Živnostenský zákon – probíhající diskuze o změnách dopadající na řemeslné živnosti

Jak jsme již před časem informovali, probíhá v odborných kruzích čilá diskuze o tom, jak zajistit na trhu dostatek kvalifikovaných řemeslníků. Podnět k diskuzi na toto téma vychází zejména z řad odborných spolků sdružujících samotné kvalifikované řemeslníky, které usilují o pozvednutí a udržení kvality řemeslníků působících na trhu. Na základě iniciativy těchto spolků tedy vznikla platforma, která si klade za cíl připravit a následně prosadit návrh novely živnostenského zákona směřující k zajištění dostatečné kvalifikace řemeslníků.

CHSH Kališ & Partners s.r.o., advokátní kancelář

Hlavními body, které byly navrhovány v rámci změn živnostenského zákona, bylo zavedení požadavku odborné praxe v délce jednoho roku k odbornému vzdělání či úplné profesní kvalifikaci jako podmínky pro vydání živnostenského oprávnění, dále zrušení možnosti prokázání odborné způsobilosti žadatelů o vydání živnostenského oprávnění jinými doklady dle § 22 živnostenského zákona a dále přesunutí vybraných živností z živností volných mezi živnosti řemeslné a vybrané živnosti řemeslné mezi živnosti vázané.

Výše uvedené body byly v dubnu podrobeny diskuzi mezi zástupci odborných řemeslných spolků a zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu pod záštitou Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků. Na tomto setkání byly konfrontovány názory zástupců odborných řemeslných spolků na navrhované změny s postojem zástupců Ministerstva průmyslu a obchodu k těmto návrhům.

Většina navrhovaných změn byla ze strany Ministerstva průmyslu a o obchodu označena za velmi problematicky prosaditelné, a to zejména z důvodu postoje Evropské unie k regulaci podnikání a její snaze o maximální deregulaci trhu a omezení překážek vstupu do podnikání. Z tohoto důvodu se jako jediný prosaditelný bod ukázal návrh na znovuzavedení praxe v oboru pro začínající podnikatele jako podmínky pro vydání živnostenského oprávnění pro řemeslné živnosti.

Povinnost prokazovat odbornou způsobilost pro řemeslné živnosti vedle příslušného dokladu o ukončení vzdělání také dále dokladem o vykonání praxe v oboru byla zrušena s účinností od začátku roku 2008 s tím, že se předpokládalo, že tento krok povede také ke zvýšení prestiže učňovského školství, protože odborná učiliště budou více motivována k přípravě svých žáků do praxe. Nicméně tento předpoklad se za dobu více jak šesti let od zrušení požadavku odborné praxe nepotvrdil.

Dalším argumentem pro zrušení povinné praxe bylo zrovnoprávnění podmínek pro podnikání a umožnění začít dříve podnikat těm, kterým to povinná praxe dosud znemožňovala. Tento předpoklad se sice naplnil, ale projevil se tím, že živnostenský zákon umožňuje podnikat všem bez ohledu na to, zda pro to jsou dostatečně odborně kvalifikovaní, tj. nikoliv pouze ukončili příslušné vzdělání, ale také jsou schopni činnost, pro kterou žádají vydání živnostenského oprávnění schopni odborně a kvalifikovaně vykonávat.

Vzhledem k tomu, že samotné odborné spolky sdružující řemeslníky, které se snaží udržovat a dále rozvíjet dostatečnou odbornost svých členů, volají po zpřísnění požadavků na vydávání živnostenských oprávnění pro řemeslné živnosti, byl bod týkající se znovuzavedení povinné praxe jako předpokladu prokázání odborné způsobilosti pro řemeslné živnosti velmi intenzivně diskutován a konfrontovány zkušenosti zástupců cechů z praxe s názory zástupců Ministerstva průmyslu a obchodu.

Zástupci cechů argumentovali tím, že stávající úprava živnostenského zákona upravující získání živnostenských oprávnění pro řemeslné živnosti je příliš benevolentní a způsobuje tak deformaci trhu, na kterém nejenom že je celkově nedostatek řemeslníků, ale také na něm působí velké množství těch, kteří nemají pro výkon dané živnosti dostatečnou kvalifikaci. I přesto, že se může zdát znovuzavedení povinné praxe pro žadatele o vydání živnostenského oprávnění jako omezení vstupu do podnikání, cílí tento krok na to, aby došlo ke zvýšení kvality řemeslníků.

I přesto, že zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu nejprve byli k tomuto návrhu spíše zdrženliví, v závěru diskuze se k tomuto bodu náměstek Ministerstva průmyslu a obchodu vyjádřil v tom duchu, že v tomto požadavku nevidí žádný zásadní problém a že je tedy možné o tom požadavku dále jednat a pokusit se prosadit jeho přijetí v rámci připravované dílčí novely živnostenského zákona. Lze tedy očekávat, že zavedení požadavku povinné praxe jako předpokladu pro vydání živnostenského oprávnění pro řemeslné živnosti bude nadále odbornou veřejností prosazováno a bude vyvíjen další tlak na jeho znovuzavedení do živnostenského zákona.