Zjednodušené podlimitní řízení podle nového zákona o zadávání veřejných zakázek

Předmětem tohoto článku je upozornit na změny vyplývající z návrhu zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) týkající se zjednodušeného podlimitního řízení (dále jen „ZPŘ“) oproti stávající úpravě v zákoně 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“).

Ačkoliv návrh ZZVZ dosud neprošel celým legislativním procesem, máme za to, že pokud v této oblasti ještě dojde k případným změnám, nebude se podle našeho názoru jednat o změny zásadní, které by bouraly či měnily koncepci úpravy ZPŘ, ale spíše o změny týkající se úpravy jednotlivostí, resp. jednotlivých konkrétních institutů v rámci úpravy ZPŘ.

Z textu ZZVZ (a rovněž i z důvodové zprávy k němu) vyplývá snaha tvůrců zákona dostát označení tohoto druhu zadávacího řízení a oproti ostatním druhům jej učinit časově i administrativně jednodušším. Úprava ZPŘ se omezuje na stanovení konkrétních specifik oproti úpravě vztahující se pro zadávání veřejných zakázek nadlimitních (nadlimitní režim) s tím, že pokud není výslovně v ZZVZ odkázáno na konkrétní ustanovení platná pro nadlimitní režim, zadavatel je pouze oprávněn (nikoliv povinen) tyto instituty z nadlimitního režimu použít či se jimi pouze inspirovat při stanovení zadávacích podmínek v ZPŘ a v samotném postupu v ZPŘ.

V ZPŘ zadavatel může zadávat veškeré podlimitní veřejné zakázky na služby nebo dodávky a rovněž veřejné zakázky na stavební práce, jejichž předpokládaná hodnota nepřesáhne 50 000 000,- Kč bez DPH.

Zadavatel zahajuje ZPŘ uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele, kterou vyzývá neomezený počet dodavatelů k podání nabídky. Zadavatel již tedy podle ZZVZ není povinen vyzvat k podání nabídky minimálně 5 dodavatelů. Postačí zveřejnění výzvy na profilu zadavatele. Zadavatel pochopitelně může výzvu po jejím uveřejnění odeslat rovněž konkrétním dodavatelům, v takovém případě pak musí být výzva odeslána alespoň 5 dodavatelům.

Zadávací dokumentace musí být uveřejněna na profilu zadavatele po celou lhůtu pro podání nabídek, která činí v aktuálně dostupné verzi návrhu ZZVZ minimálně 11 pracovních dnů. Vysvětlení zadávacích podmínek zadavatel uveřejní u podlimitní veřejné zakázky nejméně 4 pracovní dny před skončením lhůty pro podání nabídek. Dobu pro prohlídku místa plnění zadavatel určí u podlimitní veřejné zakázky tak, aby bylo možné prohlídku uskutečnit nejpozději 5 pracovních dnů před skončením lhůty pro podání nabídek.

Jak je uvedeno výše, a jak také uvádí důvodová zpráva k ZZVZ, v ZPŘ zákon umožňuje zadavateli, „aby si případně zvolil z nadlimitních postupů takové, které se mu osvědčily nebo je považuje za důležité pro řádný průběh řízení či následného plnění smlouvy. Zadavatel může odkazovat na jednotlivá pravidla nebo jejich skupiny nebo komplexní instituty. Zadavatel tak může například požadovat kvalifikaci či jakoukoli její část, pokud si to vyhradí. Zadavatel může kromě obecných důvodů pro vyloučení účastníka zadávacího řízení pouze v tomto řízení stanovit i jiné důvody k vyloučení a kritéria kvalifikace pokud mají objektivní charakter a neporušují základní zásady. Takovým příkladem kritéria může být neexistence závazku po splatnosti vůči zadavateli nebo stanovení jiných kritérií ekonomické kvalifikace než je obrat dodavatele.“

Jak lze dovodit z textu ZZVZ a jak výslovně uvádí důvodová zpráva k ZZVZ, zadavatel při postupu v ZPŘ tedy není povinen požadovat prokázání splnění kvalifikace dodavatelem. Lze si pochopitelně jen obtížně představit, že by existoval zadavatel, který by pro plnění veřejné zakázky nepožadoval kvalifikovaného, tedy odborně zdatného a zkušeného dodavatele, a tudíž by žádnou kvalifikaci nepožadoval (zvláště pak např. u stavebních zakázek, jejichž předpokládaná hodnota by se blížila výše uvedenému limitu 50 000 000,- Kč bez DPH). Tímto „absolutním“ způsobem bude toto oprávnění ZZVZ zřejmě jen těžko zadavateli v praxi využíváno. Využití tohoto oprávnění lze spíše spatřovat v možnosti zadavatele vybrat si z kvalifikačních předpokladů pouze ty, které jej opravdu zajímají, mají pro něj a pro plnění veřejné zakázky význam, a u kterých lze předpokládat, že jejich splnění zaručí bezproblémovou realizaci veřejné zakázky. Zadavatel může požadovat kvalifikační předpoklady (některé z nich) stanovené v ZZVZ pro nadlimitní režim nebo může stanovit kvalifikační kritéria odlišná. Takto stanovená kvalifikace musí pochopitelně odpovídat základním zásadám ZZVZ, tedy zásadě transparentnosti, rovného zacházení, zákazu diskriminace a zásadě přiměřenosti.

Pokud se zadavatel rozhodne, že kvalifikaci požadovat bude, ZZVZ stanoví, jakým způsobem má být kvalifikace v ZPŘ prokazována. Doklady o kvalifikaci předkládají dodavatelé v nabídkách v kopiích a mohou je nahradit čestným prohlášením nebo jednotným evropským osvědčením pro veřejné zakázky (tuto volbu dodavatele nesmí zadavatel v zadávacích podmínkách omezovat). Zadavatel si může v průběhu zadávacího řízení vyžádat předložení originálů nebo úředně ověřených kopií dokladů o kvalifikaci. Doklady prokazující základní způsobilost a profesní způsobilost musí prokazovat splnění požadovaného kritéria způsobilosti nejpozději v době 3 měsíců přede dnem podání nabídky.

Pokud si to zadavatel v zadávacích podmínkách vyhradil, může oznámení o vyloučení účastníka zadávacího řízení nebo oznámení o výběru dodavatele uveřejnit na profilu zadavatele. V takovém případě se oznámení považují za doručená všem účastníkům zadávacího řízení okamžikem jejich uveřejnění. V tomto je úprava v ZZVZ obdobná úpravě podle stávajícího ZVZ.

Pro podání a hodnocení nabídek a výběr dodavatele se použijí příslušná ustanovení nadlimitního režimu, na která ZZVZ odkazuje. V této souvislosti lze uvést, že ZZVZ neodkazuje na institut mimořádně nízké nabídkové ceny. Zadavatel v ZPŘ tedy není podle názoru autorů článku povinen přezkoumávat nabídkové ceny dodavatelů (resp. vybraného dodavatele) z hlediska toho, zda je či není nabídkovou cenou mimořádně nízkou. Samozřejmě si zadavatel s ohledem na obecné oprávnění odkazovat na jednotlivé instituty nadlimitního režimu („Zadavatel může stanovit v zadávacích podmínkách jednotlivá pravidla pro zadávací řízení pro nadlimitní režim.“) může vyhradit v zadávacích podmínkách možnost nabídkové ceny z tohoto pohledu posuzovat.

Při stanovení hodnotících kritérií zadavatel může jako kritéria kvality stanovit i jiná kritéria než jsou uvedena pro nadlimitní část. Taková hodnotící kritéria musí být založena na objektivních skutečnostech vztahujících se k osobě dodavatele nebo k předmětu veřejné zakázky. Důvodová zpráva k tomu uvádí, že „zadavatel je tak například oprávněn jako jedno z kritérií kvality stanovit například kritérium technické kvalifikace, konkrétně lze hodnotit ve zjednodušeném podlimitním řízení například zkušenosti dodavatele s plněním předmětu zakázky doložené referencemi.“

Zadavatel všem účastníkům zadávacího řízení umožní na jejich žádost nahlédnout do písemné zprávy o hodnocení nabídek a pořídit si z ní výpisy, kopie nebo její opisy. V tomto se ZPŘ liší oproti „standardním“ druhům zadávacího řízení, neboť v těch je zadavatel podle ZZVZ povinen zaslat zprávu o hodnocení nabídek (spolu s výsledkem posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele) jako součást oznámení o výběru dodavatele.

Pro postup při uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem a při zrušení zadávacího řízení ZZVZ odkazuje na příslušná ustanovení vztahující se na nadlimitní režim, ZPŘ tedy v tomto smyslu nevykazuje žádná specifika. Oznámení o zrušení ZPŘ zadavatel uveřejní na profilu zadavatele do 5 pracovních dnů od rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení.

Výše uvedená úprava by měla, dle textu důvodové zprávy postup zadavatele v ZPŘ zjednodušit. Stanovení kvalifikačních předpokladů podle úvahy zadavatele a „nepovinné“ používání institutů z nadlimitního režimu (včetně mimořádně nízké nabídkové ceny) tomuto závěru, zdá se, mohou dát za pravdu.