Kárné provinění soudce

(Rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky  sp.zn. 1 Skno 21/2008, ze dne 14.1.2009)

Nejvyšší soud České republiky projednal bez ústního jednání ve věci kárného řízení kárně obviněného soudce JUDr. J.  P., t.č. předsedy KS v B., odvolání ministra spravedlnosti proti rozhodnutí kárného senátu Vrchního soudu v Olomouci ze dne  20. 10. 2008, sp. zn. 1 Ds 15/2008 a rozhodl tak, že podle § 21 odst. 3, věty druhé, zák. č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců  a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů, se odvolání ministra spravedlnosti zamítá.  

Z odůvodnění:

Ministr spravedlnosti podal dne 10. 9. 2008 u Vrchního soudu v Olomouci návrh na zahájení kárného řízení proti JUDr. J. P., předsedovi Krajského soudu v Brně, pro kárné provinění podle ustanovení § 87 ve spojení s ustanovením § 126  odst. 1 zák. č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů   a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zák. č. 6/2002 Sb.), spočívající v tom, že jako předseda Krajského soudu v Brně a účastník programu o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku vážně porušoval z toho vyplývající povinnosti, neboť poté, co v srpnu 2007 byl schválen závazný limit ve výši 1.837 mil. Kč pro financování stavby Justičního areálu v B., připustil provedení víceprací v hodnotě 60,004.891,80 Kč, aniž uzavřel dodatek smlouvy o dílo a měl pro takové vícepráce právní základ a aniž by měl zajištěno financování těchto víceprací v souladu s § 45 odst. 2 zák. č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, o svém postupu dostatečně a neprodleně neinformoval Ministerstvo spravedlnosti jako správce programu reprodukce majetku, neupozornil je na nemožnost zabezpečit realizaci akce v souladu se stanoveným závazným limitem v důsledku vzniku zvýšených nákladů dodavatele stavby za již provedené vícepráce na stavbě v hodnotě 60,004.891,80 Kč a učinil tak až po výzvě, když předložil Ministerstvu spravedlnosti upřesněný přehled víceprací v celkové výši 125,353.884,- Kč vypracovaný dne 10. 7. 2008 a obsahující návrh na změnu uvedeného limitu, čímž porušil ustanovení § 19 odst. 1 Instrukce Ministerstva spravedlnosti č.j. 620/02-EO-R ze dne 23. 8. 2002.  

Kárný senát Vrchního soudu v Olomouci rozhodnutím ze dne 20. 10. 2008, sp. zn. 1 Ds 15/2008, rozhodl podle § 14 písm. a) zák. č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudů  a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zák. č. 7/2002 Sb.), o zastavení kárného řízení z důvodu opožděně podaného návrhu.

V odůvodnění svého rozhodnutí kárný senát Vrchního soudu v Olomouci uvedl, že s ohledem jednak na nález Ústavního soudu, sp. zn. IV. ÚS 302/2002, řešící otázku, kdy se orgán oprávněný podat kárný návrh dozvěděl o kárném provinění, jednak na vymezení obsažená v Organizačním řádu Ministerstva spravedlnosti a informovanost Mgr. Ing. F. S., Ph.D., náměstka ministra spravedlnosti – sekce ekonomické, o stavu věci na podkladě informací doručených Ministerstvu spravedlnosti na konci měsíce března 2008, je nutno v případě projednávané věci učinit závěr, že ministr spravedlnosti podáním kárného návrhu na JUDr. J. P. u kárného soudu až dne 10. 9. 2008 nedodržel lhůtu stanovenou v § 9 odst. 1 zák. č. 7/2002 Sb., ve znění účinném do 30. 9. 2008.  

