občanské právo

Sama okolnost, že určitá právní skutečnost působí zpětně, neznamená, že na tuto skutečnost je nutno pohlížet, jako by se stala toho dne, od něhož vyvolává (zpětně) právní účinky, a nikoliv toho dne, ve kterém k ní došlo.

Oprávněná držba práva odpovídající věcnému břemeni vychází z omluvitelného omylu ohledně existence právní skutečnosti (titulu), který má za následek vznik věcného práva, případně jeho přechod nebo převod na držitele. Samotná skutečnost, že obsah určitého práva je dlouhodobě fakticky vykonáván nestačí.

Omyl je u právního úkonu rozhodující (podstatný), týká-li se právního důvodu (error in negotio), resp. předmětu, a to buď totožnosti předmětu (error in corpore) anebo podstatné vlastnosti předmětu (error in qualitate), osoby (error in personam), popř. jiné skutečnosti, která byla pro uskutečnění právního úkonu podle projevené vůle subjektu…

Oprávněným subjektem k podání vlastnické žaloby je pouze vlastník věci. Ochrany vlastnického práva se může domáhat pouze vlastník věci; toto právo není převoditelné na jiné osoby, a takové osoby, které nejsou vlastníky věci, nemohou podat žalobu na ochranu vlastnictví jiného svým jménem.

Je-li žalováno na vydání bezdůvodného obohacení, žalobce unese důkazní břemeno tehdy, prokáže-li že došlo k předání peněz. Argumentuje-li žalovaný tím, že se jednalo o dar, je na něm, aby toto své tvrzení prokázal.

Oprávněný z věcného břemene se může v případě, že věcné břemeno spočívá v nikoliv výlučné možnosti užívat cizí věc, domáhat, aby vlastníkovi, případně i jiným osobám, byla uložena povinnost umožnit mu výkon práva odpovídajícího věcnému břemeni, popřípadě zdržet se v žalobě konkretizovaného rušení výkonu práva a odstranit jeho…

Lhůta stanovená v § 8 zákona č. 172/1991 Sb. je lhůtou pořádkovou a vlastní zápis vlastnického práva do evidence nemovitostí (dnes do katastru nemovitostí), k jehož přechodu na obce došlo ex lege k uvedenému dni, má pouze účinky deklaratorní.

Způsobil-li vlastník domu výlučně svým jednáním, že se vyklizovaná osoba s jeho souhlasem, ale bez jiného právního titulu, nastěhovala do bytu v tomto domě, a podal-li poté proti ní žalobu na vyklizení tohoto bytu, aniž jí umožnil užívání jiného bytu (v témže domě), k němuž jí svědčí právo nájmu, má své místo úvaha, zda vlastníkův požadavek na…

U právního úkonu, který je neplatný, nelze vyslovit jeho odporovatelnost. Neplatnost právního úkonu má v takovém případě přednost před jeho odporovatelností, odporovat lze jen platnému právnímu úkonu.

V případě prodlení prodávajícího se splněním závazku uzavřít budoucí kupní smlouvu, sjednaného ve smlouvě o smlouvě budoucí, nedochází bez dalšího na straně prodávajícího k bezdůvodnému obohacení na úkor kupujícího, kdy toto by bylo představováno výši úroků, jež by jinak byl prodávající povinen platit bance po dobu svého prodlení z úvěru…

Vada v označení osoby, která je účastníkem smlouvy, nezpůsobuje sama o sobě neplatnost této smlouvy, pokud lze z celého obsahu právního úkonu jeho výkladem zjistit, kdo byl účastníkem smlouvy.

Smlouva, která byla uzavřena za účelem, aby pohledávka zástavního věřitele byla uspokojena tím, že na něj přejde vlastnictví zástavního dlužníka k zástavě, je neplatným právním úkonem podle § 39 ObčZ.

Pojem „trvalý pobyt“ lze vykládat z hlediska „faktického charakteru trvalosti a stálosti pobytu ve vztahu k takovým atributům jako je vázanost na práci, rodinu,vlastní bydlení a vlastnictví majetku“. Takovýto výklad není v rozporu se zákonem č. 87/1991 Sb., nálezem č. 164/1994 Sb., ani ustanoveními právních předpisů o evidenci…

Kupní smlouva, která byla uzavřena za účelem, aby pohledávka kupujícího zástavního věřitele byla uspokojena tím, že na něj přejde vlastnictví prodávajícího zástavního dlužníka k zástavě, je neplatným právním úkonem podle § 39 ObčZ. O zajišťovací převod práva jde tehdy, jestliže dlužník převede na věřitele své právo například vlastnické právo) s…

Občanský zákoník nestanoví, jak má být v závěti vyjádřeno ustanovení někoho dědicem, tj. formální náležitost ustanovení dědice. Zákon nevyžaduje, aby dědic byl v závěti výslovně pojmenován, ale ze závěti musí být vždy zcela nezvratně zjistitelné, komu má zůstavený majetek připadnout.

Slouží-li zástavní právo k zajištění závazků, uvedených v ustanovení § 9 odst. 3 písm. b) pod body aa) až nn) o. s. ř., tedy mimo jiné závazků ze smlouvy o úvěru, pak spory z právních vztahů vzniklých ze zástavních smluv a ze zástavních práv, zřízených na jejich základě, projednávají a rozhodují v prvním stupni krajské soudy s působností…

Dojde-li ke změně na straně některého z účastníků řízení a tato skutečnost se neprojeví v rozhodování soudu, soud nejedná se správným účastníkem řízení, jedná se o nesprávný postup v průběhu řízení, kterým je odňata možnost účastníku řízení jednat před odvolacím soudem.

Nárok zdravotní pojišťovny na náhradu nákladů zaplacených zdravotnickému zařízení za léčení jejího pojištěnce, uplatněný proti třetím osobám, v důsledku jejichž zaviněného protiprávního jednání došlo k poškození zdraví pojištěnce, není nárokem na náhradu škody na zdraví poškozeného podle občanského zákoníku. Právo zdravotní pojišťovny na náhradu…

Použití korektivu „dobré mravy“ při výkonu práva za účelem dosahování ideje spravedlnosti (aequum en bonum) v konkrétním případě nesmí vést na druhé straně k oslabení principu jistoty (bezpečnosti) občanskoprávního styku.

Právní úkony vyjádřené slovy je třeba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem.