epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    12. 8. 2004
    ID: 27619

    Zavinění obviněného na zahájení proti němu vedenému trestnímu stíhání

    Zavinění obviněného na zahájení trestního stíhání proti němu znamená, že obviněný svým zaviněným úkonem přispěl k tomu, že trestní řízení proti němu bylo či muselo být zahájeno, tedy že jeho jednání bylo důvodem k zahájení trestního stíhání proti němu.....

    Zavinění obviněného na zahájení trestního stíhání proti němu znamená, že obviněný svým zaviněným úkonem přispěl k tomu, že trestní řízení proti němu bylo či muselo být zahájeno, tedy že jeho jednání bylo důvodem k zahájení trestního stíhání proti němu. Příčinnou souvislost mezi zahájením či vedením trestního stíhání a zaviněním obviněného je třeba hledat nikoliv v jeho jednání, kterým měl podle orgánů činných v trestním řízení naplnit skutkovou podstatu trestného činu, pro který byl stíhán, nýbrž v jiném jeho chování před zahájením trestního stíhání, popř. v jeho průběhu, především v jeho postoji vůči orgánům činným v trestním řízení, tedy v tom, zda svým jednáním či úkony procesního charakteru zapříčinil, že trestní stíhání muselo být zahájeno (nebo v něm nadále pokračováno). Nejde o to, zda obviněný se dopustil, byť zaviněně, skutku, pro který byl stíhán a jímž vyvolal podezření, že byl spáchán trestný čin, ale o to, zda svým jiným či dalším jednáním ovlivnil postup orgánů činných v trestním řízení před zahájením trestního stíhání nebo v jeho průběhu tak, že bez tohoto jednání by k zahájení (pokračování) trestního stíhání nedošlo. Podmínka, že poškozený si sám zavinil obvinění, není naplněna již tím, že se dopustil skutku, pro který bylo trestní stíhání proti němu zahájeno.


    (Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 25 Cdo 539/2002, ze dne 29.5.2002)


    Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce Ing. I. M., zastoupeného advokátem, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti ČR, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 18 C 312/2000, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. října 2001, č. j. 15 Co 248/2001-33, tak, že dovolání zamítl.


    Z odůvodnění :


    Obvodní soud pro Prahu 3 rozsudkem ze dne 1. 2. 2001, č. j. 18 C 312/2000-14, uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 300.000,- Kč s 10 % úrokem od 29. 8. 2000 do zaplacení a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Rozhodl tak o nároku žalobce na náhradu škody podle zákona 58/1969 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem (dále též jen „zákon“), která mu vznikla na nákladech obhajoby v trestním řízení v celkové výši 300.000,- Kč, a to zaplacením smluvní odměny podle § 3 vyhl. 177/1996 Sb. obhájci JUDr. Š. ve výši 189.750,- Kč a uhrazením nákladů za vypracování znaleckého posudku znalci Ing. L. ve výši 110.250,- Kč. Soud prvního stupně vycházel ze zjištění, že vyšetřovatelem Policie ČR bylo dne 18. 3. 1997 žalobci sděleno obvinění a zahájeno trestní stíhání pro trestný čin porušování povinností při správě cizího majetku podle § 255 odst. 1 a 2 písm. b) tr. zákona, neboť byl dostatečně odůvodněn závěr, že žalobce jako pracovník I. S. E., a. s., pověřený správou portfolia, bez předchozího souhlasu orgánů společnosti uzavřel se společností W. a. C., spol. s r. o., smlouvu o prodeji 195.660 ks akcií z portfolia I. S. E., a. s., a tyto akcie za zcela zjevně nepřiměřeně nízkou cenu 150,- Kč za jednu akcii prodal, čímž svému zaměstnavateli způsobil značnou škodu. Dne 21. 10. 1998 byla na žalobce podána pro tento trestný čin obžaloba, které byl rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 30. 11. 1999, č. j. 3 T 78/98-855, zproštěn podle § 226 písm. b) tr. řádu, neboť skutek, který mu byl kladen za vinu, není trestným činem. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že odpovědnost žalované za škodu způsobenou žalobci sdělením obvinění podle zákona 58/1969 Sb. je dána, protože žalobce byl obžaloby zproštěn z důvodu podle § 226 písm. b) tr. řádu, a k zastavení trestního stíhání nedošlo proto, že by žalobce nebyl za trestný čin odpovědný, že by mu byla udělena milost nebo že by trestný čin byl amnestován. K námitce, že si žalobce trestní stíhání sám zavinil, soud uvedl, že odpovědnost žalované podle citovaného zákona je odpovědností objektivní.


    K odvolání žalované Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 2. 10. 2001, č. j. 15 Co 248/2001-33, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o věci samé potvrdil a ve výroku o náhradě nákladů řízení jej zrušil a věc mu v tomto rozsahu vrátil k dalšímu řízení. Odvolací soud vycházel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně a ztotožnil se s jeho právním závěrem o odpovědnosti státu za škodu způsobenou sdělením obvinění. Dovodil, že zproštění obžaloby je třeba přikládat stejný význam jako zrušení usnesení o vznesení obvinění (sdělení obvinění), jestliže k němu došlo z důvodu, že předpoklad o spáchání trestného činu obviněným nebyl potvrzen. Uplatněný nárok na náhradu škody, spočívající v nákladech žalobcem vynaložených na jeho obhajobu, k jejíž výši nebyly vzneseny žádné pochybnosti, shledal důvodným. Vzhledem k tomu, že trestním rozsudkem byl žalobce zproštěn obžaloby z důvodu, že skutek není trestným činem, neboť žalobci nebyl prokázán úmysl způsobit společnosti I. S. E., a. s., škodu, když cena, za níž žalobce akcie prodal, byla vyšší, než byl jejich kurz na burze, dospěl odvolací soud k závěru, že pokud jde o zahájení trestního stíhání, nelze dovodit zavinění žalobce, který postupoval v zájmu ochrany majetku společnosti a nedopustil se ani žádné nedbalosti. Návrhu žalované na připuštění dovolání odvolací soud nevyhověl.


    Proti tomuto rozsudku podala žalovaná dovolání, v němž odvolacímu soudu vytýká nesprávné právní posouzení věci. Poukazuje na to, že soudy sice vycházely z rozhodnutí publikovaného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 35/1991, avšak nerespektovaly plně právní názor v něm vyslovený, že právo na náhradu škody způsobené sdělením obvinění nemá ten, kdo si obvinění sám zavinil. Vzhledem k tomu, že zavinění je okolností vylučující vznik odpovědnosti státu, je třeba odpověď na otázku, zda si obviněný zavinil trestní stíhání sám, hledat v okolnostech, za kterých vzniklo podezření a jež vedly k tomu, že orgány činné v trestním řízení zahájily trestní stíhání. Odvolací soud svůj závěr o neexistenci zavinění odůvodnil tím, že žalobce prodal akcie za určitou cenu, dovolatelka však spatřuje zavinění žalobce v jeho jednání, spočívajícím v prodeji akcií, k němuž nebyl oprávněn, neboť právě toto jeho neoprávněné jednání vzbudilo podezření ze spáchání trestného činu, což žalobce při svém věku a vzdělání mohl předpokládat. Žalobce při nakládání s akciemi porušil své povinnosti stanovené vnitřními řády a naplnil tak jeden ze znaků skutkové podstaty trestného činu. Důvodem, pro který byl zproštěn obžaloby, byla skutečnost, že nebylo možno prokázat, že svým jednáním způsobil škodu, a nebyl tak naplněn druhý z pojmových znaků skutkové podstaty trestného činu, pro který byl stíhán. Navrhla zrušení rozsudku odvolacího soudu a vrácení věci k dalšímu řízení.


    Žalobce ve svém vyjádření uvedl, že podle jeho názoru mu zproštěním obžaloby z důvodu podle § 226 písm. b) tr. řádu vznikl vůči žalované nárok na náhradu škody, protože podle konstantní judikatury se považuje opatření vyšetřovatele o sdělení obvinění za rozhodnutí, a to zejména z hlediska jeho důsledků, které má na obviněného, a je-li obviněný zproštěn obžaloby, jde o postup analogický zrušení rozhodnutí; námitky žalované jsou proto bezpředmětné.


    Dovolací soud věc projednal a rozhodl podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 1. 2001, a to v souladu s ustanovením části dvanácté, hlavy I, zákona 30/2000 Sb., kterým se mění zákon 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, účastníkem řízení, řádně zastoupeným advokátem, přezkoumal napadený rozsudek odvolacího soudu podle § 242 o. s. ř. a dospěl k závěru, že dovolání, které je přípustné podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., není důvodné.


    Podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.


    Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem [§ 237 odst. 3 o. s. ř.].


    Z tohoto hlediska je přípustnost dovolání založena pro právní otázku, která je uplatněna v dovolání a která v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, tj. zda zavinění obviněného na zahájení trestního stíhání lze spatřovat v jeho jednání, které vedlo orgány činné v trestním řízení k závěru o spáchání trestného činu a k zahájení trestního stíhání.


    Právní názor vyslovený v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 35/1991, že právo na náhradu škody podle § 1 – 4 zákona 58/1969 Sb. způsobené usnesením o vznesení obvinění nemá – mimo jiné - ten, kdo si obvinění sám zavinil, vychází z analogické aplikace ust. § 5 odst. 2 písm. a) uvedeného zákona, které stanoví, že právo na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nemá ten, kdo si vazbu zavinil sám, zejména tím, že pokusem o útěk nebo jiným svým jednáním dal příčinu k obavám, jež byly důvodem vazby nebo jejího prodloužení.


    Zavinění obviněného (ať už ve formě úmyslné či nedbalostní) na zahájení trestního stíhání proti němu (tj. na vydání usnesení o vznesení obvinění či na sdělení obvinění, jak tomu bylo v daném případě) znamená, že obviněný svým zaviněným úkonem přispěl k tomu, že trestní řízení proti němu bylo či muselo být zahájeno, tedy že jeho jednání bylo důvodem k zahájení trestního stíhání proti němu. Příčinnou souvislost mezi zahájením či vedením trestního stíhání a zaviněním obviněného je třeba hledat nikoliv v jeho jednání, kterým měl podle orgánů činných v trestním řízení naplnit skutkovou podstatu trestného činu, pro který byl stíhán, nýbrž v jiném jeho chování před zahájením trestního stíhání, popř. v jeho průběhu, především v jeho postoji vůči orgánům činným v trestním řízení, tedy v tom, zda svým jednáním či úkony procesního charakteru zapříčinil, že trestní stíhání muselo být zahájeno (nebo v něm nadále pokračováno). Nejde tedy o to, zda obviněný se dopustil, byť zaviněně, skutku, pro který byl stíhán a jímž vyvolal podezření, že byl spáchán trestný čin, ale o to, zda svým jiným či dalším jednáním ovlivnil postup orgánů činných v trestním řízení před zahájením trestního stíhání nebo v jeho průběhu tak, že bez tohoto jednání by k zahájení (pokračování) trestního stíhání nedošlo, např. uváděním nepravdivých skutečností, odůvodňujících postup podle § 160 odst. 1 tr. řádu, či předstíráním, že vůči němu jsou důvody k trestnímu stíhání, ačkoliv objektivně neexistovaly. Podmínka, že poškozený si sám zavinil obvinění, není naplněna již tím, že se dopustil skutku, pro který bylo trestní stíhání proti němu zahájeno.


    Dovolatelka spatřuje zavinění žalobce v tom, že neoprávněně nakládal s cizím majetkem, čímž vyvolal podezření, které vedlo k jeho trestnímu stíhání. Porušení zákonem uložené nebo smluvně převzaté povinnosti opatrovat nebo spravovat cizí majetek je jedním ze základních znaků skutkové podstaty trestného činu porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 tr. zákona. Toto jednání žalobce mohlo sice vést k tomu, že orgány činné v trestním řízení dospěly k závěru, že tato skutečnost, příp. s dalšími okolnostmi, nasvědčuje tomu, že byl spáchán trestný čin, avšak vzhledem k tomu, co bylo shora uvedeno, nelze zavinění žalobce na zahájení vlastního trestního stíhání spatřovat v tom, že se dopustil skutku, pro který byl stíhán a který, jak bylo v průběhu trestního řízení zjištěno, nenaplňoval znaky trestného činu. Žádné jiné okolnosti, z nichž by vyplývalo zavinění žalobce na zahájení trestního stíhání, nebyly zjištěny ani tvrzeny.


    I přes ne zcela přesné právní posouzení této právní otázky odvolacím soudem je jeho závěr o tom, že žalobce sám zahájení trestního stíhání nezavinil, správný. Dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. není tedy naplněn. Dovolání bylo proto zamítnuto (§ 243b odst. 2 o. s. ř.).




    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    redakce (jav)
    12. 8. 2004

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Blanketní stížnost
    • Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)
    • Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)
    • Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)
    • Trestní příkaz (exkluzivně pro předplatitele)
    • Poškozený
    • Vrácení věci státnímu zástupci k došetření
    • Maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání
    • Zahlazení odsouzení
    • Škoda a identifikace poškozeného (exkluzivně pro předplatitele)
    • Veřejná listina (exkluzivně pro předplatitele)

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • Ztížení společenského uplatnění
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.