Proti rozhodnutí kárného senátu Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. 10. 2008, sp. zn. 1 Ds 15/2008, podal ministr spravedlnosti dne 7. 11. 2008 (soudu doručeno dne 10. 11. 2008) odvolání s tím, že kárný soud při svém rozhodování vycházel z mylného právního názoru, že skutek, ve kterém je shledáváno kárné provinění, byl spáchán koncem března 2008, kdy kárně obviněný soudce Ministerstvu spravedlnosti předložil spolu s dopisem ze dne 28. 3. 2008 podklady pro „případné dodatečné stavební práce“. Dle názoru ministra spravedlnosti kárné provinění spočívá až v dalším jednání kárně obviněného soudce, kdy nevyčkal odsouhlasení nutnosti provedení navrhovaných víceprací a bez souhlasu s navýšením finančního limitu na financování stavby o své vůli bez dodržení formálního postupu vyžadovaného právními předpisy citovanými ve výroku kárného návrhu dal souhlas s provedením víceprací v ceně více jak 60 mil. Kč. Ministr spravedlnosti je toho přesvědčení, že subjektivní lhůta pro podání kárného návrhu na zahájení kárného řízení upravená v § 9 odst. 1 zák. č. 7/2002 Sb., ve znění účinném do 30. 9. 2008, začala v daném případě plynout až ode dne 14. 7. 2008, kdy byl Ministerstvu spravedlnosti doručen přípis kárně obviněného soudce ze dne 10. 7. 2008 obsahující definitivní přehled víceprací a méněprací na stavbě Justičního areálu v B. ke dni 30. 6. 2008, nikoli od měsíce března. Z uvedených důvodů ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky předmětné rozhodnutí kárného senátu Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. 10. 2008, sp. zn. 1 Ds 15/2008, zrušil a vrátil věc kárnému senátu Vrchního soudu v Olomouci k novému projednání a rozhodnutí.     

Kárně obviněný předseda Krajského soudu v Brně k odvolání uvedl, že Ministerstvo spravedlnosti bylo již dopisem v březnu 2008 informováno o vykonaných vícepracích v hodnotě přesahujících 60 mil. Kč na podkladě doručených změnových listů. Jeho případné kárné provinění je tedy již promlčeno, a proto navrhl zamítnutí odvolání ministra spravedlnosti.

Kárný senát Nejvyššího soudu České republiky bez ústního jednání přezkoumal zákonnost a odůvodněnost rozhodnutí, proti němuž bylo podáno odvolání, i správnost postupu řízení, jež mu předcházelo, a to z hlediska vytýkaných vad a shledal, že odvolání ministra spravedlnosti není důvodné.

Po prostudování předmětného spisového materiálu kárný senát Nejvyššího soudu České republiky zjistil, že ministr spravedlnosti podal dne 10. 9. 2008 u Vrchního soudu v Olomouci návrh na zahájení kárného řízení proti JUDr. J. P., předsedovi Krajského soudu v Brně, pro kárné provinění podle ustanovení § 87 ve spojení s ustanovením § 126 odst. 1  zák. č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů,  pro výše popsaný skutek.

Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je kárným proviněním soudce zaviněné porušení povinností soudce, jakož i zaviněné chování nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů.

Podle ustanovení § 8 odst. 1 zák. č. 7/2002 Sb. se kárné řízení zahajuje na návrh.

Podle ustanovení § 9 odst. 1 zák. č. 7/2002 Sb., ve znění účinném do 30. 9. 2008, musí být návrh na zahájení kárného řízení podán nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o kárném provinění, nejpozději však do 2 let ode dne spáchání kárného provinění. 

Z předloženého spisového materiálu vyplývá, že kárně obviněný soudce JUDr. J. P. v příloze průvodního dopisu ze dne 28. 3. 2008 předložil Ministerstvu spravedlnosti – odboru investičnímu ke schválení dokumentaci pro zadání veřejné zakázky ohledně víceprací ve věci výstavby Justičního areálu v B. v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek, a to:

-Výzvu k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění,
-Zadávací dokumentaci,
-Seznam změnových listů k 31. 3. 2008 včetně jednotlivých změnových listů, který dne 31. 3. 2008 osobně převzala Mgr. M. P., pověřená řízením investičního odboru Ministerstva spravedlnosti. 

