Zamítne-li soud žalobu na určení, zda tu právo nebo právní vztah je či není, pro nedostatek naléhavého právního zájmu na takovém určení, není důvod pro to, aby současně žalobu přezkoumal po stránce věcné. Pokud by však došlo k posouzení věci i po věcné stránce, jsou takové závěry soudu při existenci nedostatku naléhavého právního zájmu nevýznamné…
Pro posouzení možnosti odporovat právním úkonům dlužníka, zkracujícím věřitele (učiněným v úmyslu zkrátit věřitele), postačuje, aby dlužník sledoval svým jednáním zkrácení jakékoliv pohledávky svého věřitele; není vůbec rozhodné, zda šlo o pohledávku splatnou či nesplatnou, popřípadě budoucí, nebo zda pohledávka byla…
Nevyhotoví-li soud a nedoručí-li odvolateli výzvu k odstranění vad odvolání, včetně poučení o tom, jak vytčené nedostatky odstranit a poučení o následcích nečinnosti odvolatele, zatíží řízení vadou.
Právní úkon je nesrozumitelný, jestliže ani jeho výkladem nelze - objektivně posuzováno - zjistit, jaký obsah jím měl být vlastně vyjádřen. Závěr o neurčitosti právního úkonu předpokládá, že vyjádření projevu je sice srozumitelné, avšak neurčitý je jeho obsah. Podle § 35 odst. 2 obč. zák. je třeba právní úkony vyjádřené slovy vykládat nejen podle…
Pojem „tatáž věc“ jako překážka věci pravomocně rozhodnuté ve smyslu § 159 odst. 3 o.s.ř. přichází v exekučním řízení v úvahu jen tehdy, jestliže jde o tutéž věc v tom smyslu, že je navrhován stejný způsob exekuce na totožný předmět exekuce ve vztahu mezi týmiž účastníky a pro stejnou pohledávku.
Podle § 190 odst. 1 a 2 obč. zákoníku, platného do 1.1.1992, rozhodnutím o přidělení obytné místnosti v zařízeních určených k trvalému bydlení vydaným místním národním výborem nebo jiným orgánem příslušným podle předpisů o hospodaření s byty vzniklo občanovi právo, aby s ním organizace uzavřela dohodu o užívání místnosti. Právo užívat obytnou…
Úplnost šetření o podmínkách doručení předpokládá prověření toho, zda jsou námitky, uplatněné účastníkem, způsobilé účinně zpochybnit údaje sdělené poštou, z nichž odvolací soud - výlučně - vycházel. Jestliže odvolací soud nikterak nevyšetřil (nemohl-li vycházel z doručenky a jinou informaci neměl), zda se adresát v místě doručení zdržoval, pak…
Úspěšnost v soudním sporu je třeba posuzovat ve vztahu ke každému ze společníků a neplatí, že pokud je návrhu vyhověno ve vztahu k jednomu ze společníků, je takovému návrhu vyhověno zcela.
I kdyby usnesení, jehož výkon je navrhován, nebylo doručeno oprávněnému (subjektu, v jehož prospěch má být plněno), postačí k tom, aby se stalo vykonatelným, uplynutí lhůty k plnění počítané od jeho doručení povinnému (subjektu, který se zavázal plnit).
