Zvýšení cestovních náhrad v mimořádném termínu - v průběhu kalendářního roku

S ohledem na rostoucí ceny muselo Ministerstvo práce a sociálních věcí využít zmocnění v ust. § 189 odst. 2 zákoníku práce a zvýšit průměrnou cenu pohonných hmot, a to konkrétně automobilového benzinu 95 oktanů z dosavadních 27,80 Kč na 33,80 Kč. V mimořádném termínu totiž Ministerstvo práce a sociálních věcí upraví podle zmíněného ustanovení zákoníku práce vyhláškou sazbu základní náhrady za používání silničních motorových vozidel, stravné nebo průměrnou cenu pohonných hmot, jakmile se podle údajů Českého statistického úřadu některá z cen uvedených v ust. § 189 odst. 1 zákoníku práce ode dne účinnosti poslední úpravy obsažené ve vyhlášce, zvýší nebo sníží alespoň o 20 %. Jinak dle ust. § 189 odst. 1 zákoníku práce stanoví uvedené ceny, resp. hodnoty MPSV v pravidelném termínu od 1. ledna, což se pro letošní rok stalo 2021 vyhláškou 589/2020 Sb. [1]

Ceny pohonných hmot

Průměrná cena pohonných hmot pro rok 2021 dosud činí:

• 27,80 Kč za 1 litr benzinu automobilového 95 oktanů,
• 31,50 Kč za 1 litr benzinu automobilového 98 oktanů,
• 27,20 Kč za 1 litr motorové nafty.

Vyhláška MPSV 375/2021 Sb. však s účinností od 19. října 2021 zvyšuje (novelizací ust. § 4 písm. a) vyhlášky 589/2020 Sb.) cenu za 1 litr automobilového benzinu 95 oktanů z 27,80 Kč na 33,80 Kč.

Reklama

Efektivní právní psaní s AI: Od koncepce po finální dokument (online - živé vysílání) - 4.11.2025

4.11.2025 13:003 975 Kč s DPH
3 285 Kč bez DPH

Koupit

Vývoj ceny benzinu 95 oktanů podle vyhlášek MPSV o cestovních náhradách

Uvedená vyhláška 589/2020 Sb. též stanoví (v § 4 písm. d)) průměrnou cenu 5 Kč za 1 kilowatthodinu elektřiny. Právě tato veličina by mohla být brzy předmětem další změny, aniž by bylo možno vyčkat na pravidelnou úpravu a možnost změny k 1. dni (nového) kalendářního roku.

Cena pohonných hmot stanovená vyhláškou je pouze podpůrná. Zaměstnanec může požadovat proplacení pohonných hmot v cenách, za jaké je skutečně zakoupil, pokud k vyúčtování pracovní cesty připojí doklad o nákupu, z něhož je patrná souvislost s pracovní cestou (zejména časová, tedy nákup v přiměřené době před pracovní cestou nebo během ní). Pokud zaměstnanec tankoval vícekrát, může cenu dokládat více nákupními doklady, cena pro účely vyplacení cestovní náhrady se pak vypočítá aritmetickým průměrem zaměstnancem prokázaných cen. Jestliže však zaměstnanec hodnověrným způsobem cenu pohonné hmoty zaměstnavateli neprokáže, použije zaměstnavatel pro určení výše náhrady průměrnou cenu příslušné pohonné hmoty stanovenou právě vyhláškou. Tento postup stanoví § 158 odst. 3 zákoníku práce. Náhradu za spotřebovanou pohonnou hmotu určí zaměstnavatel podle ust. § 158 odst. 2 zákoníku práce násobkem ceny pohonné hmoty a množství spotřebované pohonné hmoty. Spotřeba pohonných hmot bude ve smyslu ust. § 158 odst. 4 zákoníku práce počítána podle údajů o spotřebě uvedených ve velkém technickém průkazu použitého vozidla, které je zaměstnanec povinen zaměstnavateli předložit. Jestliže tyto údaje technický průkaz vozidla neobsahuje, přísluší zaměstnanci náhrada výdajů za pohonné hmoty, jen pokud spotřebu pohonné hmoty prokáže technickým průkazem vozidla shodného typu se shodným objemem válců.

Amortizační náhrady zůstávají v dosavadní výši

Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí 589/2020 Sb. určuje vedle výše tuzemského stravného a ceny pohonných hmot i sazbu základní náhrady za používání silničních motorových vozidel za 1 km jízdy. Ta letos činí u jednostopých vozidel a tříkolek 1,20 Kč (ust. § 1 písm. a) vyhlášky) a u osobních silničních motorových vozidel 4,40 Kč (ust. § 1 písm. b) vyhlášky) Připomeňme, že při použití přívěsu k silničnímu motorovému vozidlu se sazba základní náhrady za 1 km jízdy zvýší nejméně o 15 %.[2] Základní náhrada u nákladních automobilů, autobusů nebo traktorů přísluší zaměstnanci nejméně ve výši dvojnásobku sazby stanovené pro osobní silniční motorová vozidla, tedy ve výši 8,80 Kč za 1 km jízdy.[3]

Adolf Maulwurf