Možnost postihu zaměstnavatele, který zaměstnává tzv. "ičaře"

V tomto případě se nejedná o pracovně právní vztah a nelze tudíž užívat pojmů zaměstnanec a zaměstnavatel. Jedná se o obchodně právní vztah - „zaměstnavatel“ a „zaměstnanec“ jsou zde obchodními partnery. Úřady práce tuto oblast kontrolují na základě zákona o zaměstnanosti (z.1/1991 Sb.), ale tato kontrola není účinnou zbraní proti takovémuto jednání. Od novely zákona o zaměstnanosti se očekává, že tomuto způsobu obcházení zákona zamezí a toto jednání bude přísněji sankcionováno.

Podle současné právní úpravy kontrolní činnost na tomto úseku vykonávají úřady práce, které mají možnost v souladu s ustanovením § 1 odst. 6 ( Právo občana na zaměstnání se zabezpečuje především jeho pracovním uplatněním v zaměstnání umožňujícím mu výkon práce v pracovním vztahu. Právnická nebo fyzická osoba je povinna plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu její činnosti zajišťovat svými zaměstnanci, které k tomu účelu zaměstnává v pracovních vztazích podle zákoníku práce; to neplatí o plnění běžných úkolů, které fyzická osoba zajišťuje sama nebo s pomocí svého manžela nebo dětí nebo právnická osoba prostřednictvím svých společníků nebo členů anebo je-li plnění běžných úkolů právnickou nebo fyzickou osobou svěřeno jiné právnické nebo fyzické osobě, která je povinna toto plnění zajišťovat svými zaměstnanci, které k tomu účelu zaměstnává v pracovních vztazích podle zákoníku práce. Běžnými úkoly vyplývajícími z předmětu činnosti se pro tyto účely rozumí zejména úkoly přímo související se zajištěním výroby nebo poskytováním služeb a obdobnou činností při podnikání podle zvláštních předpisů, které právnická nebo fyzická osoba provádí v zařízeních určených pro tyto činnosti nebo na místech obvyklých pro jejich výkon, pod vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Jinou právnickou nebo fyzickou osobou se pro tyto účely rozumí pouze osoba, jejíž předmět činnosti zahrnuje i činnosti, které ve smyslu věty druhé má svými zaměstnanci v pracovních vztazích zajišťovat.) provádět kontrolu u zaměstnavatelů a postihovat porušování zákona pokutováním zaměstnavatelů. Bohužel k těmto kontrolám a následnému sankcionování nedochází příliš často, navíc pokuty jsou nedostatečně vysoké, takže porušování zákona se „zaměstnavatelům“ využívajících švarc systém vyplatí.

Uplatňování tohoto systému namísto řádného pracovně právního vztahu je nejen velmi nevýhodné pro „zaměstnance“ ba přímo nemravné! „Zaměstnanci“ nemohou využít ochrany jim poskytované zákoníkem práce: musí si sami platit zdravotní a sociální pojištění, odvádět daně, nejsou chráněni pro případ pracovního úrazu a nemoci, musí nést riziko práce (např.: odpovědnost za způsobené škody aj.). Viz příklad z praxe: řidič „zaměstnaný“ u podniku na základě živnostenského oprávnění způsobil dopravní nehodu, při které sám zahynul a ostatní spolujezdci byli těžce zraněni s trvalými následky. Pozůstalí neměli nárok na odškodnění, jelikož se nejednalo o pracovní úraz jako u ostatních spolujezdců. Tito navíc v případě, že by řidič přežil, mohli uplatnit vůči němu následný regres a řidič by platil až do konce života vysoké odškodné.