epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    27. 10. 2006
    ID: 44230

    Samostatná věc a součást věci

    Součásti věci je součást, jejíž oddělení znamená pro věc hlavní (nikoliv též pro její oddělovanou součást) újmu na její hodnotě. Znehodnocením nemusí být jen ztráta hodnoty peněžní (byť ta bývá zpravidla výsledným odrazem ztráty jakýchkoliv jiných hodnot), nýbrž může jít i o znehodnocení funkční, estetické či jiné. Znehodnocením se míní stav, kdy hlavní věc v porovnání se stavem před oddělením její součásti, slouží svému původnímu účelu méně kvalitně nebo mu nemůže sloužit vůbec. Teprve faktické oddělení součásti doprovázené znehodnocením věci hlavní přináší právní důsledek, že dřívější součást se stává věcí samostatnou a na dosavadní hlavní věci nezávislou.

    (Usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 20 Cdo 1781/2006, ze dne 29.8.2006)

    Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného Mgr. G. V., proti povinným 1/ M. P., a 2/ V. P.,  oběma zastoupeným  advokátem, vyklizením, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 55 E 5712/2004, o dovolání oprávněného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. února 2006, č. j. 16 Co 612/2005-74, tak, že usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. února 2006, č. j. 16 Co 612/2005-74, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

    Z odůvodnění :

    Odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že zastavil výkon rozhodnutí vyklizením obytné místnosti v bytu povinných; je toho názoru, že soud prvního stupně „zcela správně návrh na zastavení exekuce zamítl“, avšak v rámci odvolacího řízení účastníci učinili nesporným, že předmětný pokoj povinní vyklidili a předali klíče oprávněnému; v pokoji se nachází pouze vestavěná skříň a podlahová krytina. Za této situace jsou proto splněny předpoklady pro zastavení výkonu rozhodnutí podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. g/ zákona 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „o.s.ř.“), neboť uvedenou vestavěnou skříň a podlahovou krytinu je možno považovat za součást pokoje (bytu) a jejich případné odstranění by bylo, zejména pak s ohledem na ekonomickou náročnost, v rozporu s dobrými mravy.

    Oprávněný v dovolání namítl, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř.). Namítá, že ponechání vestavěných skříní v předmětném pokoji odporuje exekučnímu titulu, který ukládá povinným zcela vyklidit pokoj bez ohledu na povahu, kvalitu či cenu v něm umístěných věcí a případná aplikace dobrých mravů je v dané věci irelevantní a absurdní, neboť se jedná toliko o vyklizení nábytku. Ponechání těchto skříní nejenže zmenšuje užitnou plochu v místnosti z 12 m2  na 9 m2, ale oprávněnému také brání umístit v pokoji jeho nábytek, případně další zařízení a náležitě jej tak využít. Oprávněný odvolacímu soudu vytýká, že aniž měl základní představu o rozsahu, v jakém vestavěné skříně povinných omezují jeho realizaci práva bydlení a ačkoliv soud upozorňoval na jejich charakter, ve věci rozhodl. Navrhuje proto, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil zpět odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

    Povinní ve vyjádření k dovolání oprávněného uvedli, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu považují za správné. Jsou toho názoru, že vestavěné skříně nelze považovat za samostatnou movitou věc, ale za součást věci (v daném případě bytu povinných), a proto nelze vyhovět požadavku dovolatele na jejich odstranění. Jsou naopak toho názoru, že jejich ponechání zvyšuje účelnou plochu předmětného pokoje. Souhlasí také s poukazem odvolacího soudu na ekonomickou náročnost a rozpor s dobrými mravy v případě jejich odstranění. Navrhují proto, aby Nejvyšší soud dovolání oprávněného zamítl. 

    Dovolání je přípustné podle ustanovení § 236 odst. 1 o.s.ř., neboť směřuje proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo změněno usnesení soudu prvního stupně o návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí (§ 238a odst. 1 písm. d/ a odst. 2, § 237 odst. 1 písm. a/ o.s.ř.), a je také i důvodné.

    Rozhodnutí odvolacího soudu lze přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání. Je-li dovolání – jako v projednávaném případě – přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a/ a b/ a § 229 odst. 3 o.s.ř., jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny.

    Protože uvedené vady namítány nebyly a ze spisu se nepodávají, je předmětem dovolacího přezkumu dovolatelem napadené posouzení závěru odvolacího soudu o naplnění předpokladů pro zastavení výkonu rozhodnutí opírající se zejména o závěr, dle kterého lze považovat vestavěné skříně umístěné ve vyklizovaném pokoji za součást bytu (§ 120 odst. 1 obč. zák.).

    Je-li dovolání přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a/ a b/ o.s.ř., popřípadě podle obdobného užití těchto ustanovení, lze dovolání podat také z důvodu, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Dovolání v dané věci obsahově k takovému důvodu – též – směřuje.

    Odvolací soud mohl v dané věci dosáhnout procesně relevantních závěrů jedině na základě správného právního posouzení, jež by mu vymezilo pro rozhodnutí významné skutečnosti.

    Právní institut součásti věci je zákonným vyjádřením toho, že existují věci, jakožto hmotné předměty, které lze z hlediska právní teorie charakterizovat jako věci složené, tedy věci, které jsou vnitřně strukturovány a tvořeny relativně samostatnými částmi více nebo méně vzájemně spojenými. Zákon staví samostatnost věci ve vztahu k věci jiné na dvou kritériích – na vzájemné sounáležitosti věcí a na míře jejich oddělitelnosti (§ 120 odst. 1 obč. zák.).

    První kritérium představuje spíše subjektivní rovinu, neboť „to, co k věci podle její povahy náleží”, se určuje do značné míry podle lidských zvyklostí, zkušeností a norem vztahujících se ke konkrétní věci. Míra sounáležitosti se pak posuzuje prostřednictvím povahy té věci, která je považována za věc podstatnější, určující a tedy, ve vztahu více věcí, za věc tzv. hlavní. Zákonný text touto obecnou úpravou dává prostor k individuálnímu posouzení, jaké vlastnosti věc hlavní vykazuje, aby odtud bylo možno odvíjet úvahy, zda jiná relativně samostatná věc k ní „patří” natolik neodmyslitelně, že nemůže již být považována za věc odlišnou. Druhé kritérium je více objektivní a sleduje spojení věcí především ve smyslu fyzickém. Formulace „nemůže být oddělena, aniž by se tím věc znehodnotila,” však nevylučuje možnost faktické separace věcí, naopak vlastně v důsledcích jejich oddělení spatřuje měřítko samostatnosti věcí. Charakter „oddělení” zákon nestanoví a tedy nutně tento pojem musí zahrnovat celou škálu způsobů od přímých zásahů do hmotné podstaty věci (např. vybourání vestavěných oken domu), přes manipulaci neničící podstatu věci (např. odmontování kola automobilu), po pouhé volně proveditelné odnětí věci (např. odnesení bezdrátového sluchátka od telefonního aparátu). Definici součásti věci pak z tohoto pohledu vyhovují ty případy, kdy oddělení kterýmkoliv z uvedených způsobů znamená  pro věc hlavní (nikoliv též pro její oddělovanou součást) újmu na její hodnotě. Znehodnocením nemusí být ovšem jen ztráta hodnoty peněžní (byť ta bývá zpravidla výsledným odrazem ztráty jakýchkoliv jiných hodnot), nýbrž může jít i o znehodnocení funkční, estetické či jiné. Jinými slovy řečeno, se znehodnocením míní stav, kdy hlavní věc v porovnání se stavem před oddělením její součásti, slouží svému původnímu účelu méně kvalitně nebo mu nemůže sloužit vůbec. Teprve faktické oddělení součásti doprovázené znehodnocením věci hlavní přináší právní důsledek, že dřívější součást se stává věcí samostatnou a na dosavadní hlavní věci nezávislou (srov. Švestka, J., Jehlička, O., Škárová, M., Spáčil J. a kol. Občanský zákoník, Komentář, 10. vydání. C. H. Beck, 2006, str. 464 a násl. nebo – mezi dalšími – například rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. července 1999, sp. zn. 25 Cdo 770/98, popř. rozsudek ze dne 19. června 2001, sp. zn. 22 Cdo 2250/99).

    Jak již dovolací soud ve své rozhodovací praxi opakovaně uzavřel, rozhodnutí o tom, jde-li o součást věci, vyplývá z úvahy soudu, která vychází z uvedených kritérií. Dovolací soud proto může úvahu odvolacího soudu mající svůj význam ve vztahu k případnému zastavení nařízeného výkonu rozhodnutí vyklizením sporného pokoje, učiněnou ohledně součásti věci (bytu), přezkoumávat jen z toho hlediska, zda odvolací soud uvedená kritéria respektoval a zda-li případně nejde – vzhledem k okolnostem případu – o úvahu zjevně nepřiměřenou.

    Z výše uvedeného se podává, že není vyloučeno, aby předmětné vestavěné skříně, a případně též podlahová krytina, byly – se zohledněním všech relevantních znaků – součástí věci (v daném případě pokoje). Pro dosažení takového závěru je však nezbytné konkrétní charakteristiky skříní a podlahové krytiny, v daných okolnostech, tedy skutkový základ věci (viz. § 153 odst. 1 o.s.ř.), zjistit a současně je také poměřit rozhodnými kritérii co do jejich vzájemné sounáležitosti s věcí hlavní (bytem) a míry jejich oddělitelnosti. Odvolací soud však takový požadavek na své rozhodování ponechal stranou a svůj závěr o povaze vestavěných skříní a podlahové krytiny – bez dalšího – založil na potencionalitě takového hodnocení (viz jím užitý výraz, že by je bylo možno považovat za součást předmětného pokoje, nad to „za dané situace“), aniž by jakkoliv zjišťoval jejich případnou sounáležitost či jejich oddělitelnost. Současně také odvolacím soudem použitá argumentace o možné rozpornosti případného odstranění vestavěných skříní s dobrými mravy, a to zejména pro ekonomickou náročnost, není výstižná, neboť hlediskem případného rozporu s dobrými mravy lze posuzovat pouze výkon práv a povinností (mající formu právních úkonů či faktického chování) účastníků občanskoprávních vztahů, a nikoliv důsledky zákonným způsobem realizované exekuce; hledisko ekonomické náročnosti provádění výkonu poměřované s hodnotou vynucovaného stavu nelze ovšem pro případ rozhodování o zastavení výkonu rozhodnutí podle § 268 odst. 1 písm. h/ o.s.ř. vyloučit, na takových úvahách však rozhodnutí odvolacího soudu vystavěno není.

    Právní posouzení věci odvolacím soudem je tedy neúplné, a v důsledku toho i nesprávné (§ 243b odst. 2, věta za středníkem, o.s.ř.). Jelikož na tomto posouzení napadené usnesení spočívá (§ 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř.), Nejvyšší soud je zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§ 243b odst. 2, 3 o.s.ř.).

    Odvolací soud se bude – a to z povahy věci v prvé řadě – zabývat (skutkovou) otázkou, zda-li lze vestavěné skříně nacházející se ve vyklizovaném pokoji (při zohlednění předpokladů výše naznačených) považovat za součást věci (pokoje) či nikoliv,  a zda-li jsou – proto – splněny předpoklady pro zastavení výkonu rozhodnutí postupem předpokládaným ustanovením § 268 o.s.ř., jestliže předmětný pokoj (vyjma sporných vestavěných skříní a podlahové krytiny) je již – mezi stranami v tomto ohledu vskutku nesporně – jinak v souladu s exekučním titulem vyklizen.



    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    redakce (jav)
    27. 10. 2006

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Mlčenlivost notáře
    • Vyvlastnění, moderační právo soudu
    • Majetková podstata
    • Osvobození od placení zbytku dluhů (exkluzivně pro předplatitele)
    • Ověření podpisu advokátem (exkluzivně pro předplatitele)
    • Pohledávka vyloučená z uspokojení (exkluzivně pro předplatitele)
    • Škoda a identifikace poškozeného (exkluzivně pro předplatitele)
    • Autorské právo
    • Jednatel
    • Insolvence a nájem bytu
    • Bezdůvodné obohacení

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 20.06.2025Nový stavební zákon – aktuální judikatura (online - živé vysílání) - 20.6.2025
    • 24.06.2025Změny v aktuální rozhodovací praxi ÚOHS - pro zadavatele - PRAKTICKY! (online - živé vysílání) - 24.6.2025
    • 24.06.2025Flexibilní pracovní doba – Ne vždy musí zaměstnanci pracovat ve standardních pevných či pravidelných směnách! (online - živé vysílání) - 24.6.2025
    • 25.06.2025Nový stavební zákon – aktuální legislativní změny (online - živé vysílání) - 25.6.2025
    • 26.06.2025Náhrada škody a újmy v pracovněprávních vztazích (online - živé vysílání) - 26.6.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • DEAL MONITOR
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Mlčenlivost notáře
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Státní zaměstnanci a úředníci v byznysu: Flexinovela bourá hranice a otevírá dveře do podnikatelských orgánů
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • 10 otázek pro ... Lukáše Vacka
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Zákaz doložek mlčenlivosti o mzdě, zrušení povinných vstupní lékařských prohlídek u nerizikových prací a navýšení podpory v nezaměstnanosti aneb flexinovela zákoníku práce není jen o změnách ve zkušební či výpovědní době
    • Výpověď z pracovního poměru z důvodu neomluveného zameškání jedné směny
    • Provozovatel e-shopu Rohlik.cz uspěl u NSS: Případ údajného švarcsystému musí soud posoudit znovu!
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Vexatorní podání jako neodvratitelný důsledek rozvoje AI
    • Právní novinky v roce 2025, část třetí – změny v oblasti veřejných zakázek a v trestním právu
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • V Mělníce by se chtěl soudit každý aneb úspěšnost návrhů na vydání předběžného opatření u okresních soudů

    Soudní rozhodnutí

    Mlčenlivost notáře

    Při rozhodování, zda je nezbytný souhlas (právních nástupů) osoby, jejíž podpis notář ověřil, se zproštěním povinnosti mlčenlivosti notáře pro účely jeho výpovědi před...

    Maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání

    Přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 4 alinea 1 tr. zákoníku se za splnění dalších podmínek dopustí jen taková osoba, proti které byla...

    Zahlazení odsouzení

    Podmínka nepřetržité doby, která musí uplynout, aby soud mohl zahladit odsouzení, je naplněna uplynutím právě jen časového úseku vymezeného v § 105 odst. 1 písm. a) až e) tr....

    Vyvlastnění, moderační právo soudu

    Moderační právo soudu nebude mít místa tam, kde nebyly zjištěny (a dokonce ani tvrzeny) žádné mimořádné okolnosti případu týkající se vyvlastňované věci. Účelem...

    Majetková podstata

    V řízení o určení neúčinnosti smlouvy, kterou dlužník uzavřel s dalšími osobami, není insolvenční správce oprávněn ani povinen podat odpůrčí žalobu proti těmto osobám jen...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.