občanské právo

Návrh na obnovu řízení o dědictví může podat jen ten, kdo byl účastníkem řízení o dědictví , o jehož obnovu jde. Není rozhodné, zda navrhovatel mohl být nebo měl být účastníkem řízení o dědictví a není také rozhodné, z jakého důvodu se řízení o dědictví neúčastnil.

Předpokladem rozhodnutí o žalobě rozsudkem pro zmeškání je (mimo jiné) vylíčení právně významných skutečností v žalobě, tj. uvedení úplných, určitých (konkrétních) tvrzení, obsahujících všechny znaky skutkové části (hypotézy) hmotněprávní normy, na jejímž základě uplatněný nárok spočívá.

Rozhodnutí vydané v blokovém řízení musí mít obsahové a formální náležitosti vyplývající z ustanovení § 85 odst. 1, § 85 odst. 3 a § 85 odst. 4 věty druhé zákona o přestupcích, požadavky na rozhodnutí v blokovém řízení nelze dovozovat z ustanovení § 47 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní…

Nereaguje-li odvolací soud na návrh změny žaloby z důvodu, že tento návrh je postižen vadou, zatíží tak své rozhodnutí jinou vadou řízení, která může mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

Vylučuje-li povaha rozhodnutí odvolacího soudu, jímž se řízení končí, možnost věcného přezkumu rozhodnutí soudu prvního stupně, pak tvrzení, že rozhodnutí soudu prvního stupně je nesprávné, případně, že řízení, které vydání tohoto rozhodnutí předcházelo, je postiženo vadami (včetně vady podle § 237 odst. 1 písm. f/ o.s.ř.), sama o sobě důvodnost…

Nemá-li soud dostatečné podklady pro závěr, že žalovaný není nemocen, nebo že mu nemoc (se zřetelem k povaze nemoci a určenému léčebnému režimu) v účasti na jednání nebrání, pak nemůže bez dalšího uzavřít, že omluva neúčasti u jednání pro nemoc není důvodnou omluvou žalovaného ve smyslu § 153b o. s. ř. Na tom nemění nic ani to, pokud se žalovaný k…

Jedna a táž skutečnost nemůže současně založit závěr o existenci důvodné a včasné omluvy žalovaného ve smyslu § 153b odst. 1 o. s. ř. i závěr o tom, že u žalovaného je dán omluvitelný důvod zmeškání dle § 153b odst. 4 o. s. ř.

O stejnou věc ve smyslu § 83 o.s.ř. se jedná tehdy, jde-li v pozdějším řízení o tentýž nárok nebo stav (předmět řízení), o němž již bylo zahájeno jiné řízení, týká-li se týchž osob. Řízením se rozumí soudní řízení, souběžné řízení soudní a správní není výše uvedeným ustanovením vyloučeno.

Objektivní přípustnost dovolání vystihuje kvalifikovanou „nejistotu" v rozhodování, přípustnost subjektivní reflektuje stav procesní újmy, jež konečným výsledkem sporu nastala v osobě určitého účastníka. Tato újma se projevuje v poměření nejpříznivějšího výsledku, který odvolací soud pro účastníka mohl založit svým rozhodnutím, a výsledku, který…

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle § 14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodování přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu zcela zjevně brání…

I v jiných věcech, než jsou uvedeny v zákoně č. 119/1990 Sb. o soudní rehabilitaci, je ministr spravedlnosti povinen podat stížnost pro porušení zákona, jestliže přezkoumáním zjistí, že k porušení zákona došlo z důvodů uvedených v ustanovení § 1 zákona o soudní rehabilitaci, přičemž tomuto postupu nebrání skutečnost, že Nejvyšší soud věc rozhodl…

Zákonné předpoklady uvedené v ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 87/l99l Sb. nejsou podle slovního znění, obsahu a účelu sledovaného tímto ustanovením vázány na subjektivní stránku konání osob, které věc nabyly v rozhodném období (25.2.l948-l.l.l990) od státu (vědomost o nabytí věci v rozporu s tehdy platnými předpisy nebo na základě protiprávního…

Vztah mezi oprávněnou osobou ve smyslu zákona o půdě a osobou povinnou k poskytnutí náhrady za inventář, který je vztahem upraveným zákonem o půdě jako zvláštním předpisem, nezbavuje povinnou osobu povinnosti poskytnout oprávněné osobě náhradu za inventář jen proto, že poskytla plnění, jež byla povinna oprávněné osobě poskytnout, jiné oprávněné…

Pokud smlouva o sdružení, uzavřená podle § 360a hospodářského zákoníku nemá ujednání o způsobu vzájemného vypořádání závazků po zániku smlouvy o sdružení, nedošlo k dohodě o náležitosti, kterou zákon považuje za nezbytnou a smlouva je tak neplatná.

Případem, kdy by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi rodičem a dítětem, a kdy ustanoví soud dítěti opatrovníka, je i vyslovení souhlasu s nastěhováním rodiče do bytu k dítěti, které je výlučným nájemcem tohoto bytu.

Prodej spoluvlastnického podílu povinného k nemovitosti, ve které podniká, sám o sobě nevylučuje, že by povinný nemohl nadále provozovat své podnikání v této nemovitosti.

Určujícím pro charakter bytů, vymezených v § 8 zákona č. 102/1992 Sb. je, zda byly tyto byty užívány k 5.3.1992 vojáky z povolání (příslušníky ozbrojených složek); nebylo-li tomu tak, nebo stala-li se nájemcem i jiná osoba, takovýto byt ztratil charakter bytu podle § 8 zákona č. 102/1992 Sb. Ke změně charakteru bytů nedošlo, pokud byt byl k…

Dočasnost vztahu přenechání nemovitosti k dočasnému užívání ve smyslu občanského zákoníku ve znění do 31.12.1991 nevylučovala i sjednání dohody bez stanovení doby užívání.

Není-li nárok na bytovou náhradu, založený pravomocným soudním rozhodnutím, v důsledku později změněných poměrů v souladu s dobrými mravy, může soud tento nárok zcela odepřít, příp. rozhodnout o změně formy bytové náhrady.

Z ustanovení § 7 zákona č. 87/1991 Sb. nevyplývá povinnost vydávajícího (povinné osoby) uvádět vydávanou (popř. již vydanou) věc do stavu, v němž se nalézala ke dni doručení písemné výzvy k vydání.