznačný pohled na tuto záležitost. Přináší naopak řadu nezodpovězených otázek. V praxi si vynutí individuální postupy ve vztahu k jednotlivým chodníkům a lze očekávat i soudní spory o určení vlastnictví k jednotlivým chodníkům. Podle ochránce tak lze pochybovat o tom, že nová právní úprava lépe naplní sledovaný účel, kterým je zabezpečení schůdnosti chodníků.
Ochránce proto upozorňuje, že kromě spoléhání se na zákon o pozemních komunikacích, je třeba dbát také na § 415 občanského zákoníků, který stanovuje obecnou preventivní povinnost předcházet hrozícím škodám. Každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, majetku, přírodě a životním prostředí.
Kdo může být odpovědný za škodu způsobenou závadou ve schůdnosti
Chodník může existovat buď jako samostatná účelová či místní komunikace nebo jako součást místní komunikace, silnice či účelové komunikace.
Za schůdnost chodníků, které jsou místní komunikací nebo k místní komunikaci přiléhají, odpovídají podle nové právní úpravy vlastníci, kterými jsou až na výjimky obce. Zda se v případě konkrétního chodníku jedná o místní komunikaci nebo její součást, lze zjistit na obecním úřadě, který plní funkci silničního správního úřadu pro tyto komunikace.
Chodník však může přiléhat k průjezdnímu úseku silnice, což ale zákon nezohledňuje. Ochránce se domnívá, že v takových případech chodník může být součástí silnice ve smyslu § 120 občanského zákoníku, je však vždy třeba zohlednit konkrétní poměry. Vlastníkem chodníku by v těchto případech byl vlastník silnice, tj. kraj u silnic II. a III. třídy nebo přímo Česká republika (prostřednictvím Ředitelství silnic a dálnic) u silnic I. třídy. Na nich by pak ležela odpovědnost za škody způsobené závadou ve schůdnosti chodníku.
Zákon se nezabývá ani situací, kdy je chodník účelovou komunikací nebo k ní přiléhá. I v tomto případě se ochránce domnívá, že chodník může být součástí komunikace ve smyslu § 120 odst. 1 občanského zákoníku. Vlastníkem chodníku by pak byl vlastník účelové komunikace, tj. fyzická nebo právnická osoba, která by nesla i odpovědnost za případné škody, jejichž příčinou by byla závada ve schůdnosti chodníku.
Jestliže dojde ke zranění či jiné škodě vinou neschůdného chodníku, postižený bude vždy muset nejprve zjistit, o jaký typ chodníku se jedná a kdo je jeho vlastníkem. Toho pak může hnát k odpovědnosti. V případě sporů pak může o vlastníkovi chodníku rozhodnout jedině soud.
Zdroj: Veřejný ochránce práv
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
