Vykonatelnost notářského zápisu

(Usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 20 Cdo 2169/2009, ze dne 1.7.2011)

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v exekuční věci oprávněné W, spol. s r. o., se sídlem v M.B., zastoupené JUDr. P. N., advokátem se sídlem v P., proti povinné A. S. s. r. o., se sídlem v P., od 23. 6. 2010 v konkursu, pro 434 671,70 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 74 Nc 1642/2008, o dovolání oprávněné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 1. 2009, č. j. 13 Co 37/2009-32, tak, že dovolání zamítl.

Z odůvodnění :

Obvodní soud pro Prahu 9 usnesením ze dne 19. 6. 2008, č. j. 74 Nc 1642/2008-9, nařídil podle notářského zápisu sepsaného dne 11. 4. 2008 JUDr. H. D., pod sp. zn. NZ 308/2008, k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 434 671,70 Kč, úroku z prodlení ve výši 222 402,29 Kč a úroku z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky 434 671,70 Kč od 10. 6. 2008 do zaplacení, nákladů oprávněného a nákladů této exekuce exekuci, jejímž provedením pověřil soudního exekutora JUDr. I. I.

Městský soud napadeným rozhodnutím změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že návrh na nařízení exekuce v části týkající se úroků z prodlení ve výši 222 402,29 Kč a úroku z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky 434 671,70 Kč od 10. 6. 2008 do zaplacení zamítl; jinak usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Dospěl k závěru, že notářský zápis, jinak splňující všechny zákonem stanovené náležitosti, je nevykonatelný v části týkající se smluvního úroku z prodlení. Ze zápisu totiž nelze stanovit, kdy je smluvní úrok splatný a do kdy se má platit. V tomto směru odvolací soud odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 3. 2001, sp. zn. 21 Cdo 593/2000, a ze dne 17. 5. 2007, sp. zn. 20 Cdo 1941/2005.

Oprávněná v dovolání, jež směřuje proti té části usnesení odvolacího soudu, jíž bylo usnesení soudu prvního stupně změněno, namítá nesprávné právní posouzení věci v otázce vykonatelnosti notářského zápisu (§ 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř.). Namítá předně, že z odůvodnění napadeného usnesení není jasné, o co odvolací soud opírá závěr, že není zřejmé, do kdy se má smluvní úrok platit. Protože v době uzavírání dohody žádné prodlení zakládající povinnost k úhradě úroku z prodlení není, je obvyklé vymezit „do kdy se má smluvní úrok platit“ tím, že se tak má stát za celé období prodlení až „do zaplacení“. Každé jiné vymezení by znamenalo, že by se smluvní úrok z prodlení platil pouze do uplynutí určité doby plnění, tedy např. do 30. dne prodlení apod. Jedině vymezení „do zaplacení“ odráží povahu úroku z prodlení. Požadavek na uvedení doby plnění ve smyslu § 71b odst. 1 písm. e) zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění do 30. 6. 2009 (dále též jen „zákon č. 358/1992 Sb.“), je třeba vztáhnout k pohledávce, nikoliv k jejímu příslušenství. Požadavek odvolacího soudu na stanovení doby plnění úroku z prodlení např. vždy jednou měsíčně, do posledního dne kalendářního měsíce apod. by ve svém důsledku znamenal, že oprávněný by se v návrhu na zahájení exekuce musel ohledně úroků z prodlení omezit vždy na úrok z prodlení, ohledně něhož by podle konstrukce odvolacího soudu nastala doba plnění, čímž by se vymáhání příslušenství pohledávky opřené o notářský zápis ve smyslu § 71b zákona č. 358/1992 Sb. stalo nanejvýš komplikované. Závěr odvolacího soudu se podle dovolatelky jeví problematickým i ve vztahu k promlčení. Navrhla proto, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu v napadené části zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Dovolací soud rozhodl o věci podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 30. 6. 2009 (srovnej část první, čl. II Přechodná ustanovení, bod 12 zákona č. 7/2009 Sb.).

Dovolání přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 238a odst. 1 písm. c) o. s. ř. a § 130 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 120/2001 Sb.“), není však důvodné.