Takto byly zdokumentovány a podle zákona o zadávání veřejných zakázek Ministerstvu spravedlnosti předloženy vykonané vícepráce ohledně výstavby Justičního areálu v B. v celkové hodnotě 60,814.021,50 Kč. Na dopis kárně obviněného soudce JUDr. J. P. ze dne 28. 3. 2008 reagovala dopisem ze dne 22. 4. 2008 Mgr. M. P., pověřená řízením investičního odboru Ministerstva spravedlnosti, z kterého jednoznačně vyplývá, že Ministerstvo spravedlnosti bylo na základě dopisu ze dne 28. 3. 2008 informováno o uvedených vícepracích. O vícepracích byl navíc informován i ekonomický náměstek ministra spravedlnosti Mgr. Ing. F. S.,  Ph.D., což vyplývá jednak z „Informace pro pana náměstka“ ze dne 22. 4. 2008, který na zmíněný dokument vlastnoručně připojil a podepsal text a jednak z dopisu jmenovaného ekonomického náměstka Ministerstva spravedlnosti, který byl  adresován  kárně obviněnému soudci, z blíže neurčeného dne měsíce září 2008, kde v úvodu potvrzuje povědomost o vícepracích a zahájení jednacího řízení bez uveřejnění s tím, že zahájení tohoto řízení bylo Ministerstvem spravedlnosti schváleno dopisem ze dne 22. 4. 2008, č.j. 30/2008-INV-Z/1. Rovněž ze zápisu z jednání ze dne 12. 3. 2008 je jednoznačně možno dovodit, že za účasti ekonomického náměstka a dalších zaměstnanců Ministerstva spravedlnosti byly na uvedeném jednání projednávány mj. vícepráce ve věci výstavby Justičního areálu v B.        

Podle Organizačního řádu Ministerstva spravedlnost účinného od 1. 10. 2007, č.j. 179/2007 – OPZZ-OS, náměstek ministra spravedlnosti koordinuje činnost organizačních útvarů, které řídí (čl. 5 odst. 3), resp. dle čl. 5 odst. 2 zastupuje ministra a jedná jeho jménem ve věcech spadajících do působnosti organizačních útvarů, které řídí – těmi jsou dle čl. 7 písm. a) a c) též odbory ekonomické a investiční.  

Dle názoru Nejvyššího soudu České republiky je tedy zřejmé, že Ministerstvo spravedlnosti bylo informováno o vícepracích ve věci výstavby Justičního areálu v B. a s výstavbou vyslovilo dokonce souhlas již v průběhu měsíce března a dubna 2008, což vyplývá z několika výše zmíněných dokumentů. Navíc je nutno zdůraznit, že informovanost Ministerstva spravedlnosti o stavbě a jejím průběhu, včetně konání víceprací, byla bezprostřední i z toho důvodu, že každý měsíc se na stavbě konaly tzv. ministerské kontrolní dny za účasti zástupce Ministerstva spravedlnosti.     

Následně kárně obviněný soudce přílohou dopisu ze dne 10. 7. 2008 zaslal Ministerstvu spravedlnosti zpracovaný přehled víceprací a méněprací na stavbě Justičního areálu v B. tak, jak byly zjištěny ke dni 30. 6. 2008. Z tohoto přehledu vyplývá, že na základě změnových listů č. 001-0013, 0015 a 0018 byly provedeny vícepráce před měsícem březnem 2008 a tyto změnové listy byly i přílohou přípisu JUDr. P. Ministerstvu spravedlnosti ze dne 28. 3. 2008.

Z odvolání kárného žalobce vyplývá, že dle jeho názoru subjektivní lhůta pro podání kárného návrhu na zahájení kárného řízení upravená v ustanovení § 9 odst. 1 zák. č. 7/2002 Sb., ve znění účinném do 30. 9. 2008, počala plynout až ode dne 14. 7. 2008, kdy byl Ministerstvu spravedlnosti doručen přípis kárně obviněného soudce ze dne 10. 7. 2008 obsahující definitivní přehled víceprací a méněprací na stavbě Justičního areálu v B. tak, jak byly zjištěny ke dni 30. 6. 2008.

Z výše citovaného ustanovení § 9 odst. 1 zák. č. 7/2002 Sb., ve znění účinném do 30. 9. 2008, vyplývá, že návrh na zahájení kárného řízení musí být podán nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o kárném provinění, nejpozději však do 2 let ode dne spáchání kárného provinění. Uvedená 2 měsíční lhůta je lhůtou zákonnou, z čehož plyne, že její zachování je soud povinen zkoumat z úřední povinnosti. Z provedeného dokazování v předmětné věci je zřejmé, že Ministerstvo spravedlnosti bylo ze strany kárně obviněného soudce JUDr. J. P. seznámeno s provedenými vícepracemi ve věci výstavby Justičního areálu v B. již  na jednání dne 12. 3. 2008 a dále dopisem ze dne 28. 3. 2008, přičemž je nutné zdůraznit, že ekonomický náměstek ministra spravedlnosti Mgr. Ing. F. S., Ph.D., dopisem z blíže neurčeného dne měsíce září 2008 nejen že potvrdil povědomost o vícepracích, ale dokonce  kárně obviněnému soudci sdělil, že zahájení jednacího řízení bez uveřejnění (ohledně víceprací) bylo Ministerstvem spravedlnosti schváleno dopisem ze dne 22. 4. 2008, č.j. 30/2008-INV-Z/1.

