epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    7. 10. 2022
    ID: 115319upozornění pro uživatele

    Znovu a lépe k dokazování v disciplinárním řízení ve sportovním spolku

    Cílem tohoto příspěvku je polemika stran důkazního standardu v disciplinárním řízení ve sportovním spolku v návaznosti na některé teze v článku kolegyně Mgr. et Mgr. Liběny Šrámkové, LL.M., ze dne 20. 4. 2022 s názvem Dokazování v disciplinárním řízení ve sportovních spolcích (dále jen „Článek“).[1] Nesouhlasíme totiž se závěrem, že v disciplinárním řízení ve sportovním prostředí by pro dokazování měla platit zásada tzv. comfortable satisfaction („uspokojivé přesvědčení“) bez ohledu na konkrétní pravidlo stanovené konkrétními disciplinárními předpisy.

    Autorka Článku zmiňuje důkazní standard dříve stanovený v § 71 odst. 2 Disciplinárního řádu FAČR (tj. povinnost zjistit „skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti“). V kontextu rozhodovací praxe Court Court of Arbitration for Sport v Lausanne (dále jen „CAS“) poté dochází k závěru, že „v disciplinárním řízení by pro dokazování měla platit zásada uspokojivého přesvědčení (comfortable satisfaction).“ V důsledku toho Článek zanechává dojem, že takovým způsobem by měl být vykládán i § 71 odst. 2 Disciplinárního řádu FAČR (ve znění účinném do 30. 6. 2022), což autoři tohoto příspěvku odmítají z následujících důvodů.

    Důkazní standard uplatňovaný v mezinárodních sportovních arbitrážích

    Odvolání proti disciplinárnímu rozhodnutí sportovního spolku (asociace nebo svazu) se na mezinárodní úrovni zásadně řeší před CAS v tzv. odvolacím rozhodčím řízení (jde o Appeal Arbitration Procedure). Taková mezinárodní sportovní arbitráž se řídí pravidly Code of Sports-related Arbitration,[2] která však nestanoví žádný důkazní standard. Ani švýcarská právní úprava mezinárodních arbitráží nestanoví, jaký důkazní standard by měli rozhodci (včetně těch u CAS) obecně aplikovat.

    Judikatura CAS ale dovodila, že pokud je konkrétní důkazní standard zakotven v předpisech sportovní asociace, u které bylo vedeno disciplinární řízení, takový důkazní standard je nutné uplatňovat rovněž v odvolacím rozhodčím řízení jako součást soukromoprávní dohody o obsahu práv a povinností mezi spolkem (asociací) a jeho členem (sportovcem), a to bez ohledu na standardy obecně uplatňované před švýcarskými civilními nebo trestními soudy.[3]

    Reklama
    Aktuální judikatura k civilnímu procesu se zaměřením na dokazování a exekuce (online - živé vysílání) - 24.3.2023
    Aktuální judikatura k civilnímu procesu se zaměřením na dokazování a exekuce (online - živé vysílání) - 24.3.2023
    24.3.2023 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    Z judikatury CAS vyplývá respekt k principu autonomie sportovních asociací i v tom směru, že je právem sportovní asociace zakotvit ve vlastních disciplinárních předpisech takový důkazní standard, který sama asociace uzná za vhodné. V tomto směru je zásadním vodítkem rozhodnutí ve věci Köllerer (zmiňované i v Článku), ve kterém CAS uzavřel:

    „…v případě neexistence zastřešujícího předpisu (jako jsou pravidla WADA pro dopingové případy) se každá asociace může sama rozhodnout, jaký důkazní standard použije, s výhradou pravidel domácího a/nebo mezinárodního veřejného pořádku. CAS nemá ani pravomoc, ani není zmocněn k harmonizaci předpisů zavedením jednotného důkazního standardu, pokud, jako v tomto případě, se asociace rozhodne ve svých předpisech použít jiný, specifický standard.“[4]

    Sportovní asociace po celém světě tedy v duchu zmíněné zásady ve svých (disciplinárních) předpisech zakotvují různé důkazní standardy pro jimi vedená řízení.

    Je pravdou, že řada sportovních asociací implementovala do svých předpisů v Článku hojně zmiňovaný standard tzv. comfortable satisfaction („uspokojivé přesvědčení“; např. disciplinární řízení FIFA a UEFA, dopingová řízení WADA apod.). V návaznosti na to logicky existuje bohatá judikatura CAS. V předpisech se ale objevuje rovněž „civilněprávní“ standard tzv. balance of probabilities („míra pravděpodobnosti“; např. disciplinární předpisy anglické fotbalové asociace nebo dopingová řízení WADA s tzv. obráceným důkazním břemenem)[5], případně i svébytný standard personal conviction („osobní přesvědčení“; dříve uplatňovaný pro řízení podle etického kodexu FIFA a vykládaný ze strany CAS jako blížící se comfortable satisfcaction)[6]. Avšak ani přísný „trestněprávní“ důkazní standard tzv. beyond reasonable doubt („bez důvodných pochybností“) není v judikatuře CAS výjimkou. Například ve věci Asif tribunál bez dalšího aplikoval tento standard s odkazem na míru standardu předepsanou pro předchozí řízení.[7]

    Pro úplnost je potřebné zmínit, že ve věci CAS 2013/A/3256 Fenerbahçe Spor Kulübü citované v Článku panel nejprve konstatoval, že příslušné předpisy sportovní asociace pro předcházející řízení nestanovily žádný důkazní standard, proto až subsidiárně vycházel ze švýcarské hmotněprávní úpravy.[8]

    Jakkoliv je tedy legitimní diskutovat o vhodnosti či přiměřenosti konkrétní formy důkazního standardu v disciplinárních řízeních toho kterého sportovního spolku, je rovněž jeho nezpochybnitelným právem zakotvit ve svých předpisech konkrétní důkazní standard a ten následně uplatňovat.

    To je odrazem spolkové autonomie, kterou autorka Článku zmiňuje jako primární východisko činnosti sportovních asociací. Proto je vyloučeno, aby byl smluvený důkazní standard účelově vykládán v rámci jiného standardu. Jak bylo uvedeno výše, i CAS ve své rozhodovací praxi respektuje důkazní standard stanovený příslušným předpisem sportovní asociace. Interpretace konkrétního důkazního standardu v kontextu okolností konkrétního případu proto nemůže vést k nahrazení předepsaného důkazního standardu jiným, měkčím či tvrdším standardem, použitým v jiném případu.

    Důkazní standard v disciplinárních řízeních FAČR

    Ustanovení § 71 odst. 2 Disciplinárního řádu FAČR původně předepisovalo zjistit „skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti“. V kontextu judikatury CAS jde fakticky o přísný „trestněprávní“ důkazní standard tzv. beyond reasonable doubt („bez důvodných pochybností“).

    Takový standard nelze „výkladem“ přetvořit do podoby jiného (mírnějšího) standardu toliko s odkazem na rozhodovací praxi CAS ke standardu comfortable satisfaction („uspokojivé přesvědčení“). Judikatura CAS ke standardu comfortable satisfaction jednoduše není použitelná na disciplinární řízení FAČR, jež aplikuje standard beyond reasonable doubt.

    Jakékoliv „výkladové“ přetvoření důkazního standardu jednoznačně stanoveného v Disciplinárním řádu FAČR jde proti smyslu a účelu samotné zásady spolkové autonomie, obchází dohodu mezi asociací a jejími členy založenou členstvím v asociaci a ostatně nemá oporu ani v rozhodovací praxi CAS. Ten vždy vykládá důkazní standard zvolený stranami v konkrétním předpisu.

    Teprve s účinností od 1. 7. 2022 byla „v tichosti“ přijata novelizace § 71 odst. 2 Disciplinárního řádu FAČR, která změnila původní povinnost disciplinárního orgánu zjistit „skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti“ na povinnost zjistit „skutkový stav věci, o němž bude uspokojivě přesvědčen“[9] - tj. došlo ke změně standardu z beyond reasonable doubt na comfortable satisfaction. Ono „v tichosti“ uvádíme proto, že FAČR novelizaci svého Disciplinárního řádu zdůvodnil změnou § 33 Soutěžního řádu FAČR, týkající se mládežnických družstev, přestože bez odpovídající odborné debaty došlo k zásadnímu „snížení“ důkazního standardu pro všechna disciplinární řízení vedená na úrovni FAČR.

    Ještě k důkaznímu standardu comfortable satisfaction

    Jakkoliv je důkazní standard comfortable satisfaction („uspokojivé přesvědčení“) stanoven v celé řadě disciplinárních předpisů různých sportovních asociací, jeho značná obsahová neurčitost nutně vyvolává mnoho výkladových otázek. V judikatuře CAS se v tomto směru objevují určitá interpretační vodítka, která dávají disciplinárním orgánům alespoň rámcovou představu o „síle“ tohoto standardu a o jeho uplatňování v konkrétních případech.

    Z judikatury CAS vyplývá, že rozhodující orgán musí vzít při aplikaci důkazního standardu comfortable satisfaction v úvahu mj. závažnost projednávaného obvinění a jeho důsledky.[10] V tomto smyslu rovněž platí, že čím větší je závažnost obvinění, tím přesvědčivější musí být důkazy sloužící k jeho prokázání.[11] Část judikatury dokonce zdůrazňuje, že důkazní standard comfortable satisfaction je tzv. sliding scale („klouzavý“) v závislosti na projednávaném obvinění – čím závažnější je v konkrétním případě obvinění a jeho důsledky (zejména možný trest), tím „vyšší jistotu“ (blížící se trestněprávnímu standardu beyond reasonable doubt) by měl rozhodující orgán požadovat ohledně míry důkazu, aby mohl být „uspokojivě přesvědčen“ o vině pachatele (člena asociace).[12]

    Navzdory výše uvedenému nicméně platí, že důkazní standard je primárně určen dohodou sportovní asociace a jejího člena (sportovce či klubu) v rámci příslušných disciplinárních předpisů. Extenzivním výkladem, ani odkazem na judikaturu CAS nelze takto smluvený důkazní standard nahradit měkčím či tvrdším standardem.

     

    JUDr. René Cienciala, LL.M. (MIDS),
    advokát a partner

     


    Vojtěch Jiraský
    ,
    advokátní koncipient




     

    Urban & Hejduk s.r.o., advokátní kancelář

    Palác Valdek
    Jugoslávská 620/29
    120 00 Praha 2

    Tel:    +420 226 207 507
    e-mail: info@urbanhejduk.cz

     

    [1] Dostupné >>> zde.

    [2] Tedy procesní pravidla mezinárodních sportovních arbitráží vedených u CAS; dostupné >>> zde.

    [3] CAS 2011/A/2426 (Amos Adamu v. FIFA), odst. 81: „The Panel notes that the parties to this arbitration did make use of their private autonomy – FIFA by adopting its rules and the Appellant by accepting them when he voluntarily became an indirect member and an official of FIFA – and did agree on some rules of evidence to be applied in FIFA disciplinary proceedings. Therefore, the Panel holds that the evidentiary issues of this case must be addressed applying those rules privately agreed between the parties and not the rules of evidence applicable before Swiss civil or criminal courts.”

    [4] CAS 2011/A/2490 (Daniel Köllerer v. ATP, WTF, ITF & Grand Slam Committee), odst. 29: „…in the absence of any overarching regulation (such as the WADA Code for doping cases), each association can decide for itself which standard of proof to apply, subject to national and/or international rules of public policy. The CAS has neither the function nor the authority to harmonize regulations by imposing a uniform standard of proof, where, as in the current case, an association decides to apply a different, specific standard in its regulations.“

    [5] CAS 2019/A/6541 (Hiromasa Fujimori v. FINA)

    [6] CAS 2016/A/4501 (Joseph S. Blatter v. FIFA)

    [7] CAS 2011/A/2362 (Mohammad Asif v. ICC), odst. 69: „For those reasons, the Panel is satisfied beyond reasonable doubt that Mr Asif was also a party to the conspiracy in which Mr Butt and Mr Amir are admitted conspirators.”

    [8] CAS 2013/A/3256 (Fenerbahçe Spor Kulübü v. UEFA), odst. 274: „Article 2.06 of the UCLR does not define the standard of proof to be applied. In principle, therefore, the answer to this question is to be followed from Swiss law that applies subsidiarily in the case at hand (cf. §115 et seq.), since the standard of proof – according to Swiss law – is an issue of substantive law.”

    [9] Aktualita na stránkách FAČR ze dne 21. 6. 2022 „Novelizace Disciplinárního a Soutěžního řádu od 1. 7. 2022“, dostupné >>> zde.

    [10] CAS 2016/A/4650 (Klubi Sportiv Skenderbeu v. UEFA), odst. 64: „…CAS jurisprudence clearly established that to reach this comfortable satisfaction, the Panel should have in mind ‘the seriousness of the allegation which is made’.“

    [11] CAS 2014/A/3630 (Dirk de Ridder v. ISAF), odst. 115: „Moreover, the Panel considers that the standard of proof does not itself change depending on the seriousness of the (purely disciplinary) charges. Rather the more serious the charge, the more cogent the evidence must be in support.“

    [12] CAS 2014/A/3625 (Sivasspor Kulübü v. UEFA), odst. 132: „It follows from the above that this standard of proof is then a kind of sliding scale, based on the allegations at stake: the more serious the allegation and its consequences, the higher certainty (level of proof) the Panel would require to be ‘comfortable satisfied’.“


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. René Cienciala, LL.M. (MIDS), Vojtěch Jiraský (Urban & Hejduk)
    7. 10. 2022
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Nové podmínky výkonu funkce člena voleného orgánu a zřízení evidence vyloučených osob
    • Míra odpovědnosti zaměstnavatele při řešení pracovních úrazů
    • Trestněprávní důsledky nerespektování věcného břemene
    • Nové pojetí moderace smluvní pokuty podle Nejvyššího soudu
    • Nepředvídatelné fyzické podmínky dle smluvních podmínek FIDIC
    • Nepřetržité odpočinky – podle SDEU je počítáme všichni špatně!
    • Změny v právní úpravě způsobilosti členů volených orgánů obchodních korporací k výkonu funkce a jejím dokládání v rámci rejstříkového řízení
    • Rok a půl lze stavět obnovitelné zdroje rychleji. Fotovoltaické elektrárny do tří a tepelná čerpadla do jednoho měsíce
    • Nejvyšší soud k otázce nepřímé diskriminace zaměstnance týkající se jeho zdravotního stavu
    • Svěřenský fond a smrt zakladatele, aneb převod vlastnického práva k majetku vkládanému do svěřenského fondu v případě smrti jeho zakladatele
    • Lze ujednáním stran zcela vyloučit možnost odstoupení od smlouvy?

    Související produkty

    Online kurzy

    • Poskytování dotací optikou správního soudnictví
    • Framing v online prostředí a právo na sdělování autorských děl veřejnosti
    • Spolky pohledem daňového práva
    • Nová právní regulace digitálního trhu a služeb
    • Posuzování platnosti autorskoprávních licencí
    Lektoři kurzů
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    Mgr. Stanislav Servus,  LL.M.
    Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
    JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Ing. Bc. Jan Tomíšek
    Mgr. Ing. Bc. Jan Tomíšek
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Josef Donát, LL.M.
    JUDr. Josef Donát, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Dobřichovský, Ph.D.
    JUDr. Tomáš Dobřichovský, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Nové podmínky výkonu funkce člena voleného orgánu a zřízení evidence vyloučených osob
    • Míra odpovědnosti zaměstnavatele při řešení pracovních úrazů
    • Trestněprávní důsledky nerespektování věcného břemene
    • Novelizace ZOK: diskvalifikace členů volených orgánů a jejich evidence
    • Skutková tvrzení nebo hodnotící úsudky
    • Nové pojetí moderace smluvní pokuty podle Nejvyššího soudu
    • Nepřetržité odpočinky – podle SDEU je počítáme všichni špatně!
    • Dlužník, oddlužení, IČO a datová schránka?
    • Změny v právní úpravě způsobilosti členů volených orgánů obchodních korporací k výkonu funkce a jejím dokládání v rámci rejstříkového řízení
    • Nepřetržité odpočinky – podle SDEU je počítáme všichni špatně!
    • Trestněprávní důsledky nerespektování věcného břemene
    • Má dodavatel nárok na náhradu škody při neoprávněném vyloučení ze zadávacího řízení?
    • Skutková tvrzení nebo hodnotící úsudky
    • Lze ujednáním stran zcela vyloučit možnost odstoupení od smlouvy?
    • Možné dopady německého zákona o náležité péči v dodavatelských řetězcích na české obchodní společnosti
    • Rok a půl lze stavět obnovitelné zdroje rychleji. Fotovoltaické elektrárny do tří a tepelná čerpadla do jednoho měsíce
    • Skutková tvrzení nebo hodnotící úsudky
    • Dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti zaměstnance z pohledu zaměstnavatele
    • Obvyklé vybavení rodinné domácnosti
    • Změna moderace smluvní pokuty jako další rána pro věřitele
    • Novela zákoníku práce a (zdánlivá) předvídatelnost vztahů z dohod (DPP a DPČ)
    • Lze ujednáním stran zcela vyloučit možnost odstoupení od smlouvy?
    • Nesprávné právní posouzení věci důvodem pro obnovu řízení
    • Péče, styk a přání dítěte

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Konflikt zájmů

    Výjimka z obecné právní úpravy zakazující jednat ve střetu zájmů (§ 437 o. z.) je ve vztahu k uzavírání smluv mezi členem voleného orgánu obchodní korporace a touto korporací v §...

    Jednání právnických osob

    Podle § 30 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém právní osobnost právnické osoby a způsobilost jiné než fyzické osoby se řídí právním řádem státu, podle něhož vznikla....

    Dokazování a poučovací povinnost

    Poučovací povinnost ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. se uplatňuje tam, kde je namístě učinit závěr, že účastník, jemuž je ku prospěchu prokázání určité (pro věc rozhodné)...

    Mimořádné snížení trestu odnětí svobody

    U kritéria možnosti dosažení nápravy i mírnějším trestem, než stanoví základní trestní sazba, významného pro aplikaci § 58 odst. 6 tr. zákoníku, je nezbytné hodnotit osobní...

    Odpovědnost státu za újmu (exkluzivně pro předplatitele)

    Na stát jako na účastníka soudního řízení, zvláště jde-li o řízení o náhradu škody, jež měl svou činností způsobit, jsou kladeny vyšší nároky než na jiný subjekt. Stát...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.