epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    27. 4. 2021
    ID: 112848upozornění pro uživatele

    Zvýšené riziko odpovědnosti členů statutárního orgánu v případě úpadku obchodní korporace po 1. 1. 2021

    Tímto článkem bychom rádi zahájili velmi aktuální téma proměny insolvencí, která nastala po 1. 1. 2021 v souvislosti s novelou zákona o obchodních korporacích. Článek se věnuje tématu přímé odpovědnosti členů statutárního orgánu obchodních korporací za způsobený úpadek. Novela zákona o obchodních korporacích totiž otevřela insolvenčním správcům dveře k majetku (nejen) členů statutárního orgánu obchodních korporací.

    K odpovědnosti členů statutárního orgánu před 1. 1. 2021 a jejich povinnostem

    Do 1. 1. 2021 měli členové statutárního orgánu povinnost spravovat svěřený majetek s péčí řádného hospodáře. Tato povinnost trvá i nadále po novele zákona o obchodních korporacích. Následek porušení takové péče byl pak upraven v § 68 zákona o obchodních korporacích, kdy dle tohoto ustanovení členům (či bývalým členům) statutárního orgánu obchodní korporace vznikalo (nebo mohlo vzniknout) zákonné ručení za splnění povinností obchodní korporace.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    K předpokladům vzniku takového ručení ze strany členů statutárního orgánu patřilo rozhodnutí insolvenčního soudu o úpadku obchodní korporace podle § 136 insolvenčního zákona. Druhým předpokladem byl fakt, že obchodní korporace byla v hrozícím úpadku podle § 3 odst. 4 insolvenčního zákona, přičemž dotčení členové statutárního orgánu o něm věděli, vědět měli či vědět mohli a hrozící úpadek v rozporu s péčí řádného hospodáře neodvrátili.[1] Věřitelé tak měli možnost po členech orgánů obchodní korporace vymáhat škody za úmyslně nevýhodné kroky anebo za zanedbání péče řádného hospodáře, které vedlo k úpadku obchodní korporace.

    Nevýhodou tohoto kroku z pohledu věřitele však bylo to, že věřitel musel unést důkazní břemeno, že k zanedbání péče řádného hospodáře ze strany orgánů obchodní korporace skutečně došlo. Proto se jen zřídkakdy stalo, že se k tomuto kroku některý z věřitelů uchýlil, a to zejména z důvodu, že neměl dostatečné množství informací, které by prokázaly, co úpadku společnosti předcházelo. Po zahájení insolvenčního řízení však těmito informacemi disponovali (a disponují) insolvenční správci. Přestože zákon dával aktivní věcnou legitimaci k podání žaloby i insolvenčním správcům, tak otázka aktivní věcné legitimace insolvenčních správců vyvolávala mezi odborníky značné spory.

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Nadto samotní insolvenční správci neměli motivaci způsobenou škodu pro věřitele vymáhat, jelikož výtěžek nešel do majetkové podstaty a tím pádem insolvenčnímu správci nenáležela odměna z takového výtěžku. Při troše nadsázky by se tak dalo říct, že insolvenční správci byli motivování spíše pohledávky věřitelů popírat, než je výše popsaným způsobem soudně vymáhat. Reálně tak insolvenční správci žaloby podle § 68 zákona o obchodních korporacích ve znění do 1. 1. 2021 nepodávali.

    Situace nyní – tj. po 1. 1. 2021

    Novelou zákona o obchodních korporací byl z francouzského právního řádu do českého zaveden institut tzv. žaloby na doplnění pasiv. To znamená, je-li úpadek obchodní korporace řešen konkursem, může insolvenční soud uložit členům statutárního orgánu obchodní korporace povinnost poskytnout do majetkové podstaty vlastní prostředky, a to ve výši určené rozhodnutím soudu, maximálně však ve výši rozdílu mezi souhrnem dluhů a hodnotou majetku nacházejícího se v majetkové podstatě.

    Souhrnem dluhů obchodní korporace pak rozumíme souhrn dluhů odpovídajících přihlášeným a zjištěným pohledávkám, včetně pohledávek zajištěných věřitelů, pohledávek za podstatou a pohledávek jim na roveň postavených. Plnění, jehož poskytnutí může být členu statutárního orgánu uloženo, může být jak peněžité, tak i nepeněžité. Použijeme-li slova důvodové zprávy k novele, pak účelem žaloby na doplnění pasiv je „poskytnout věřitelům obchodní korporace dodatečné prostředky na uspokojení jejich pohledávek, kterého se jim v důsledku porušení povinností členy statutárního orgánu nedostává“. Povinnost doplnit majetkovou podstatu je specifickou povinností k náhradě škody (vzniklé věřitelům obchodní korporace) spočívající v nedostatečné výši majetku obchodní korporace.

    Prakticky jde tak o rozšíření přímé odpovědnosti členů orgánů obchodní korporace v novele zákona o obchodních korporacích.

    Novela oproti předchozí úpravě neodkazuje na rozpor s péčí řádného hospodáře, ale na porušení jakékoli povinnosti členů statutárního orgánu. Jinými slovy, přímá odpovědnost členů statutárního orgánu bude dopadat na širší okruh pochybení než úprava zákona o obchodních korporacích platná do 1. 1. 2021.

    Členové statutárního orgánu tak musí od 1. 1. 2021 počítat s tím, že v případě úpadku společnosti mohou být veškeré jejich postupy a rozhodnutí v rámci insolvenčního řízení podrobně zkoumány. Porušení povinnosti, kterou člen statutárního orgánu může přispět k úpadku obchodní korporace, lze spatřovat například v nedodržení zákazu konkurence, v porušení náležité péče, tj. povinnosti jednat s potřebnými znalostmi a pečlivě, v porušení nezbytné loajality, v nerespektování vnitřních omezení upravených v zakladatelském právním jednání, v nedodržení způsobu zastupování určeného zakladatelským právním jednáním v souladu s § 164 odst. 2 občanského zákoníku nebo i v úplné rezignaci na výkon funkce (vykonáváním funkce tzv. „na oko“) apod. Členové statutárního orgánu budou muset zároveň prokázat, že v každém okamžiku a při každém rozhodnutí jednali s péčí řádného hospodáře.

    Žaloba může směřovat nejen na úmyslné nepoctivé jednání, ale i na nedbalostní jednání. Na tenkém ledě se tak může ocitnout statutární orgán předlužené společnosti bojující o přežití obchodní korporace, nebo statutární orgán, který nebude jednat s věřiteli o odkladu splátek. V praxi totiž většina rozumných věřitelů spíše vyjedná s obchodní korporací odklad splatnosti dluhu, eventuálně v některých ojedinělých případech i promine část své pohledávky, aby se tak obchodní korporace vyhnula hrozícímu úpadku a následně i úpadku. Pro představu - míra uspokojení pohledávek zajištěných věřitelů v rámci konkursu činí v průměru 24 %, a pohledávek nezajištěných věřitelů jen 6 %.[2] Této odpovědnosti se členové statutárního orgánu navíc nemohou zbavit tím, že na svou funkci rezignují, jelikož novela upřesňuje dobu, za kterou soud zpětně zkoumá porušení, na období 3 let před zahájením insolvenčního řízení.

    Kromě výše uvedeného může žaloba na doplnění pasiv směřovat proti více členům statutárního orgánu (tj. proti více pasivně legitimovaným osobám), kteří svým jednáním přispěli k úpadku obchodní korporace a vedle toho také na představitele společnosti, kteří mají rozhodující pravomoci, ačkoli nejsou přímo ve statutárním orgánu.

    V tomto článku však všechny tyto osoby nazýváme souhrnně členy statutárního orgánu. Pro představu, jedná se o osoby, které sice formálně členy voleného orgánu nejsou, avšak fakticky zasahují do řízení obchodní korporace, jako kdyby členem voleného orgánu byly.

    Ustanovení § 69 zákona o obchodních korporacích tak rozšiřuje osobní působnost § 66 zákona o obchodních korporacích i na zástupce právnické osoby (tj. na fyzickou osobu, která reálně plní a vykonává funkci statutárního orgánu v případě, že je členem statutárního orgánu právnické osoby jiná právnická osoba), bývalé členy statutárního orgánu (sankce za porušení povinností, jehož se dopustili v době, kdy funkci vykonávali), osoby v obdobném postavení (likvidátoři, opatrovníci) a tzv. faktické a stínové vedoucí. Faktickým vedoucím je osoba fakticky jednající jako člen statutárního orgánu, třebaže jím není, a to bez ohledu na její vztah k obchodní korporaci a důvody, proč tak činí (př. bývalý člen statutárního orgánu). Stínovým vedoucím se pak rozumí osoba, která reálně rozhoduje o záležitostech spadajících do působnosti statutárního orgánu, ačkoli není jeho členem, a jejíž pokyny se členové statutárního orgánu fakticky řídí (př. většinový společník).[3] Vztah těchto osob k obchodní korporaci nevyplývá z jejich členství ve volených orgánech korporace, ale z určitého vztahu k obchodní korporaci nebo z určitých situací, které jim umožňují zasahovat do činnosti společnosti.

    Naopak do výčtu osob odpovědných za přispění k úpadku obchodní korporace nespadají vedoucí zaměstnanci, a to ani v případě, že jim bylo svěřeno obchodní vedení nebo jeho část, poněvadž jsou vždy přinejmenším podřízeni statutárnímu orgánu obchodní korporace. Z téhož důvodu se sem nezařazuje ani vedoucí odštěpného závodu.  Ačkoli tak Theodore Roosevelt prohlásil, že „[n]ejlepší vedoucí je ten, kdo má talent vybrat ty správné lidi a dostatek důvěry dát jim příležitost, aby ukázali, co umí“, tak tuto důvěru ze strany členů statutárního orgánu je potřeba ve smyslu výše uvedeného mírnit připomenutím faktu, že členové statutárního orgánu nesou odpovědnost za výběr vedoucích pracovníků, vytvoření potřebných podmínek pro jejich práci a provádění její řádné kontroly. V tomto případě tak spíše platí rčení „důvěřuj, ale prověřuj“. Přímá odpovědnost se rovněž neaplikuje na členy dozorčích rad a prokuristy.

    V případech, kdy bude zjištěno, že za úpadek obchodní korporace může větší množství osob, pak soud v souladu s § 2915 a násl. občanského zákoníku zaváže žalované k doplnění pasiv společně a nerozdílně. Bude-li se u jednotlivých žalovaných lišit míra a závažnost porušení jejich povinností, která přispěla k nedostatečnosti majetkové podstaty, uloží soud každému ze žalovaných povinnost v odlišné výši, což se promítne i v rozsahu solidarity.[4]

    Výše, do jaké bude člen statutárního orgánu povinen plnit, bude na uvážení soudu, který přihlédne zejména k tomu, jakou měrou přispělo porušení povinnosti k nedostatečné výši majetkové podstaty. Zákon zde tedy nechává soudu prostor pro volné uvážení s ohledem na okolnosti daného případu a nijak neurčuje, jak se má tento rozdíl určit, k jakému okamžiku ani z čeho má při jeho stanovení soud vycházet. Nebude tedy fakticky možné rozhodnout o této povinnosti člena statutárního orgánu dříve než na úplném konci insolvenčního řízení, kdy bude znám konečný stav uspokojení věřitelů. Soud bude moci tuto sankci uložit pouze tehdy, pokud bude úpadek dlužníka řešen konkursem. V případě povolení reorganizace povinnost doplnění pasiv členům statutárního orgánu uložena být nemůže. Je otázkou, zda hrozba uložení této sankce bude motivovat vedení dlužníků k tomu, aby hrozící či již nastalý úpadek řešili dříve, dokud zde ještě je šance na sanační řešení úpadku (k tomuto více dále).

    Co se týče aktivní věcné legitimace k podání žaloby na doplnění pasiv, jsou k podání žaloby aktivně věcně legitimováni insolvenční správci. Ti mohou uplatňovat výše popsanou žalobu vůči nesprávnému postupu členů statutárního orgánu při správě majetku obchodní korporace. Takto vymožené prostředky se stávají součástí majetkové podstaty dlužníka, která se rozděluje mezi insolvenční věřitele podle pravidel insolvenčního zákona a na jejíž výši závisí i odměna insolvenčního správce. Tímto dochází ke kýžené motivaci insolvenčních správců využívat institut žaloby na doplnění pasiv, protože v případě úspěchu ve věci nastává "WIN‑WIN" řešení situace pro věřitele i insolvenčního správce.

    Reorganizace jako možná ochrana statutárních orgánů společnosti

    Členové statutárního orgánu každé společnosti by měli mít jasný finanční plán, který odhalí problémy ještě dříve, než nastanou. V případě, že členové statutárního orgánu odhalí hrozící úpadek společnosti, pak by měli ihned započít jednání s věřiteli. V souvislosti s tím lze zároveň doporučit pokus o reorganizaci společnosti při samotném vyjednávání. V případě konkursu totiž vždy dochází k ukončení provozu závodu obchodní korporace nacházející se v úpadku (a tím i ke snížení likvidační hodnoty závodu). To má negativní finanční dopad na hodnotu majetkové podstaty společnosti v úpadku, a tím přímo úměrně i na uspokojení věřitelů jako celku. Se snížením výše uspokojení věřitelů pak roste motivace věřitelů (a i insolvenčních správců) uspokojit své nároky vůči členům statutárního orgánu obchodní korporace. V případě reorganizace však nebude tato cesta přes žalobu na doplnění pasiv možná, jelikož díky reorganizaci je zachován provoz společnosti.

    Reorganizace je tak možnou procesní variantou restrukturalizace společnosti. Reorganizace společnosti musí mít od začátku, a i v průběhu podporu věřitelů, vyjádřenou jejich hlasováním na schůzi věřitelů. Zároveň musí být splněn tzv. test legality reorganizace, kdy podmínkou jejího uskutečnění je schválení reorganizačního plánu soudem.

    Odměnou pro členy statutárního orgánu za úsilí a kooperaci na přípravě a realizaci reorganizace obchodní korporace, jako výhodnějšího řešení pro věřitele nacházející se v úpadku, je nemožnost uplatnit vůči nim „trest“ v podobě žaloby na doplnění pasiv.

    Závěr

    Co se aplikace novely týče, tak v insolvenčních řízeních zahájených do konce roku 2020 se bude aplikovat dosavadní právní úprava. Nová právní úprava se bude aplikovat v insolvenčních řízeních zahájených od 1. 1. 2021.

    Memento, které by měli mít členové statutárního orgánu obchodních korporací pořád na paměti, je slovo „kontrola“ a její neustále provádění a dodržování všech nastavených vnitřních compliance programů.

    Lze tak doporučit činit významné kroky či rozhodnutí na základě konzultace s příslušnými poradci (ať již ekonomickými, právními nebo jinými) v dostatečném časovém předstihu.


    Mgr. Nikol Čišecká,
    advokátní koncipientka

    Mgr. Martin Heinzel,
    advokát

    Mgr. Jakub Málek,
    partner

    PEYTON legal advokátní kancelář s.r.o.

    Futurama Business Park
    Sokolovská 668/136d
    186 00 Praha 8 – Karlín

    Tel.:      +420 227 629 700
    E-mail:   info@plegal.cz

     

    [1] Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P.: Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, 194 - 197 s.

    [2] SIGMUND, Mgr. Adam. Reorganizace firem v České republice – probouzení Šípkové Růženky. Bulletin advokacie. Praha: Česká advokátní komora v Praze, 2020, 2020(10), 43 - 47. ISSN 1210-6348.

    [3] Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 232 – 237.

    [4] Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 209 – 212.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Nikol Čišecká, Mgr. Martin Heinzel, Mgr. Jakub Málek (PEYTON)
    27. 4. 2021

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Compliance z pohledu obchodní korporace a přínos compliance programu pro obchodní korporaci
    • Obchodní vedení společnosti
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Investiční dotazník u právnických osob a test vhodnosti
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Přístupnost k vybraným výrobkům a službám po implementaci Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb – na koho dopadne nová právní úprava?
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • K jednomu z výkladových úskalí na úseku regulace slev
    • Fungování Rady pro rozhodování sporů podle Červené knihy FIDIC
    • Ohrožení pobídek v modelu bez investičního poradenství?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Prodloužení lhůt pro dání výpovědi a okamžitého zrušení zaměstnavatelem
    • Compliance z pohledu obchodní korporace a přínos compliance programu pro obchodní korporaci
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Společná domácnost
    • Obchodní vedení společnosti
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc květen 2025
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?
    • V Mělníce by se chtěl soudit každý aneb úspěšnost návrhů na vydání předběžného opatření u okresních soudů

    Soudní rozhodnutí

    Opatrovník

    Z hlediska kolize zájmů není přípustné, pokud je opatrovníkem účastníka řízení ustanovena osoba podřízená orgánu veřejné moci (např. jeho zaměstnanec), který vede řízení, a...

    Společná domácnost

    Za přiměřené poměry manžela ve smyslu § 767 odst. 2 o. z. lze považovat takové okolnosti, které prokazují jeho potřebu bydlet v daném bytě či domě, jež musí být natolik...

    Mzda (exkluzivně pro předplatitele)

    Posuzuje-li se otázka rovného odměňování složkou mzdy, pro niž jsou podmínky (předpoklady) stanovené zaměstnavatelem ve vnitřním předpisu, je nutné v prvé řadě rozlišovat, zda...

    Náhrada za ztrátu na výdělku (exkluzivně pro předplatitele)

    Ošetřující lékař podle § 57 zákona o nemocenském pojištění vydává rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a podle § 59 téhož zákona vydává rozhodnutí o ukončení...

    Nesprávný úřední postup (exkluzivně pro předplatitele)

    ESLP po členských státech požaduje, aby zajistily nejen ochranu dětí před samotným pachatelem, ale také trvá na důsledné prevenci před sekundární viktimizací dětí způsobenou...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.