Na problematiku počátku lhůty pro podání návrhu na zahájení kárného řízení je možno nepřímo aplikovat i Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 3. 10. 2002, sp. zn. IV. ÚS 302/2002, podle kterého část věty citovaného ustanovení § 9 odst. 1 zák. č. 7/2002 Sb., ve znění účinném do 30. 9. 2008,  „kdy se navrhovatel dozvěděl o kárném provinění“ nelze chápat tak, že běh zákonné subjektivní lhůty k podání návrhu na zahájení kárného řízení počíná teprve dnem, kdy byla oficiálně předána zpráva  o předmětné skutečnosti (tj. v daném případě dopis kárně obviněného soudce ze dne 10. 7. 2008, v jehož příloze zaslal Ministerstvu spravedlnosti zpracovaný přehled víceprací a méněprací na stavbě Justičního areálu v B. tak, jak byly zjištěny ke dni  30. 6. 2008), neboť tím by se počátek běhu uvedené lhůty nutně stal věcí nahodilosti. Za počátek běhu lhůty k podání návrhu na zahájení kárného řízení je nutno naopak považovat již okamžik zjištění předmětné skutečnosti příslušným orgánem (tj. v daném případě Ministerstvem spravedlnosti), a  to bez jakékoli závislosti na době oficiálního předání zprávy o této skutečnosti. To, že zpráva o přehledu víceprací a méněprací na stavbě Justičního areálu v B. byla Ministerstvu spravedlnosti oficiálně předána až dne 14. 7. 2008 (dopisem ze dne 10. 7. 2008) může, jak nepřímo vyplývá z citovaného nálezu Ústavního soudu České republiky, stěží cokoli změnit na tom, že již v březnu 2008 byl Ministerstvu spravedlnosti znám stav věci, a to na základě výše zmíněných dokumentů. Zákonná subjektivní lhůta tak počala plynout již okamžikem, kdy se Ministerstvo spravedlnosti o konání víceprací dozvědělo, tj. v daném případě již v měsíci březnu 2008.

V návaznosti na výše uvedené skutečnosti se kárný senát Nejvyššího soudu České republiky po projednání věci ztotožnil s názorem kárného senátu Vrchního soudu v Olomouci v tom, že ministr spravedlnosti podáním kárného návrhu na kárně obviněného soudce JUDr. J. P. až dne 10. 9. 2008 nedodržel dvouměsíční lhůtu stanovenou v § 9 odst. 1 zák. č. 7/2002 Sb., ve znění účinném do 30. 9. 2008, neboť bylo v řízení u soudu prvního stupně prokázáno, že se o předmětné skutečnosti dozvěděl již v březnu 2008.

Kárný senát Nejvyššího soudu České republiky ještě považuje za nezbytné konstatovat, že při svém rozhodování postupoval s poukazem na § 25 zák. č. 7/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v souladu s ustanovením § 263 odst. 7, poslední věta, tr. ř., ve kterém je stanoveno, že odvolací soud je vázán hodnocením těchto důkazů soudem prvního stupně s výjimkou těch důkazů, které odvolací soud sám ve veřejném zasedání znovu provedl.   

S ohledem na výše uvedené nezbylo kárnému senátu Nejvyššího soudu České republiky, než odvolání ministra spravedlnosti proti rozhodnutí kárného senátu Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. 10. 2008, sp. zn. 1 Ds 15/2008, podle § 21 odst. 3, věty druhé, zák. č. 7/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jako nedůvodné zamítnout.

Pro úplnost zbývá dodat, že podle čl. VI odst. 1. a 3 zák. č. 314/2008 Sb. a § 31 zák. č. 7/2002 Sb. Nejvyšší soud České republiky na daný případ aplikoval zák. č. 7/2002 Sb., ve znění účinném do 30. 9. 2008, podle čl. II odst. 1. zák. č. 314/2008 Sb. byl na daný případ aplikován zák. č. 6/2002 Sb., ve znění účinném do 30. 9. 2008. 

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz