bydlení a nemovitosti

Nezbytná cesta ve světle aktuální judikatury

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“) přinesl do našeho právního řádu po vzoru zahraničních úprav komplexnější úpravu institutu nezbytné cesty. Ač se tento institut může na prvního pohled zdá jako nepříliš významný, alespoň v porovnání s jinými instituty obsaženými v OZ, v praxi může mít pro mnoho vlastníků nemovitých věcí…

Vypořádání spoluvlastnictví rozdělením na byty

Preferovaným způsobem soudního vypořádání spoluvlastnictví je reálné rozdělení věci, což vyplývá přímo z občanského zákoníku, neboť ten soudu ukládá, aby se možností rozdělení zabýval prioritně. Obecně panuje shoda o tom, za jakých okolností lze uskutečnit reálné rozdělení budovy na více částí, ovšem nevyjasněné zůstávaly některé aspekty rozdělení…

Zástavní právo k družstevnímu bytu

Zřídit zástavní právo ke členskému podílu v bytovém družstvu nebylo až do účinnosti zák. č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), možné. Vzhledem k tomu, že se na trhu prakticky nevyskytují vhodné finanční produkty, které by nevyžadovaly zřízení zástavního práva, tak do roku 2014 prakticky nebylo možné financovat „koupi“…

Neoprávněná stavba

Právní režim vypořádání neoprávněných staveb, zcela zřízených na cizím pozemku před nabytím účinnosti občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., se řídí dosavadními předpisy (zejména § 135c obč. zák.).

Problematika vyplácení náhrad za stará vodní díla na cizích pozemcích

Oblast majetkoprávního vypořádání vodních děl postavených v minulosti na cizích pozemcích byla poměrně dlouhou dobu legislativně opomíjena. Tato situace se změnila s přijetím nového občanského zákoníku a jeho doprovodných předpisů, kdy bylo do vodního zákona včleněno ustanovení § 59a, které mělo právě majetkoprávní vypořádání těchto starých…

Aktivní (věcná) legitimace při uplatňování práv z vadného plnění při vadách společných částí domu

Vady společných částí domu, které se následně projevily po nabytí vlastnického práva k bytové jednotce, bohužel nejsou ojedinělým jevem. Dle přechodných ustanovení nového občanského zákoníku se práva a povinnosti z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí jeho účinnosti řídí i nadále dosavadními právními předpisy. Proto se ještě i dnes můžeme…

K povinnosti obce zveřejnit záměr při prodeji nemovité věci

Obec, jakožto veřejnoprávní korporace, má při nakládání se svým majetkem určité zvláštní povinnosti vyplývající právě z jejího postavení jakožto subjektu veřejného práva. Hospodaření s majetkem obce musí proto být maximálně průhledné, účelné a veřejnosti přístupné.[1] Nezbytným předpokladem pro platnost dispozice s majetkem obce je zveřejnění…

Ústavní soud se zastal obcí ve sporech se státem o přechod majetku do vlastnictví obcí

Ústavní soud na počátku června vyhověl ústavní stížnosti města Semily a zrušil rozhodnutí nižších soudních instancí, podle kterých mělo město Semily vracet některé pozemky nabyté v devadesátých letech od státu na základě zákona o přechodu majetku do vlastnictví obcí[1]. Přestože se nález Ústavního soudu týká pouze jednoho konkrétního případu, toto…

K problematice vyklizování neplatících nájemníků

Téměř každý pronajímatel se již dostal do situace, kdy jeho nájemník z nějakého důvodu přestal řádně platit nájemné. Do jisté míry se lze před těmito situacemi „pojistit“ požadavkem na složení kauce, která je následně proti dlužnému nájemnému započtena. Takovéto řešení je však pouze dočasné a neřeší situaci, kdy je již kauce vyčerpána a nájemník…

Jak může soud pomoci s řešením sporů mezi spoluvlastníky?

Majetek ve spoluvlastnictví představuje v mnoha případech „časovanou bombu“, neboť úplná a trvalá shoda názorů spoluvlastníků ohledně nakládání se společným majetkem rozhodně není samozřejmostí. Nelze jistě tvrdit, že všechny spoluvlastnické vztahy nutně spějí ke sporům, nicméně vzájemné neshody jsou v praxi velice časté. Proto také občanský…

Vodní díla a jejich právní režim

Přestože se právní režim vodních děl (vodohospodářských staveb) řídí primárně právem veřejným, na jejich majetkoprávní režim má soukromé právo zásadní vliv. Hranice mezi použitím veřejnoprávní či soukromoprávní normy jsou však v tomto směru úzké a v konkrétních případech je složité rozhodnout, do jaké míry aplikovat veřejnoprávní úpravu[1] a kdy…

Uveřejnění výše nájmu ve smlouvě uzavřené ve veřejné soutěži s povinným subjektem

Zákon č. 340/2015 Sb., o registru smluv, je svou stručnou úpravou zdrojem řady otázek a polemik. Odpovědi jsou často hledány v judikatuře k zákonu o svobodném přístupu k informacím, který byl v některých případech inspiračním zdrojem a jehož smysl a účel je s uvedeným zákonem totožný. Zatímco s informačním zákonem se již široká veřejnost naučila…

Rezervační smlouva v realitních transakcích

Rezervační smlouva, dohoda o složení blokovacího depozita, dohoda o rezervaci. Tyto a další názvy mají několik společných rysů. V prvé řadě se jedná o smluvní typ užívaný většinou realitních zprostředkovatelů k zajištění vážného zájemce prostřednictvím vybraného rezervačního depozita, dále zahrnuje (pozn. v ideálním případě) práva a povinnosti…

Právní rizika při koupi nemovitosti a jak jim předcházet

Koupě nemovitosti je pro mnoho lidí největší životní investicí, řada z nich přesto nevěnuje náležitou pozornost obsahu rezervační a kupní smlouvy, ani právní prověrce nemovitosti. V tomto článku stručně shrnujeme některá právní rizika, na která je třeba dát pozor při koupi nemovitosti.

Opomíjené právo na náhradu za strpění a užívání vodního díla na vlastním pozemku: Kdy máte právo na finanční náhradu a do kdy ji můžete uplatnit?

Vede přes Váš pozemek vodovodní řad, kanalizační stoka, případně máte na svém pozemku cizí studnu, hráz nebo jiné vodní dílo? A poskytl Vám vlastník takového vodního díla finanční náhradu? Pokud byla Vaše odpověď na první otázku kladná a na druhou záporná, měli byste vědět, že vodní zákon přiznává vlastníkům pozemků, na nichž se nacházejí cizí…

Povolení připojení sousední nemovitosti ke komunikaci po novele zákona o pozemních komunikacích

Jednou z mnoha otázek, kterou je nutné při přípravě realizace stavby vyřešit, je zajištění přístupu či příjezdu k ní z pozemní komunikace. Řešení této otázky má soukromoprávní i veřejnoprávní rovinu. Zatímco prostředky soukromého práva lze řešit především otázku přístupu či příjezdu přes cizí pozemek, veřejné právo upravuje například zřízení…

Vstup vlastníka do pronajatého bytu

Nedotknutelnost obydlí je jednou ze základních lidských svobod, v českém právním prostředí zakotvenou v čl. 12 Listiny základních práva a svobod (dále jen „Listina“). Článek 12 odst. 3 Listiny[1] taktéž stanoví podmínky, za nichž lze tuto svobodu omezit. Zásah je z ústavněprávního hlediska přijatelný pouze na základě zákona, pokud je to v…

Místní poplatek za zhodnocení pozemku jeho připojením na vodovod nebo kanalizaci

Stavba vodovodu nebo kanalizace představuje velkou investiční akci, která bývá zpravidla hrazena z veřejných prostředků. Vybudování těchto inženýrských sítí je sice motivováno zlepšením komfortu obyvatel obce, dále sleduje ochranu životního prostředí a zdraví obyvatel obce, jako vedlejší efekt s sebou ale přináší (mnohdy nemalé) zvýšení hodnoty…

Právní povaha vodovodů a kanalizací jako movitých či nemovitých věcí

V poslední době se ukazuje, že mezi odbornou veřejností stále není, ani po více než třech letech od účinnosti nového občanského zákoníku, zcela jasné, zda jsou vodovody a kanalizace (a inženýrské sítě obecně) věcí movitou či nemovitou. Nesprávné posouzení právní povahy inženýrských sítí může mít závažné důsledky majetkoprávního…

Lze si postavit dům i bez dostatečného přístupu na stavební pozemek?

V České republice existuje nespočet pozemků, na které jejich vlastník nemá buď žádný přímý přístup z veřejné komunikace, nebo je jeho přístup velice omezený. Co ovšem dělat, když chcete na takovém pozemku stavět? Je to vůbec reálné, nebo můžete takový pozemek „odepsat“?