Začlenění 28 obcí pod nový kraj je ve sněmovně před schválením

    Některé pasáže, které se týkají podzimních voleb do krajských zastupitelstev, mají být zavedeny do praxe již od letošního července. O konečné podobě předlohy má sněmovna hlasovat příští týden.

    Poslanci se již dříve shodli na tom, že návrh napravuje chyby, které se staly v roce 1960 při administrativním dělení země a které neodstranila ani nedávná reforma veřejné správy.

    "Jsem přesvědčen, že zastupitelé dotčených obcí a měst asi nejlépe znají místní poměry, nejlépe znají problematiku, která je spojena s dojížděním do zaměstnání, s dostupností úřadů, s dostupností zdravotní péče a dalších záležitostí," řekl již dříve v rozpravě ministr vnitra Stanislav Gross (ČSSD).

    Změnu hranic mezi Vysočinou a Jihomoravským krajem podporují jihomoravští zastupitelé. Území, na nichž se více než dvě desítky obcí z Vysočiny rozprostírají, totiž tvořilo do 60. let se sousedními jihomoravskými obcemi samostatný okres.

    Starostové obcí usilují o přechod pod jihomoravskou správu takřka dva roky. Důvody jsou podle nich jednoduché: pro lidi je snazší vyřizovat úřední záležitosti ve městech, do nichž většina z nich dojíždí do školy, za prací či na nákupy. Těmito městy jsou jihomoravský Tišnov a Ivančice.

    Vysočina se ale nechce svého území vzdát. Argumentuje tím, že část majetku jednoho kraje, silnice druhé a třetí třídy, bude ležet na území druhého kraje. Vnitro ale uvedlo, že až začne zákon platit, bude převedeno i vlastnické právo k těmto silnicím.

    Vysočině se nelíbí ani to, že Velká Bíteš se změnou hranic nesouhlasí. "Nesouhlas města stojí proti požadavkům 17 obcí jeho správního obvodu, které naopak změnu hranic krajů požadují," uvedlo ve své zprávě ministerstvo vnitra.

    Lidé ze tří vesnic na severní Moravě chtějí do Olomouckého kraje proto, že mají jak do jeho sídelního města, tak do
Šternberku blíž než do Ostravy a Rýmařova.