Zákon o registru smluv v synergii se zákonem o zadávání veřejných zakázek
Zákon o registru smluv 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZRS) není nutné dlouze představovat, a to nejen proto, že je to opravdu stručný zákon. Především kvůli jeho poměrně podstatnému zásahu do zásady autonomie vůle smluvních stran a možnosti zrušení smlouvy neuveřejněné do 3 měsíců od jejího uzavření mu bylo věnováno již dost pozornosti. Nebudu se proto věnovat notoricky známým faktům, ale pouze souvislostem ZRS a zákona 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZZVZ).
Nejdříve musím připomenout, že podle § 8 odst. 4 ZRS: Je-li v souladu s tímto zákonem uveřejněna smlouva, která má být uveřejněna podle zákona o veřejných zakázkách, je tím splněna povinnost uveřejnit ji podle zákona o veřejných zakázkách; to platí obdobně o údajích uveřejňovaných jako metadata podle tohoto zákona. Ponechávám stranou, že v textu ZRS je výslovně uveden zákon o veřejných zakázkách, tedy dnes už neúčinný zákon 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, neboť tuto nuanci vyřešila novela ZZVZ, konkrétně výslovným uvedením ZRS v § 219 odst. 1 písm. d).
Kde tedy může vzniknout problém? ÚOHS uložením sankce za přestupek podle ZZVZ vícekrát sankcionoval chybnou aplikaci ZRS. Vyjádřil se přitom poměrně jasně k tomu, co a do kdy má být uveřejněno. Co konkrétně tedy ÚOHS ve vztahu k porušení ZRS sankcionoval?
V rozhodnutí č.j. ÚOHS-R0165/2019/VZ-32448/2019/322/BVí z 26. listopadu 2019 se ÚOHS zabýval situací, kdy zadavatel neuveřejnil dodatek ke smlouvě o dílo včetně všech jeho příloh na profilu zadavatele podle § 219 odst. 1 ZZVZ. Zadavatel přitom dodatek uveřejnil v registru smluv, a to ve lhůtě stanovené v § 219 odst. 1 ZZVZ, avšak bez jeho příloh. Toto pochybení ÚOHS shledal celkem u tří dodatků uzavřených k téže smlouvě, kdy u zbývajících dvou dodatků navíc nebyla dodržena lhůta pro uveřejnění na profilu zadavatele stanovená ZZVZ.
ÚOHS s ohledem na § 8 odst. 4 ZRS šetřil, zda uveřejněním dodatků nebyla splněna povinnost podle § 219 odst. 1 ZZVZ a shledal, že dodatky byly uveřejněny bez příloh podléhajících povinnosti uveřejnění, nebyly tedy uveřejněny v kompletním znění a nedošlo tedy k uveřejnění dodatků postupem podle ZRS, čímž nebyla naplněna výjimka podle § 219 dost. 1 písm. d) ZZVZ. Aby byly dodatky uveřejněny správně, musely by být uveřejněny včetně všech příloh, které podléhaly povinnosti uveřejnění.
V příkazu č.j. ÚOHS-22240/2022/524 ze dne 1. července 2022 se ÚOHS zabýval poměrně rozšířenou praxí uzavírání dohod o narovnání tam, kde došlo k zániku smlouvy podle § 7 odst. 1 ZRS. Smluvní strany v tomto případě volily uzavření dohody o narovnání, aby vypořádaly bezdůvodné obohacení, které vzniklo zrušením smlouvy od počátku (plnění z právního důvodu, který odpadl). Tento postup doporučuje v nezávislém metodickém materiálu také správce registru smluv.
Zde vznikl problém v uzavření dohody o narovnání bez příslušného výběrového řízení podle ZZVZ. Konkrétně podle ÚOHS: Pokud za této situace (zrušení smlouvy podle § 7 odst. 1 ZRS) zadavatel přistupuje k uzavření nového smluvního vztahu, jehož důsledkem je vznik závazku v souvislosti s plněním veřejné zakázky, dochází de iure k zadávání nové veřejné zakázky, při které je nezbytné opětovně postupovat v souladu se zákonem, tj. před uzavřením smlouvy zrealizovat zadávací řízení, pokud to zákon pro danou situaci stanoví. Za takovéto situace není dostačující zhojit pochybení zadavatele spočívající v uveřejnění smlouvy v rozporu s požadavky ZRS (či neuveřejnění) pouhým uzavřením narovnání… Pro naplnění litery zákona je nezbytné v odůvodněných případech opětovně zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení odpovídajícím režimu předmětné zakázky.
Jakmile je tedy smlouva zrušena od počátku, měl by zadavatel uzavírat dohodu o narovnání pouze tam, kde podle ZZVZ nemusí použít zadávací řízení, jinak se vystavuje nebezpečí uložení sankce podle § 268 odst. 1 písm. a) ZZVZ. Zadavatel se pak paradoxně dostává do situace, kdy má použít zadávací řízení tam, kde má již předmět plnění převzatý a zaplacený. Nejprve tedy zadávací řízení skončilo uzavřením smlouvy, která byla následně zrušena. Dohoda o narovnání pak byla uzavřena bez aplikace ZZVZ. Z hlediska dodržení ZZVZ tedy nelze logice ÚOHS nic vytknout.
Ačkoliv tedy ZRS žádné přímé vynucovací mechanismy neobsahuje a zrušení smlouvy od počátky se v praxi napravuje uzavíráním dohody o narovnání, může být chybné uveřejnění smlouvy postihnuto ze strany ÚOHS, pokud se jedná o smlouvu uzavřenou na základě zadávacího řízení podle ZZVZ. Tím získal ZRS nečekaného a mocného zastánce, s čímž možná ani zákonodárce nepočítal. Novelou ZZVZ nyní zákonodárce prodloužil lhůtu pro uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele na 30 dnů a zmenšil tak prostor pro eventuální chyby zadavatele pramenící z povinnosti uveřejnit smlouvu podle dvou různých zákonů.
Mgr. Milan Zeman
e-mail: ixix@post.cz
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