Při vyhovění žalobě na vyklizení nemovitosti, užívané bez právního důvodu, lze toto vyklizení vázat na zajištění bytové náhrady v případě, že to odůvodňují závažné okolnosti na straně vyklizovaného, a že i na tom, kdo se vyklizení domáhá, lze spravedlivě požadovat, aby se přiměřená ochrana jeho práva takto podmínila a její splnění časově…
Doručování ve smyslu § 47 odst. 2 o.s.ř. ve znění před novelou vychází z rozlišení situace, kdy se adresát v místě doručení (vskutku) nezdržuje, od té, kdy zde v době doručování (toliko) není přítomen (přičemž právě tehdy přichází v úvahu doručení náhradní). Je-li „nepřítomnost" v době doručování okolností, jež je náhradnímu doručení příznačná, je…
Podání někoho, kdo vystupuje jako zástupce účastníka, aniž by bylo způsobem uvedeným v ustanovení § 28 odst. 1 o.s.ř. prokázáno jeho oprávnění k zastupování, nelze považovat za podání neoprávněné osoby. Není tu totiž významné jen to, kdo podání učinil; podstatné je, zda sám hodlá vstoupit do procesně právního vztahu, nebo zda procesní úkon činí za…
Nezbytným předpokladem pro nařízení výkonu rozhodnutí je, aby práva a jim odpovídající povinnosti byly ve vykonávaném rozhodnutí určeny přesným a nepochybným způsobem. Rozhodnutí musí vždy obsahovat přesnou individualizaci oprávněného a povinného, přesné vymezení práv a povinností k plnění, jakož i přesný rozsah a obsah plnění a přesně stanovenou…
Samo uveřejnění nepravdivého údaje, dotýkajícího se osobnosti fyzické osoby, zakládá zpravidla neoprávněný zásah do práva na ochranu jej osobnosti, odůvodňující požadavek na poskytnutí zadostiučinění podle ustanovení § 13 odst. 1 občanského zákoníku. Použití kritiky a odsuzování jednání nebo činnosti fyzické osoby, opírající se o okolnosti, o níž…
Ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák. lze aplikovat na výkon existujícího práva či povinnosti; na jeho základě však nelze konstituovat dosud neexistující práva, či povinnosti. Nelze v konkrétním případě aktem aplikace práva založit dosud neexistující povinnost vlastníka, stejně tak nelze prostřednictvím tohoto ustanovení založit dosud neexistující…
Vzhledem k § 4 zák. práce lze na pracovněprávní (služebněprávní) vztahy příslušníků ozbrojených sil v činné službě zákoník práce vztáhnout, jen pokud to zákoník práce výslovně stanoví nebo pokud to stanoví zvláštní předpisy. Protože žádné ustanovení zákoníku práce, ani žádné ustanovení zvláštních předpisů neumožňuje posouzení bezdůvodného…
Po novele zákona č. 232/1991 Sb., provedené zákonem č. 312/1991 Sb. se doložení skutečností, uvedených v dokladech podle § 2 odst. 2 stalo pouze předmětem skutkových zjištění, rozhodných pro posouzení, zda v řízení uplatněný nárok je důvodný či nikoli. Ani případné nepředložení dokladů nemůže způsobit, že by tak nebyla splněna hmotněprávní…
Samo uveřejnění nepravdivého údaje, dotýkajícího se osobnosti fyzické osoby, zakládá zpravidla neoprávněný zásah do práva na ochranu jej osobnosti, odůvodňující požadavek na poskytnutí zadostiučinění podle ustanovení § 13 odst. 1 občanského zákoníku
Za důležitý důvod, pro který účastník může požádat o odročení jednání, je tedy třeba ve smyslu ustanovení § 101 odst. 2 věty druhé o.s.ř. považovat jak takovou okolnost (událost), která účastníku objektivně (nezávisle na jeho vůli) zabrání zúčastnit se jednání (například zdravotní indispozice, účast u jiného jednání, či služební cesta), tak i…
Žalobní petit nelze považovat za nesprávný, jestliže mu není možné vyhovět, protože není v souladu s hmotným právem, nebo jestliže žalobce uvedl jeho znění v omylu, například o hmotněprávní kvalifikaci uplatněného nároku.
Je-li u koupě nemovité věci v písemné smlouvě výslovně projevena vůle stran uzavřít úplatnou kupní smlouvu bez určení kupní ceny, uplatní se podle § 2131 o. z. přiměřeně § 2085...
Rovněž nesprávný závazný právní názor nadřízeného orgánu, který negativně ovlivnil délku odškodněného řízení, vylučuje na základě § 16 odst. 4 (s přihlédnutím k...
Účinky vyvrácení domněnky platební neschopnosti dlužníka dle § 3 odst. 2 písm. b/ insolvenčního zákona má výkaz stavu likvidity sestavený podle § 3 odst. 3 insolvenčního zákona...
Pojem „neoddělitelnost věcí“ ve smyslu § 2149 odst. 2 o. z. zákon blíže nedefinuje. Jde zde o právní normu s tzv. relativně neurčitou hypotézou, tj. normu, jejíž hypotéza není...
Smyslem § 109 odst. 2 písm. c/ o. s. ř. je zajistit hospodárnost řízení; proto by měl soud posoudit, zda vyčkání výsledku vedlejšího řízení bude i z hlediska délky původního...
