Realitní zprostředkovatelská činnost je bezpochyby jedním z nejdynamičtěji rozvíjejících se odvětví služeb v České republice. Jako taková si však čím dál tím více žádá svou speciální právní úpravu, která by jasně definovala charakter vztahu vznikajícího mezi realitním zprostředkovatelem na straně jedné a zájemcem o prodej respektive koupi…
Novela stavebního zákona, která nabývá účinnosti 1. ledna 2018, s sebou přináší řadu novinek, jejichž záměrem je zjednodušení a zrychlení povolovacích řízení. Jednou z nich je zavedení tzv. koordinovaného povolovacího řízení, které v některých případech sloučí územní a stavební řízení, případně i řízení o posuzování vlivů na životní prostředí…
Mohlo by se zdát, že nová právní úprava jednostranného zvyšování nájemného bytu pronajímatelem nevyvolává v praxi přílišné komplikace z hlediska výkladu. V některých případech však může být i toto zvýšení komplikované.
Na základě novely zákona 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi ve zněním účinném od 1.6.2017 (dále jen „zákon o pomoci v hmotné nouzi“) došlo ke zpřísnění pravidel pro poskytování dávek v hmotné nouzi, mezi nimiž i doplatku na bydlení.
Společenství vlastníků jednotek často pronajímají společné části domu za účelem umístění reklamy nebo společné prostory domu jakou jsou bývalé sušárny, prádelny a kočárkárny za účelem provozování podnikání nájemci. Jsou ale SVJ oprávněna pronajímat společné části a prostory domu?
Nejvyšší soud ČR se ve svém rozsudku spis. zn. 26 Cdo 4249/2016, ze dne 18. 1. 2017, s judikatorním významem vyslovil k novince v novém občanském zákoníku, a to výpovědi z nájmu bytu bez výpovědní doby.
Zákon 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“) přinesl do našeho právního řádu po vzoru zahraničních úprav komplexnější úpravu institutu nezbytné cesty. Ač se tento institut může na prvního pohled zdá jako nepříliš významný, alespoň v porovnání s jinými instituty obsaženými v OZ, v praxi může mít pro mnoho vlastníků nemovitých věcí…
Preferovaným způsobem soudního vypořádání spoluvlastnictví je reálné rozdělení věci, což vyplývá přímo z občanského zákoníku, neboť ten soudu ukládá, aby se možností rozdělení zabýval prioritně. Obecně panuje shoda o tom, za jakých okolností lze uskutečnit reálné rozdělení budovy na více částí, ovšem nevyjasněné zůstávaly některé aspekty rozdělení…
Zřídit zástavní právo ke členskému podílu v bytovém družstvu nebylo až do účinnosti zák. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), možné. Vzhledem k tomu, že se na trhu prakticky nevyskytují vhodné finanční produkty, které by nevyžadovaly zřízení zástavního práva, tak do roku 2014 prakticky nebylo možné financovat „koupi“…
Právní režim vypořádání neoprávněných staveb, zcela zřízených na cizím pozemku před nabytím účinnosti občanského zákoníku 89/2012 Sb., se řídí dosavadními předpisy (zejména § 135c obč. zák.).
Oblast majetkoprávního vypořádání vodních děl postavených v minulosti na cizích pozemcích byla poměrně dlouhou dobu legislativně opomíjena. Tato situace se změnila s přijetím nového občanského zákoníku a jeho doprovodných předpisů, kdy bylo do vodního zákona včleněno ustanovení § 59a, které mělo právě majetkoprávní vypořádání těchto starých…
Vady společných částí domu, které se následně projevily po nabytí vlastnického práva k bytové jednotce, bohužel nejsou ojedinělým jevem. Dle přechodných ustanovení nového občanského zákoníku se práva a povinnosti z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí jeho účinnosti řídí i nadále dosavadními právními předpisy. Proto se ještě i dnes můžeme…
Obec, jakožto veřejnoprávní korporace, má při nakládání se svým majetkem určité zvláštní povinnosti vyplývající právě z jejího postavení jakožto subjektu veřejného práva. Hospodaření s majetkem obce musí proto být maximálně průhledné, účelné a veřejnosti přístupné.[1] Nezbytným předpokladem pro platnost dispozice s majetkem obce je zveřejnění…
Ústavní soud na počátku června vyhověl ústavní stížnosti města Semily a zrušil rozhodnutí nižších soudních instancí, podle kterých mělo město Semily vracet některé pozemky nabyté v devadesátých letech od státu na základě zákona o přechodu majetku do vlastnictví obcí[1]. Přestože se nález Ústavního soudu týká pouze jednoho konkrétního případu, toto…
Téměř každý pronajímatel se již dostal do situace, kdy jeho nájemník z nějakého důvodu přestal řádně platit nájemné. Do jisté míry se lze před těmito situacemi „pojistit“ požadavkem na složení kauce, která je následně proti dlužnému nájemnému započtena. Takovéto řešení je však pouze dočasné a neřeší situaci, kdy je již kauce vyčerpána a nájemník…
Majetek ve spoluvlastnictví představuje v mnoha případech „časovanou bombu“, neboť úplná a trvalá shoda názorů spoluvlastníků ohledně nakládání se společným majetkem rozhodně není samozřejmostí. Nelze jistě tvrdit, že všechny spoluvlastnické vztahy nutně spějí ke sporům, nicméně vzájemné neshody jsou v praxi velice časté. Proto také občanský…
Přestože se právní režim vodních děl (vodohospodářských staveb) řídí primárně právem veřejným, na jejich majetkoprávní režim má soukromé právo zásadní vliv. Hranice mezi použitím veřejnoprávní či soukromoprávní normy jsou však v tomto směru úzké a v konkrétních případech je složité rozhodnout, do jaké míry aplikovat veřejnoprávní úpravu[1] a kdy…
Zákon 340/2015 Sb., o registru smluv, je svou stručnou úpravou zdrojem řady otázek a polemik. Odpovědi jsou často hledány v judikatuře k zákonu o svobodném přístupu k informacím, který byl v některých případech inspiračním zdrojem a jehož smysl a účel je s uvedeným zákonem totožný. Zatímco s informačním zákonem se již široká veřejnost naučila…
Rezervační smlouva, dohoda o složení blokovacího depozita, dohoda o rezervaci. Tyto a další názvy mají několik společných rysů. V prvé řadě se jedná o smluvní typ užívaný většinou realitních zprostředkovatelů k zajištění vážného zájemce prostřednictvím vybraného rezervačního depozita, dále zahrnuje (pozn. v ideálním případě) práva a povinnosti…
Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...
Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...
Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...
Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...
Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...