Podle § 274 písm. e) o. s. ř. ustanovení § 251 až 271 se použijí s výjimkou § 261a odst. 2 a 3 i na výkon notářských a exekučních zápisů se svolením k vykonatelnosti sepsaných podle zvláštních předpisů.

Podle § 40 odst. 1 písm. d) zákona č. 120/2001 Sb. je exekučním titulem notářský zápis se svolením k vykonatelnosti sepsaný podle zvláštního právního předpisu nebo exekutorský zápis podle § 78 písm. a).

Podle § 71b odst. 1 zákona č. 358/1992 Sb., ve znění do 30. 6. 2009, dohoda účastníků musí obsahovat
a) označení osoby, která se zavázala ke splnění pohledávky nebo jiného nároku (osoby povinné),
b) označení osoby, jejíž pohledávka nebo jiný nárok mají být splněny (osoby oprávněné),
c) skutečnosti, na nichž se pohledávka nebo jiný nárok zakládá,
d) předmět plnění,
e) dobu plnění,
f) prohlášení povinné osoby o svolení k vykonatelnosti zápisu.

Podle § 261a odst. 1 o. s. ř. výkon rozhodnutí lze nařídit jen tehdy, obsahuje-li rozhodnutí označení oprávněné a povinné osoby, vymezení rozsahu a obsahu povinností, k jejichž splnění byl výkon rozhodnutí navržen, a určení lhůty ke splnění povinnosti.

Z citovaných ustanovení vyplývá, že z hlediska materiální vykonatelnosti je tedy notářský zápis vykonatelný, obsahuje-li náležitosti stanovené v § 71b zákona č. 358/1992 Sb.

Z citovaného § 71b odst. 1 zákona č. 358/1992 Sb. dále vyplývá, že jednou z náležitostí zápisu je určení doby plnění, tedy přesně a určitě stanovené doby, do které se povinná osoba zavazuje předmět plnění poskytnout oprávněné osobě (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 1999, sp. zn. 21 Cdo 2020/98, uveřejněné pod číslem 4/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Tedy i pro úroky z prodlení (smluvní) platí, že musí být vyjádřena jejich výše (sazba z jistiny), za jaké období (např. měsíčně), od kdy (časový nebo jiný údaj) a do kdy (např. do zaplacení jistiny) je povinnost je platit.

V projednávané věci se oprávněná domáhá vedle upokojení jistiny i úroku z prodlení ve výši 222 402,29 Kč a úroku z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky 434 671,70 Kč od 10. 6. 2008 do zaplacení.

Obsahem notářského zápisu ze dne 11. 4. 2008, NZ 308/2008 N 325/2008, sepsaného JUDr. H. D., notářkou se sídlem v H. K., je uznání závazku, dohoda o úhradě ve splátkách podle stanoveného splátkového kalendáře dále s tím, že v případě prodlení s kteroukoli ze splátek se stává splatnou celá částka dosud dlužná a je splatná prvním dnem takového prodlení. Dále se stanoví, že v takovém případě je dlužník povinen „uhradit úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné částky za každý den prodlení, počínaje dnem následujícím po dni, kdy se celá dlužná částka stala splatnou“. Součástí notářského zápisu je také dohoda o svolení k vykonatelnosti ohledně v něm uvedené budoucí splatné pohledávky věřitele.

Z obsahu notářského zápisu je zřejmé, že údaj o tom, do kdy má povinný úroky z prodlení zaplatit, chybí. Teprve v návrhu na nařízení exekuce oprávněná požaduje, aby povinný vyčíslené úroky zaplatil od 11. 8. 2006 do zaplacení (míněno zaplacení jistiny).

Není-li v notářském zápise určena doba plnění ve vztahu ke smluvním úrokům z prodlení, nemůže být v tomto rozsahu notářský zápis vykonatelný.

Závěr odvolacího soudu je proto správný, byť dovolací soud nesouhlasí s názorem odvolacího soudu, že v případě smluvních úroků z prodlení nepostačuje k vymezení jejich splatnosti údaj „do zaplacení“.

Nejvyšší soud proto dovolání jako nedůvodné zamítl (§ 243b odst. 2, část věty před středníkem, o. s. ř.).

( zdroj: www.nsoud.cz )

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz